Bude špatnému lobbování konec?
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Mezi nejoblíbenější zimní sporty patří lyžování a jízda na snowboardu. Spouštět se ladnými kristiánkami ze svahu má své kouzlo. Sportování je však spojeno i s nebezpečím zranění. Srážka lyžařů nebo snowboardistů může skončit zahájením trestního řízení a následným odsouzením za trestný čin.
Portál Novinky.cz těsně po vánočních svátcích informoval o srážce dvou snowboardistů. Střet 33letého Čecha s 37letým cizincem začala vyšetřovat policie ve Špindlerově Mlýně. Starší muž skončil v nemocnici. Mluvčí policie Lenka Burýšková sdělila, že policisté zahájili úkony trestního řízení kvůli podezření ze spáchání trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Nikoho zatím neobvinili. Připomněla i pravidla chování na svazích od Mezinárodní lyžařské federace. [1] Reakce čtenářů diskutujících pod zprávou byly rozporuplné. Někteří nechápali, jak je to možné. Jiní by zase ihned zavřeli mladšího muže, který je pravděpodobným viníkem nehody.
Přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti se podle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TrZ“), dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví. Může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Těžkou újmou na zdraví se podle § 122 odst. 1 TrZ rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví.
Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu [2] vyplývá, že nejhůře se dokazuje zavinění. Skutková podstata trestného činu podle § 147 odst. 1 TrZ vyžaduje stupeň zavinění ve formě nedbalosti. [3] Nedbalost můžeme vymezit tak, že pachatel zanedbáním povinné opatrnosti způsobí nezamýšlený následek. Měřítkem (kritériem) nedbalosti je zachování potřebné míry opatrnosti, která je dána spojením objektivního a subjektivního vymezení. Objektivní vymezení žádá od každého zpravidla stejnou míru opatrnosti. Měřítko náležité opatrnosti je nejčastěji určeno zvláštními právními předpisy (například upravujícími silniční dopravu nebo bezpečnost práce). Subjektivním vymezením nedbalosti rozumíme míru opatrnosti, kterou je schopen vynaložit pachatel v konkrétní situaci vzhledem k jeho vzdělání, zaměstnání nebo okolnostem konkrétního případu apod. [4]
Neexistuje žádný zvláštní právní předpis regulující pohyb na sjezdovce. Nejvyšší soud si proto při posuzování objektivního vymezení nedbalosti pomohl v rozhodnutí ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 8 Tdo 68/2010, pravidly chování na svazích Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Přihlásil se tím k teorii, že dodržení sportovních pravidel v zásadě vylučuje trestní odpovědnost. Uvedl, že pravidla FIS jsou jediný regulační prostředek pohybu na sjezdovce. FIS jsou velmi krátká, jednoduchá, až samozřejmá. [5] V čem je ale zakopaný pes?
Pravidla FIS nejsou právně závazná. Nemůžeme po lyžařích požadovat, aby podobná pravidla sami vyhledávali a dodržovali. Bylo by to v rozporu se zásadou demokratického právního státu. Její součástí je i princip právní jistoty a s ním spojená předvídatelnost právního řádu. Kdo se na něj spolehne, nemůže být zaskočen nějakým překvapivým a neočekávaným zvratem. Pravidla FIS neprošla legislativním procesem a nebyla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Nejsou proto součástí právního řádu a nelze vymáhat jejich dodržování. Zakládání soudních rozhodnutí na pravidlech FIS lze označit za překvapivé a neočekávané.
Použití pravidel FIS je nejkontroverznější právě při rekreačním lyžování mimo oficiálně pořádané akce, kdy lyžař není členem federace a neměl povinnost se s pravidly seznámit ve skiareálu. Jan Vučka přináší ve svém článku na Jiné právo celou řadu pádných argumentů, proč je použití pravidel FIS krajně sporné. Uvádí například, že bychom museli podobné privilegium poskytnout všem ostatním podobným organizacím. Problematická situace nastane, uvědomíme-li si, že vlastní pravidla má hned několik boxerských organizací. Která z nich máme dodržovat? Kope-li si na zahradě 10 chlapců do míče s cílem dát gól do branky z bot, nehrají fotbal, protože nedodržují pravidla Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA)? Fotbal přece hraje 22 hráčů. [6]
Nejasnosti do odpovědnosti především za nedbalostní trestné činy způsobené při sportování vnáší i Nejvyšší soud svou nejednotnou judikaturou. Rozhodnutí zatím nepadlo mnoho. Téměř každé je ale postavené na jiném teoretickém základu. Usnesení ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. 5 Tdo 997/2002, odůvodnil Nejvyšší soud teorií přípustného sportovního rizika. V rozhodnutí ze dne 31. 3. 2007, sp. zn. 3 Tdo 1355/2006, a ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 8 Tdo 68/2010, se odvolával na teorii dodržení sportovních pravidel. V usnesení ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 7 Tdo 561/2016, argumentoval teorií nešťastné náhody. Jak má trestní odpovědnosti za sportovní úrazy rozumět diskutér na „Novinkách“, když v ní nemá jasno ani Nejvyšší soud?
Domnívám se, že pravidla FIS stále nejsou natolik známá, abychom je mohli uznat za obecně závazná a abychom na nich mohli zakládat soudní rozhodnutí. I poté, co by vešly v obecnou známost, by bylo jejich použití sporné. Určitě si je ale přečtěte, než vyrazíte na hory. A co víc, hlavně je dodržujte. Cílem přece není vyhnout se trestnímu stíhání. Nejdůležitější je vyvarovat se jakýmkoliv zraněním.
Autor: Josef Bártů
[1] Kub. Srážka na sjezdovce v Krkonoších může pro jednoho ze snowboardistů skončit vězením. Novinky.cz. Publikováno 27. 12. 2018 [cit. 27. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/492940-srazka-na-sjezdovce-v-krkonosich-muze-pro-jednoho-ze-snowboardistu-skoncit-vezenim.html
[2] Např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. 5 Tdo 997/2002, ze dne 31. 3. 2007, sp. zn. 3 Tdo 1355/2006, ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 8 Tdo 68/2010 a ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 7 Tdo 561/2016.
[3] Srov. § 16 TrZ.
[4] Šámal, Pavel et al. Trestní právo hmotné. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. ISBN 978-80-7552-358-7, s. 60 – 61.
[5] 10 pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích. Dostupné: https://www.horskasluzba.cz/cz/aktualni-informace/informace-a-pravidla/10-pravidel-fis-pro-chovani-na-sjezdovych-tratich
[6] Vučka, Jan. Jak závazná jsou pravidla lyžařské federace? jinepravo.blogspot.com [online]. Publikováno: 5. 5. 2010 [cit. 27. 12. 2018]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.com/2010/05/jan-vucka-jak-zavazna-jsou-pravidla.html
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...