Hate crime. Co nesmíte říct nahlas, nesmíte napsat ani na internet

Do kategorie hate crime lze zařadit celou škálu trestných činů: od vydírání (§ 175 trestního zákoníku), přes nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), stalking (§ 354 trestního zákoníku), šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), až po extremistické, nenávistné projevy (angl. hate speech) mající povahu trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny (§ 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob (§ 356 trestního zákoníku), založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku). Trestné činy označované jako hate crime mohou mířit proti jednotlivci i celému národu, rase či etniku.

Rozvoj komunikačních technologií napomohl šíření rasismu, xenofobie a diskriminace. Pachatelé využívají nejrůznější anonymizační servery a služby (Tor, proxy servery, VPN atp. [1]), což ztěžuje až zcela znemožňuje jejich nalezení. [2]

Ne vždy jsou pachatelé obezřetní a klidně se pouští do nevybíravých komentářů na Facebooku pod vlastním jménem. V roce 2018 potrestal prostějovský soud rozhodnutím se sp. zn. 2 T 105/2017 muže vyhrožujícího na Facebooku zpěvákovi Radoslavu Bangovi ve spojitosti s jeho rasou podmíněným trestem odnětí svobody. [3] Ve stejném případě uložil kladenský soud dalšímu pachateli rozsudkem se sp. zn. 26 T 116/2017 za nenávistné projevy proti zpěvákovi trest obecně prospěšných prací, když přihlédl k jeho nízkému věku a menší závažnosti spáchaného přečinu. [4] Asi nejznámějším případem rasově motivovaných nenávistných projevů z poslední doby je kauza teplických prvňáčků. Tachovský soud uznal vinnou ženu, která pod fotku žáků první třídy teplické základní školy navštěvované převážně dětmi romské, vietnamské a arabské národnosti napsala komentář „rovnou“ doplněný o obrázek pistole. [5]

Zájem na ochraně před šířením nenávistných, násilných a lživých informací je nadnárodní, proto vznikla řada mezinárodních právních aktů upravujících tuto problematiku. V rámci Rady Evropy byl s cílem zabránit šíření různých podob projevů rasismu a xenofobie v roce 2001 přijat Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě, který se zabývá kriminalizací rasistických a xenofobních činů spáchaných v počítačových systémech. Také Evropská unie přijala Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV z 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. [6]

Dodatkový protokol rozlišuje čtyři formy zakázaných činů. První je šíření rasistického a xenofobního materiálu v počítačových systémech. Druhou formou je rasistická a xenofobní hrozba v počítačovém systému spácháním závažnějšího trestného činu proti osobám nebo skupinám v závislosti na navazujících osobních okolnostech. Třetí je rasistická a xenofobní veřejná urážka. Zde si státy mohou přidat podmínku, že takovým činem musí být jednotlivec nebo skupina vystaveni nenávisti, pohrdání nebo posměchu. Poslední formou je popírání, závažné snižování důležitosti, schvalování nebo obhajování genocidy nebo zločinů proti lidskosti.

Rasistický a xenofobní materiál zahrnuje projevy útočící na člověka kvůli rase, barvě pleti, původu, národnostní či etnické příslušnosti nebo náboženství. Na formě projevu nezáleží. Může jít o písemná vyjádření, vyobrazení či nahrávky podporující, podněcující anebo obhajující nenávist, násilí a diskriminaci.

Rámcové rozhodnutí vyžadovalo po členských státech kriminalizací činů jako je veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti včetně veřejné distribuce nebo šíření letáků, obrazového či jiného materiálu obsahující tyto nenávistné projevy. Dále by dle rámcového rozhodnutí mělo být trestné veřejné ospravedlňování, popírání nebo hrubé snižování významu genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, činů spáchaných způsobem, který může podněcovat násilí nebo nenávist proti osobám či skupině. Přičemž základem pro podněcování nenávisti k určité osobě či skupině osob je jejich rasa, barva pleti, víra, původ, národní nebo etnická příslušnost, ne však politická příslušnost, pohlavní orientace nebo sociální skupina.

Ani v demokratické společnosti nemůže být svoboda projevu absolutní, protože i slova můžou ubližovat. Šíření nenávistných projevů se děje zejména přes sociální sítě. Chraňme si proto dobře své účty a kontrolujme, zda námi podporovaná facebooková skupina nezměnila název z „Milujeme heboučká koťátka“ na „NE Islámu“.

Autorka: Barbora Mitášová

[1] Tor je softwarový systém zajišťující anonymizaci uživatele na internetu. Proxy servery fungují jako prostředníci mezi klientem a cílovým serverem, překládají klientské požadavky a vůči cílovému počítači vystupují samy jako klienti. VPN je zkratka pro virtuální privátní síť (angl. virtual private network), jde o propojení několika počítačů tak, aby mezi sebou mohli komunikovat v rámci důvěryhodné (privátní) sítě, i když jsou propojeny veřejnou sítí.  

[2] Policie ČR. Jednotlivé druhy kyberkriminality. [online] © 2018 Policie ČR, dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/jednotlive-druhy-kyberkriminality.aspx

[3] Další trest za vyhrožování Bangovi. Za nenávistné komentáře na Facebooku udělil soud podmínku. Aktuálně.cz [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/soud-za-vyhruzky-zpevaku-bangovi-udelil-muzi-podmineny-trest/r~9bc4e692f54711e7adc2ac1f6b220ee8/

[4] Doležal, Jiří X., Trest za rasismus: Trefa do černého, přesněji bílého. Reflex.cz [online]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81456/trest-za-rasismus-trefa-do-cerneho-presneji-bileho.html

[5] Soud uznal vinnou ženu za nenávistný komentář u fotky prvňáčků z Teplic. Novinky.cz [online]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/482971-soud-uznal-vinnou-zenu-za-nenavistny-komentar-u-fotky-prvnacku-z-teplic.html

[6] Zavšnik, Aleš. Kyberkriminalita. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), s. 29–30.