Akreditovaná osoba – je právnická osoba, která získala oprávnění poskytovat služby v oblasti oddlužení. Zpravidla se jedná o neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti, právní a sociální poradny. Jejich seznam naleznete na stránkách www.sako.justice.cz. Akreditovaná osoba poskytuje sepis a podání návrhu na povolení oddlužení zdarma. 

Dispoziční oprávnění – jde o oprávnění nakládat s majetkem dlužníka. Podle konkrétní fáze insolvenčního řízení, způsobu řešení úpadku a vlastnictví má dispoziční oprávnění buď insolvenční správce, nebo dlužník [blíže viz § 229 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“)], případně také osoba, v jejímž vlastnictví je majetek zajišťující závazek dlužníka. Způsob nakládání s majetkem je upraven jednak v insolvenčním zákoně, dále konkrétní pokyny ohledně správy a zpeněžování zajištěného majetku dává insolvenčnímu správci věřitel, který má svou pohledávku zajištěnou majetkem v majetkové podstatě. Nakládání s majetkem může do jisté míry upravit insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti. 

DITA (distribuční tabulka) – jde o seznam všech věřitelů, výše jejich pohledávek a poměru, v jakém budou uspokojováni. Čím vyšší má věřitel zjištěnou pohledávku, tím vyšší dostane plnění z celkové částky, která je věřitelům distribuována z příjmů dlužníka. 

Incidenční spory – zvláštní řízení probíhající na základě sporů vzešlých z insolvenčního řízení. Jedná se např. o spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek, spory ohledně majetkové podstaty, o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, spory o náhradu škody způsobené insolvenčním správcem při výkonu jeho funkce a další uvedené v § 159 IZ. 

Insolvenční návrh – návrh na zahájení insolvenčního řízení, který sepsal buď dlužník, nebo věřitel. Dlužník se může k insolvenčnímu návrhu věřitele připojit. V insolvenčním návrhu je třeba uvést, jaký způsob řešení úpadku navrhovatel navrhuje.

Insolvenční správce – jde o účastníka insolvenčního řízení, tzv. prodlouženou ruku soudu. Insolvenční správce je ustanoven v rozhodnutí o úpadku dlužníka ze seznamu insolvenčních správců. Zjišťuje, co je obsahem majetkové podstaty dlužníka, vyhotovuje její soupis, v některých fázích řízení na něj přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Dále připravuje seznam přihlášených pohledávek, vyjadřuje k jednotlivým pohledávkám svá stanoviska, jedná svým jménem na účet dlužníka, činí aktivní kroky vedoucí ke zpeněžení majetkové podstaty. Dle rozhodnutí soudu vyplácí věřitelům částky na úhradu jejich pohledávek, dohlíží na plnění povinností dlužníkem, informuje insolvenční soud o průběhu insolvenčního řízení a plní pokyny insolvenčního soudu k zajištění řádného průběhu řízení. Insolvenční správce není právním zástupcem dlužníka ani věřitelů, nýbrž nestranným účastníkem, který dbá na to, aby insolvenční řízení proběhlo rychle, hospodárně a došlo v něm k co nejvyššímu uspokojení věřitelů. Přitom správce dohlíží také na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn.

Konečná zpráva – jde o komplexní zprávu, kterou vyhotoví insolvenční správce v konkursu nebo v oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty. Ve zprávě uvede přehled veškerých příjmů a výdajů, které v průběhu trvání insolvenčního řízení vznikly. Dále zde vyúčtuje svou odměnu a hotové výdaje a uvede, jaká částka z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty zůstane k uspokojení přihlášených věřitelů. Konečnou zprávu po důkladné kontrole a zveřejnění vyhláškou insolvenční soud schválí. 

Listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek – jedná se o listiny, které osvědčují, že dlužník má minimálně dva závazky u dvou věřitelů po lhůtě splatnosti nejméně 30 dní, nebo listiny, ze kterých lze dojít k závěru, že dlužník pravděpodobně nebude schopen své závazky plnit. Splatnost pohledávky je poslední den, kdy měl být závazek uhrazen. Listinami dokládajícími úpadek jsou proto různá soudní rozhodnutí ukládající dlužníku, aby uhradil pohledávku věřiteli, exekuční příkazy, vyrozumění o zahájení exekuce, vyúčtování služeb, ze kterého plyne, že dlužník již déle než 30 dní neuhradil pohledávku, výzva věřitele k plnění a další. Listinou dokládající úpadek není exekuční příkaz vydaný na manžela dlužníka, bilance ani výkazy stavu likvidity. 

Majetková podstata – tvoří ji vše, co je ve vlastnictví dlužníka v okamžiku zahájení insolvenčního řízení a dále majetek, který dlužník nabyl v jeho průběhu. Rozhodl-li soud o předběžném opatření, náleží do majetkové podstaty dlužníka i ten majetek, který vlastnil v okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření. Podrobný výčet hodnot náležejících do majetkové podstaty nalezneme v § 206 IZ. 

Moratorium – dlužník, který je podnikatelem, může před nebo i po zahájení insolvenčního řízení podat návrh na vyhlášení moratoria. Je to jakási ochranná doba, ve které se dlužník snaží zvrátit úpadek vlastními silami a uspořádat svou finanční situaci. Během trvání moratoria nemůže být vydáno rozhodnutí o úpadku. 

Návrh na povolení oddlužení – je konkrétní návrh na povolení konkrétního způsobu řešení úpadku. Může jej podat pouze dlužník a pouze na předepsaném formuláři nazvaném Návrh na povolení oddlužení. Tento formulář obsahem splňuje požadavky kladené na insolvenční návrh, proto se podává samostatně a není třeba s ním spojovat žádnou další listinu. Dlužník musí být pro účely sepisu a podání návrhu na povolení oddlužení zastoupen tzv. sepisovatelem návrhu na povolení oddlužení. Návrh na povolení oddlužení lze podat i v návaznosti na insolvenční návrh, který proti dlužníkovi podal jeho věřitel. 

Odita – oznámení o změně v distribuční tabulce. Zasílá jej insolvenční správce při změnách ve složení pohledávek, např. zpětvzetí některé pohledávky, výsledek incidenčního sporu a jiné.

Podřízené pohledávky – pohledávky, které se uspokojují v pořadí až jako poslední po uspokojení všech ostatních pohledávek. Jejich výčet nalezneme v § 172 IZ. 

Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou – jedná se o pohledávky zvláštního významu, které je potřeba hradit ještě před uspokojováním přihlášených věřitelů. Patří mezi ně např. pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, výživné ze zákona a další uvedené v § 169 IZ.

Pohledávky za majetkovou podstatou – jedná se o pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení (nebo po vyhlášení moratoria) a souvisí s činností insolvenčního správce ve vztahu k majetkové podstatě – např. odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, daně, veřejné zdravotní pojištění, odměna znalce a další uvedené v § 168 IZ. Tyto pohledávky se vždy uspokojují přednostně.

Právní moc rozhodnutí – je stav, kdy proti rozhodnutí insolvenčního soudu již není možno podat žádný řádný opravný prostředek. Nastává poté, co všem osobám, které mohly podat opravný prostředek, uplyne lhůta pro jeho podání. Tato lhůta se počítá od doručení rozhodnutí konkrétní osobě zvláštním způsobem (tedy ne pouhým zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku). Právní moc rozhodnutí bývá v insolvenčním rejstříku uvedena u každého rozhodnutí (viz 2. díl insolvenčního seriálu). 

Přezkumné jednání – jednání, které v závislosti na způsobu řešení úpadku probíhá buď u insolvenčního soudu (při řešení úpadku konkursem a reorganizací), nebo u insolvenčního správce (při řešení úpadku oddlužením). Účast dlužníka na přezkumném jednání je nutná a je překážkou v zaměstnání (zaměstnavatel je povinen dlužníka na dobu přezkumného jednání omluvit). K přezkumnému jednání insolvenční správce připraví přezkumné listy, soupis majetkové podstaty a zprávu o své dosavadní činnosti s podrobnými informacemi o dlužníkovi. V oddlužení dále správce vyhotoví další formuláře se všemi potřebnými údaji, které předloží insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, jakou formu oddlužení dlužníkovi schválí. Na přezkumném jednání insolvenční správce, dlužník a případně i věřitelé vyjádří svá stanoviska ke každé pohledávce, a to tak, že buď pohledávku uznají, nebo popřou. Popírat lze pohledávky co do jejich pravosti (zda pohledávka je, nebo není), co do výše (zda je pohledávka v takové výši, v jaké si ji věřitel přihlásil), anebo co do jejich pořadí (zda je pohledávka zajištěná nebo nezajištěná, podřízená nebo nepodřízená). Lze i kombinovat různé důvody popření. V závislosti na výsledku přezkumného jednání pak mohou probíhat incidenční spory o jednotlivých pohledávkách. 

Přihláška pohledávky – jde o právní jednání, kterým věřitel uplatní svou pohledávku v insolvenčním řízení. Činí se na stanovených formulářích a obsahuje údaje o výši pohledávky, její skladbě (jistina, příslušenství), vykonatelnosti, zajištění atd. Lze je podat již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, nejzazší lhůta je stanovena uplynutím dvou měsíců od vydání rozhodnutí o úpadku. Každý věřitel může podat libovolné množství přihlášek jednotlivých pohledávek. 

Rozvrhové usnesení, kvazirozvrhové usnesení, částečný rozvrh – zůstanou-li po uhrazení všech pohledávek za majetkovou podstatou, pohledávek jim postavených na roveň a případně i pohledávek zajištěných věřitelů k uspokojení ostatních věřitelů ještě nějaké finance, insolvenční správce vyhotoví návrh na vydání rozvrhového usnesení. V tomto usnesení insolvenční správce podobně jako v distribuční tabulce navrhne, jaké částky budou vyplaceny konkrétním věřitelům. Nepostačuje-li výtěžek ani k uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených, vydává se tzv. kvazirozvrhové usnesení, kde je ovšem pořadí jednotlivých věřitelů upraveno zákonem v § 305 odst. 2 IZ. Je-li již v průběhu zpeněžování jisté, že všechny pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené budou uspokojeny a je možno vyplatit věřitelům část finančních prostředků dříve, vydá insolvenční soud částečný rozvrh pohledávek. Věřitelé tak nemusí na své uspokojení čekat až do konce insolvenčního řízení. Po podání a schválení konečné zprávy je pak vydáváno i běžné rozvrhové usnesení, kde je rozdělena zbývající část prostředků. 

Sepisovatel návrhu na povolení oddlužení – s účinností tzv. akreditační novely insolvenčního zákona může návrh na povolení oddlužení za dlužníka sepsat a podat pouze stanovený okruh osob. Těmi jsou dle § 390a IZ advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná osoba. Dlužník si může sám sepsat a podat návrh na povolení oddlužení pouze tehdy, má-li právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu, nebo vykonal-li zkoušku insolvenčního správce. 

Schůze věřitelů – zpravidla následuje ihned po skončení přezkumného jednání, nicméně k projednání důležitých otázek průběhu insolvenčního řízení je možné ji svolat při splnění zákonem stanovených podmínek (§ 46 a následující IZ) téměř kdykoliv. Na schůzi věřitelů u insolvenčního soudu správce přednese svou zprávu o činnosti, na základě které se mohou k různým otázkám vyjadřovat věřitelé, a insolvenční soud ukládá pokyny k dalšímu postupu v řízení. Věřitelé mohou na schůzi věřitelů např. zvolit věřitelský orgán nebo hlasovat o odvolání insolvenčního správce a navrhnout jinou osobu, aby tuto činnost vykonávala. Na schůzi věřitelů přítomní věřitelé hlasují podle pravidel upravených v IZ, nebo mohou v případě, že se na schůzi věřitelů nedostaví, zaslat předem insolvenčnímu soudu hlasovací lístek s údaji, o čem hlasují a jak. 

Soupis majetkové podstaty – dokument, který vypracovává insolvenční správce na základě svých zjištění a udržuje ho aktuální. Konkrétní položky mohou být při splnění zákonem stanovených podmínek ze soupisu majetkové podstaty vyňaty (§ 226 a 227 IZ), vyloučeny (§ 225 IZ) nebo vyřazeny (§ 217 odst. 2 IZ).

Vyhláška – je velmi zvláštní způsob doručování v insolvenčním právu. Přestože se zásadně všechna podání v insolvenčnímu rejstříku zveřejňují tak, jak jsou soudu doručena, některá podání insolvenční soud dále „zveřejní vyhláškou“. Tzn. soud vyhotoví zvláštní dokument, ve kterém uvede, že zveřejňuje podání doručené soudu konkrétního dne označené jako např. konečná zpráva. Dále insolvenční soud poučí účastníky řízení, že proti této konečné zprávě (či jinému dokumentu zveřejňovaném vyhláškou) mohou podat ve stanovené lhůtě námitky. Vyhláška o zveřejnění se nikomu nedoručuje zvláštním způsobem (prostřednictvím datové schránky ani poštou), nicméně se pouze zveřejní v insolvenčním rejstříku. Z tohoto důvodu je třeba pro včasné uplatnění námitek insolvenční rejstřík pozorně sledovat. Vyhláškou se zveřejňují kupní smlouvy, konečné zprávy, zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení a další dokumenty

ZOPO – zpráva o plnění oddlužení. Vyhotovuje ji insolvenční správce s uvedením přesných částek, jaké byly vyplaceny konkrétním věřitelům, informací o příjmu dlužníka, vyživovacích povinnostech, hrazení dlužného výživného a dalších skutečnostech rozhodných pro další trvání oddlužení. Insolvenční správce informuje soud o prohřešcích dlužníka stran jeho povinností podle schváleného způsobu oddlužení.

V příštím díle insolvenčního seriálu si vysvětlíme rozdíly mezi insolvenčním a exekučním řízením. Dále si povíme, co se stane s probíhajícím exekučním řízením při zahájení insolvenčního řízení a po jeho skončení.