Země „jednou nohou“ v Unii
Členských států Evropské unie je (zatím) 28. Pokud pomineme situaci Británie, existuje celá řada dalších států s úzkými vazbami na EU, které ovšem nejsou plnohodnotnými členy.
Zřejmě nejmarkatnějším příkladem spolupracujících států jsou členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO, angl. EFTA) – Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Tato organizace původně vznikla jako jakási alternativa k Evropskému hospodářskému společenství. Nyní s Evropskou unií úzce spolupracuje. Norsko, Island a Lichtenštejnsko se na evropském jednotném trhu (vymezeném čtyřmi svobodami) s určitými výjimkami podílí prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru (EHP, angl. EEA), který sdílí s osmadvacítkou; Švýcarsko prostřednictvím bilaterálních dohod. Tyto státy se však neúčastní například na společné zemědělské a rybářské politice, společné obchodní politice a celní unii. Jsou ale členy Schengenského prostoru. [1]
Členskými zeměmi taktéž nejsou evropské „mikrostáty“ – Andorra, Monako, San Marino a Vatikán. Logicky však mají s EU velice blízké – a komplikované – vztahy. Všechny tyto státy po dohodě s EU přijaly jako svoji měnu euro. Byť nejsou formálně součástí Schengenu, kromě Andorry neprovádí na svých hranicích kontroly. Andorra, San Marino i Monako jsou v celní unii s EU. [2]
Také směrem na východ nalezneme řadu států úzce spolupracujících s EU. Byť jednání o vstupu Turecka do EU jsou na mrtvém bodě, je Turecko od roku 1995 v celní unii. [3] Intenzivní vztahy má EU i s kandidáty či potenciálními kandidáty na členství, kteří leží na Balkáně. Černá Hora a Srbsko momentálně vyjednávají o členství, zatímco Albánie a Severní Makedonie se na tato jednání chystají. Členství se zvažuje i u Bosny a Hercegoviny a Kosova. [4] Částečný přístup na jednotný trh mají prostřednictvím dohod DCFTA i Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. [5]
Zvláštní území členských států
Zatímco území některých členských států (včetně ČR) jsou jednolitá a nepůsobí žádné komplikace, u řady z nich se setkáme se zvláštními režimy. Někdy vůbec nemusí být součástí EU, byť jejich mateřská země členem je. Tyto situace jsou mnohdy pozůstatkem koloniálních říší, vyskytují se však i v Evropě samotné.
Zámořská území se zvláštním statusem má z členských států Francie, Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Portugalsko a Španělsko. Principiálně se dělí do dvou skupin – tzv. nejvzdálenější regiony (Outermost Regions – OMR) a zámořské země a území (Overseas Countries and Territories – OCT). Zatímco nejvzdálenější regiony jsou součástí EU, byť s určitými úlevami s ohledem na jejich odlehlost, ekonomickou situaci apod., zámořské země a území nejsou součástí Unie ani jednotného trhu. [6]
Nejvzdálenějších regionů je v současnosti devět a patří k nim Kanárské ostrovy, Madeira a Azory v Atlantiku, Guadeloupe, Martinik a (francouzský) Svatý Martin v Karibiku, Réunion a Mayotte v Indickém oceánu a Francouzská Guyana v Jižní Americe (kde se mimo jiné nachází kosmodrom Evropské kosmické agentury). „Privilegia“ těchto teritorií se liší, ale mohou zahrnovat výjimky z pravidel o DPH nebo vynětí z celní unie či Schengenského prostoru. [7]
Součástí Unie naopak nejsou dánské Faerské ostrovy, Man v Irském moři a Normanské ostrovy v Lamanšském průlivu. [9]
Zcela specifickým případem je poloostrov Athos na severu Řecka, který je autonomním územím a domovem dvaceti starobylých pravoslavných klášterů. Na jeho status sahající až do doby Byzantské říše pamatovala i smlouva o připojení Řecka k Schengenskému prostoru. Přístup na poloostrov je pouze na povolení a ženám je na toto území vstup zcela zakázán. [10] [11]
Autor: Štěpán Burda
[1] EFTA. The Basic Features of the EEA Agreement [online]. efta.int. [cit. 27. 5. 2019]. www.efta.int/eea/eea-agreement/eea-basic-features
[2] Council of the European Union. EU relations with the Principality of Andorra, the Republic of San Marino and the Principality of Monaco [online]. register.consilium.europa.eu. [cit. 27. 5. 2019]. https://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2011466%202011%20INIT
[3] European Commission. Trade – Turkey [online]. ec.europa.eu. [cit. 27. 5. 2019]. http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/turkey/
[4] European Commission. Neighbourhood – Enlargement [online]. ec.europa.eu. [cit. 27. 5. 2019]. https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/countries/check-current-status_en
[5] České noviny. Dohody s EU ruší cla a kvóty [online]. ceskenoviny.cz. 5. 4. 2019. [cit. 27. 5. 2019]. www.ceskenoviny.cz/zpravy/dohody-s-eu-rusi-cla-a-kvoty/1741783
[6] Čl. 198, resp. čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.
[7] European Parliament. Outermost regions [online]. europarl.europa.eu. [cit. 27. 5. 2019]. www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/100/outermost-regions-ors-
[8] Association of the Overseas Countries and Territories of the European Union. OCTA Presentation [online]. octassociation.org. [cit. 27. 5. 2019]. www.octassociation.org/octa-presentation
[9] European Commission. Territorial status of EU countries and certain territories [online]. ec.europa.eu. [cit. 27. 5. 2019]. https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/vat/eu-vat-rules-topic/territorial-status-eu-countries-certain-territories_en
[10] Pátá společná deklarace Dohody o přístupu Řecké republiky k Úmluvě implementující Schengenskou dohodu. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:42000A0922(06)
[11] BBC News. Monks see Schengen as Satan's work [online]. news.bbc.co.uk. 16. 6. 1998 [cit. 27. 5. 2019]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/113765.stm