Petr Jedlička
autor článku a redaktor Práva21
Také v červenci a srpnu zaměstnával zákonodárce koronavirus. Mimo jiné byla v souvislosti s tím vyřešena otázka krajských voleb a voleb do Senátu. Významných změn doznal trestní zákoník především v otázkách ukládání peněžitých trestů a hranic škod, které jsou určující pro jednotlivé skutkové podstaty.
Novela č. 333/2020 Sb. [1] trestního zákoníku [2; dále jako „TZ“] přináší s účinností 1. 10. 2020 řadu změn. Pokud jde o druhy trestů, položil zákonodárce vyšší důraz na ukládání peněžitého trestu. V případech majetkové kriminality, ve kterých se pachatel snažil získat trestným činem majetkový prospěch, bude muset soud zvážit, zda lze peněžitý trest uložit. To patrně znamená, že se k této otázce bude muset vyjádřit alespoň v odůvodnění rozsudku (§ 39 odst. 7 TZ). Mění se rovněž podmínka, za které se na pachatele odsouzeného k peněžitému trestu hledí, jako by nebyl odsouzen, byl-li takový trest vykonán nebo bylo-li od jeho výkonu upuštěno (§ 69 TZ). Zatímco za předchozí právní úpravy mohlo jít jen o přečin spáchaný z nedbalosti, po účinnosti novely může jít o jakýkoliv jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin.
Pokud jde o mimořádné snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby, zavádí se nová možnost jeho využití v situaci, kdy pachatel prohlásí svoji vinu nebo též v situaci, kdy je nižší trest sjednán v rámci dohody o vině a trestu (§ 58 TZ).
Ze zákoníku naopak mizí možnost soudu přeměňovat trest obecně prospěšných prací na trest a) domácího vězení či b) peněžitý trest za současného stanovení náhradního trestu odnětí svobody (§ 65 odst. 2 TZ). Pro případ nikoliv řádného výkonu trestu obecně prospěšných prací tak soudu zůstává pouze možnost přeměnit jej v trest odnětí svobody.
Promlčecí doba u trestného činu, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestného činu spáchaného při vypracování privatizačního projektu nebo při jeho schvalování podle jiného právního předpisu se z 20 let prodlužuje na 30 let.
S novelou se rovněž zdvojnásobují hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci (§ 138 TZ) obsažené ve výkladových ustanoveních zákoníku.
Tatáž novela [1] se dotýká mimo jiné i trestního řádu [3; dále jako „TŘ“], který bude nově státnímu zástupci ukládat, aby v obžalobě uvedl i návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání (§ 177 TŘ). Odsouzenému se nově stanoví povinnost nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 154 TŘ). Dohodu o vině a trestu bude nově možno sjednat i v řízení o zvlášť závažném zločinu (§ 175a odst. 8 TŘ).
Byl přijat nový předpis o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii [4]. Jeho účelem je upravit postupy při řešení sporů o výklad a uplatňování mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Zákon upravuje tzv. harmonizovaný postup, jež má vyústit v závěr o tom, jak se má ve vztahu ke sporné otázce vykládat a uplatňovat mezinárodní smlouva. Zaprvé tento závěr může vzejít z jednostranného vyřešení sporu tuzemským příslušným orgánem (Ministerstvo financí nebo jiný jím zmocněný správní orgán). Zadruhé může být takový závěr obsažen v dohodě tuzemských a zahraničních příslušných orgánů. Zatřetí jej může přijmout poradní orgán zřízený tuzemským příslušným orgánem, a to ve formě stanoviska. Tuzemský příslušný orgán může nechat stanovisko poradního orgánu přezkoumat soudem, a to návrhem na vyslovení nezávaznosti takového stanoviska. O výsledku harmonizovaného postupu se sepisuje zpráva, která je závazná pro správce daně.
Nový zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020 [5] upravuje tři způsoby výkonu volebního práva: hlasování u volebního stanoviště, hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.
Hlasování u volebního stanoviště bude možné v průběhu druhého dne před prvním dnem voleb [6] v době od 7 do 15 hodin, a to výlučně z motorového vozidla, kterým se k volebnímu stanovišti oprávněný volič dostaví.
Pokud jde o hlasování při pobytovém zařízení, to bude muset proběhnout ve vyhrazeném čase v době od 7 do 22 hodin dne předcházejícího prvnímu dni voleb a od 7 do 18 hodin prvního dne voleb. Tento způsob hlasování se týká oprávněných voličů, kterým poskytuje pobytové služby pobytové zařízení (zařízení sociálních služeb), které bylo uzavřeno (např. z důvodu výskytu nákazy), přičemž tito voliči mají umístěn trvalý pobyt ve volebním obvodu, resp. na území kraje, kde se pobytové zařízení nachází.
Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky bude umožněno na žádost podanou krajskému úřadu voličům, kteří z vážných důvodů nebudou moci využít hlasování u volebního stanoviště. Taková žádost může být i telefonická. Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky proběhne od 7 do 22 hodin prvního dne voleb a od 7 do 14 hodin druhého dne voleb. Krajský úřad může dobu pro hlasování ve druhém dni voleb prodloužit, a to nejdéle o 3 hodiny, což uveřejní na webu. Volební komise se dostaví do místa, kde pobývá oprávněný volič, vyzve jej k hlasování a vyčká nejvýše 10 minut. Nedostaví-li se volič k hlasování v této době, platí, že hlasování odmítnul.
autor článku a redaktor Práva21
[1] Zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[2] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 335/2020 Sb., o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii.
[5] Zákon č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020.
[6] Důvodová zpráva k tomu uvádí: „Ustanovení popisuje, kdy a jak probíhá tzv. drive-in hlasování u volebního stanoviště. Tímto způsobem bude možné hlasovat ve středu v týdnu, ve kterém se konají volby, v době od 7:00 do 15:00. Jde tak fakticky o formu hlasování v předstihu. Tento předstih je potřebný proto, aby se stihl předat obecním úřadům přehled voličů, kteří již odhlasovali tímto způsobem, a nemůže jim být umožněno hlasování ještě ve volební místnosti.“ Důvodová zpráva je dostupná z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=971&CT1=0
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...