V Brně na Zelném trhu můžete každý všední den navštívit pojízdnou kavárnu DobroKávy. Za kávu se zde neplatí penězi, ale dobrým skutkem. Teprve sedmadvacetiletý podnikatel z Brna chce spolu se svým týmem zlepšit prostředí v Česku tím, že vytvoří v lidech návyk dělání dobrých skutků.
DobroKávu založil Libor Hoření v roce 2017. Tým čítající dvacet lidí připravil od 2. června do 8. října více než dvanáct tisíc káv. První rok provozu stál Libora bezmála 600 tisíc korun. Letos se k němu přidali další tři podnikatelé, kteří projekt podporují nejenom finančně. DobroKáva je opět v provozu a vy ji můžete navštívit. Peníze si však nechejte doma.
Inspiraci Libor našel v knize Dalajlamova kočka. Ta se jednou zatoulala do kavárny mnicha. Namísto toho, aby ji z kavárny vyhodil, vytvořil jí zázemí, čímž inspiroval ostatní návštěvníky.
Že má smysl kavárnu vybudovat, přesvědčila Libora návštěva jedné restaurace na Bali. Kdokoliv v restauraci mohl zaplatit oběd někomu dalšímu připnutím lístečku na kolíček za 70 Kč. „I člověk bez peněz mohl do restaurace přijít, odepnout lísteček, co před ním někdo jiný zaplatil, a najíst se zadarmo,“ popisuje Libor.
DobroKávu nedostanete za peníze, ale za dobrý skutek. Můžete si ho sami vymyslet, vybrat ze seznamu na tabuli nebo vylosovat v koláčku. Budete se více usmívat? Odpadek ze země hodíte do koše? Složíte někomu kompliment? Darujete květinu či nevyužívané věci? Za to vše obdržíte vynikající kávu, kakao nebo čaj.
Někteří DobroKávě vytýkají, že nepožaduje dobré skutky, ale samozřejmosti. Libor vysvětluje, že kdyby chtěl po všech lidech, aby si vzali psa z útulku, udělá to jeden z 500. „Prostředí se zlepší více, když 80 lidí ze 100 někoho potěší telefonátem, než kdyby si jeden z 500 vzal pejska z útulku,“ doplňuje. Návštěvníci mají nově navíc možnost si vybrat ze dvou typů koláčků. První v sobě ukrývají běžné dobré skutky, druhé vyžadují opravdu hodně energie, jako například vyvenčit pejska z útulku.
Mnoho lidí DobroKávu vnímá tak, že to je jedna káva za jeden dobrý skutek. A tím vše končí. Jenže tím vše začíná. Když překoná člověk bariéru a udělá dobrý skutek, zažije si dobrý pocit z dělání radosti druhým. Až bude v situaci, kdy může udělat opět dobrý skutek, vzpomene si na dobrý pocit. „Vytváří si tím návyk dělání dobrých skutků,“ glosuje Libor a dodává: „Zároveň tím vzniká pyramida, na jejímž počátku je jeden dobrý skutek, který zapříčiní další a další dobré skutky."
S návštěvníky je uzavírána darovací smlouva. Pokud obdarovaný hodí svůj slib za hlavu hned poté, co polkne poslední kapku kávy, poruší tím smlouvu. DobroKáva by mohla odstoupit od smlouvy podle § 2002 občanského zákoníku. Obdarovaný by v takovém případě musel nápoj vrátit nebo poskytnout peněžitou náhradu ve výši jeho obvyklé ceny. Nic takového se ovšem konat nebude.
„Měli jsme u stánku lidi, kteří šest dnů po sobě přišli s tím, že dnes půjdou darovat krev,“ sděluje Libor s úsměvem. Projekt je ale postaven na reciprocitě. Každý člověk má v sobě zabudované pravidlo něco za něco. Když reciprocita nenastane, vznikne nekomfort. Někoho dožene nesplněný slib po první kávě. Minimálně ze studu už si nepůjde pro další. Někoho dožene až při dvacáté. „Chtěl jsem, aby člověk od nás kávu dostal pokaždé, když dobrý skutek slíbí. Aniž bychom ho soudili. Protože přesně tyto lidi můžeme inspirovat,“ dodává.
Celý projekt je postaven na důvěře. Obdarovaný nemusí prokazovat, že dobrý skutek splnil. „Chtěli jsme, aby lidé odcházeli inspirováni dobrým skutkem a s vědomím, že jim věříme. U nás nemusí nést nikdo důkazní břemeno jako u soudu,“ vtipkuje Libor.
Jestli se zlepšení dostavilo, necháme na vás. Faktem ale zůstává, že už samotný nápad nadchl ostatní. Liborova DobroKáva inspirovala další podnikatele hned od začátku. „Když jsem přijel za prodejcem pojízdných kaváren a představil mu myšlenku DobroKávy, rozhodl se pronajmout mi kavárnu zadarmo,“ popisuje Libor. Zadarmo dostal k užívání i kávovar. Kávu získal od dodavatele za nákupní cenu. Majitel vedlejší kavárny mu nabídl sdílený sklad zadarmo.
Pomoc přišla i od samotného města Brna. Zavedlo celoplošnou výjimku pro všechny neziskové projekty, které se na Zelném trhu mohou prezentovat za zvýhodněných podmínek. „Chvilku jsem byl až nervózní, do čeho peníze dám, když mi každý všechno díky té krásné myšlence dával zadarmo," doplňuje.
Tři další podnikatelé začali projekt DobroKáva podporovat nejenom finančně. Někteří Liborovi volali, že nově dávají část zisku na dobročinnost. DobroKáva byla inspirací pro krásné projekty jako Dobroskříň [1] nebo Dobroboardy [2].
Libor investovaných peněz a času rozhodně nelituje. „Když člověk vydělává peníze nad rámec svého životního stylu, přijde mi správné investovat část zisku do něčeho smysluplného," vysvětluje mladý inovátor a doplňuje: „Nechci být zbytek života zacyklený v touze vydělávat větší a větší obnos peněz. Když se člověk pustí do toho, aby vydělal víc peněz, těžko s tím přestane. Jednou je sice nejbohatší na hřbitově, ale ani nepoznal vlastní rodinu.“
Dělaní dobra je návykové. Běžte to vyzkoušet na vlastní kůži.
[1] Jde o veřejnou skříň, kam kdokoli může dát nepotřebné oblečení. Ti, kdo ho potřebují, si oblečení mohou vzít. Dobroskříně typicky využívají lidé bez domova. První taková je u Národního divadla v Praze.
[2] Dobroboardy je projekt, v němž dobrovolníci využívají billboardy smysluplnějším způsobem než ke komerci. Na billboardy rozmisťují motivační citáty. Jejich účelem je zlepšit náladu nejen řidičům, ale všem lidem, inspirovat a pomoct odhodlat se k důležité životní změně.
Vysoká míra byrokracie na úkor efektivity práce veřejné správy. Nedostatečná digitalizace napříč Evropou. Politický boj, populismus či extremistické politické strany a nebezpečí pro Evropu, které spolu přináší....
Dnes jsme měli příležitost položit 5 jednoduchých otázek Janu Tkáči, který je vizionářem a architektem informačního systému Evolio. To patří mezi partnery Práva21.
