Je tomu již rok, co německý parlament novelou občanského zákoníku (BGB) rozšířil práva homosexuálních párů. Od prvního října mohou homosexuální páry uzavírat manželství. Jaké právní důsledky s sebou tato novela přinesla, jaký mají názor samotní Němci na toto kontroverzní téma a jak vypadá aktuální situace u nás?
Civilní sňatek mezi homosexuálními partnery není v Evropě žádnou novinkou. Toto právo již zakotvují právní řády několika zemí. Příkladem jsou severské země, státy Beneluxu, Francie, Rakousko, ale například i Portugalsko nebo Španělsko. V loňském roce se skupina států umožňující stejnopohlavní sňatek rozrostla o Finsko, Maltu a právě Německo.
Není tomu tak dávno, kdy byla „homosexuální jednání“ v Německu považována za trestný čin. Teprve v roce 1994 bylo toto ustanovení vyškrtnuto z trestního zákoníku (StGB). Zákon o registrovaném partnerství pak vstupuje v účinnost v roce 2001. Tedy asi o pět let dříve než u nás.
Postupem času zákonodárce posiluje práva homosexuálních párů. [1] Avšak až o šestnáct let později od účinnosti zákona o registrovaném partnerství jim garantuje právo společně adoptovat dítě. Zajímavostí je, že na rozdíl od německého občanského zákoníku, jehož § 1353 nově zní „Manželství je uzavřeno na celý život dvěma osobami různého nebo stejného pohlaví.“, nemusely se zákony upravující adopci dětí nijak měnit, neboť používají pouze termín manžel/ka nebo manželé. [2]
Červnová novela počítala se zrušením registrovaného partnerství. Páry tak mohou už „jen“ uzavřít manželství. Dříve registrovaná partnerství zůstávají samozřejmě nadále platná, ale na manželství se automaticky nemění. Pokud mají registrovaní partneři zájem povýšit jejich vztah na úroveň manželství, mohou si o to požádat a souhlasně prohlásit, že chtějí vstoupit do svazku manželského.
Německá veřejnost je podle mého názoru liberálnější než česká. Mezi mladými jsem se setkala především s pozitivními ohlasy. Němci do věku 30 let (bez rozdílu vzdělání) zastávají názor, že je naprosto v pořádku umožnit i homosexuálním párům uzavřít manželství. Ba naopak se diví, jak je možné, že zatímco v některých vyspělých evropských zemích existuje tato možnost již více než deset let, Bundestag dospěl k tomuto rozhodnutí až nyní.
Matthias (27 let, student biologie) k tomu trefně poznamenal, že jsme si všichni rovni. Nezáleží na barvě pleti, původu či délce nehtů na nohou a nikdo by v tomto ohledu neměl být diskriminován. K tomu dodává, že právo gayů uzavřít manželství s sebou nepřináší žádné nevýhody pro heterosexuální páry. Tak proč jim prý bránit?
Čím starší obyvatelé jsou, tím se názory začínají lišit. Někteří si nejsou jistí, jestli je to dobré, nebo na tuto problematiku nemají vyhraněný názor. Ve výsledku jsem se ale nesetkala s ryze negativními ohlasy na právo gayů a leseb uzavřít manželství.
Oblast týkající se společné adopce dítěte je názorově rozmanitější. Opět platí, že mladší lidé nevidí problém v tom, aby dítě mělo oficiálně dva tatínky nebo dvě maminky. Jeden z argumentů spočívá v tom, že sexuální orientace nerozhoduje o skutečnosti, zda je osoba dobrým nebo špatným rodičem. Za mnohem důležitější, než je sexuální orientace rodičů, mladí Němci považují skutečnost, že dítě vyrůstá v milující rodině a nemusí strávit dětství v dětském domově.
Setkala jsem se ovšem i s konzervativnějšími představami o rodině. Petra (31 let, pracuje v archivu) zastává názor, že výchova dítěte by měla zůstat i nadále úkolem muže a ženy.
Také u nás se v poslední době častěji hovoří o možnosti uzavřít manželství i pro homosexuální páry. Příkladem může být nedávná petice sdružení „Jsme fér“, která s více než 70 000 podpisy občanů získala i podporu předchozí vlády [3] Andreje Babiše na změnu občanského zákoníku. Duhové páry by nabyly další práva jako například vznik společného jmění, nárok na vdovský/vdovecký důchod nebo práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, ale nejsou jejich vlastní.
Společně s peticí se objevily i kritické názory. Není velkým překvapením, že největším kritikem novely občanského zákoníku jsou křesťanští demokraté (KDU-ČSL). Ti chtějí zakotvit manželství jako „svazek muže a ženy“ do české Listiny základních práv a svobod. Zajímavý duel se odehrál na internetovém portálu seznam.cz mezi Adélou Horákovou (Jsme fér) a Jiřím Miholou (KDU-ČSL).[4] Dle Miholy je manželství „exkluzivitou“ mezi mužem a ženou. Horáková se na druhou stranu domnívá, že pokus Lidovců o změnu ústavního zákona má pouze jediný účel, a to vyloučení možnosti uzavřít manželství stejnopohlavními páry, tudíž jejich diskriminaci. [5]
Před pár týdny se na Slovensku objevila reklama společnosti Kaufland na „pstruh duhový (nejen) do tradiční rodiny“. Tento příspěvek vyvolal u našich sousedů opět velkou diskuzi. Zástupci společnosti Kaufland své jednání poté vysvětlili tak, že jejich sortiment je zkrátka pro všechny. Bez rozdílu. [6]
Na stále narůstající počet lidí, kteří se hlásí ke komunitě gayů a lesbiček, si jako společnost ještě zvykáme. Nemůžeme si ovšem zvykat na nepřesvědčivé argumenty, proč by homosexuální páry neměly mít stejná práva jako ty heterosexuální. Všichni jsme totiž stejně teplí, z masa a kostí.
Autorka: Anna Katerina Vintrová
[1] Dostupné z: http://www.spiegel.de/panorama/gesellschaft/ehe-fuer-alle-homosexuelle-duerfen-ab-1-oktober-heiraten-a-1170535.html
[2] Překlad autorky
[3] Tento návrh nepodpořili poslanci ODS, SPD a KDU-ČSL.
[4] Video doporučuji zhlédnout. Poslanec Mihola se snažil přítomné dámy okouzlit svými historickými znalostmi, ale argumentačně je na podobné úrovni jako Miloslav Rozner. Video je dostupné zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdo-ma-pravo-na-manzelstvi-vyhradne-muz-a-zena-nebo-i-pary-stejneho-pohlavi-49659
[5] pozn.: Ústava a ústavní zákony mají vyšší právní sílu než zákony, tedy i než občanský zákoník. Změna Ústavy/Listiny je významným krokem a legislativní proces přijetí takové změny je náročnější než u běžných zákonů.
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...
Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho...
