Ve druhém díle seriálu o insolvenčním řízení se budeme věnovat insolvenčnímu rejstříku. Řekneme si, kde ho najdete, co vše se z něj dá zjistit, jak vypadá insolvenční spis a jak je to s osobními údaji dlužníka. Vysvětlíme si, na jak dlouhou dobu se údaje v rejstříku zveřejňují a za jakých podmínek je lze znepřístupnit.
Insolvenční řízení ovládá zásada veřejnosti. Za účelem jejího naplnění byl vytvořen informační systém shromažďující údaje o insolvenčních správcích a dlužnících, který se nazývá insolvenční rejstřík. Dále jej tvoří všechny insolvenční spisy vedené vůči dlužníkům, jejichž řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2008. Nalezneme jej na webové adrese www.isir.justice.cz.
Hlavní část tvoří formulář, který nám umožňuje vyhledat konkrétní spis vybraného dlužníka dle jeho osobních údajů nebo spisové značky. Webové rozhraní nám dává možnost procházet všechna insolvenční řízení a vyhledávat všechny události provedené v konkrétním časovém období u konkrétního soudu. Událostí rozumíme jakýkoliv úkon, který byl ve spise proveden a zveřejněn.
V zápatí internetové stránky nalezneme mimo jiné také odkazy na insolvenční portál obsahující užitečné informace pro všechny účastníky řízení, odkazy na seznam insolvenčních správců včetně kontaktních údajů, sekci formulářů (některá podání v insolvenčním řízení lze činit pouze prostřednictvím předepsaných formulářů) a službu automatického sledování insolvenčního rejstříku.
Nyní se podíváme, jak vypadá samotný insolvenční spis. Pokud budeme vyhledávat konkrétního dlužníka, vyhledávač nám zobrazí všechna insolvenční řízení zahájená vůči tomuto dlužníkovi. Proto nebuďte překvapeni, zaznamenáte-li více výsledků. Výsledky zobrazené černě jsou stále běžící insolvenční řízení, světle šedou barvou se vypisují pravomocně skončená řízení. To nám nicméně nevadí, neboť si můžeme celý insolvenční spis prohlédnout i přesto, že řízení skončilo. Rozklikneme-li si detail, zjistíme, že insolvenční spis se skládá z několika oddílů označených písmeny A, B, C, D a P.
Insolvenční spis totiž, vzhledem k délce a komplikovanosti řízení, obsahuje obrovské množství událostí. Insolvenční řízení má několik částí a často se musí provádět různé úkony ve stejném čase „na více místech“. Není proto fakticky možné, aby více osob pracovalo s jedním spisem zároveň. Proto je „základní“ insolvenční spis rozdělen na oddíly A a B.
Oddíl A obsahuje všechna podání a úkony učiněné v době od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí soudu o tomto návrhu (zamítnutí, odmítnutí, zastavení řízení, nebo rozhodnutí o úpadku příp. spojené s rozhodnutím o tom, jakým způsobem bude úpadek řešen). Tento oddíl bývá zpravidla co do rozsahu menší.
Pokud je osvědčen úpadek dlužníka, vytváří se oddíl B. S ním se pak pracuje až do konce insolvenčního řízení. Týká se té části řízení, kde se již úpadek řeší některým ze způsobů, o kterých jsme si blíže pověděli v minulém článku, tedy oddlužením, konkursem nebo reorganizací. Tato část insolvenčního spisu je co do obsahu největší, neboť řízení v této fázi trvá zpravidla několik let a je v něm učiněno velké množství různých podání, rozhodnutí apod. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že insolvenční rejstřík na jedné stránce zobrazí 1–100 událostí v konkrétním oddíle. Proto nebuďte překvapeni, pokud poslední událostí bude návrh učiněný v roce 2015. Je nutné zobrazit si dole další stránku.
Oddíl C je zvláštní oddíl, ve kterém najdeme informace o probíhajících incidenčních sporech. Jsou to zvláštní spory vznikající v souvislosti s insolvenčním řízením (např. zda je konkrétní věc ve vlastnictví dlužníka a měla by být zpeněžena, či nikoliv, spory o to, zda je konkrétní dluh opravdu dlužníkův, nebo jiné osoby apod.). Incidenční spory probíhají, zjednodušeně řečeno, vedle insolvenčního řízení a jejich výsledky pak insolvenční řízení ovlivňují. Bylo by ovšem velmi nepřehledné incidenční spisy vést v oddíle B, proto byl vytvořen samostatný oddíl C.
Oddíl D bychom mohli označit za zbytkový. Zařazují se do něj různé žádosti o výpis ze seznamu přihlášených pohledávek a další podání, která vůbec neovlivňují průběh insolvenčního ani incidenčních řízení.
Oddíl P je naopak velmi důležitý. Zařazují se do něj všechny přihlášky věřitelů zaslané insolvenčnímu soudu. Může čítat stovky, ba dokonce i tisíce přihlášek. Každá dostane své číslo podle pořadí, v kterém byla na insolvenční soud v řízení konkrétního dlužníka doručena. V praxi má každá přihláška z důvodu přehlednosti svou vlastní spisovou složku, neboť má samostatné postavení v řízení a může o ní být různými způsoby rozhodováno nebo s ní mohou i věřitelé různě nakládat (např. brát ji zpět). Proto jsou v oddíle P pro první doručenou přihlášku uvedeny události v podobě P1-1 (první je vždy přihláška pohledávky), P1-2, P1-3 atd., pro druhou doručenou přihlášku jsou pak události označeny P2-1 (opět přihláška pohledávky), P2-2, P2-3 a tak dále.
Vrátíme-li se zpátky do oddílu A nebo B a prohlédneme-li si jednotlivé řádky událostí, zjistíme, že u každé události je uvedeno datum a přesný čas jejího zveřejnění. V insolvenčním řízení jsou v některých situacích rozhodující i minuty, proto se události zapisují velmi přesně. V popisech událostí nalezneme všechny úkony, které jsou ve spise zařazeny. Můžeme si je otevřít ve sloupci Dokument a u rozhodnutí vydaných soudem najdeme vpravo i informaci o tom, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Je ovšem potřeba zdůraznit, že absence údaje o konkrétním datu právní moci v insolvenčním rejstříku neznamená, že rozhodnutí pravomocné není! Zvýšené množství administrativy v insolvenčních řízeních a doručování rozhodnutí prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb znemožňuje uvádět informaci o nabytí právní moci ve všech spisech v den, kdy se tak stane, proto jsou mnohdy právní moci zapisovány do rejstříku zpětně. Na účinky daného rozhodnutí nemá vůbec vliv, kdy se datum právní moci objeví na internetu. Ve vedlejších dokumentech najdeme zejména doručenky.
Jak již z výše uvedených informací o insolvenčním rejstříku plyne, nalezneme v něm všechna podání, která jsou do insolvenčních spisů učiněna, a také všechna rozhodnutí vydaná soudem. Rozsah údajů zveřejňovaných o dlužníkovi upravuje § 420 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“), podle kterého se do insolvenčního rejstříku zapisuje jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a, nemá-li rodné číslo, datum narození. Nicméně z povahy insolvenčního řízení se fakticky v insolvenčním rejstříku zveřejňují ve vztahu k dlužníku mnohé další informace, např. korespondenční adresa, množství vyživovaných osob, zaměstnání, dosažené vzdělání, důvody, které vedly k úpadku, informace o trestních řízeních a uložených trestech.
Všechny tyto údaje mají zásadní vliv na zjištění, zda je dlužník v úpadku, a pokud ano, ovlivňují rozhodnutí soudu o tom, jaký způsobem se bude úpadek dlužníka řešit, zda lze dlužníkovi povolit snížení splátek apod. Pokud např. požádá dlužník o snížení splátek a odůvodní svou žádost tím, že mu onemocněla matka, o kterou se musí denně starat, manželka od něj odešla, a musí proto hradit nájemné sám, i tyto informace insolvenční soud v rejstříku zveřejní. V insolvenčním rejstříku se anonymizují osobní údaje třetích osob, jako např. rodná čísla dětí, a takové informace o dlužnících, které není možno s ohledem na ochranu osobnostních práv zveřejnit vůbec, např. lékařské zprávy o zdravotním stavu dlužníka.
Za jistých podmínek mohou být některé údaje ve veřejném insolvenčním rejstříku znepřístupněny. Žádost o znepřístupnění údajů dle § 422 IZ může podat pouze fyzická osoba, která učinila podání, a to kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Není nutné, aby byla účastníkem řízení. Znepřístupnit lze pouze osobní údaje této osoby (rodné číslo, datum narození, bydliště a jiné). Jméno a příjmení se zveřejňují vždy. Žadatel musí uvést, které konkrétní údaje žádá znepřístupnit a ve kterých podáních (pokud jich zasílá soudu větší množství). Z povahy věci plyne, že o znepřístupnění osobních údajů nemůže požádat sám dlužník. Pokud insolvenční soud žádosti vyhoví, není povinen vyhotovovat písemné rozhodnutí, nýbrž může požadovanou informaci bez ostatního znepřístupnit. Jestliže soud žádosti nevyhoví, vyhotoví písemné rozhodnutí, které žadateli doručí. Proti rozhodnutí o žádosti o znepřístupnění informací v insolvenčním rejstříku není odvolání přípustné (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2011, č. j. 3 VSPH 602/2011-B-487 k MSPH 76 INS 8711/2009).
Jak již bylo výše uvedeno, údaje o dlužníkovi, resp. celý jeho insolvenční spis, jsou v insolvenčním rejstříku přístupné veřejnosti i po pravomocném skončení insolvenčního řízení. K úplnému vyškrtnutí dlužníka dojde podle § 425 odst. 1 IZ automaticky po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo insolvenční řízení skončeno (např. rozhodnutí, kterým insolvenční soud vzal na vědomí splnění nebo nesplnění oddlužení, rozhodnutí o zrušení konkursu). Výjimky z tohoto pravidla kromě jediné níže uvedené nejsou přípustné, proto dlužník o výmaz z insolvenčního rejstříku žádat nemusí. Nebude mu vyhověno. Dokonce není nutné ani s blížícím se uplynutím pětileté doby upozorňovat na výmaz. Insolvenční rejstřík ho provede automaticky.
Skončí-li ovšem insolvenční řízení postupem podle § 142 IZ (odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, nebo zamítnutí insolvenčního návrhu), může si dlužník nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí požádat o výmaz z rejstříku. Na základě takové žádosti soud provede výmaz do 15 dnů od doručení žádosti.
Na internetu se nachází i jiné informační portály fungující jako seznam dlužníků, černá listina dlužníků apod. Tyto seznamy nejsou spravovány Ministerstvem spravedlnosti ani insolvenčním soudem, proto insolvenční soud nemůže provádět výmazy z takových seznamů. Je-li dlužník uváděn v jiném seznamu než insolvenčním rejstříku, musí se s otázkou výmazu obrátit na provozovatele nebo správce takového portálu.
Za zcela tristní lze považovat situaci, kdy dlužník žádá o výmaz z insolvenčního rejstříku s odůvodněním, že mu v bance odmítají poskytnout půjčku na dovolenou u moře, protože má záznam v rejstříku. Takový dlužník pravděpodobně vůbec nepochopil smysl insolvenčního řízení, potažmo oddlužení. Dostal šanci začít žít svůj život řádně a bez dluhů, hradit své závazky ze svých pravidelných příjmů, tvořit si úspory na nepravidelné nebo nečekané výdaje, a především se nezadlužovat. Přístup dlužníků, kteří si ihned po skončení insolvenčního řízení bezhlavě zařizují další půjčky, úvěry a hypotéky s vidinou, že si za pár let podají nový insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení a nechají se opět od hrazení závazků osvobodit, je naprosto špatný. Insolvenční soud má i po výmazu údajů z veřejného rejstříku přístup ke všem spisům a při opětovném podání návrhu se pečlivě posuzuje, z jakých důvodů se dlužník znovu dostal do úpadku. Činí-li tak s nepoctivým záměrem peníze brát a vůbec nevracet, nebude mu oddlužení povoleno.
V dalším díle insolvenčního seriálu si vysvětlíme pojmy a instituty, se kterými se v insolvenčním právu setkáváme nejčastěji. Dozvíte se například, co je to majetková podstata, kdo je insolvenční správce a další.
Autorka: Zuzana Hrušková
Autorka pracuje jako asistentka soudce na insolvenčním úseku Krajského soudu v Ostravě
Chystáte se začít podnikat na finančním trhu a zajímá vás, zda budete pro svůj projekt potřebovat licenci? Následující článek odpovídá na 10 otázek, které vás mohou napadnout v souvislosti s finančním právem. Připravili...
Ochrana životního prostředí je v současnosti stěžejním tématem a dotýká se různých vědeckých i sociálních oblastí, právo nevyjímaje. Z právního hlediska hraje klíčovou roli zejména Evropská unie, která se životním...
