Ekonomické pozadí války na Ukrajině: vyplatí se bojovat?

Po téměř dvou letech války na Ukrajině hledají západní státy nadále rovnováhu mezi dodávkami pomoci a vlastním rozpočtem. Přestože většina zemí nedává na podporu obráncům více než 0,5 % svého HDP[1], otázka podpory Ukrajiny je na národní úrovni stále často předmětem sporů. Vzhledem k rostoucímu nacionalismu[2] i současnému nebezpečí evropské recese[3] je však pravděpodobné, že výše prostředků proudících obráncům bude silným politickým tématem až do samého konce konfliktu.

Jelikož je otázka vojenské podpory zároveň otázkou omezených zdrojů, geopolitické argumenty se zde výrazně překrývají s ekonomickými úvahami. Otázkou zůstává, zda se evropským státům pomoc Ukrajině skutečně vyplatí. Pro její zodpovězení je však nezbytná znalost ekonomických motivů, které válku provázejí. Vzhledem k tomu, že většinu morálních argumentů lze přitom snadno relativizovat, může právě ekonomický aspekt vychýlit jazýček vah v evropské debatě.

Ekonomické incentivy EU

Evropská unie i její členové samostatně projevovali v průběhu minulého roku s napadeným národem silnou solidaritu. I když se našly výjimky jako Maďarsko nebo Rakousko. Odpor proti sankcím a vojenské pomoci Ukrajině přicházel na národní úrovni především ze strany opozičních stran. Většina členů EU naopak obránce konsensuálně podpořila[4].

Jedním z nejvýraznějších příkladů takové podpory je Německo. Po období zlepšování vztahů s Ruskem za dob Angely Merkelové či Gerharda Schrödera zažila země doslova koperníkovský obrat ve své bezpečnostní politice[5]. Díky změně bezpečnostního paradigmatu nyní Německo plánuje od roku 2024 vynakládat na obranu 2 % HDP a zároveň se řadí na nejvyšší příčky v objemu bilaterální pomoci[6]. I přes neblahou zkušenost, kterou historicky Evropa má, by se však někteří mohli podivovat, proč je západní snaha o porážku a odstrašení Ruska natolik silná – tím spíše, když má v současné době východní oligarchie téměř nulové šance v konfliktu s NATO vojensky obstát.[7]

Očima liberalismu

Ačkoli existuje nespočet čistě ekonomických důvodů, proč se západní mocnosti angažují v konfliktu na Ukrajině, tím vůbec nejdůležitějším je nepochybně bezpečnost. Prvním a stěžejním předpokladem fungování liberálního světového řádu v očích Doyla i Fukuyamy je totiž mír a stabilita[8]. Dokud se bude nad východní Evropou vznášet neustálá hrozba násilí a region bude postrádat stabilitu, bude mezinárodnímu obchodu bránit silná nejistota a s ní zvýšené transakční náklady. Totéž platí i pro výdaje státního rozpočtu, který jednotlivé země musí vynakládat na bezpečnost, ačkoli by je mohly jinak využít na dlouhodobé investice, jako jsou výzkum či vzdělávání. Přestože zároveň Putinův imperialismus dnes pro EU není bezprostřední hrozbou, vnáší do mezinárodního prostředí velkou nepředvídatelnost i hrozbu přelití konfliktu mimo hranice Ukrajiny. Použití síly bez ohledu na mezinárodní právo také zakládá extrémně nebezpečný precedent – tedy že narušování suverenity jiného státu může v případě ruského vítězství zůstat bez trestu. Proto je nejdůležitější zajistit, aby se Rusko nestalo potenciálním nebezpečím i pro budoucí Evropu. Od bezpečnosti se pak odvíjí i všechny další ekonomické pohnutky.

I kdybychom však Rusko jako bezpečnostní hrozbu vůbec nevnímali, existuje množství pádných důvodů, proč se zbytku Evropy nevyplatí napadenou zemi nechat pod vlivem Putinova režimu. Ukrajina totiž světu dává nejen úrodnou půdu, ale přináší také spoustu investičních příležitostí a lidského kapitálu. Pokud se na konflikt budeme dívat z liberálního hlediska, prvotním důvodem k obavám bude již hrozba úpadku demokracie. Při pohledu na Moskvu totiž vidíme, že diktatura, oligarchie a eroze právního státu představují obrovské překážky prosperity[9]. V situaci, kdy by Rusko ovládlo Ukrajinu, by Kreml mohl využít slabšího souseda jako geopolitický nástroj pro oslabení liberálně demokratického vývoje v ostatních zemích bývalého sovětského bloku. Zároveň by zemi také výrazně zbrzdil na cestě ekonomického růstu, který by naopak začlenění do západních struktur silně podpořilo.

Existuje množství údajů, které naznačují, že předválečná Ukrajina byla místem plným budoucího potenciálu slibujícího zahraničním investorům štědrou návratnost. Přestože se země potýkala s mnoha problémy, které většinou souvisely s vysokou mírou korupce a upozorňovaly na systematické nerovnosti, stále se jednalo o dobrou příležitost k nalezení efektivního lidského kapitálu nebo k založení start-upu[10]. Díky mladým lidem, kteří ovládají technologie a hledají příležitosti v globalizovaném světě, má Ukrajina nejen Evropské unii stále co nabídnout – a to i v nepříliš vzdálené budoucnosti, v případě že konflikt neskončí západním fiaskem.

Současný stav

Při bližším pohledu na současnost lze i v probíhajícím konfliktu nalézt silné ekonomické motivace. Krom železa je s válkou již od starověku spojeno koneckonců také zlato. I dnes je přitom nepochybné, že spolu se zbraněmi budou klíčem k současné válce také finance. Přestože poptávku po vojenské technice vytvářejí na západě výhradně národní vlády, zažívá vojenský průmysl období nebývalého rozkvětu. Zbrojířské továrny dnes roztáčejí kola ekonomiky, vytvářejí nová pracovní místa a zvyšují národní export – nic z toho však není zadarmo[11]. Cenu za válku nakonec západu ovšem zaplatí samotná Ukrajina, v ideálním případě za štědrého přispění ruských reparací.

Druhou významnou položkou po konci konfliktu pak bude zároveň i cena válečných peněz. Spojené státy a EU v současné době pomáhají obráncům nejen vojenskou technikou, ale i formou přímé finanční podpory. Ačkoli se finanční podpora nikdy nevrátí kompletně, Ukrajina bude potřebovat velký objem prostředků na obnovu zničené infrastruktury a opětovné oživení státu po válce[12]. Skutečnost, že Evropa bude mít pozici významného věřitele, jí tím pádem dává výhodu, která může sloužit jako politický nástroj při jednáních o obnově Ukrajiny a jejím budoucím vstupu do západních struktur. Stručně řečeno – válečná pomoc představuje silný závazek, který lze později využít při sbližování Západu s Ukrajinou.

Ukrajinská budoucnost

Už dnes je zřejmé, že Ukrajina má potenciál stát se pro evropské země klíčovým ekonomickým a geopolitickým partnerem. Na jedné straně je její nezávislost zárukou regionální stability. Na straně druhé přináší obrovský potenciál pro zahraniční investory a společnou evropskou ekonomiku. Přestože společnou budoucnost čekají nelehké výzvy, Evropa může z ukrajinské suverenity těžit nejen díky jejímu růstovému potenciálu, úrodné půdě a přírodním zdrojům, ale také díky budování infrastruktury financované z rekonstrukčních úvěrů či díky ekonomickému stimulu obranného průmyslu. Geopolitická důležitost Ukrajiny přitom přímo souvisí s jejím hospodářským významem. Pokud tak skutečně slovy T. Snydera budoucnost patří Ukrajině, domnívám se, že jí určitě bude patřit nejméně celé následující desetiletí.

Úvodní foto: Anti-terrorist operation in eastern Ukraine, Ukrajinské ministerstvo obrany, Wikipedia Commons, CC SA 2.0

[1] Hrubý domácí produkt ve smyslu celkové peněžní hodnoty statků a služeb vytvořené za jeden rok na daném území. Armstrong, Martin. The Countries Pulling Their Weight in Ukraine Aid. [online] statista.com. 10. 21. 2022 [18. 11. 2023] https://www.statista.com/chart/27331/countries-committing-the-most-of-their-raine-aid/

[2] Lopatka, Jan, Hovet, Jason. Slovakia's poll winner defies European consensus on Ukraine. [online] reuters.com. 9. 2. 2023 [18. 11. 2023] https://www.reuters.com/world/europe/slovak-party-ps-says-it-will-still-try-form-coalition-after-fico-win-2023-10-01/

[3] Euronews. Europe's economy enters technical recession as households struggle with cost-of-living crisis. [online] euronews.com. 6. 8. 2023 [11. 18. 2023] https://www.euronews.com/2023/06/08/europes-economy-enters-technical-recession-as-households-struggle-with-cost-of-living-cris

[4] The Economist. Which countries have pledged the most support to Ukraine? [online] economist.com. 3. 2. 2022 [18. 11. 2023] https://www.economist.com/graphic-detail/2022/05/02/which-countries-have-pledged-the-most-support-to-ukraine

[5] Arnold, Torben. German defence policy after renewed war in Europe. [online] orfonline.org. 8. 12. 2022 https://www.orfonline.org/expert-speak/german-defence-policy-after-renewed-war-in-europe/

[6] Kiel Institute for the World Economy. Ukraine Support Tracker: Europe surpasses the U.S. in total committed aid. [online] ifw-kiel.de. 7. 12. 2022 [18. 11. 2023] https://www.ifw-kiel.de/publications/news/ukraine-support-tracker-europe-surpasses-the-us-in-total-committed-aid/

[7] Nicols, Tom. Russia Can't Beat NATO-But Putin May Try. [online] realcleardefence.com. 24. 12. 2015 [18. 11. 2023] https://www.realcleardefense.com/articles/2015/02/25/russia_cant_beat_nato--but_putin_may_try.html

[8] Owen, John M. Liberalism and Security. [online] oxfordre.com. 30. 11. 2017 [18. 11. 2023] https://oxfordre.com/internationalstudies/display/10.1093/acrefore/9780190846626.001.0001/acrefore-9780190846626-e-33

[9] Anderson, Stuart. Russia’s Economic Prospects Have Gone From Bad To Terrible. [online] forbes.com. 5. 12. 2022 [18. 11. 2023] https://www.forbes.com/sites/stuartanderson/2022/12/05/russias-economic-prospects-have-gone-from-bad-to-terrible/

[10] World Bank. Ukraine Growth Study Final Document. [online] worldbank.org. 29. 3. 2019 [18. 11. 2023] https://documents1.worldbank.org/curated/en/543041554211825812/pdf/Ukraine-Growth-Study-Final-Document-Faster-Lasting-and-Kinder.pdf

[11] Berzina, Kristine; Arts, Spohie; Nash, Parker. US Military Support for Ukraine is Helping Put American Industry Back on Track. [online] gmfus.com. 25. 9. 2023 [18. 11. 2023] https://www.gmfus.org/news/us-military-support-ukraine-helping-put-american-industry-back-track

[12] McHugh, David. Can Ukraine pay for war without wrecking economy? [online] apnews.com. 3. 12. 2022 [11. 18. 2023] https://apnews.com/article/russia-ukraine-inflation-kyiv-economy-moscow-83c86b1e5997330bc7abb8e0e38c16ad