„S ženami je zacházeno rovně, pokud ale respektují ta právní a sociální pravidla, která byla přijata v minulosti a na základě životní trajektorie příslušníka skupiny mužů zpravidla ze sociálně privilegované vrstvy.“

Dne 11. dubna 2025 se na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně konal slavnostní křest publikace Mužské právo II. Událost spojila nejen autorstvo, ale i široké čtenářské publikum se zájmem o genderovou spravedlnost, rovnost a kritické nahlížení na právo.

Editorkami druhého dílu této publikace jsou Kateřina Šimáčková, Barbara Havelková a Pavla Špondr Večl, které se již v minulosti podílely na úspěšném prvním díle Mužské právo.

Slavnostní setkání bylo zahájeno představením hlavních myšlenek a cílů knihy, že se jedná o pomyslné nastavení zrcadla společnosti a následující společenský dialog, nikoliv jedinou správnou doktrínu.

V rámci programu vystoupilo také několik autorek, které představily své příspěvky. Sarah Ouředníčková otevřela důležité téma práv duhových rodin, Irena Chmelová a Hana Lupačová upozornily na potíže, kterým čelí autistické děti ve vzdělávacím systému, a Sandra Pašková se věnovala otázce odškodnění romských žen, jež byly v minulosti nedobrovolně sterilizovány.

Kniha Mužské právo II navazuje na první díl a dále rozvíjí otázku, zda jsou právní pravidla skutečně neutrální. Jak uvádějí editorky v úvodní kapitole, právo v mnoha případech odráží zkušenosti a potřeby sociálně privilegovaných mužů a ti, kdo se jejich pravidlům přizpůsobí, mohou získávat výhody na úkor ostatních. Ženy jsou v právním systému často přijímány jen tehdy, pokud respektují pravidla formovaná v minulosti a na základě mužské životní zkušenosti. Důraz byl však kladen na to, že spravedlnost a rovnost nejsou otázkami, které by se týkaly pouze žen. Často se totiž zapomíná, že i samotní muži jsou ovlivněni patriarchálními strukturami, která mnohdy ztěžují jejich životy.

Na akci byla též zmíněna inovace tvorby druhého dílu – využití workshopového formátu při přípravě textů. Každý příspěvek totiž prošel kritickou debatou v rámci skupinových setkání, což vedlo nejen ke zkvalitnění obsahu, ale také ke vzniku společenství lidí sdílejících společný zájem o spravedlnost a posunutí této debaty na vyšší úroveň.

Dalším pozitivem knihy je fakt, že jednotlivé kapitoly nabízejí pohledy odborníků nejen z akademické sféry, ale i z praxe, což činí knihu přístupnou a inspirující pro široké spektrum čtenářů se zájmem o genderová studia, právo, sociologii i každodenní otázky rovnosti.

Autorstvo rovněž upozornilo, že kniha byla financována výhradně ze soukromých prostředků autorského kolektivu, což posiluje její nezávislost a důvěryhodnost.

Kromě témat zaměřených na diskriminaci, genderové stereotypy a práva menšin se autorstvo nevyhýbalo ani kontroverzním otázkám, jako jsou kvóty pro kandidátní listiny či právní ochrana před sexuálním násilím. Příkladem tématu vyvolávajícím otázky bylo právě odškodnění sterilizovaných romských žen, které ilustruje nelehkou cestu k narovnání minulých křivd.

Křest knihy Mužské právo II se tak stal nejen oslavou dokončeného díla, ale především důležitým impulsem pro pokračování otevřené a kritické debaty o roli práva ve společnosti, kde rovnost a spravedlnost nejsou prázdnými pojmy.

Zpestřením setkání byla následná debata a zodpovídání dotazů z publika, i možnost zakoupení knihy. Pomyslnou třešničkou na dortu byla možnost nechat si knihu podepsat.