Stále více Čechů hledá svoji vysněnou práci v zahraničí. Nejčastěji pak v sousedních zemích EU. Výhod může být několik. Například vyšší příjem, možnosti cestování či osobní preference. Otázkou však může být, jak to bude s důchody. Následující článek se věnuje řešením situací, kdy část života pracujete v Česku a část života v zahraničí. Současně odpovídá na otázku, ze kterého státu budete pobírat starobní důchod.
Jednou ze základních svobod v rámci Evropské unie je volný pohyb občanů. Zakotvuje jej článek 45 Smlouvy o fungování EU, který pojednává o volném pohybu pracovníků. Ten zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. Občané EU tedy mají právo hledat práci v jiné zemi EU a následně tam pracovat bez nutnosti pracovního povolení.
Toto oprávnění se nevztahuje jen na státy EU, ale též na ostatní státy Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Stejná pravidla platí též pro Švýcarsko a v tuto chvíli i Spojené království, které již není součástí EU. Orgány sociálního zabezpečení tak musí zacházet s migrujícími občany stejně jako s vlastními státními příslušníky. Možnost práce v jiných členských zemích nesmí být omezena. Jejich sociální systémy však nejsou stejné a liší se i jejich specifické institucionální uspořádání. EU tedy v rámci svých předpisů tuto oblast reguluje a koordinuje. [1]
Základním východiskem je pravidlo, že se na jednoho občana nikdy nevztahuje systém více zemí zároveň. Nelze si však vybrat, kterému státu budete platit. O této povinnosti rozhodují příslušné orgány sociálního zabezpečení. Při práci v zahraničí v rámci EU mají zaměstnanci stejná práva i povinnosti, jaká mají občané daného státu. Tato zásada se též nazývá jako zásada rovného zacházení. Dále je stěžejní zásada převoditelnosti. V praxi znamená to, že pokud splníte podmínky a máte nárok na výplatu určité dávky v cizím státě, jste oprávněni dávku čerpat, i když žijete ve státě jiném.
Využívá se též princip sčítání dob pojištění. Ten se uplatní v případě, kdy osoba pracuje část svého života v jednom členském státě a část v jiném. Přitom nedojde ke splnění předepsané doby pro nárok na dávku v některém z těchto států. Koordinační nařízení [2] umožňuje získání nároku dávky tam, kde to připadá v úvahu. Přihlíží se k dobám pojištění získaných v jiných členských státech.
V tomto případě podléháte právním předpisům té země, v níž vykonáváte svoji činnost. To znamená, že v zemi buď pracujete jako zaměstnanec, či jako osoby samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“). V takovém případě bude záležet na tom, zda v zemi chcete zůstat i po ukončení výdělečné činnosti. Pokud ano, bude se na vás nahlížet jako na místního státního příslušníka a dávka vám bude vyplácena systémem země, ve které pracujete. Existuje však možnost nechat si zasílat dávku i do zahraničí. Bližší náležitosti záleží na systému země, ve které práci vykonáváte.
Možná o tom ani nevíte, ale jste takzvaným přeshraničním pracovníkem. Typicky se jedná o případy, kdy pracujete v týdnu v jiné zemi EU a pravidelně se vracíte do země svého bydliště. V tomto případě za výplatu dávek sociálního zabezpečení zodpovídá země, v níž pracujete. Jste-li přeshraniční pracovník, ať již v zaměstnaneckém poměru, nebo jako OSVČ, vztahují se na vás tato pravidla:
Pravidla výplaty dávek v nezaměstnanosti a pravidelné zdravotní péče jsou však mnohem komplikovanější a záleží na konkrétní situaci. V případě nutnosti řešení problémů z této oblasti je vhodné kontaktovat správu sociálního zabezpečení.
V případě, že jste pracovali v několika zemích EU, je možné, že budete mít nárok na důchod v každé z nich. Žádost o důchod je nutné podat v zemi, kde máte momentálně bydliště nebo kde jste naposledy pracovali. Pokud v době nárokování dávky bydlíte v zemi, kde jste nikdy nepracovali, je možné kontaktovat místní orgány, které žádost automaticky postoupí příslušným zahraničním institucím. Příslušná země poté vyřizuje vaši žádost a shromažďuje údaje o vašich příspěvcích ze všech zemí, kde jste pracovali. Záleží na daném státě, které dokumenty bude požadovat. Většinou jde o bankovní údaje a doklad totožnosti.
Je nutné brát v potaz rozdílné doby odchodu do důchodu v členských státech. Někde se odchází dříve, jinde později. O důchod je možné zažádat po dosažení zákonného důchodového věku pouze v zemi, kde nyní bydlíte (nebo kde jste naposledy pracovali). V případě, že v ČR odejdete do důchodu v 65 letech a pracovali jste v zemi, kde je odchod do důchodu později, tak vám náleží zahraniční důchod až po dosažení stanoveného věku v dané zemi. Je tedy vhodné si dopředu zjistit, jaká je tato hranice. Pokud začnete jednu penzi pobírat dříve než druhou, můžete tím ovlivnit její výši.
Doba, kterou musíte odpracovat, aby vám vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, není pevně stanovena pro všechny členské státy EU. Je nutné kontaktovat příslušnou zemi a dobu zjistit. Úkolem daného úřadu důchodového zabezpečení je zohlednit všechna období, během nichž jste pracovali v jiných zemích EU, jako kdybyste v dané zemi pracovali po celou dobu (tzv. zásada sčítání dob). Úřad též kontroluje výši příspěvků zaplacených do tamějšího systému, výši zaplacenou v jiných zemích a odpracované doby.
V praxi každý úřad vypočítává tu část důchodu, kterou by měl vyplácet. Při výpočtu zohledňuje období, která jste odpracovali v jednotlivých zemích EU (tj. ne pouze období, kdy jste v tomto státě pracovali). Po sečtení všech období, kdy jste odváděli dávky do systémů ve všech zemích EU, vypočítá, jak vysoký důchod byste dostávali, pokud by tyto příspěvky byly po celou dobu placeny do systému sociálního zabezpečení daného státu (tzv. teoretická výše). Částka se dále upravuje, protože musí odpovídat skutečné době, po kterou jste byli v dané zemi pojištěni. Upravená výše starobního důchodu se nazývá tzv. poměrnou dávkou.
V některých případech může být vypočítána i tzv. nezávislá dávka. Takto bývá nazýván vnitrostátní důchod. Abyste na něj dosáhli, musíte splnit podmínky pro nárok vnitrostátního důchodu bez ohledu na dobu odpracovanou v jiných zemích.
Nakonec vnitrostátní orgán vypočítá poměrnou a nezávislou dávku. Tyto dávky porovná a vy z této země obdržíte tu, která je vyšší. Rozhodnutí o tomto výpočtu vám bude zasláno a vysvětleno. Každá země, ve které máte nárok na penzi, většinou vyplácí odpovídající částku na bankovní účet v zemi vašeho bydliště (v případech, kdy bydlíte v EU). Pokud ne, situace se může zkomplikovat a příslušný vnitrostátní orgán může požadovat založení účtu v zemi, která důchod vyplácí. Výplata dávky pak podle principu zachování nabytých práv umožňuje vyplácení dávek osobě i mimo území členského státu, kde na ně vznikl nárok. To znamená, že jestliže jste část života žili a pracovali v Rakousku, vznikl vám nárok na dávku a následně se přestěhujete zpět do České republiky, rakouské úřady vám peníze vyplatí zde. Není nutné mít např. účet vedený u rakouské banky. Dávky, které jsou takto přiznány, se vyplácí přímo, v plné výši a podle předpisů, kterým je podřízen příslušný orgán. Samozřejmě je možné postupovat i opačně.
Autorka: Jana Marková
[1] Pojem koordinace je třeba rozlišovat od termínu harmonizace. Koordinace znamená společný postup a společná pravidla, která v oblasti sociálního zabezpečení platí. Koordinační pravidla nenahrazují vnitrostátní systémy. Členské státy samy rozhodují, kdo bude podle jejich předpisů pojištěn a jaké dávky budou vypláceny. Harmonizace spěje k souladu práva (tj. větší či menší podobnosti).
[2] Nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009
Článek byl zpracován za použití následujících zdrojů:
Koordinace sociálního zabezpečení na úrovni EU. Dostupné z: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=849&langId=cs
Koordinace sociálního zabezpečení. Dostupné z: https://www.cssz.cz/web/cz/koordinace-socialniho-zabezpeceni
Nařízení č. 883/2004. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02004R0883-20140101&from=CS
Nařízení č. 987/2009. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009R0987&from=CS
Státní důchod ze zahraničí. Dostupné z: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/retire-abroad/state-pensions-abroad/index_cs.htm
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...
Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho...
