Seriál o insolvencích: Co to je insolvenční řízení a jak poznat úpadek

Přinášíme vám první díl seriálu o insolvenčním řízení. V sérii článků podrobně a srozumitelně vysvětlíme vše, co o jeho průběhu potřebujete vědět, ať už byste vystupovali v roli dlužníka, nebo věřitele. Dozvíte se, jak v pozici dlužníka úspěšně projít insolvenčním řízením a uspořádat si svou finanční situaci. Věřitelům vysvětlíme, jakým způsobem mohou řešit úpadek svých dlužníků a jak uspokojit svou pohledávku v insolvenčním řízení.

24. 2. 2020 Zuzana Hrušková

Co je to insolvence a jak poznám, že jsem v úpadku

Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Jeho průběh upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“).

Dlužník je v úpadku, jestliže má peněžité závazky u alespoň dvou věřitelů, které byly splatné před více než 30 dny a není schopen je plnit. Dlužníkem může být fyzická i právnická osoba. Pokud je dlužník v úpadku, říkáme, že se nachází v platební neschopnosti (jinak též v insolvenci). Z výše uvedeného vyplývá, že dlužíte-li minimálně dvěma různým věřitelům finanční prostředky, své dluhy jste v obou případech měli uhradit před více než 30 dny a zároveň je vaše finanční situace aktuálně taková, že nejste schopni svým závazkům dostát, nacházíte se v úpadku.

V úpadku nejste, pokud vaše závazky spočívají v provedení nějaké činnosti (např. postavení rodinného domu, namalování obrazu, ušití šatů). Pokud byste takovou činnost neprovedli a následně by vám vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu či jinou finanční sankci za nesplnění smluvených povinností, teprve poté by se jednalo o peněžitý závazek. O úpadek nejde ani v situaci, kdy máte více splatných závazků vůči jedné osobě, i když jsou tyto závazky samostatné (např. dvě nezaplacené faktury vystavené od společnosti Student Agency). V úpadku se nenacházíte ani v případě, kdy sice máte 20 peněžitých závazků u více různých věřitelů, nicméně tyto závazky hradíte včas a nejsou více než 30 dní po splatnosti.

Podstatným znakem insolvence je také neschopnost závazky plnit, která musí mít objektivní povahu. V praxi se stává, že zaměstnanci podávají insolvenční návrhy na své zaměstnavatele, jakmile jim v termínu nevyplatí mzdu. Často k tomu ale dochází z důvodu onemocnění účetní nebo chybě v informačním systému zaměstnavatele, a proto soud návrhu nevyhoví. Zaměstnavatel je totiž schopný své závazky spočívající ve výplatě mezd splnit. Stejně tak pokud máte několik závazků dosahujících nepatrné částky u více věřitelů, neuhradili jste je včas, nicméně váš měsíční příjem je natolik vysoký, že je jste schopni splnit v řádu několika málo měsíců, v úpadku se nenacházíte. Co se týče neschopnosti plnit své peněžité závazky, insolvenční zákon stanoví celkem 4 vyvratitelné domněnky:

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

1. zastavil platby podstatné části svých závazků, nebo
2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti,
3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
4. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud (§ 3 odst. 2 IZ).

Vyvratitelná domněnka znamená, že platí výše napsané, ledaže se prokáže opak. První tři domněnky se odvíjí od toho, jak dlouho své závazky nehradíte, jak velké množství jich neplníte a zda jsou probíhající exekuční nebo vykonávací řízení úspěšná. Pokud tvrzení o svém úpadku stavíte na tom, že nehradíte své závazky už půl roku a jste v úpadku, nicméně se soud dozví, že je hradíte řádně každý měsíc, domněnka bude vyvrácena. Jestliže nebudete tvrdit žádnou jinou domněnku, svůj úpadek soudu neosvědčíte.

Čtvrtá domněnka dopadá na situaci, kdy proti vám již probíhá insolvenční řízení zahájené na návrh věřitele, soud vás vyzve k vyjádření a předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců, nicméně vy uvedené seznamy nepředložíte. Pak má soud za to, že tvrzení věřitele jsou pravdivá a vy se v úpadku nacházíte. Tuto domněnku vyvrátíte tím, že budete na výzvu soudu reagovat, sdělíte své stanovisko a uvedete a doložíte, že své závazky jste schopni plnit. Insolvenční soud by poté nemohl rozhodnout o vašem úpadku na základě čtvrté domněnky platební neschopnosti, nýbrž by se musel podrobně zabývat vašimi tvrzeními, tvrzeními věřitele a předloženými důkazy a zjistit, zda není naplněna některá jiná domněnka.

Pozor! Do úpadku se můžete dostat bez ohledu na to, zda jsou vůči vám vedena exekuční nebo vykonávací řízení!

Insolvenční zákon upravuje i tzv. hrozící úpadek dlužníka. Typicky jde o situaci, kdy řádně hradíte všechny své závazky od plateb nájemného přes životní pojištění po penzijní připojištění a internet, nicméně zcela náhle přijdete o zaměstnání. Bohužel nemáte žádné úspory, rodina vám není schopna pomoct a jste si vědomi toho, že novou práci nezískáte hned. V takové situaci lze důvodně očekávat, že brzy nebudete schopni řádně a včas splnit podstatnou část svých závazků a jste tedy v hrozícím úpadku (§ 3 odst. 5 IZ).

U právnických nebo fyzických osob, které podnikají, nastává úpadek i tehdy, jsou-li předluženy. O předlužení jde, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. To znamená, že byť takové osoby vlastní např. rozsáhlé pozemky, velké výrobní haly, množství strojů a vybavení, dluhy ve svém součtu převyšují hodnotu jejich majetku. Nachází se proto v insolvenci.

Podrobnější informace o úpadku podnikatelů najdete v § 3 odst. 3 a 4 IZ.

Jakými způsoby mohu úpadek řešit?

Pokud jste zjistili, že jste v úpadku, nabízí se řešit nastalou situaci prostřednictvím insolvenčního řízení. Insolvenční zákon nabízí několik možností, jak uspokojit vaše věřitele zákonem stanoveným způsobem tak, aby nedošlo k nespravedlivému poškození dlužníka nebo věřitelů, aby věřitelé měli v řízení rovné možnosti a zároveň aby byla zohledněna speciální povaha některých závazků. Insolvenční zákon nabízí řešení v podobě oddlužení, reorganizace nebo konkursu. Speciální pravidla jsou stanovena pro některé finanční instituce.

Oddlužení je upraveno v § 389 až 418 IZ. Jedná se o tzv. sanační způsob řešení úpadku. Zjednodušeně to znamená, že pod dohledem insolvenčního soudu za zákonem stanovených podmínek uhradíte tolik dluhů, kolik budete moci. Po uběhnutí zákonem stanovené doby budete osvobozeni od placení zbytku svých závazků, které jste neuhradili. Po skončení insolvenčního řízení budete mít čistý štít. Oddlužit se mohou fyzické osoby a vybrané právnické osoby (§ 389 IZ). Za aktuální právní úpravy může oddlužení proběhnout ve formě zpeněžení majetkové podstaty (tj. věřitelé jsou uspokojeni z výtěžku zpeněžení majetku dlužníka) nebo oddlužení může proběhnout kombinací splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (podrobněji si vše vysvětlíme v dalších dílech insolvenčního seriálu).

Dalším sanačním způsobem řešení úpadku je reorganizace. Mohou ji využít pouze některé právnické osoby (dle množství zaměstnanců nebo čistého obratu). Spočívá v plnění tzv. reorganizačního plánu, který zpravidla zahrnuje organizační změny ve společnosti, jako je zefektivnění výroby, změna financování a další. Závazky dlužníka jsou hrazeny postupně. Přitom je zachováno fungování podniku a po skončení reorganizace je právnická osoba nadále schopna pokračovat ve své činnosti. Úpravu reorganizace nalezneme v § 316 až 364 IZ.

Konkurs je likvidačním způsobem řešení úpadku. Prohlašuje se v případech, kdy nelze úpadek řešit žádným z výše uvedených způsobů, případně v situacích, kdy dlužník řádně neplní povinnosti vyplývající mu z oddlužení nebo reorganizace. Za zákonem stanovených podmínek se oddlužení nebo reorganizace v konkurs tzv. překlopí. V konkursu jsou dlužníkovi prováděny srážky z jeho příjmů a je zpeněžen v podstatě všechen jeho majetek, ze kterého lze uspokojit pohledávky věřitelů. Po zrušení konkursu dlužník není osvobozen od hrazení pohledávek, které doposud nezvládl uhradit. Právní úprava konkursu se nachází v § 244 až 315 IZ. Podmínky překlopení jsou pak upraveny v § 418 odst. 3 IZ pro oddlužení a v § 363 IZ pro reorganizaci.

Zvláštním postupům podléhá úpadek finančních institucí. Aplikují se při řešení platební neschopnosti bank, spořitelních a úvěrových družstev, obchodníků s cennými papíry a dalších osob uvedených v § 367 IZ. V praxi se příliš často nevyskytuje.

Dopady insolvenčního řízení na život dlužníka

Insolvenční řízení zpravidla probíhá několik let. Soud a insolvenční správce během něj dohlíží na vaši výdělečnou činnost, mají přehled o nakládání s vaším majetkem, a v některých případech má dokonce pouze insolvenční správce oprávnění s vaším majetkem nakládat. Podle způsobu řešení úpadku se provádí srážky ze mzdy i jiných příjmů. Budete podrobeni pečlivému dohledu. Musíte rovněž poskytovat součinnost insolvenčnímu správci, plnit povinnosti, které vám uloží, a předkládat mu vyžádané dokumenty k nahlédnutí.

Sanační způsoby řešení úpadku nabízí dlužníkům nový start, osvobození od starých závazků. S ohledem na ochranu práv věřitelů, kteří tímto způsobem nikdy nemusí dostat své finanční prostředky od dlužníků zpět, zahrnuje insolvenční řízení množství povinností na straně dlužníků. Jejich neplnění může mít různé negativní následky, viz např. výše zmíněné překlopení oddlužení v konkurs. Dále je nutno zdůraznit, že v průběhu insolvenčního řízení dlužník hradí závazky svých věřitelů, které nebyl schopen sám bez pomoci uhradit. To znamená, že po dobu insolvenčního řízení dlužník nebude pravděpodobně schopen z nezabavitelné částky, která mu zůstane, našetřit na dovolenou u moře, nebude schopný dětem hradit soukromou školu a nebude chodit každý měsíc ke kadeřníkovi.

Každý dlužník by se měl před podáním insolvenčního návrhu pečlivě seznámit se všemi důsledky insolvenčního řízení a zvážit, zda tento režim chce podstoupit. Dnes v době rozmachu digitálních technologií je možné najít na internetu velké množství zaručených rad a návodů, jak se bezplatně oddlužit. Jak pak ale dlužníci zapláčou, když se v průběhu řízení dozvědí, že rady pana Nováka byly naprosto chybné a důsledky již nelze zvrátit.

Nejzásadnějším dopadem insolvenčního řízení do života dlužníka je veřejnost řízení, o čemž si povíme v následujícím díle. Podrobně si vysvětlíme, kde najdete insolvenční rejstřík, jak se v něm orientovat, jaké informace z něj můžete vyčíst a v jakých případech lze insolvenční soud požádat o anonymizaci některých údajů. Zjistíte, po jaké době od skončení insolvenčního řízení bude spis dlužníka v rejstříku veřejnosti znepřístupněn.

Autorka: Zuzana Hrušková

Autorka pracuje jako asistentka soudce na insolvenčním úseku Krajského soudu v Ostravě