Rusy v Česku nechceme: pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7 schválen

Něco tady nehraje

Novela Lex Ukrajina byla 19. prosince 2024 schválena[1] a 11. února 2025 nabyla účinnosti. Ale obsah pozměňovacího návrhu, konkrétně ustanovení § 7 písmene x) a y), je protiústavní, formalistický, nadbytečný, retroaktivní a jde proti mezinárodnímu právu. Už z této věty obsahující zjednodušenou úvahu nad vadami pozměňovacího návrhu je patrné, že tu něco nehraje. Ale dříve, než rozebereme jednotlivé body této výtky, je důležité zasadit si legislativní proces Lex Ukrajina 7 do kontextu. Proč by totiž podle zákona, který řeší sociální zabezpečení Ukrajinců, měli mít Rusové povinnost zbavit se svého občanství pro udělení toho českého?

Nechceme v Česku Putinovy matrjošky![2]

… stálo 5. září 2024 na Facebookové stránce Starostů a nezávislých. “Nechceme, aby Rusové zneužívali dvojího občanství ve prospěch Ruska. Proto náš poslanec Martin Exner předložil návrh, podle kterého by Rusové dostali české občanství jedině tehdy, pokud se vzdají občanství ruského,”[3] pokračoval jejich příspěvek. Právě česká bezpečnost je leitmotivem pozměňovacího návrhu Starostů. Na svých stránkách uvádí, že Rusko “bohužel využívá pobyt etnických Rusů jako nástroj pro prosazování vlastních politických a vojenských cílů”.[4] Jakkoliv může být toto tvrzení v individuálních případech pravdivé (vzpomeňme si například na výbuch muničního skladu ve Vrběticích),[5] nelze všechny Rusy žijící v Česku hodit do jednoho pytle a vyvodit, že jsou bez výjimky bezpečnostní hrozbou. Jinak bychom současně měli v Česku bezpečnostních hrozeb 41 tisíc. To je totiž počet osob s ruským občanstvím a povoleným přechodným nebo trvalým pobytem u nás(jde o 0,4 % obyvatelstva ČR).[6] Tisíce z nich v Česku žijí roky. Pozměňovací návrh z dílny Starostů, podpořený ministrem vnitra Rakušanem, míří na všechny z nich. Problém ale je, že s návrhem novely Lex Ukrajina 7 nemá nic společného.

Protiústavnost

Pozměňovací návrh vzbudil kontroverze. Je označován za diskriminační.[7] Jeho protiústavnost lze ale vyvodit i z procesního postupu, kterým má být ustanovení o zbavování ruského občanství prosazeno. Jedná se totiž o přílepek. Samotný Lex Ukrajina 7 (sněmovní tisk 727) upravuje právní status Ukrajinců prchajících před válkou do ČR, zatímco pozměňovací návrh poslance Exnera a výboru pro bezpečnost se vztahuje na udělování českého občanství ruským občanům. I na první pohled spolu tyto materie nesouvisí. Zákon se týká sociálního zabezpečení Ukrajinců, pozměňovací návrh nabývání českého občanství Rusy. Občanství máme v českém právním řádu upraveno zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství. Jeho účinností v roce 2014 jsme upustili od zákazu dvojího občanství, kdy se osoba žádající o udělení občanství českého musela vzdát svého původního občanství. Ustanovení o zbavování občanství Rusů tedy nemá v Lex Ukrajina co dělat. To v principu konstatuje i Ústavní soud už v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 z roku 2007, kde přílepky k zákonům označuje za protiústavní. Uvádí, že: “... pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona.”[8] Zákonodárce zde využívá výhod, které mu procedura pozměňovacích návrhů skýtá: “... pozměňovacím návrhům chybí důvodová zpráva, přičemž platí, že absence odůvodnění rozhodnutí vždy značí zvýšené riziko libovůle”[9], jak praví ve zmíněném nálezu Ústavní soud.

K protiústavnosti přílepků se Ústavní soud vyjádřil i v novém nálezu k „Lex Babiš“ (Pl. ÚS 41/23). Shrnuje, že:

„Přílepek je v obecné rovině takový pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu (předmětu) původního návrhu zákona, a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu na jeho přijetí. U takového přílepku je třeba posoudit intenzitu, v níž zasahuje ústavní pravidla a principy, což se bude u různých přílepků lišit. V návaznosti na to Ústavní soud posuzuje, zda nad porušenými ústavními pravidly a principy nepřevažují jiné, protichůdné ústavní hodnoty, pro které je namístě zákon nerušit.“[10]

S ohledem na výše uvedené je pravděpodobné, že přílepek o ruském občanství Ústavní soud v budoucnu označí za protiústavní a zruší. Stane se tak ale roky po jeho účinnosti, takže následky na běžné lidské životy by měl dalekosáhlý.

Formalističnost

Pozměňovací návrh je materiálně těžko proveditelný. Podle § 7x se Rusové pro získání českého občanství musí zbavit občanství ruského. To je ale pro obyčejného Rusa skoro nerealizovatelné. Je nasnadě, že ruské úřady ochotně a bez průtahů vyhoví zákonné podmínce pro získání českého občanství ruskému agentovi, aby mu umožnili jeho činnost. U zbytku Rusů budou ale proces protahovat nebo pro ně bude mít fatální následky. Důsledky pozměňovacího návrhu v rovině jeho nerealizovatelnosti můžeme rozdělit do dvou rovin: právní (z pohledu ruského práva) a neprávní.

Neprávní:

• nutíme ruské občany, kteří svoji zemi opustili, aby vešli v kontakt s pro ně nepřátelskou zemí – Ruskem,
• při realizaci zbavení se občanství podléhají podezření a hrozí, že budou zastrašováni ruskou policií,
• ruská ambasáda v Česku je fakticky nefunkční,
• v Rusku nefunguje právní stát a proces zbavování občanství může být zdržován.

Právní (z pohledu ruského práva):

• děti do 18 let se nemohou zbavit ruského občanství, pokud se s nimi občanství nezbaví i rodiče (takže výjimka pro zbavování občanství dětí v českém pozměňovacím návrhu je vyrušena),
• muži bez absolvování branné povinnosti se nemohou zbavit ruského občanství (ad absurdum by to znamenalo, že ruské muže nutíme brannou povinnost absolvovat),
• při zbavení se ruského občanství a nabytí českého se osoba stává z pohledu Ruska občanem nepřátelského státu, a pokud má např. spoluvlastnictví v Rusku, bude daná věc prošetřena státem.

Další peripetie spjaté s kolizí ruského práva a ustanovení pozměňovacího návrhu o zbavování se ruského občanství budou rozebrána v sekci Ruská úprava níže.

Nadbytečnost

Zbavení se ruského občanství má být prevencí před kolaborací s Ruskem. Samo Ministerstvo vnitra uvádí následující: „V případě rozsáhlejšího ozbrojeného konfliktu s Ruskem a doplňování stavů Armády ČR osobami s českým a ruským státním občanstvím by tak rovněž hrozilo riziko úniku citlivých informací, nebo přímo napomáhání nepříteli“[11]. Konkrétně této situaci se ale jde vyhnout jednoduše: osobě s ruským občanstvím po bezpečnostní prověrce prostě české občanství neposkytneme. Česká právní úprava institut prověrky při udělování českého občanství zná a v každém individuálním případě ji také provádí (§ 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky). Podmínka zbavení se občanství tedy představuje pouze obměnu pojistky ve formě bezpečnostní prověrky – navíc je ale diskriminační vůči etnické skupině.

Retroaktivita

Výkladem § 7y jde dojít k závěru, že probíhající řízení o udělení českého občanství budou Rusům nad 15 let přerušena, i když při podání žádosti nebyla podmínka zbavení se ruského občanství v platnosti. Tento závěr vyplývá také z webových stránek Ministerstva vnitra.[12]

Ustanovení zní takto:

Řízení o žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou podá státní občan Ruské federace nebo která je podána za státního občana Ruské federace staršího 15 let, se přeruší dnem následujícím po dni, kdy je žádost doručena Ministerstvu vnitra postupem podle § 21 odst. 1 zákona o státním občanství České republiky.

Toto ustanovení je retroaktivní. Jestliže osoba s ruským občanství podala žádost o udělení českého občanství před účinností této úpravy, není možné, aby se na ni vztahovala. Právě to je ale předmětem úpravy daného paragrafu.

Rozpor se závazky z mezinárodních smluv

Česká republika je smluvním státem Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a Úmluvy o omezení případů bezdomovectví z roku 1961. Svým mezinárodním závazkům o potírání bezdomovectví ale s přijetím pozměňovacího návrhu nedostojí. Pokud by se totiž ruský občan hypoteticky zbavil ruského občanství pro to české, na přechodnou dobu by se stal bezdomovcem. Občanství se však nejde zbavit, pokud daná osoba již nedisponuje občanstvím jiným, nebo alespoň příslibem občanství. Zatím není jasné, jestli Česko tento příslib Rusům při zbavování občanství poskytne. Situace se tedy nyní jeví jako bezvýchodná a přinejmenším problematická.

Ruská úprava

Ruská federativní republika má daleko od právního státu.[13] Vyznačuje se roztříštěností právních předpisů s důrazem na nařízení prezidenta a sahá po silné trestní represi. Reakce Ruska na českou regulaci je stejně nevyzpytatelná jako jejich aplikace a výklad práva. To staví ruské občany usilující o české občanství do nebezpečné situace. Pokud se totiž ruského občanství chtějí zbavit, musí s Ruskem vejít v kontakt.

Jak se Rusové mohou zbavit občanství?

Zříci se ruského občanství může plně svéprávná osoba starší 18 let u příslušných federálních orgánů. V případě, že se nachází za hranicemi Ruské federativní republiky, u příslušného diplomatického nebo konzulárního orgánu.[14] U dětí a osob s omezenou svéprávností je nutné, aby za ně žádost podal jejich zákonný zástupce nebo opatrovník.[15] Byrokratická náročnost tohoto procesu je ale obrovská. Každý, kdo se chce zbavit ruského občanství musí předložit tyto dokumenty:

• oficiální formulář Ministerstva zahraničí Ruské federativní republiky o “východu” z občanství (ve dvou kopiích),
• originály průkazu totožnosti (platný ruský zahraniční nebo vnitrostátní pas) včetně kopií stran s osobními údaji,
• originál dokumentu potvrzující právo na pobyt v České republice včetně kopií stran s osobními údaji v ruském překladu ověřené ruským notářem anebo konzulárním úředníkem,
• originál a kopie rodného listu,
• originál oddacího listu/rozhodnutí o rozvodu/rozhodnutí o změně příjmení a patronyma a kopie stran s osobními údaji,
• diplom o vzdělání a jeho kopie v ruském překladu ověřený ruským notářem anebo konzulárním úředníkem, je-li diplom v jiném než ruském jazyce,
• tři matné barevné osobní fotografie ve velikosti 3,5 x 4,5 cm,
• originál dokladu o odhlášení z místa bydliště v Ruské federativní republice a jeho kopie,
• doklad od finančního úřadu/správce daně z Ruské federativní republiky o neexistenci daňových nedoplatků,
• dokument potvrzující existenci jiného občanství nebo alespoň jeho garanci a jeho kopie s ruským překladem ověřená ruským notářem anebo konzulárním úředníkem.[16]

Míra styku s Ruskem, do kterého bychom Rusy žijící v Česku nutili, je extrémní. Navíc by proces zbavování ruského občanství vystavoval nebezpečí nejen je, ale také případně jejich rodinu v Rusku.

Překážky, které Rusko klade do cesty

Ve vztahu k ust. § 7x odst. 1 pozměňovacího návrhu k Lex Ukrajina 7 je problematické, že ruská právní úprava nedovoluje svému občanovi pozbýt občanství, pokud nemá občanství jiného státu nebo alespoň jeho garanci.[17] Zatím není jasné, jestli bude Česko příslib občanství udělovat.

Další překážkou pro zbavení se ruského občanství je zahájené trestní řízení vůči ruskému občanovi.[18] Klasicky se jedná o politicky motivované stíhání, kdy postačuje, aby byl ruský občan obviněný pro projev kritického smýšlení. Činí se tak dle tzv. zákona o zahraničních agentech,[19] zákona o extremistické činnosti[20] a trestního kodexu.[21] Mezi extremistickou činnost patří např. i veřejné “lživé” obvinění veřejného činitele Ruské federativní republiky a vztahuje se i na projevy cizinců.[22]

Současně nejproblematičtějším ruským ustanovením je čl. 24 nařízení prezidenta. V tom je stanoveno, že muži ve věku od 18 do 27 let musí ke své žádosti o zbavení se ruského občanství připojit i vojenský lístek o ukončení vojenské služby.[23] Diskutuje se možnost navýšení věkové hranice až na 30 let.

Mezi další překážky, které mohou zabránit Rusům se vzdát občanství, patří:

• nesplnění závazků před Ruskou federativní republikou, před jejími správními orgány anebo samosprávnými celky, jako např. placení cel, daní, poplatků, pokut nebo jiné dříve nesplněné povinnosti podle federálních zákonů,
• zahájené exekuční řízení na území Ruské federativní republiky,
• existence daňových nedoplatků evidovaných správcem na teritoriu Ruské federativní republiky.

V pochybnostech pro ruské občanství

U občanů, kteří se zbavili ruského občanství, jsou prováděny kontroly správnosti tohoto procesu. V případě, že z prověrky vyplynou najevo skutečnosti nasvědčující porušení řízení o ukončení státního občanství, bude vyvozen závěr, že osoba má ruské občanství stále má.[24] Toto se odehrává na základě nařízení o organizaci práce na provádění kontrol přítomnosti nebo nepřítomnosti ruského občanství č. 753/20664 Ministerstva vnitra Ruské federativní republiky.[25] Podle čl. 2 nařízení prověrku provádí Hlavní ředitelství pro otázky migrace Ministerstva vnitra Ruské federace, konzulární oddělení Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace, diplomatické mise a konzulární úřady Ruské federace. Tuto prověrku provádí na základě čl. 4 nařízení ex offo po obdržení informace naznačující porušení postupu při nabývání nebo pozbývání ruského státního občanství.

Je to právo?

S ohledem na všechny výše zmíněné problémy českého a ruského práva a jejich kolize je tedy nutné si klást otázku, zda podmínka zproštění se ruského občanství po právní stránce dává smysl, anebo je jen umným politickým gestem směrem k voličům. Uvidíme, jak si s touto problematickou novelou poradí praxe.

Úvodní foto: Ruský pas, Mediaphotoorg, CC BY 3.0 Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Russian_passports.jpg

[1] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 727 [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. [9.12.2024]. https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=727&O=9

[2] Starostové a nezávislí. Nechceme v Česku Putinovy matrjošky! [online]. Facebook. 5. září 2024. [9.12.2024]. https://www.facebook.com/starostove/posts/nechceme-v-%C4%8Desku-putinovy-matrjo%C5%A1ky-nechceme-aby-rusov%C3%A9-zneu%C5%BE%C3%ADvali-dvoj%C3%ADho-ob%C4%8Dan/951080100395460/

[3]ibidem

[4]Starostové. České občanství dostanou Rusové jen tehdy, pokud se vzdají ruského [online]. Web Starostové. [9.12.2024]. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/tiskove-zpravy/ceske-obcanstvi-dostanou-rusove-jen-tehdy-pokud-se-vzdaji-ruskeho

[5]Krupka, Jaroslav. Deset let od exploze ve Vrběticích: Policie viní Rusy, případ se zkomplikoval [online]. Deník.cz. [9.12.2024].https://www.denik.cz/historie/exploze-vrbetice-agentir-gru-rusko-skripal-novicok-milos-zeman-vyvoj-pripadu.html

[6] Rözler, Adam. Novela Lex Ukrajina 7 postoupila ve Sněmovně do 3. čtení. Rusové na základě poslaneckého návrhu získají české občanství, jen když se vzdají ruského [online]. Ministerstvo vnitra České republiky. [9.12.2024] https://www.mvcr.cz/clanek/novela-lex-ukrajina-7-postoupila-ve-snemovne-do-3-cteni-rusove-na-zaklade-poslaneckeho-navrhu-ziskaji-ceske-obcanstvi-jen-kdyz-se-vzdaji-ruskeho.aspx

[7] Férová migrační politika. Diskriminační zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o občanství vyvolává kritiku [online]. Férová migrační politika. [9.12.2024] https://www.ferovamigracnipolitika.cz/diskriminacni-zprisneni-podminek-pro-ruske-zadatele-o-obcanstvi-vyvolava-kritiku/

[8] nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)

[9] nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)

[10] Abbasi, Kamila. Pozměňovací návrh představoval neústavní přílepek. Ústavní soud proto vyhověl návrhu na zrušení zákona podaného skupinou poslanců z řad opozice [online]. Ústavní soud. [9.12.2024] https://www.usoud.cz/aktualne/pozmenovaci-navrh-predstavoval-neustavni-prilepek-ustavni-soud-proto-vyhovel-navrhu-na-zruseni-zakona-podaneho-skupinou-poslancu-z-rad-opozice

[11] Rözler, Adam. Novela Lex Ukrajina 7 postoupila ve Sněmovně do 3. čtení. Rusové na základě poslaneckého návrhu získají české občanství, jen když se vzdají ruského [online]. Ministerstvo vnitra České republiky. [9.12.2024] https://www.mvcr.cz/clanek/novela-lex-ukrajina-7-postoupila-ve-snemovne-do-3-cteni-rusove-na-zaklade-poslaneckeho-navrhu-ziskaji-ceske-obcanstvi-jen-kdyz-se-vzdaji-ruskeho.aspx

[12] ibidem

[13] World Justice Russia Ranks 113th out of 142 in Rule of Law Index [online]. World Justice Project. [9.12.2024] https://worldjusticeproject.org/sites/default/files/documents/Russia.pdf

[14] čl. 23 odst. 1 a 2 federálního zákona ze dne 28.04.2024 č. 138-ФЗ (red. ze dne 08.08.2024) „O občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/49216/page/3

[15] čl. 23 odst. 3 federálního zákona ze dne 28.04.2024 č. 138-ФЗ (red. ze dne 08.08.2024) „O občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/49216/page/3

[16] ПОСОЛЬСТВО РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ В ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКЕ. Лиц старше 18 лет, граждан РФ, постоянно проживающих на территории другого государства – в Чехии (ст. 19, ч. 2). czech.mid.ru. [cit. 10.12.2024]. https://czech.mid.ru/ru/consular-services/russia/citizenship/cancel/lits_starshe_18_let/

[17] čl. 23 odst. 4 bod 4 federálního zákona ze dne 28.04.2024 č. 138-ФЗ (red. ze dne 08.08.2024) „O občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/49216/page/3

[18] čl. 23 odst. 4 bod 3 federálního zákona ze dne 28.04.2024 č. 138-ФЗ (red. ze dne 08.08.2024) „O občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/49216/page/3

[19] federální zákon ze dne 14.07.2022 č. 255-ФЗ (red. ze dne 15.05.2024) „O kontrole činnosti osob nacházejících se pod cizím vlivem“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/48170

[20] federální zákon č. 114-ФЗ „O boji proti extrémistické činnosti“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/18939

[21] „Trestní kodex Ruské Federace“ ze dne 13.06.1996 č. 63-ФЗ (red. ze dne 09.11.2024). Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/9555

[22] ibidemdi

[23] Nařízení Prezidenta RF od 14.11.2002 č. 1325 (red. od 03.07.2023) „O schválení Řádu o postupu projednávání otázek občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://letters.kremlin.ru/info-service/acts/24

[24] Nařízení Prezidenta RF od 14.11.2002 č. 1325 (red. od 03.07.2023) „O schválení Řádu o postupu projednávání otázek občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://letters.kremlin.ru/info-service/acts/24

[25] Nařízení Ministerstva vnitra Ruska a Ministerstva zahraničí ch věcí Ruska ze dne 09.10.2023 č. 753/20664 „O organizování práce k ověření, zda osoba má, nebo nemá státní občanství Ruské federace za účelem výkonu pravomoci stanovené v částech 4 a 6 článku 40 federálního zákona ze dne 28.04.2023 č. 138-ФЗ „ O občanství Ruské federace“. Dotupné z: https://mid.ru/ru/activity/legislation_documents/registration/2023-g./1911728/?TSPD_101_R0=08765fb817ab2000cc7a6de1f3391360085d19d96c1d2227d628e793f121de0c9af738484f174ba408e59a70af14300011a3e1a21e66baf214b99ae7ddb6e4c6553ece73c91db8f7d110d8f792a770092d9a363f704922eed98de21cad3567c2 20: čl. 40 federálního zákona ze dne 28.04.2024 č. 138-ФЗ (red. ze dne 08.08.2024) „O občanství Ruské federace“. Dostupné z: http://www.kremlin.ru/acts/bank/49216/page/3