Babiš by nás musel zavřít do koncentračních táborů a dát nám roubíky, abychom nemluvili, řekl investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Panelovou diskusi uspořádalo Národní divadlo Brno v rámci devátého cyklu festivalu Divadelní svět Brno společně s organizací ELSA Brno. Moderování se ujali Jan Dohnal a Michaela Ceplová. Časopis Právo21 byl mediálním partnerem.

Hranice demokracie

Podle Kateřiny Šimáčkové je svoboda slova nejdůležitější politické právo, bez kterého by nemohla parlamentní demokracie fungovat. Režimy opouštějící demokratické zásady lze podle ní poznat právě díky snaze regulovat svobodu projevu. Na druhou stranu zmínila koncept bránící se demokracie [1]. „Některé projevy jsou nebezpečné pro samu podstatu systému, ve kterém žijeme, a proto je zakazovat musíme. Lidé se rodí rovni ve své důstojnosti a právech. Je nepřípustné tolerovat nenávistné projevy vůči skupině lidí, kteří přísluší k nějakému etniku či skupině,“ uvedla Šimáčková.

Jaroslav Kmenta hodnotí aktuální situaci svobody slova a projevu spíše kladně. Problém však spatřuje ve svobodě tisku. Velká vydavatelství koupili zdejší oligarchové. Proto se do společnosti dostává méně kritických informací. Právě kritické prostředí a myšlení Kmenta považuje za jeden ze základních demokratických atributů.

Až čtvrtina ověřovaných výroků je zavádějící či nepravdivá

Dle stránek demagog.cz je až čtvrtina ověřovaných výroků zavádějící či nepravdivá. Svoboda slova a veřejný prostor spolu podle Tvrdoně souvisí, neboť každý může ovlivnit informace, co šíří. „Před rozvojem sociálních sítí jsme informace konzumovali z tradičních médií, která jsou mnohdy chybná, ale prochází určitými standardy novinářské práce,“ uvádí Tvrdoň a dodává: „To v dnešní době řetězových mailů a sociálních sítí odpadá. V českém prostředí se zejména na Facebooku šíří naprosto neověřené informace a v tom vidím hlavní problém.“

Lze postihnout lži ústavních činitelů?

K postižitelnosti ústavních činitelů za lhaní Šimáčková zmínila, že český právní řád nepočítá s přísnějším přístupem. Když Ústavní soud řešil rozsah indemnity [2], rozhodl, že je poslanec chráněn pouze při projevu v parlamentní debatě. Poslaneckou imunitu nelze vztahovat na celou dobu jeho přítomnosti v budově parlamentu. Připomněla čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který říká, že výkon svobody projevu zahrnuje povinnosti i odpovědnost.

Kmenta zhodnotil jako pozitivní, že poslanci mohou v rámci parlamentní debaty pronést téměř cokoliv. Že by politici neměli lhát je podle něj především o zdravém rozumu společnosti, která by měla tyto lži následně politikům sečíst ve volbách.

Dle Tvrdoně je zde poptávka po lidech používajících zjednodušenou rétoriku, demagogii a ostré výrazy. S touto poptávkou přímo souvisí existence takových subjektů. Problematické je určení únosné míry zjednodušování či zveličování. V rámci předvolebních kampaní pak může dojít k významnému poškození protikandidátů.

Hranice svobody projevu

Moderátoři se ptali na omezení svobody projevu a jeho hranice. Jaroslav Kmenta se řídí citem a rozumem. Nepřekonatelnou hranicí je pro něj rasismus. Dělení osob podle barvy pleti označil za absolutní dno společnosti. Za nebezpečné považuje projevy prezidenta Zemana adresované novinářům: „On tomu říká bonmot, ale já si myslím, že v takovýchto situacích by žert měl jít stranou.“ Kmenta se obává, že by Zemanovy projevy mohly některé jedince skutečně motivovat k násilnému jednání. Kriticky se vyjádřil také k výrokům Andreje Babiše či Tomia Okamury.

Šimáčková zastává názor, že právo má v souvislosti s omezením svobody projevu regulovat pouze případy, kdy je to nezbytně nutné. Sami lidé by se měli rozhodnout, kde je únosná hranice. Velkým problémem je stereotypizace společnosti a předsudkové jednání. Připomněla i pozici soudců, kteří mají povinnost celý svůj život organizovat tak, aby jím nenarušovali důstojnost justice.

Nevěnovali jsme se kvalitnímu vzdělání

Podle Šimáčkové občané nevyužívají dostatečně svá politická práva. Jen v případě jejich plného využití může mít společnost opravdový vliv. V zahraničí je zcela běžné, že voliči komunikují se svými zástupci po celé volební období. Problémy ve Visegrádské čtyřce vidí v tom, že jsme se dostatečně nevěnovali kvalitnímu vzdělání, výchově k demokracii a nevybudovali jsme silné instituce. Silná občanská společnost a silné instituce jsou sice důležité, ale ještě důležitější je věnovat se vzdělání.

Tvrdoň uvedl, že u osmičky kandidátů účastnících se debat v prvním kole prezidentských voleb zaznamenali málo nepravdivých výroků, s výjimkou Petra Hanniga. U devátého kandidáta Miloše Zemana bylo zásadní, že se debat neúčastnil, jezdil po krajích, vystupoval v pravidelné relaci na TV Barrandov a navštěvoval další akce. „U pana prezidenta bylo nepravdivých výroků trochu víc, on tam neměl v podstatě žádný korektiv,“ poznamenal Tvrdoň.

Omezení svobody uvnitř redakce

Kmenta uvedl, že necítí uvnitř redakcí nesvobodu, nicméně média se ke svým vlastníkům vyjadřují méně kriticky. Příkladem uvedl situaci, kdy skupina Šuman zveřejnila nahrávky Andreje Babiše s redaktorem Mladé fronty DNES o tom, kdy bude nejvhodnější uveřejnit získané informace. Zatímco se ostatní média zabývala analýzou obsahu nahrávky, Mladá fronta DNES vydala rozhovor s Andrejem Babišem a jeho pohledem na věc. Menší kritičnost tohoto deníku vůči Babišovi dokládá například analýza internetového deníku Forum24. Ta dokazuje, že o věcech týkajících se Babiše MF Dnes nereferuje vůbec, nebo z méně kritického úhlu pohledu.

Podle Kmenty se však nejedná o zcela novou záležitost. „Snaha omezovat redakční svobodu tu byla vždycky, ale ne takového rázu a formátu,“ uvedl a doplnil, že ten, kdo vládne, si zasluhuje největší díl kritiky. V tomto kontextu podotkl: „Třeba Babiš by nás musel zavřít do koncentračních táborů a dát nám roubíky, abychom nemluvili a nic nezveřejňovali.“ Vyzdvihl internet a sociální sítě, které navzdory svým negativům pomáhají udržet svobodnou žurnalistiku v zemi. Bez nich by nemohly vzniknout ostrůvky svobody, které nám zaručují svobodu slova a vyjadřování se.

Panelová diskuse proběhla v rámci mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2018, který pořádá Národní divadlo Brno. Divadelní svět Brno patří k předním festivalům v České republice. Každoročně přiváží do Brna to nejlepší z české i zahraniční divadelní scény. Divadelní představení se budou konat od 23. do 30. května 2018. Více informací naleznete na http://www.divadelnisvet.cz/cs/.

Další panelová diskuse proběhne na Právnické fakultě MUNI dne 9. května 2018, tentokrát na téma „Síťová neutralita“. Debatu pořádá Národní divadlo Brno ve spolupráci s organizací ELSA. Časopis Právo21 bude opět mediálním partnerem.

[1] Koncept bránící se demokracie znamená, že v případě ohrožení demokratického zřízení lze v nezbytné míře omezit i ústavně deklarovaná práva a svobody.

[2] Viz čl. 27 Ústavy. Poslanecká indemnita znamená, že poslanec nemůže být trestně stíhán za hlasování v Poslanecké sněmovně či za výroky v rámci přednesu, a to ani po skončení mandátu. Poslanecká imunita je chápána tak, že poslance nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny, je to procesní překážka, po skončení mandátu lze trestní stíhání zahájit.