Nová figurka jihokorejské historie

Vyhlášením stanného práva, které trvalo pouhých 6 hodin, se dnes již bývalý prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol zapsal do novodobé historie Korejského poloostrova jako bizarní a nepochopená figurka. Zmapujme si proto jeho život a politickou kariéru a udělejme si přehled v událostech, jež se s nepovedeným pučem pojí.

13. 3. 2025 Marcel Kratochvíl

Bez popisku

Počátky kariéry

Jun vystudoval práva na prestižní Seoul National University a svou kariéru zahájil jako prokurátor v 90. letech. Jejím zásadním okamžikem bylo trestní stíhání pro úplatkářství šéfa rozvědky Národní policejní agentury navzdory všem politickým tlakům ze strany tehdejšího kabinetu prezidenta Kim Dae-junga v roce 1999.[1] Jednalo se v té době o největší finanční skandál v zemi a díky němu se začal Jun profilovat jako nekompromisní a neúplatný prokurátor, který tvrdě bojuje proti korupci v Jižní Koreji.

To byl ale opravdu jenom začátek, do jeho hledáčku se postupně dostávali významní politici a podnikatelé. Například v roce 2007 poslal za mříže tehdejšího výkonného předsedu správní rady Hyundai Motors za úplatkářství a porušení fiduciární povinnosti.[2]

Do širšího povědomí vstoupil až v roce 2012. Vyšetřoval totiž obvinění, že Národní zpravodajská služba manipulovala veřejným míněním ve prospěch tehdejší kandidátky na prezidentku Park Geun-hye a tím ovlivnila volby a porušila tamní volební zákon. Zdálo se, že si tentokrát ukousl až moc velké sousto – tehdejší ministr spravedlnosti mu zasahoval do vyšetřování a dokonce ho přeložil z prokuratury v Soulu na nižší pozici do 240 km vzdáleného Tegu.

O 4 roky později se však vynořil obrovský skandál prezidentky Park, která se zapletla s podnikatelkou Choi Soon-sil. Ta řídila vládu a dělala klíčová rozhodnutí namísto prezidentky. Choi měla až takový vliv, že nařídila perzekuci japonského žurnalisty, který svoji investigaci zaměřil právě na její záhadnou roli v kabinetu.[3] Jun Sok-jol byl proto znovu povolán do Soulu, aby vedl vyšetřování a celou aféru rozkryl. Choi byla odsouzena k 20 letům odnětí svobody, kauza dovedla vyšetřovatele i k tehdejšímu místopředsedovi správní rady Samsungu Leemu, který skončil na 2 roky ve vězení. Na prezidentku byla podána obžaloba pro velezradu a v prosinci 2016 byla odvolána z funkce.

Právě ve spojitosti s trestním stíháním spletité konspirace stál Jun Sok-jol u historicky prvního úspěšného impeachmentu v Jižní Koreji.[4] V médiích se o něm psalo jako o „maverick prosecutor“.[5] Zalíbil se Demokratické straně a jejímu kandidátu na prezidenta Moon Jae-in, jenž prezidentské volby v květnu 2017 významně posílen situací s impeachmentem vyhrál. Krátce po nástupu do funkce jmenoval Juna šéfem Centrální prokuratury v Soulu a on se tak stal tváří masivních antikorupčních čistek ve státní správě,[6] především v Národní zpravodajské službě, ale také v byznysu obecně − Samsung nevyjímaje.

Generální prokurátor

V červnu 2019 ho prezident Moon jmenoval generálním prokurátorem. Příznivý přístup Demokratické strany k Junovi se změnil po tom, co zahájil vyšetřování ministra spravedlnosti Cho Kuka. Ten i s manželkou údajně zfalšoval doklady o vzdělání jejich dcery, aby se dostala na lékařskou fakultu v Busanu.[7] Cho byl nucen rezignovat 35 dní po nástupu do funkce.

Největší prioritou úřadování nové ministryně spravedlnosti Choo Mi-ae bylo zbavit se Juna nebo alespoň co nejvíce oslabit jeho pozici. Pokusila se ho koncem roku 2020 dvakrát suspendovat, marně.[8] Reformy Choo, kterými se snažila oslabit funkci generálního prokurátora, nakonec donutily Juna rezignovat v březnu 2021.

Prezidentský mandát

Vyostřené vystupování proti Moonovu kabinetu získalo Junovi pozornost opoziční Lidové strany a stal se jejím kandidátem pro další prezidentské volby. Paradoxně se jedná přesně o tu politickou stranu, jejíž prezidentku v roce 2016 sesadil z funkce.

Kampaň však provázely spory Juna s nově zvoleným předsedou Lidové strany, které silně prosakovaly na veřejnost.[9] To se projevilo v předvolebních průzkumech, v nichž dlouhé týdny vedl kandidát Demokratické strany Lee Jae-myung. Dokázali se zavčasu usmířit a Jun Sok-jol byl těsným výsledkem zvolen prezidentem v květnu 2022.

Jeho mandátem se prolínaly silné antipatie vůči KLDR, dával najevo, že Jižní Korea stojí při západních velmocích a podporuje Ukrajinu. Junův kabinet také vsadil na obnovení zájmu o jadernou energii – to bylo důležité zejména pro Českou republiku, kdy jihokorejská společnost KHNP vyhrála tender na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech.

Kampaň ukázala národní rozpolcenost, jež se zachovala i během Junova funkčního období.[10] Postupem času se dala pozorovat i eroze demokracie a příklon k autoritářství, konkrétně útoky na deníky, které se o prezidentovi vyjadřovaly kriticky.[11] Ono vyhlášení stanného práva můžeme chápat jako vyvrcholení pozdějších Junových kroků.

Stanné právo

Obecně se jedná o mimořádné opatření, které vláda nebo státní orgány mohou vyhlásit v době krizové situace, například při válce, povstání, rozsáhlých nepokojích nebo jiných ohroženích veřejného pořádku.

Podstatou stanného práva je omezení občanských práv a svobod, zpřísnění trestů a zavedení rychlých soudních procesů (tzv. stanných řízení),[12] které často vynášejí velmi přísné rozsudky. V praxi to znamená, že ozbrojené složky, jako jsou armáda nebo policie, získávají mimořádné pravomoci k potlačení nepokojů nebo udržení pořádku.

Konkrétní podobu v Korejské republice vytyčuje zákon o stanném právu (Martial Law Act, v originále 계엄법/戒嚴法).[13] Ten definuje dva typy stanného práva:

  1. Nouzové (emergency) – vyhlašované pro plnění vojenských nezbytností a udržování veřejné bezpečnosti ve stavu války a jiných mimořádných událostech
  2. Obranné (guarding) – vyhlašováno za stejnými účely, pokud je veřejný pořádek narušen takovým způsobem, že úřady nejsou schopny jednat

Prezident ho může vyhlásit sám, nebo na návrh ministra obrany či ministra vnitra. Každopádně vždy musí uvést důvod, typ, datum a čeho přesně se týká (zejména jaká práva omezuje).

Dále musí jmenovat velitele stanného práva, což je opravdu důležitá funkce. Může například vydávat speciální opatření k provedení nezbytných kroků. Zákon poskytuje i výčet 13 trestných činů a výkon soudní moci deleguje na vojenské soudy.

Národní shromáždění musí být neprodleně informováno, aby mohlo stanné právo buď potvrdit, anebo zrušit.

Jihokorejský parlament má jednu komoru – Národní shromáždění Korejské republiky, která musí mít minimálně 200 členů a volby se konají každé 4 roky. Aktuálně má 300 členů a vládnoucí Lidové straně se v posledních volbách podařilo získat pouhých 108 mandátů, Junova strana tak po celou dobu jeho mandátu v parlamentu neměla většinu.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo v pozdních večerních hodinách 3. prosince 2024. Důvodem byla zejména nezvládnutá stávka mladých lékařů a jiných pracovníků ve zdravotnictví, k tomu prezident navíc dodal, že stávkující jsou sympatizanti KLDR a že je třeba severokorejské vlivy v zemi potlačit. A protože věděl, že poslanci jeho rozhodnutí neschválí, nechal spolu s ministrem obrany Kim Jong-hjonem obehnat parlament vojáky, aby se do budovy nikdo nedostal.[14] 190 poslanců však zvládlo do budovy doslova proklouznout (většina z nich prolezla oknem) a všichni hlasovali pro zrušení stanného práva. Když se o tom prezident dozvěděl, stanné právo v brzkých ranních hodinách druhého dne zase odvolal.

Strhla se vlna protestů – odpůrci prezidenta se do ulic Soulu vydali prakticky okamžitě a požadovali jeho impeachment a zatčení. Po pár dnech začali protestovat i prezidentovi příznivci, aby vyjádřili, že za jeho kroky stojí a podporují ho.

Jako jednu z prvních věcí po odvolání stanného práva přijal Jun rezignaci ministra obrany s tím, že to on byl zodpovědný za obsazení parlamentu. Následně čelil hlasování v Národním shromáždění o jeho odvolání z funkce, které ustál. Opoziční strany poskládaly 195 hlasů, avšak na odvolání bylo potřeba 200.

10. prosince zatkly jihokorejské úřady exministra obrany a obvinily ho ze vzpoury, za kterou může být uložen až trest smrti.[15] Den nato se ve vazbě exministr pokusil o sebevraždu.[16] Po těchto událostech vládní Lidová strana otočila a začala aktivně volat po odvolání Juna z funkce. 14. prosince už impeachment Národním shromážděním prošel – k tomu Jun řekl, že se nikdy nevzdá a schoval se ve svém sídle s ochrankou.

Koncem roku 2024 byl na Jun Sok-jola vydán zatykač jako na prvního prezidenta v historii Jižní Koreje. 15. ledna 2025 zatkli vyšetřovatelé z protikorupčního úřadu Juna v jeho sídle na druhý pokus – napoprvé neprošli přes ochranku.

Jakmile jihokorejský Ústavní soud impeachment potvrdí, musí se do 60 dní konat nové volby. Prozatím prezidentovy povinnosti přebral premiér. Prokurátoři Juna obvinili ze vzpoury 26. ledna 2025, bývalého prezidenta tak ještě čeká trestní stíhání.[17] Za vzpouru mu, stejně jako ministru obrany, hrozí až trest smrti.

Závěr

Životní příběh Jun Sok-jola nám ukazuje, jak se z výborného právníka a nadějného prokurátora s puncem nezastavitelného bojovníka proti korupci může stát zatčený prezident odvolaný za bizarních okolností.

Článek bych zakončil shrnutím samotného nepovedeného puče. Bohatě postačí uvést krátký úryvek z článku Daniela Deyla pro časopis Reflex, kde celou situaci přirovnává k fotbalovému utkání: „Představte si, že jste fotbalista a zrovna nemáte nejlepší den. Vlastní vinou prohráváte, ve snaze skóre srovnat si spletete branky a vstřelíte vlastní gól, přičemž si ještě zlomíte nohu. Začnete nadávat, jste tedy vyloučeni; po cestě ze hřiště si vypíchnete oko rohovým praporkem, pročež máte na krku žalobu za ničení klubového majetku. Zhruba tolik předvedl jihokorejský prezident Jun Suk-jol.“[18]

Marcel Kratochvíl

student Právnické fakulty MUNI

[1] LEE, Michael. Unlikely white knight brought conservatives back to power. Korea JoongAng Daily [online]. 10. března 2022 [cit. 2025-01-25]. https://koreajoongangdaily.joins.com/2022/03/10/national/politics/Yoon-Sukyeol-candidate-president/20220310180101601.html

[2] ibidem

[3] GALE, Alastair. Korean prosecutors indict Japanese journalist on defamation charge. The Wall Street Journal [online]. 8. října 2014 [cit. 2025-01-25]. https://www.wsj.com/articles/korean-prosecutors-indict-japanese-journalist-on-defamation-charge-1412826990

[4] Zde by se dal zmínit i impeachment prezidenta Roh Moo-hyun v roce 2004 – ten ale Ústavní soud nepotvrdil.

[5] KIM, Jaewon. South Korea's maverick prosecutor takes aim at heart of Samsung. Nikkei Asia [online]. 18. června 2019 [cit. 2025-01-25]. https://asia.nikkei.com/Business/Companies/South-Korea-s-maverick-prosecutor-takes-aim-at-heart-of-Samsung

[6] KIM, Myong-sik. Defender of justice or enforcer for power? The Korea Herald [online]. 31. July 2019 [cit. 2025-01-25]. https://www.koreaherald.com/article/2063630

[7] op. cit., sub. 1

[8] The Korea Times. Justice minister orders suspension of top prosecutor from duty amid feud over reforms, investigations. The Korea Times [online]. 4. listopadu 2020 [cit. 2025-01-25]. https://www.koreatimes.co.kr/www/nation/2020/11/356_299848.html

[9] op. cit., sub. 1

[10] AL-FADHAT, F. a CHOI, J. W. Insights From The 2022 South Korean Presidential Election: Polarisation, Fractured Politics, Inequality, and Constraints on Power. Journal of Contemporary Asia [online]. 2023, 53(4), s. 724–736. [cit. 2025-01-25]. https://doi.org/10.1080/00472336.2023.2164937

[11] KIM, E. Tammy. The worrying democratic erosions in South Korea. The New Yorker [online]. 30. září 2023 [cit. 2025-01-25]. https://web.archive.org/web/20241207084759/https://www.newyorker.com/news/daily-comment/the-worrying-democratic-erosions-in-south-korea

[12] HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 3. vydání, 2009. Dostupné z Beck-online.

[13] Martial Law Act, ve znění Act No. 14839, Jul. 26, 2017; přeloženo z 계엄법/戒嚴法 Korea Law Translation Center https://elaw.klri.re.kr/eng_mobile/viewer.do?hseq=45785&type=part&key=13

[14] ČTK. Jihokorejský ministr obrany skončil ve funkci, měl nařídit obsazení parlamentu. ČT24 [online]. 5. prosince 2024. [cit. 2025-01-25]. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/jihokorejsky-ministr-obrany-skoncil-ve-funkci-mel-naridit-obsazeni-parlamentu-355952

[15] ČTK. Jihokorejské úřady zatkly exministra obrany. ČT24 [online]. 5. prosince 2024 [cit. 2025-01-25]. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/jihokorejske-urady-zatkly-exministra-obrany-356130

[16] ČTK. Jihokorejský exministr obrany se pokusil o sebevraždu. ČT24 [online]. 5. prosince 2024 [cit. 2025-01-25]. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/jihokorejsky-exministra-obrany-se-pokusil-o-sebevrazdu-356139

[17] ČTK. Sesazený jihokorejský prezident čelí obvinění ze vzpoury. ČT24 [online]. 26. ledna 2025. [cit. 2025-02-02]. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/sesazeny-jihokorejsky-prezident-celi-obvineni-ze-vzpoury-357459

[18] DEYL, Daniel. Jak neudělat puč: Jihokorejský prezident odešel samovznícením. Zdánlivá komedie je ale velký průšvih. Reflex [online]. 5. prosince 2024 [cit. 2025-01-25]. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/127969/jak-neudelat-puc-jihokorejsky-prezident-odesel-samovznicenim-zdanliva-komedie-je-ale-velky-prusvih.html

Tvorbu Práva21 sponzorují

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info