Téměř každý týden se v médiích objeví informace o dalším případu týrání zvířat. Veřejnost reaguje sepisováním petic za co nejvyšší trest pro pachatele, sdílením odkazů na sociálních sítích či braním týraných zvířat do své péče. Ani přes zájem a snahu veřejnosti se nedaří vymýtit tento druh trestné činnosti. Politická strana TOP 09 vidí řešení v novele trestního zákoníku. Podle názoru některých odborníků to problém nevyřeší.
Současná právní úprava chrání zvířata ve dvou liniích: zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a v závažnějších případech zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje týrání zvířat explicitně v § 2 a v ustanovení § 4 vymezuje demonstrativním výčtem jednání, která se považují za týrání zvířat. [1] Porušení tohoto zákona je přestupkem a postihuje se v rovině správního trestání. Aby se z týrání zvířat stal trestný čin, musí dosáhnout vyšší intenzity.
Jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu týrání zvířat dle trestního zákoníku, je mnohem obtížněji určitelné. Trestní zákoník neobsahuje žádnou definici týrání. Ustanovení § 302 trestního zákoníku vymezuje objektivní stránku trestného činu týrání zvířat jako zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání nebo týrání surovým nebo trýznivým způsobem veřejně či na místě veřejnosti přístupném. Vyšší trestní sazba je podmíněna odsouzením či potrestáním pachatele za týrání zvířat v posledních třech letech, způsobením trvalých následků nebo smrti týranému zvířeti a týráním většího počtu zvířat.
Dne 25. května 2018 strana TOP 09 představila návrh novely trestního zákoníku, který vznikal ve spolupráci s odborníky i veřejností.
První změnou by mělo být zavedení nového druhu trestu – zákazu držení a chovu zvířat. Opoziční strana navrhuje, aby si osoba odsouzená za týrání zvířat nemohla pořídit další zvíře.
Druhou změnou má být zvýšení trestů, a to až na osm let v případě, že by se pachatel trestného činu dopustil na větším počtu zvířat. Právě od zvýšení trestů si strana slibuje snížení případů týrání zvířat. Dokonce se uvažuje o zvýšení spodní hranice trestu odnětí svobody u kvalifikované skutkové podstaty z jednoho na dva roky, aby nebylo možné o trestném činu rozhodnout trestním příkazem. Navrhovatel uvádí, že je omezena výchovná funkce trestního řízení a pachatel si nemůže dostatečně uvědomit závažnost svého jednání, pokud se vyhne řízení před soudem.
Poslední navrhovanou změnou je zavedení nové skutkové podstaty – chov zvířat v nevhodných podmínkách za účelem obchodu. Nová skutková podstata míří na tzv. množírny a má postihovat i kořistění z takového jednání. [2] Pachatelem by mohla být i právnická osoba.
„Je velmi důležité postihovat tuto, často organizovanou, trestnou činnost a to i na evropské úrovni“, říká předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Problém množíren měla vyřešit loňská novela veterinárního zákona, která přinesla povinnou registraci chovů nad pět nekastrovaných fen a čipování psů ve věku prvního očkování proti vzteklině. Ani tato opatření však provozovatele množíren nezastavila.
„Navrhované změny situaci nevyřeší,“ uvádí veterinář a ochránce zvířat Jiří Žák, představitel iniciativy Společník pro život. Trest propadnutí zvířete nebo zákazu chovu zvířat zákon na ochranu zvířat proti týrání zná a často se postih tyranů realizuje právě v rovině správního trestání. Žák uvádí, že orgány činné v trestním řízení budou i nadále postupovat spíše dle zákona na ochranu proti týrání zvířat, jelikož přesně vymezuje, co je a co není týráním zvířete. Navíc upozorňuje na zásadu subsidiarity trestní represe, podle které se má primárně postupovat dle jiných právních předpisů než dle trestního zákoníku a trestní právo má postihovat až krajní případy protiprávního jednání. Odlišení přestupku a trestného činu týrání zvířat spočívá pouze v intenzitě, kterou orgány činné v trestním řízení často neumí odhadnout. Proto je pro ně snadnější postupovat dle zákona o ochraně zvířat proti týrání než dle trestního zákoníku, který problematiku řeší jen okrajově. [3]
Návrh novely již podpořili Piráti a Starostové a nezávislí. V nejbližších dnech by měl návrh zamířit do Poslanecké sněmovny a předpokládá se, že bude přijat koncem roku. TOP 09 vsází na apolitičnost daného tématu, a i když je opoziční stranou, předpokládá úspěch návrhu.
Předseda TOP 09 dodává, že je v budoucnu nutné změnit také veterinární zákon, zejména rozšířit pravomoci veterinární správy, a opět zákon o ochraně zvířat proti týrání.
Plánovaná změna trestního zákoníku sice míří na hospodářské i zájmové chovy, nicméně stále existují zvířata, pro které platí „nižší standard“. Horkým tématem se stávají klecové chovy slepic. Západní Evropa ukázala jasný trend v jejich omezování. V zemích Beneluxu, Německu, Rakousku, Švédsku i Velké Británii klesl podíl vajec z klecových chovů na méně než polovinu. Záběry zubožených slepic plní internet a vznikají iniciativy, které se snaží slepicím pomoct – Jak to snáší a Slepice v nouzi[4]. Avšak dle české legislativy jsou podmínky v pořádku. Dokud bude existovat poptávka po nejlevnějších vejcích, budou dál farmy a drůbežárny zacházet se slepicemi jako se stroji na vajíčka.
Autorka: Barbora Mitášová
[1] MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu. Praha: Academia, 2013. Společnost (Academia). ISBN 978-80-200-2317-9.
[3] Pořad „Co vy na to?“ Českého rozhlasu Brno ze dne 14. června 2018, dostupné z: https://brno.rozhlas.cz/co-vy-na-7526951?player=on#player
[4] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2512786-kde-se-bere-ceske-vejce-v-preplnenych-klecich-kde-slepice-bez-peri-a-s-otevrenymi
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...
Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho...
