„A nebude ti na tom Islandu zima?“ aneb na Erasmu v zemi ohně a ledu

Proč jsem se rozhodla vyrazit zrovna do míst, kde počasí mění náladu častěji než průměrný student před zkouškou, a jak bych své dobrodružství zpětně zhodnotila? To a více jsem se pro vás rozhodla sepsat v následujícím článku. Ten pak nemá žádné vyšší ambice než podpořit ty, kteří podobnou zkušenost zvažují a z jakéhokoliv důvodu si nejsou jistí. A komu se snad nechce číst článek celý, shrnutí nabízím již zde: Bylo to skvělé, běžte do toho!

Proč zrovna Island?

Hlavním důvodem, proč jsem si jako svůj druhý domov vybrala na semestr zrovna Reykjavík, byla přirozeně naprosto magická islandská příroda plná vodopádů, sopek, hor, jeskyní, termálních pramenů, černých pláží a polárních září. Nebudu lhát – primárním cílem mého zahraničního pobytu bylo cestování. Chtěla jsem objevit a prozkoumat místa, která jsem doposud znala pouze z fotek, článků nebo seriálu Hra o trůny.

Další argumenty svědčící ve prospěch Islandu pak byly spíše praktické: technicky moderní a organizačně zvládnutý přístup univerzity, dobrá zkušenost kamarádky a touha jet na sever, kam jsem se do té doby ještě nepodívala. Silnou motivací pro mě byla i místní znalost angličtiny. Své pantomimické dovednosti můžete nechat doma, protože na Islandu se anglicky domluvíte úplně všude a s úplně každým. S tím souvisí i velice snadná komunikace s místními koordinátory, vyučujícími i spolužáky.

Jak je to s bydlením a cenami?

Cena ubytování je na Islandu vysoká, a pro většinu studentů tak jde o nejnákladnější položku v rozpočtu. Při hledání ubytování platí jednoduché pravidlo: kdo hledá včas, ten bydlí, kdo hledá pozdě, ten platí (a hodně). University of Iceland sice nabízí studujícím místa na kolejích, jejichž cena se pohybuje okolo 750 eur za měsíc, ale jejich počet není ani zdaleka dostatečný pro všechny. Přihlašování na koleje navíc probíhá poměrně pozdě, kdy už není jednoduché nalézt dostupné náhradní ubytování v případě neúspěchu ve výběrovém řízení. Já se proto rozhodla hledat na vlastní pěst. Malý samostatný pokoj v bytě pro čtyři studenty v docházkové vzdálenosti od univerzity mě ve výsledku vyšel přibližně o 80 eur měsíčně levněji než nabízené koleje. Přiznávám však, že jsem ubytování hledala poměrně brzy, a to už zhruba čtyři měsíce před odletem.

Ceny jsou obecně častým strašákem studentů mířících na Erasmus do severských zemí a ani Island v tomto směru není výjimkou. Z podstatného si kromě ubytování připlatíte i za potraviny (a to zejména za maso), MHD, léky nebo drogerii. Vysoké jsou pak samozřejmě i ceny alkoholu. Dle mé zkušenosti však není zas takový problém na Islandu finančně vyjít. Jednak jsem obdržela Erasmus stipendium, dále jsem si přivydělávala na home office a v počtu nižších tisíců korun mě podpořila rodina. I přes poměrně vysoké extra náklady na studentský život a cestování jsem ve výsledku z Reykjavíku odlétala finančně v plusu.

Univerzita a studium

Univerzitní kampus je naprosto nádherný. Celá univerzita je moderně zařízená, perfektně organizovaná a o výměnné studenty se starají skvěle. Hlavní budova je plná výtvarného umění, barev a prvků moderní architektury. Jelikož pak Island v zimě dostává svému jménu, hlavní budovy univerzity jsou velice prakticky propojené podzemními tunely.

Jestli jsem však od samotného studia v Reykjavíku něco čekala, byla to odlišná forma výuky: blokové předměty, písemné evaluace, náročné testy, absence ústního zkoušení… tak přesně tak to ve výsledku nebylo.

Většina zapsaných předmětů byla celosemestrálních, rozdělených do přednášek a seminářů. Výuka probíhala v malých skupinách, závěrečné zkoušky byly ústní a veškerá docházka byla dobrovolná. Nikoho tak příliš nezajímalo, zda jste nemocní, či již čtvrtý den trávíte kdesi uprostřed Westfjordů. Klade se však větší důraz na eseje, které bylo třeba odevzdat do každého předmětu a představovaly zhruba 30 % výsledné známky. Náročnost studia bych ohodnotila jako srovnatelnou s mou domovskou fakultou. K tomu, abyste zvládli zkoušky na první pokus, vás navíc motivuje skutečnost, že se za druhý pokus platí 40 eur.

Jediným opravdu podstatným rozdílem ve výuce tak bylo zaměření předmětů. Jelikož nemá příliš smysl učit studující ze zahraničí vnitrostátní právo, vyučované předměty byly zaměřeny hlavně na ekologii a udržitelnost. Problematika změny klimatu a obnovitelných zdrojů pak na Islandu není pouhou teorií. Jestli by nějaká země měla nárok na Nobelovu cenu v imaginární kategorii „Ekologie a udržitelnost v praxi“, byl by to rozhodně Island.

Co nabízí Reykjavík ve volném čase?

Snadná odpověď je, že vše, na co máte peníze. Možnosti k vyžití nabízí centrum města, kam můžete s kamarády vyrazit do kin, kaváren, barů i klubů. Studenty jsou rovněž velice oblíbené akce pořádané přímo univerzitou či spolky, které při ní působí. Je možné zajít na univerzitní Octoberfest, karaoke večery nebo pub kvízy, případně využít happy hours ve studentském baru. Umělecky založení lidé se mohou připojit k univerzitnímu sboru, který pro své členy následně organizuje víkendové soustředění mimo Reykjavík, společenské akce a samozřejmě koncerty.

Velice „student-friendly“ jsou wellness bazény, které představují podstatnou součást místní kultury. V naprosté většině případů jsou venkovní a celoročně otevřené. Vstup vás s permanentkou vyjde, asi jako jediná věc na Islandu, levněji než u nás. Když se poté s přicházející zimou počasí zhoršuje a dny krátí, bazény se pro většinu lidí v Reykjavíku stanou druhým domovem.

Island na čtyřech kolech

Jestli něčím Island skutečně vyniká oproti jiným destinacím, je to jedinečnost místní krajiny. Stačí sednout do auta, ujet pár desítek kilometrů a máte pocit, že jste se ocitli v úplně jiné zemi... respektive na jiné planetě. Obrovská různorodost islandské přírody je opravdu neskutečná. Můžete ujet třeba tisíc kilometrů a ani na chvilku nepřestanete žasnout.

Jen během svého pobytu jsem na Islandu zažila výbuch sopky, nekonečné polární záře, noční výšlap za koupáním v horké řece, túry k vrcholkům hor, vodopádům, ledovým jeskyním a černým i diamantovým plážím. Poprvé jsem viděla velryby, soby, lachtany, islandské koně a papuchalky. Jediné, co k procestování ostrova potřebujete, jsou dobré boty, pláštěnka pro případ nouze, parta lidí do auta... a auto. Právě půjčovné za auto a případné ubytování bývá téměř jediným výdajem, který za výlety platíte. Vše ostatní obstará samotný Island.

Tak takové to tedy bylo…

Čtyři měsíce na Islandu samozřejmě nebyly jen o cestování a studiu, ale hlavně o tom, jak mě celá zkušenost posunula. Poznala jsem nejen kulturu a zvyky Islandu – když totiž sdílíte život s partou lidí z celé Evropy, stanou se právě vaše rozdíly zdrojem té největší zábavy… Zvlášť, když se neznalým pokoušíte vysvětlit české velikonoční tradice. I přes všechnu počáteční nervozitu se mi podařilo perfektně rozmluvit v angličtině, zjistila jsem, že zvládnu na semestr odjet do země, kde vůbec nikoho neznám, a naučila jsem se více otevřít svému okolí. Právě schopnost otevřít se novým lidem a zážitkům je podle mě základem pro naplno využitou zkušenost jménem Erasmus.

Pokud vás tak láká představa strávit semestr v zemi, která by si zasloužila vlastní kapitolu ve Stopařově průvodci po Galaxii, je pro vás Island ideální destinací.

Fotky z archivu autorky