Když jsem se v sobotu před volbami ptal svojí kamarádky Polky, jaký tipuje výsledek voleb, řekla mi, že vyhraje Právo a spravedlnost (PiS). Jen se prý neví, kolik přesně dostane hlasů. Při pohledu na nedělní volební mapu však vyhasla i ta nejzářnější naděje na změnu polského ústavního zřízení k lepšímu. V polských parlamentních volbách PiS zvítězila se ziskem 45,8 % hlasů. Podle nedávných slov předsedy PiS Jarosława Kaczyńského justiční reformu provázely určité problémy, avšak navzdory jejímu souladu s ústavou.
~KOMENTÁŘ~
Pochopitelně definici „lepšího“ máme každý svou a pohled na to, která politická strana by si v polské společnosti zasloužila výhru, se může rozcházet. Jako právníci bychom ale neměli zapomínat na principy dělby moci, brzdy a protiváhy a všechny ty v teplých vodách českého rybníčku abstraktní poučky o principech demokracie zdánlivě určené jen pro studenty prvního ročníku právnické fakulty.
Tato hra o několika dějstvích má samozřejmě hlubší kořeny. Spousta Poláků z periferních částí země vám řekne, že soudnictví je plné „jánabráchismu“, nepotismu a je protkáno nejrůznějšími personálními vazbami, které jeho legitimitu zpochybňují. S tím samozřejmě souvisí i stížnosti na rychlost rozhodování, která navzdory čtvrtému nejvyššímu nápadu věcí v EU není v unijním srovnání nijak špatná. [1] Tyto názory poté získávají podporu, a to nejen v okrajových částech Polska a menších městech, kde jsou zejména starší lidé masírováni státní televizí TVP, v některých kruzích nenazývanou jinak než „TVPis“.
Jarosław Kaczyński: „Justiční reformu provázely určité problémy, navzdory jejímu souladu s ústavou.“
Z nespokojenosti vytěžila vládní strana PiS již v minulých volbách. Strana, dobře si vědoma překážek v efektivním vládnutí z minulých období, začala s postupnou přeměnou justice. V našem prostředí je to zejména Ústavní soud, ke komu se upínáme v naději na lepší zítřky v situacích politického rozhodování, které nepovažujeme za spravedlivé a správné. V Polsku tomu nebylo jinak, a proto ona „rekonstrukce“ započala právě u tamního Ústavního tribunálu. Následovala prokuratura. Po ní Nejvyšší soud, kterým otřásla změna zřejmě nejvíce narušující dělbu moci v Polsku. Změna důchodového věku pro soudce Nejvyššího soudu dala zároveň prezidentu republiky pravomoc k vyjádření souhlasu s pokračováním toho soudce, který prokáže, že je zdravotně způsobilý funkci dále vykonávat. [2] Není snad třeba dodávat, že v individuálních věcech týkajících se jmenování soudcem Nejvyššího soudu nově není přípustné odvolání. [3]
Následovala změna v některých orgánech v čele se Státní soudní radou (Krajowa Rada Sądownictwa), jejíž členy napříště vybírá zákonodárná a výkonná moc. [4] Státní soudní rada mimo jiné dává stanovisko prezidentovi k prodloužení doby výkonu soudcovské funkce a vybírá soudce příslušné k projednání kárných žalob a také věcí souvisejících s odchodem do důchodu soudců Nejvyššího soudu. Je tudíž zřejmé, proč měla výkonná moc zájem na jejím ovládnutí.
„Jdeš s námi, čeká tě kariéra, jdeš proti nám, čeká tě kárný trest.“
Na tyto změny navazují řízení s nepohodlnými soudci, například soudcem Sławomirem Jęksou, který zprostil obžaloby ženu, jež na demonstraci vyjadřovala názory týkající se politické situace v Polsku poměrně hanlivým způsobem. Jęksovo odůvodnění bylo postaveno na tom, že svoboda politického projevu je přirozeně širší. Následně s ním bylo zahájeno kárné řízení s poukazem na to, že jeho rozhodnutí bylo vyjadřováním politických názorů. [5] Obviněnou byla žena primátora Poznaně, člena opoziční Občanské platformy. [6] Jde o jasný vzkaz – jdeš s námi, čeká tě kariéra, jdeš proti nám, čeká tě kárný trest. Tím PiS vytváří podhoubí pro další změny justice, ku podivu všem přihlížejícím, v souladu s polskou Ústavou.
Předseda PiS Jarosław Kaczyński, dle svých slov autor přibližně pětiny volebního programu strany, se minulý týden nechal slyšet, že „justiční reformu provázely určité problémy, navzdory jejímu souladu s ústavou“. [7] Hovořil také o tom, že tyto problémy jsou spíše mezinárodního charakteru. Zřejmě z těchto důvodů se jako jeden z bodů volebního programu PiS objevila i suverenita. Program je stran cílů v této oblasti vágní, nicméně závěr oné kapitoly je celkem vypovídající: „lze říci, že v posledních 3,5 letech se v Polsku povedlo vytvořit silné institucionální základy udržení a ochrany národní a státní suverenity. Tyto základy však potřebují další rozvoj a posílení...“. [8] Co se těmito institucemi myslí, není jasné, můžeme však odtušit, že jimi nejsou soudci podávající předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. [9] Všechny nepohodlné a neposlušné soudce však nelze vláčet bažinou kárného řízení. Odvolat je také nelze (čl. 180 odst. 1 polské ústavy). [10] Čteme-li v ústavě dále, nabízí se možnost aplikace čl. 180 odst. 2, a sice zbavení úřadu rozhodnutím soudu, tj. kárného kolegia Nejvyššího soudu. Pro algoritmus moci ale příliš pomalé řešení.
Sám Kaczyński však již možnost má, ostatně, jak sám řekl: „jestliže nám veřejnost bude důvěřovat, vrátíme se k reformě justice. Máme silný základ. Čl. 180 odst. 5 [ústavy] nám dává právo k provedení takové reformy. [...] Bez hluboké reformy soudnictví není napravení státu možné, protože to je taková, dá se říci, poslední překážka. Instance mající poslední slovo v mnoha věcech, a to nikoliv pouze občanských nebo trestních, ale též správních.“ [11] Článek 180 odst. 5 polské ústavy dává možnost soudce přeložit bez jeho souhlasu na jiný soud (například z Poznaně do Bělostoku), jestliže jde o součást změny soudní soustavy. A to je, oč tu běží.
Součástí chystané reformy má být zrušení odvolacích soudů (Sądy Apelacyjne), které jsou mimo jiné příslušné k řešení kárných věcí soudců obecných soudů v prvním stupni. Ti by měli nově dostat jedno profesní zařazení: soudce obecného soudu, a to bez ohledu na přidělení k soudu okresnímu nebo krajskému. To znamená i jednotný platový výměr pro všechny soudce.
V trestním řízení by pak mělo dojít ke „zlidovění“ soudnictví v tom smyslu, že některé méně závažné trestné činy by soudili magistráti (ang. Justices Of Peace; pol. Sędziowie pokoju), kteří nutně nemusí být právníci, důležitou podmínkou však bude jejich „životní zkušenost“. Tito soudci by měli být vybíráni v přímých volbách a rozhodovat ve zkráceném řízení, založeném především na zásadě slušnosti.
„PiS si chystané praktiky úspěšně vyzkoušela při reformě státního zastupitelství.“
Tím větší podíl lidu na výkonu soudnictví nekončí, k plánu patří i vytvoření poradních sborů u krajských soudů. Jejich členové by se podle všeho měli společně se soudci a státními zástupci vyjadřovat ke kandidátům na soudce, vyřizovat stížnosti obyvatel a dostali by pravomoc návrhu na zahájení kárného řízení. [12]
Kdyby přeci jen tyto změny nezabraly, dává čl. 180 odst. 5 polské ústavy možnost poslat soudce do předčasného důchodu. Nejde o důchod jako takový. Polská doktrína totiž považuje za soudce osobu až do její smrti. Při dosažení určitého věku nebo v případě reformy soudní soustavy tato osoba pouze odchází z aktivní služby (Stan spoczynku) a je povinna zachovávat důstojnost soudcovského stavu. V případě, že tak nečiní, je možné s ní zahájit kárné řízení. [13]
Řešení je nasnadě – nepohodlné soudce lze umlčet, přesunout, nechat odejít. A ti, kteří nadále budou podrývat nový řád, budou očerňováni, propíráni v médiích a konečně i vláčeni bahnem kárného řízení. Říkáte si, že jde o science-fiction a že přeháním? PiS si tyto praktiky úspěšně vyzkoušel při reformě státního zastupitelství. [14]
Možná si říkáte, že v rámci chystaných reforem jde jen o vnitrostátní věc. Vždyť do Polska se jezdí za levnou zábavou a na nákupy, tam do spárů Kaczyńského justice spadneme stěží. Ne tak docela. Pamatujete na fakultní přednášky o jednotném trhu, pohybu osob a justiční spolupráci? Součástí justiční spolupráce je i volný pohyb soudních rozhodnutí a společná kolizní pravidla. Představte si, že napíšete blog nebo namalujete grafiku karikující Jarosława Kaczyńského.
Podle čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis se příslušnost soudů ve věcech „deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti [určí podle] místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“. Soudní dvůr Evropské unie pak v tomto případě uznává existenci vícero soudů příslušných k rozhodování. Jedním z kritérií pro výběr takového fóra je i „centrum zájmů“ osoby, jejíž zájmy byly narušeny deliktním jednáním. [15] Podle čl. 36 nařízení Brusel I bis jsou pak rozhodnutí vydaná v jednom členském státě uznávána v dalších, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení, a podle čl. 39 jsou také vykonatelná. Asi nikdo z nás by nechtěl, aby o určení výše škody za difamační vyjádření rozhodovaly soudy, které jdou poškozenému na ruku. Jistě, lze namítat, že by takové uznání šlo odepřít pro rozpor s českým veřejným pořádkem. U nás je justice stále v pořádku.
„Pokud Česko bude spojováno s Polskem v rámci V4, lze si těžko představit, že nás budou brát vážně státy, pro které je demokratický právní stát prioritou.“
Tento fiktivní příběh má ale ukázat, že tomu tak nemusí být napořád – vždyť téměř 40 % Čechů nedůvěřuje soudům. [16] Nejde o čísla tolik rozdílná od těch, která můžeme vidět u našich severních sousedů. [17] Při propojenosti trhů a justičního světa už nejde o suveréna, který prostřednictvím volených zástupců vykonává svou vůli. Jde o subtilní mechanismy, na kterých stojí moderní právní stát a férový proces, který by měl být jeho alfou a omegou. Nám jako právníkům by mělo jít především o férovost toho procesu. Tím spíše bychom ani neměli do Polska projektovat vlastní justiční nedostatky a mlčky přihlížet tamní destrukci právního státu.
Politické důsledky pro Českou republiku jsou jasné: Pokud Česko bude spojováno s Polskem v rámci V4 jako jeho nekritický partner, lze si těžko představit, že nás budou brát vážně státy, pro které je demokratický právní stát prioritou. Je především na nás a našich politických představitelích, abychom se rozhodli, kdy a za jakých okolností nechceme stát takovému partnerovi po boku.
Autor: Jan Šlajs
[1] The 2018 EU Justice Scoreboard. Graf 6 a 7. Dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/justice_scoreboard_2018_en.pdf
[2] Čl. 36. Ustawa z dnia 8 grudnia 2017 r. o Sądzie Najwyższym (Dz.U. 2018 poz. 5). Dostupné zde: http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/DocDetails.xsp?id=WDU20180000005
[3] Čl. 1 odst. 2. Ustawa z dnia 26 kwietnia 2019 r. o zmianie ustawy o Krajowej Radzie Sądownictwa oraz ustawy – Prawo o ustroju sądów administracyjnych. Dostupné zde: http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/download.xsp/WDU20190000914/O/D20190914.pdf
[4] Opinion of Advocate General Tanchev in joined cases Cases C‑585/18, C‑624/18 and C‑625/18, odstavce 19–22. Dostupné zde: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=215565&pageIndex=0&doclang=EN&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=362069
[5] Poland: Witch hunt of judges threatens independence of judiciary. Dostupné zde: https://www.amnesty.org/en/latest/news/2019/07/poland-witch-hunt-of-judges-threatens-independence-of-judiciary/
[6] Kolejne zarzuty dla sędziego, który uniewinnił żonę prezydenta Poznania. Dostupné zde: https://www.tvp.info/44771293/kolejne-zarzuty-dla-sedziego-ktory-uniewinnil-zone-prezydenta-poznania
[7] Kaczyński: osobiście napisałem ok. 20 proc. programu PiS. Dostupné zde: https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2019-10-07/jaroslaw-kaczynski-w-gosciu-wydarzen-o-1915-rozmowy-z-liderami-komitetow-w-polsat-news/
[8] Program Prawa i Sprawiedliwości 2019, s. 212. Dostupné zde: http://pis.org.pl/dokumenty
[9] AG Tanchev gives robust defence of judges’ right to turn to CJEU. Dostupné zde: https://ruleoflaw.pl/ag-tanchev-gives-robust-defence-of-judges-right-to-turn-to-cjeu/
[10] THE CONSTITUTION OF THE REPUBLIC OF POLAND OF 2nd APRIL, 1997. Dostupné zde: https://www.sejm.gov.pl/prawo/konst/angielski/kon1.htm
[11] Kaczyński: osobiście napisałem ok. 20 proc. programu PiS. Dostupné zde: https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2019-10-07/jaroslaw-kaczynski-w-gosciu-wydarzen-o-1915-rozmowy-z-liderami-komitetow-w-polsat-news/
[12] Wielka reforma sądów powszechnych: sędziowie pokoju zamiast sądów apelacyjnych.Dostupné zde: https://www.rp.pl/Sedziowie-i-sady/303129915-Wielka-reforma-sadow-powszechnych-sedziowie-pokoju-zamiast-sadow-apelacyjnych.html
[13] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2007, sp. zn. II PZP 6/06, s. 6-7. Dostupné zde: http://www.sn.pl/sites/orzecznictwo/Orzeczenia1/II%20PZP%206-06.pdf
[14] Czy sposób przenoszenia prokuratorów po likwidacji Prokuratury Generalnej i prokuratur apelacyjnych nie narusza konstytucji? – pyta RPO we wniosku do Trybunału Konstytucyjnego. Dostupné zde: https://www.rpo.gov.pl/pl/content/Wniosek-do-tk-przenoszenia-prokuratorow-po-likwidacji-prokuratury-generalnej-i-prokuratur-apelacyjnych
[15] SCHMITZ, Sandra. FROM WHERE ARE THEY CASTING STONES? – DETERMINING JURISDICTION IN ONLINE DEFAMATION CLAIMS. In: Masaryk University Journal of Law and Technology. Dostupné zde: https://journals.muni.cz/mujlt/article/view/2602/2166
[16] Důvěra k vybraným institucím veřejného života – září 2019. Dostupné zde: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5011/f9/po191008.pdf
[17] Umiarkowane zaufanie Polaków do sądów. Dostupné zde: https://www.prawo.pl/prawnicy-sady/umiarkowane-zaufanie-polakow-do-sadow,48871.html
Ve Francii právě za velkého zájmu médií probíhá trestní proces s mužem, který po dlouhá léta na internetu nabízel svou zdrogovanou manželku jiným mužům. Tato žena teď trvá na tom, aby bylo řízení veřejné a vyburcovalo...
Ve výuce dějepisu si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek právních dokumentů. Mnozí si jistě vybaví Zlatou bulu sicilskou, Pragmatickou sankci, Versailleskou mírovou smlouvu či Mnichovskou dohodu. S řadou důležitých...
