„Běžte volit, má to smysl!“ vzkazují senátoři.

Studující hlavního magisterského pětiletého oboru si ze svých řad zvolí dohromady osm zástupců. Seznámit se s předvolebním programem a představou jednotlivých kandidátů o směřování fakulty bylo možné na předvolební debatě, která se uskutečnila 17. dubna ve velké aule Karla Engliše na Právnické fakultě. Jaké výzvy fakultu čekají v následujících letech? Co je obsahem programu jednotlivých kandidátů? Kam fakulta do budoucna kráčí? Odpovědi na tyto otázky a ještě více si mohli voliči v pondělní večer přijít vyslechnout.

Debaty se zúčastnilo 17 z celkových rekordních 23 kandidátů do fakultního senátu. Moderátorského křesla se zhostil dosluhující senátor a předseda volební komise pro obvod magisterského studia Filip Mihalovíč. Diskuse byla rozdělena do tří bloků. Úvodem měl každý z účastníků 30 sekund na stručné představení sebe a svého programu. Následovalo kolo otázek, na které měli kandidáti možnost se připravit předem, a závěrem dostali prostor i diváci, kteří mohli položit své vlastní dotazy.

Plánovaná reforma studijního programu a doporučení proděkana do funkce

Jedním z témat , ke kterému museli potenciální senátoři a senátorky vyjádřit svůj názor, byla plánovaná velká reforma studijního programu. Ta se má týkat ročníků nastupujících od akademického roku 2027-28 a představuje zásadní téma pro budoucí akademický senát. Proměna by měla směřovat k větší možnosti specializace studentů, přesun některých dosud povinných předmětů mezi volitelné a rozšíření spektra předmětů povinně volitelných . Kandidáti byli dotázáni na svůj názor a přístup k takovýmto změnám, případně které konkrétní předměty jsou dle jejich názoru užitečné nebo naopak nadbytečné. Účastníci debaty se shodli na skutečnosti, že reforma programu je potřebná a že více prostoru by v právnickém vzdělávání měly dostat praktické dovednosti. „Studium by se mělo vyvíjet přirozeně samo. Nelze spoléhat na velké reformy jednou za 10 let,“ zaznělo mimo jiné v jednom z vyjádření.

V závěru se diskuse dotkla i problematiky státnic a diplomových prací, neboť současný návrh počítá i s možným zrušením státních závěrečných zkoušek tak, jak je dosud známe. „Mnohem více mi dává smysl se soustředit na diplomovou práci než samotné ústní zkoušky,“ přispěl do diskuse kandidát.

Dalším tématem, kde byl každému z kandidátů dán prostor k vyjádření, je kontroverze týkající se nedoporučení doc. Michala Radvana na pozici proděkana pro zahraniční a vnější vztahy. Dosluhující akademický senát nedoporučil současného proděkana k opakování funkce. Následně se však děkan fakulty rozhodl docenta Radvana znovu navrhnout. Právě opětovné hlasování o doporučení doc. Radvana na místo proděkana už však připadne nově obsazenému Akademického senátu, a to pravděpodobně ihned na jeho prvním zasedání. Kandidáti byli dotázáni, jakým způsobem by si před zasedáním dohledávali informace, aby následně mohli učinit informované a konstruktivní rozhodnutí. Většinovou odpovědí kandidátů bylo samozřejmé nastudování podkladů a argumentace dosavadního senátu a nového i starého děkanova návrhu. Někteří by se dotázali studentů se zkušenostmi s vycestováním v rámci studia na jejich pohled na fungování zahraničních vztahů fakulty. Objevily se však i otevřeně kritické názory vůči doc. Radvanovi, případně na netransparentnost výběrového řízení do programu Erasmus+: „Uvítal bych někoho kompetentního, kdo by posunul fakultu jiným směrem.“ Další kandidát vidí nedostatky v současné propagaci fakulty a studia: „Že se propaguje alkohol a Piknik Box vedle fakulty je super, ale není to to hlavní. Nedostatečně se propaguje zdejší kvalita studia a v té jsme jednoznačně na prvním místě.“

Nahrávání přednášek

Oblíbeným bodem programu kandidátů do senátu je zavedení mandatorního streamování a nahrávání přednášek. Moderátor debaty proto považoval za nutné posluchače upozornit na skutečnost, že vedení fakulty ani akademický senát nemají žádné právní nástroje, kterými by vyučující k něčemu takovému donutili. Ukládání záznamů přednášek tak může fungovat jen na dobrovolné bázi ( jak to vidíme na některých jiných fakultách univerzity). Akademický senát se tak může o dosažení tohoto cíle snažit prakticky pouze přesvědčováním přednášejících.

Dotazy z publika

Závěrečnou fází debaty byly dotazy z publika. Diváci se mimo jiné ptali kandidátů na to, jak se staví k výuce právních dovedností, případně jak ji zlepšit. „Do výuky by se měly více zapojit soft-skills a jeden předmět s kapacitou 40 studentů je opravdu nedostačující,“ byla jedna z mnoha reakcí. Pro odlehčení taktéž padl dotaz na oblíbené předměty jednotlivých kandidátů. Z řad posluchačů byl přednesen i kritický názor na plánované rušení či krácení některých předmětů z katedry dějin státu a práva. „Souhlasím, že historické předměty jsou důležité, spíše bych se zaměřila na způsob výuky,“ reagovala jedna z kandidátek. Závěrečnou otázkou debaty byla tradiční otázka „proč zrovna vy?“. Potenciální senátoři a senátorky se snažili posluchače přesvědčit výroky o svém aktivním přístupu, zápalu do života, touze pomáhat ostatním či tvrzením, že je to zkrátka bude bavit.

Běžte volit!

Dvě hodiny trvající debata skončila odbitím osmé hodiny večerní. Dveře do pomyslné volební místnosti se otevřely 18. dubna ve 12 hodin a uzavírají se ve stejnou hodinu 21. dubna. Každý student jakéhokoliv ročníku může hlasovat prostřednictvím aplikace E-volby v Informačním systému Masarykovy univerzity. Volič magisterského studia může zaškrtnout 8 kandidátů dle své preference. Do akademického senátu bude z ročníku zvolen vždy jeden člověk s nejvyšším počtem hlasů. Zbytek volných míst je následně dosazen tradičním způsobem v pořadí podle množství získaných hlasů. Podobným způsobem probíhá i volba studentských zástupců v obvodech bakalářského a navazujícího magisterského (1 zástupce) a doktorského studia (1 zástupce). Samotná volba zabere voliči nanejvýš pět minut času. Informace a volební programy jednotlivých kandidátů lze nalézt v aplikaci E-volby, kde jsou snadno dostupné a volně přístupné.

Pozn. redakce: V článku nejsou uváděna jména autorů a autorek jednotlivých výroků, aby nebyl některému z nich poskytován prostor navíc a byla zachována rovná volební soutěž.