TZ TEDx Masaryk University: Studenti Masarykovy univerzity organizují světoznámou konferenci TEDx
Studenti Masarykovy univerzity pořádají již čtvrtý ročník TEDxMasarykUniverzity – konference od studentů pro studenty, akademiky i širší veřejnost.
Vzpurný soudce Paweł Juszczyszyn. Polský Jedi v taláru se brání politizaci justice
V Polsku v tuto chvíli není známějšího soudce než 48letého Pawła Juszczyszyna. Soudce Okresního soudu v Olštýně se rozhodl získat seznamy, které doporučují soudce do Národní soudcovské rady. Jeho úmyslem je odkrýt, zda je Národní soudcovská rada opravdu nezávislý a nestranný orgán, jak tvrdí polská vládní strana Právo a spravedlnost. Za toto jednání ho jedni oslavují, druzí zatracují. Jisté je jen, že se zvědavý soudce stal nepohodlným.
Celý příběh začíná na podzim roku 2019. Soudce Paweł Juszczyszyn působí na Okresním soudu v Olštýně v severovýchodní části Polska. Od 1. září 2019 byl delegován na Krajský soud v Olštýně, kde měl pracovat až do konce února 2020. Zde si v listopadu 2019 při projednávání odvolání v civilním řízení pokládá otázku, která celý povyk rozpoutává: Byl soudce Okresního soudu v Lidzbarku Warmińském skutečně oprávněn v projednávaném případě rozhodovat? Jedná se totiž o soudce, který byl jmenován polským prezidentem Andrzejem Dudou na návrh nové Národní soudcovské rady.
Juszczyszyn se pokouší odkrýt problematický výběr soudců na vlastní pěst
Národní soudcovská rada je orgán, který podle polské ústavy střeží nezávislost soudů a soudců. V Národní soudcovské radě, skládající se z 25 členů, zasedá například ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu a další soudci. Část rady tvoří také kandidáti vybraní polským parlamentem, což je kritizováno částí veřejnosti a také samotnými soudci. Otázka ústavnosti volby členů rady polským parlamentem se dostala dokonce až k polskému Ústavnímu soudu, který ovšem tento postup shledal souladným s ústavou.
V listopadu 2019 se Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve věcech C-585/18, C-624/18 a C-625/18 zabýval předběžnou otázkou polského Nejvyššího soudu, zda disciplinární komora při Nejvyšším soudu splňuje podmínky nezávislého soudu ve smyslu evropského práva. Tato předběžná otázka se dotýkala také již zmíněné Národní soudcovské rady, která navrhuje polskému prezidentovi ke jmenování nové soudce a rovněž doporučuje kandidáty do disciplinární komory.
SDEU ve své odpovědi konstatoval, že Nejvyšší soud musí sám posoudit, zda se jedná o nezávislé a nestranné orgány. Poskytl mu k tomu kritéria, která by měl takový orgán splňovat. Tomuto tématu jsme se věnovali již v tomto článku. Současně řada právních organizací apelovala na soudce nominované novou Národní soudcovskou radou, aby se do momentu rozhodnutí Nejvyššího soudu zdrželi rozhodování, které by jinak mohlo vést k prohloubení právního chaosu. Nejvyšší soud nakonec v prosinci 2019 rozhodl, že Národní soudcovská rada nesplňuje náležitosti nezávislosti a že disciplinární komora není soudem.
„Juszczyszyn byl v prosinci 2019 na jeden měsíc suspendován svým nadřízeným, předsedou Okresního soudu v Olštýně, Maciejem Nawackim.“
Právě při projednávání výše zmíněného občanskoprávního případu – a ve světle rozsudku Soudního dvora Evropské unie – soudce Juszczyszyn požádal Kancelář polského sejmu (pozn. red. – ekvivalent české Kanceláře Poslanecké sněmovny) o dokumenty, ve kterých se nacházejí informace o podpoře kandidatury jednotlivých členů Národní soudcovské rady. Tento krok nezůstal bez odezvy a Juszczyszyn byl v prosinci 2019 na jeden měsíc suspendován svým nadřízeným, předsedou Okresního soudu v Olštýně Maciejem Nawackim. Zároveň Ministerstvo spravedlnosti zrušilo bez uvedení důvodu Juszczyszynovo umístění ke Krajskému soudu v Olštýně.
Za pozornost stojí, že předseda Okresního soudu v Olštýně Maciej Nawacki je shodou okolností i členem Národní soudcovské rady. Jeho samotná kandidatura do Rady byla problematická a budí mezi polskými soudci nedůvěru. Nawacki totiž sám veřejně přiznal, že se na seznam kandidátů zapsal sám a že několik soudců z Olštýna se před hlasováním do rady rozhodlo svůj hlas pro něj odvolat. V konečném důsledku tedy není postaveno najisto, zda se Nawackiemu skutečně podařilo získat potřebnou podporu 25 osob pro platné zvolení do Národní soudcovské rady.
„Zástupce mluvčího Disciplinárního soudu obecných soudců: Juszczyszyn je celebritou, která vyhlásila válku vlastnímu státu.“
O eventuálním prodloužení měsíční suspenzace Juszczyszyna následně rozhodoval Nejvyšší soud. Ten v první instanci rozhodl ve prospěch Juszczyszyna. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal Przemysław Radzik, zástupce úředníka disciplinárního soudu obecných soudců, který plní funkci žalobce v disciplinárních řízeních proti soudcům. Radzik nazval Juszczyszyna „celebritou, která vyhlásila válku vlastnímu státu”.
Juszczyszynův zájem o klíčové dokumenty však neopadl ani přes všechny výše zmíněné komplikace, doprovázené dopady na jeho vlastní kariéru. Vydal se tedy do Varšavy na vlastní pěst. Konkrétně do Kanceláře polského sejmu, kde si chtěl osobně dokumenty prohlédnout. Tuto služební cestu mu schválil zástupce předsedy Okresního soudu v Olštýně Krzysztof Krygielski, jelikož předseda Maciej Nawacki byl v té době na dovolené. Seznámit se s dokumenty mu ovšem nebylo umožněno – a to i přesto, že polský Nejvyšší správní soud jejich publikaci dříve závazně nařídil s odůvodněním, že se jedná o písemnosti týkající se veřejných funkcí.
Zaměstnanci Kanceláře sejmu samotné zamítnutí přístupu k dokumentům odůvodnili tím, že dostali oficiální zprávu od předsedy soudu Nawackieho. Ten údajně přerušil svou dovolenou s jediným cílem: zrušit Juszczyszynovu pracovní cestu. Nawacki toto na sociální síti Twitter okomentoval slovy, že nebude z veřejných peněz podporovat porušování zákonů.
Kancelář sejmu se při ukrývání dokumentů odvolává na rozhodnutí polského Úřadu pro ochranu osobních údajů. Předseda tohoto úřadu, mimo jiné bývalý radní za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost, se odvolává na ochranu osobních údajů. Naopak Juszczyszyn argumentuje odůvodněním správního soudu, že se jedná o dokumenty, na jejichž zveřejnění je veřejný zájem.
Při pátrání po seznamech se Juszczyszyn nezastaví před ničím
V reakci na to, že mu dokumenty nebyly ve Varšavě dány k dispozici, předvolal Juszczyszyn k olštýnskému soudu vedoucí Kanceláře sejmu Agnieszku Kaczmarskou. Ta se z jednání písemně omluvila s odkazem na to, že se účastní probíhajícího zasedání komise sejmu. Juszczyszyn tak pokračoval v řízení bez její přítomnosti a uložil vedoucí Kanceláře dvě pořádkové pokuty, dohromady ve výši 6 000 zlotých (tedy 36 000 Kč). První za nepředložení dokumentů s doporučeními soudců, druhou za to, že mu dokumenty nebyly zpřístupněny v Kanceláři sejmu.
Následně vydal Juszczyszyn usnesení. V něm vyzval polského ministra spravedlnosti a generálního prokurátora v jedné osobě Zbigniewa Ziobro. Ten má do jednoho týdne od doručení usnesení poskytnout soudu v neanonymizované podobě originály nebo úředně ověřené kopie korespondence s maršálkem sejmu, v níž se potvrzuje, že konkrétní osoba podporující kandidáty do Národní soudcovské rady má skutečně status soudce. Tímto chtěl Juszczyszyn zjistit, zda hlasy soudců, kteří svůj hlas pro Nawackieho odvolaly, byly ve skutečnosti započítány.
Začátkem února 2020 byl v odvolacím disciplinárním řízení Juszczyszyn podruhé suspendován, tentokrát výše zmíněnou disciplinární komorou při Nejvyšším soudu. Olštýnskému soudci byl po dobu suspendace snížen plat o 40 % a jemu přidělené případy byly rozděleny mezi ostatní soudce. Disciplinární komora při rozhodování o kárném deliktu Juszczyszyna zdůraznila, že soudci nemohou zpochybňovat výsady a osobní práva prezidenta, což Juszczyszyn kritikou principu výběru soudců de facto činí. Soudce je podle komory vázán zákonem a ústavou a v jejich rámci se také musí pohybovat.
Snaha soudcovských kolegů Juszczyszyna podpořit je soustavně bojkotována předsedou soudu
V pátek 7. února 2020 se konalo zasedání soudců olštýnského okresního soudu, na kterém se mělo hlasovat o výroční zprávě soudu. Soudce Wojciech Krawczyk ve jménu 31 soudců předložil návrh na rozšíření pořadu jednání o usnesení podporující suspendovaného soudce Juszczyszyna. K hlasování ovšem nedošlo. Předseda Okresního soudu v Olštýně Nawacki toto usnesení před televizními kamerami roztrhal. Následně byl některými z podřízených soudců vyzván k rezignaci, což odmítl. Dva místopředsedové jeho okresního soudu však na svou funkci již rezignovali.
Podle neoficiálních informací se olštýnští soudci v reakci na chování Nawackieho rozhodli zaslat oznámení státnímu zastupitelství. Upozorňují v něm na překročení pravomocí ze strany předsedy soudu. Konkrétně by se mělo jednat o podezření ze spáchání trestného činu podle § 231 polského trestního zákoníku, který říká že: „[v]eřejný činitel, který překročí svou pravomoc nebo neplní své povinnosti, jedná na úkor veřejného nebo soukromého zájmu, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky“. Soudci také upozorňují na možné porušení § 276 polského trestního zákoníku ze strany předsedy soudu. Zničil dokument (usnesení), s nímž neměl právo disponovat, za což může hrozit peněžitý trest, a dokonce 2 roky odnětí svobody. Soudci se při tom odvolávají na to, že Nawacki usnesení zničil veřejně před zraky soudců a novinářů, které k této příležitosti také sám pozval svoláním k tiskové konferenci.
Následně bylo 10. února 2020 uspořádáno setkání kolegia soudců Krajského soudu v Olštýně, jehož se Juszczyszyn sám zúčastnil. Kolegium přijalo usnesení, na jehož základě chce na chování předsedy Okresního soudu v Olštýně upozornit disciplinární komisi při odvolacím soudě v Bělostoku. Jak je uvedeno v usnesení, chování předsedy soudu (tedy roztrhání usnesení) může být klasifikováno jako disciplinární delikt s ohledem na porušení důstojnosti úřadu soudce a porušení soudcovské etiky.
Nawacki tento krok okomentoval slovy, že došlo ke kuriózní situaci, kdy soudce Juszczyszyn, jehož funkce byla pozastavena disciplinární komorou Nejvyššího soudu, se účastnil jednání kolegia Krajského soudu v Olštýně. Podle jeho názoru taková osoba nemůže vykonávat úřední činnost a účastnit se jakékoli práce soudního orgánu, a tím pádem usnesení přijaté za účasti takového soudce nemá žádnou právní sílu. Podle názoru kolegia nemá disciplinární komise při Nejvyšším soudu pravomoc na suspendování Juszczyszyna. Zároveň byly soudní spisy, v nichž měl Juszczyszyn rozhodovat, přiděleny jiným soudcům téhož soudu.
Jak je patrno, tato velice čerstvá kauza nabrala rychlého spádu. Osobní angažovanost soudce Juszczyszyna v tomto případu nemá v dějinách moderního soudnictví obdoby. Vypovídá především o tom, jak vyhrocená atmosféra ohledně vládní justiční reformy a soudnictví obecně u našich severních sousedů panuje. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se měla situace uklidnit. Můžeme tedy jen přihlížet, kam až povede kauza soudce Juszczyszyna, který se rozhodl pátrat po nezávislosti dozorčích orgánů na vlastní pěst.
Autor: Martin Pracný
