V aktuálním čísle časopisu FAKT Vám přinášíme bizarní krok zákonodárce v Keni, dva ostře diskutované nálezy Ústavní soudu, jeden revolucionářský projev ženské emancipace z Itálie a střípek do nekonečné mozaiky vzdoru vůči Evropské unii s podtitulem projev(y) polské suverenity.
Keňský zákonodárce se rozhodl bojovat proti přehršli plastových tašek netradičním způsobem. Za výrobu, prodej či použití plastové tašky nyní hrozí pokuta do výše 40 000 USD nebo až čtyři roky vězení. Rozhodnutí keňských poslanců však podle odpůrců může přímo ovlivnit až 60 tisíc pracovních míst a znatelně se dotknout tamních trhovců.
Občanka Itálie, Laura Mesi, se v září rozhodla pro poměrně ojedinělý čin. Při obřadu se sedmdesáti hosty se provdala za sebe sama. Takový druh sňatku však italské právo neuznává. Nápad provdat se za sebe dostala, jak sama říká, před dvěma lety, když se se svým přítelem rozešla po dvanáctiletém vztahu. K činu nakonec došlo poté, co své rodině a blízkým oznámila, že pokud do svých čtyřicátých narozenin nenajde spřízněnou duši, vezme si sama sebe. Pro část společnosti je podobný čin výrazem post materiálního myšlení Evropanů v jednadvacátém století. My jsme však toho názoru, že podobné skutečnosti povedou k postupné deregulaci institutu manželství.
Ústavní soud se v nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, postavil za uznání faktického rodičovství dvou mužů k jejich dítěti porozenému náhradní matkou. Oba muži žijí ve společné domácnosti v Kalifornii. Jeden z nich má české občanství, a proto navštěvují i příbuzné v České republice. Kalifornský soud uznal rodičovství obou mužů. Nicméně Nejvyšší soud České republiky v řízení o uznání kalifornského rozsudku uznal rodičovství pouze jednoho z rodičů. Bez zdůvodnění upřednostnil otce s českým občanstvím. V reakci na návrh zapsat i druhého z rodičů do rodného listu Nejvyšší soud uvedl, že je to v rozporu s českým veřejným pořádkem. Ten však podle Ústavního soudu tvoří abstraktní princip, před kterým je třeba dát přednost nejlepšímu zájmu dítěte a právu stěžovatelů na jejich rodinný život.
Projev lásky (až za hrob) posuzoval Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 1038/17. Obrátil se na něj stěžovatel odsouzený na deset a půl roku odnětí svobody za pokus o vraždu. Toho se měl dopustit, když přibližně patnáct vteřin škrtil kabelem přítele dívky, o kterou usiloval. Obecné soudy uzavřely, že mohl a měl vědět, že tímto jednáním může způsobit poškozenému reflektorickou zástavu srdce (reflexní zástavu oběhu způsobenou mechanickou traumatizací nervového tělíska humus karoticum pozn. red.). Ústavní soud naznal, že útočník bez odborných znalostí si nemůže být takové eventuality vědom, neboť reflektorická zástava srdce je pro veřejnost neznámým pojmem. Z tohoto důvodu nebyl stěžovateli prokázán úmysl, a tedy ani zavinění, což v důsledku vede k vyprazdňování pojmu subjektivní stránky trestného činu. Ústavní soud uzavřel, že stěžovatelův čin je trestuhodný, avšak obecné soudy jej musí posoudit znovu a spravedlivě.
Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-441/17 vydal na návrh Evropské komise předběžné opatření zakazující Polsku kácení stromů v Bělověžském pralese. Polsko své kroky hájí množícím se kůrovcem. Ten však napadá toliko smrky, jenž pokrývají pouze 17 % plochy pralesa. Kromě toho Polsko usuzuje, že možnost kácet prales zařazený na seznam přírodního dědictví UNESCO je projevem jeho suverenity. Předběžné opatření se rozhodlo nerespektovat a pokračovat v kácení. V oblasti životního prostředí nejde o první předběžné opatření vůči Polsku, ve kterém Komise uspěla se svým návrhem.
Autor: Jan Šlajs
Pátý ročník Právnického PubQuizu Práva21 se uskutečnil v úterý 12. listopadu v brněnském klubu Alterna. Zúčastnilo se ho dvanáct týmů nejen z řad studujících. Soutěžící se po dvouleté pauze vrátili hledat odpovědi...
Letošní 16. ročník konference České právo a informační technologie, pořádaný na brněnské právnické fakultě, přilákal zhruba 100 účastníků, což svědčí o stále vysokém zájmu o problematiku práva IT. Konference nabídla...
