Díky fakultní výzvě studentům se zájmem o mezinárodní právo soukromé jsem se dozvěděla o možnosti účastnit se zimní školy věnované právě tomuto oboru. Následně jsem byla vybrána jako účastnice a fakulta mi poskytla podporu ve formě stipendia, která mi umožnila plně se soustředit na odborný program a aktivně se zapojit do diskusí v mezinárodním akademickém prostředí.

Účasti na prestižní zimní škole v Trnavě předcházela online část zaměřená na úvodní vymezení avizovaných témat, která usnadnila následnou hlubší interakci během pobytu. Samotný prezenční program byl zahájen blokem věnovaným základním nástrojům evropského mezinárodního práva soukromého, zejména nařízení Brusel I bis a nařízením Řím I a Řím II. Vedle systematiky právní úpravy byla pozornost věnována také judikatuře Soudního dvora EU a jejímu dopadu na rozhodovací praxi v členských státech.

Přednášky opakovaně narážely na napětí mezi požadavkem právní jistoty a potřebou pružně reagovat na nové typy přeshraničních situací. Diskuse se proto přirozeně posouvaly od klasických otázek určování mezinárodní příslušnosti a rozhodného práva k problémům vyvolaným digitalizací a globalizací.

Zvláštní prostor byl věnován klimatickým litigacím a hledání jurisdikčního základu pro uplatňování nároků s výrazným transnacionálním přesahem. Příspěvky se soustředily rovněž na ochranu spotřebitele v online prostředí, zásahy do osobnostních práv na internetu či kolizní otázky problematiky nakládání s osobními údaji. Je zřejmé, že tradiční pojetí teritoriality je v těchto situacích vystaveno novým tlakům.

Neméně podnětná byla část programu věnovaná rodinnému právu. Přednášející se zaměřili na výklad pojmu obvyklého bydliště, otázky rodičovské odpovědnosti, mezinárodní únosy dětí a vyživovací povinnosti. I zde dominovala role judikatury Soudního dvora EU, která významně harmonizuje interpretační přístupy napříč členskými státy.

Za mimořádně zajímavý považuji panel věnovaný přeshraničnímu působení influencerů. Diskuse poukázala na limity stávajících pravidel pro určení jurisdikce i rozhodného práva v situacích, kdy ke vzniku újmy dochází současně ve více státech a je obtížné identifikovat centrum zájmů dotčených osob.

Kromě odborné části byla zimní škola cenná i jako platforma pro neformální odbornou výměnu názorů a zkušeností. Osobní rozhovory s přednášejícími a kolegy z jiných univerzit umožnily konfrontovat různé metodologické přístupy a lépe porozumět praktickým dopadům unijní regulace.

Na závěr programu byl uspořádán moot court, který poskytl skvělou příležitost aplikovat nabyté teoretické poznatky při řešení modelového případu s přeshraničním prvkem. Schopnost určit jurisdikci, identifikovat rozhodné právo a vystavět přesvědčivou argumentaci je klíčovou dovedností každého, kdo se chce této oblasti věnovat, a moot court je ideální příležitostí vyzkoušet si to nanečisto.

Účast na zimní škole pro mě byla příležitostí sledovat aktuální trendy evropské právní vědy v oblasti mezinárodního práva soukromého. Opět jsem si uvědomila, že jde o obor, který je v neustálé interakci s technologickým a společenským vývojem a jehož význam bude v budoucnu stále růst. Proto každému, kdo váhá, účast na zimní škole (či jiné podobné akci) doporučuji.