Spolek Nugis Finem letos pořádal již podruhé festival Noc práva. I přes nepřízeň počasí a bezpečnostní situaci proběhl festival v pátek 6. března, a to hned ve třech městech – Brně, Olomouci a Ostravě. Akce přilákala bezmála tři tisíce návštěvníků.
Na přípravě festivalu se krom členů spolku Nugis Finem podíleli také Nadační fond Paragraf v Ostravě a Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Celkově se tak na organizaci festivalu účastnilo téměř padesát lidí a přípravy trvaly měsíce. Organizátoři se netajili obavami, že by museli festival zrušit kvůli bezpečnostní situaci ohledně koronaviru. „V jeden okamžik jsme uvažovali i o zrušení a přesunutí celého festivalu, protože jsme se obávali rušení programu více institucí, omluv řečníků a báli jsme se třeba i o prostory na Masarykově univerzitě, pokud by se ta rozhodla budovy uzavřít podobně jako třeba Mendelova univerzita,“ uvedl prezident spolku Nugis Finem John A. Gealfow.
Nakonec vše dobře dopadlo a festival proběhl v Brně, Olomouci i Ostravě jen s malými změnami. Na otázku, proč se letos rozhodli organizátoři k pořádání festivalu v jednu noc ve třech městech Gealfow odpověděl: „Inspirovali jsme se akcí La nuit du droit ve Francii, která se tam pravidelně koná a v rámci které se konají během jedné noci stovky akcí po celé Francii. Chtěli jsme vytvořit atmosféru, která naláká k právu co nejvíce lidí. Vzhledem k tomu, že se jedná o festival, kterým se snažíme právo popularizovat, zaměření i na regiony je důležité. Ne každý by cestoval třeba jenom do Brna.“ Dále dodává: „Chtěli bychom festival opět rozšířit a dostat ho tak k ještě více lidem. Mrzelo nás, že jsme letos nemohli uspořádat plnohodnotný program v Praze, ale tamější právnická fakulta tam měla kolizi termínů s jinou akcí a náš spolek by to už organizačně uřídit nezvládl, takže určitě bychom další ročník chtěli směřovat i tam. Zároveň i do Plzně, protože ta má taky svou právnickou fakultu. Dokonce se nám pár dní před festivalem ozvali i lidé z Univerzity Komenského v Bratislavě, jestli bychom byli ochotní jednat i o rozšíření na Slovensko, což jednoznačně jsme. Ostatně Noc práva se koná v datum výročí první československé ústavy z roku 1920. Takže ten svátek máme se Slováky tak nějak společný. Je tedy docela možné, že příští rok bude Noc práva i na Slovensku, pokud nalezneme silné partnery, kteří ji tam uspořádají.“
V Brně probíhal festival, stejně jako tomu bylo u nultého ročníku, v několika blocích na více místech – na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v Divadle Reduta, na Nejvyšším správním soudě a v Kanceláři veřejného ochránce práv. Program na Nejvyšším soudě musel být bohužel z preventivních důvodů odložen vzhledem k bezpečnostní situaci.
Hlavní program letos probíhal na Fakultě sociálních studií. Zde mohli návštěvníci zhlédnout divadelní představení Milada a sérii divadelních her Právně-etické povídky od Fakultní divadelní společnosti. Dále si mohli poslechnout přednášky Pavla Petra o punitive damages [1] a Daniely Kovářové o sporech v rodinách. Robert Neruda se snažil ve svém příspěvku ukázat soutěžní právo v nejlepším světle.
Vedlejší program na Fakultě sociálních studií tvořil workshop o digitálních aktivech pod vedením Dalibora Černého. Závěrečnou tečkou za festivalem bylo promítání filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Kvůli nemoci v rodině se omluvil Petr Dostalík a bez hlavní hvězdy nechtěli organizátoři uskutečnit křest jeho knihy, proto byl tento program zrušen.
Ani program probíhající v divadle Reduta se neobešel bez organizačních změn, kvůli nemoci se omluvila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Organizátoři však pohotově zajistili nového řečníka, a to Ladislava Vyhnánka s přednáškou o vlivu veřejného mínění na rozhodování soudů.
První přednáška v Redutě patřila prezidentce Soudcovské unie Daniele Zemanové, která posluchačům objasnila příčiny justiční krize v Polsku. [2] Celá přednáška se nesla v duchu nezávislosti justice. Přednášku pak Zemanová uzavřela slovy, že by nechtěla soudit v žádné ze zbylých zemí Visegradské čtyřky.
Na nezávislost soudů a soudců navázal Ladislav Vyhnánek přednáškou, ve které se zabýval otázkou, zda mají soudci při svém rozhodování přihlížet k veřejnému mínění. Na řadě příkladů z USA vysvětlil, že je dobré, když soudci veřejné mínění reflektují, ovšem nesmí se ho bát.
Od justice k advokacii se ve třetí přednášce přesunul advokát Petr Poledník, který posluchačům představil, jak se na advokacii pohlíželo v minulosti a jak je to v současnosti. Zmínil, že advokacie je vždy taková, jaká je společnost. A protože stávající pohled na advokáty není dle Poledníka nejlepší, vyzval novou generaci, aby bojovala za lepší postavení advokacie v budoucnosti. Advokacie má totiž pomáhat potřebným, nikoliv využívat svého postavení.
Cyklus přednášek v divadle Reduta uzavřel vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm, který objasnil, co jeho povolání obnáší. Posluchače předně upozornil na rozšířený omyl, že jen pořádá soiré ve Štrasburku. Uvedl tedy na pravou míru, že pracuje v Praze a zdaleka se nezabývá jen zastupováním České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, nýbrž všemi orgány, kam lze na Českou republika podat stížnost. Krom zastupování státu má Kancelář zmocněnce na starosti také implementaci rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Závěrem shrnul Schorm svoji práci slovy jeho italského kolegy, že se cítí jako italská matka, která chrání své děti, ale musí je také různě peskovat a usměrňovat.
Také program na Nejvyšším správním soudu byl velmi pestrý – promítaly se filmy, probíhaly komentované prohlídky soudu, konal se kvíz i moot court a proběhla debata soudců. Debatu řídila Barbara Pořízková a došlo na studium v USA i ovlivnění soudců okolními vlivy. Také proběhla debata o mediálním tlaku a recept Karla Šimky na to, jak si hrát s názorem soudce na danou věc, protože nikdo nežije v absolutní bublině a přijímá vnější vlivy. Diskutovali Daniela Zemanová, Karel Šimka, Barbara Pořízková, Zdeněk Kühn a Tomáš Rychlý.
Během večera proběhlo také několik komentovaných exkurzí v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Už teď je jasné, že se účastníci můžou těšit na další ročník, který by se mohl opět rozšířit.
Gealfow hodnotí celou událost velmi pozitivně: „Na lidech bylo vidět, že si festival hodně užívali a přišlo nám již hodně děkovných e-mailů a své pochvaly nám účastníci říkali i na místě. Jsme u nás přesto perfekcionisté a viděli jsme věci, které by se daly ještě o hodně zlepšit. Takže na tom budeme do příštího ročníku pracovat. V horizontu několika dní pošleme účastníkům i evaluační formuláře, aby nám řekli třeba i o možnostech zlepšení, kterých jsme si my zatím nevšimli nebo nás nenapadly.“
Autorka: Barbora Mitášová
Na článku se dále podíleli: Josef Bártů a Jan Šlajs
[1] Punitive damages představují sankční náhradu škody. Tedy situaci, kdy je poškozenému přiznána mnohonásobně vyšší náhrada, než jakou představuje skutečně vzniklá škoda. Takto zvýšená náhrada má mít sankční a odrazující charakter.
[2] O ohrožení polské justice si můžete přečíst v našich článcích:
Vzpurný soudce Paweł Juszczyszyn. Polský Jedi v taláru se brání politizaci justice
Evropská komise zažalovala Polsko kvůli zásahům do soudcovské nezávislosti
Strana PiS vyhrála nedělní parlamentní volby. Chystá pokračování justiční reformy v Polsku
SDEU se polské reformě justice věnoval již potřetí. Razantní jako generální advokát nebyl
Projekt Úvod do studia práva již čtvrtým rokem seznamuje na právnické fakultě v Brně nově příchozí studenty s fakultním prostředím a v průběhu jednoho týdne jim přibližuje různé právní obory. Mimo to se také účastníci...
Účast v soutěži je skvělým nácvikem dovedností, jako jsou prezentace, přednes a psaní, tedy schopností, které by měl ovládat každý, kdo se chce stát dobrým právníkem. Soutěž Studentská vědecká a odborná činnost...
