Počet států zakazujících trest smrti roste. Dlouhodobému trendu se rozhodl pomoci i papež František. Římskokatolická církev pod jeho vedením změnila katechismus. Trest smrti je však stále možné uložit ve více než 55 zemích světa. Jak se to tedy s absolutním trestem má?
Katolická církev oznámila ve čtvrtek 2. srpna změnu postoje k trestu smrti. Papež František považuje absolutní trest za nepřípustný, protože jde o útok na nedotknutelnost a důstojnost člověka. [1] Nový text katechismu zveřejněný Vatikánem uvádí, že „důstojnost člověka není ztracena ani po spáchání velmi závažných zločinů.“ [2] Již papež Jan Pavel II. se v encyklice Evangelia vitae vyjadřuje k trestu smrti tak, že má být uložen jen v případech, kdy je to absolutně nezbytné. Kriticky se k nejvyššímu trestu staví také představitelé anglikánské či luteránské církve.
Jen osm dní od odmítnutí trestu smrti Vatikánem byla v USA vykonána poprava. Jsou to právě Spojené státy americké, kde nový postoj Vatikánu nejspíše tvrdě narazí, a to zejména ve státech s největším zastoupením věřících. Američtí baptisté trest smrti schvalují. A ačkoliv se i v Americe počet vykonaných trestů smrti snižuje, bylo od roku 1976, kdy byly podmínky poprav zpřísněny, popraveno více jak 1400 lidí. Nejkonzervativnějším státem v otázce trestu smrti je Texas, který od roku 1976 vykonal více jak 500 poprav. Na dalších příčkách pomyslného žebříčku stojí Oklahoma a Virginie. V každém z nich bylo vykonáno více jak 100 trestů smrti. Nejvyšší trest v USA zatím uplatňuje 31 z 50 států. Naposledy jej zrušila v květnu 2015 Nebraska, jež je od roku 1973 prvním konzervativním státem, který skoncoval s popravami. [3] Popravy se v USA nejčastěji provádějí smrtící injekcí, alternativou je elektrické křeslo či plynová komora.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) trest smrti připouštěla do sjednání dodatkových protokolů č. 6 a 13, které nelze vypovědět nebo si k nim sjednat výjimku. Posledním státem Evropské unie, který zrušil trest smrti, bylo Polsko. K ratifikaci 13. protokolu Úmluvy přistoupilo až v roce 2013. V České republice byl trest smrti zrušen již v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb. Jediným evropským státem, kde se tento trest vykonává, je Bělorusko.
Dnes najdeme dokonce i v USA více odpůrců trestu smrti, ale i z druhého tábora zaznívají silné argumenty. Příznivci absolutního trestu argumentují zejména odstrašujícím příkladem pro další možné pachatele, znemožněním recidivy, ekvivalentní odplatou, levnější variantou k doživotí či řešením problému s přeplněnými věznicemi.
Odpůrci mají trest smrti za nemorální. Varují před možností justičního omylu, nepovažují ho za trest, ale pouze za akt msty, a upozorňují na možnost diskriminace. V USA jsou tyto argumenty zcela namístě. V letech 1973 až 2004 mohlo dojít k neuvěřitelným 340 justičním omylům, jak ukazují studie předních amerických univerzit. [4] V Americe neobstojí ani argumentace finančními náklady na doživotní vězení, jelikož cena popravy jde do milionů dolarů. Vyšší jsou i náklady na trestní řízení.
K zamyšlení je také otázka, zda čekání na vykonání trestu v cele smrti není jen psychickým mučením. Poslední popravený v USA čekal na smrt dlouhých 32 let, aniž by věděl, kdy den popravy nastane. [5]
Autorka: Barbora Mitášová
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...
Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho...
