Seriál o IP právu: Průmyslové vzory

Vzhled výrobku, tedy jeho obrysy, tvary, strukturu, barvy nebo kombinaci materiálů chrání průmyslový vzor. Jak jej přihlásit a jak se jeho ochrana liší od té autorskoprávní nebo známkové, to se dozvíte v dnešním článku.

14. 6. 2021 Veronika Šemberová

Průmyslový vzor chrání vzhled výrobku zjistitelný zrakem nebo hmatem. Není potřeba dosáhnout jakéhokoliv kvalitativního stupně estetického vjemu, ale jednoduše postačí, že výrobek má nějaký design.[1] V angličtině se pro průmyslový vzor využívá označení industrial design nebo zkráceně pouze design,[2] přičemž toto anglické označení trochu trefněji vyjadřuje sepjetí této formy ochrany a designu jako takového. Průmyslové vzory jsou důležitým prvkem ochrany inovativních designů, můžeme je dokonce charakterizovat jako určitý hybrid mezi patentem a ochrannou známkou.

Průmyslový vzor musí být viditelný a vizuálně vnímatelný, jako průmyslový vzor tedy nelze přihlásit část výrobku, která je viditelná například pouze při údržbě nebo je z rubové strany, která není běžně vidět. Podmínkou však není užitková nebo ekonomická hodnota průmyslového vzoru, přesto jsou průmyslové vzory často označovány za praktický způsob ochrany inovací a za ochranu příbuznou patentům.

Autorská práva, ochranná známka, nebo průmyslový vzor?

Průmyslové vzory sice chrání vzhled výrobku, na vzhled se ale může soustředit například i autorskoprávní nebo známková ochrana. Tyto způsoby ochrany se sice nevylučují a mohou se vzájemně doplňovat, nejsou ale volně zaměnitelné a stejné. Jaký je tedy v těchto způsobech ochrany rozdíl?

Autorská práva svou podstatou směřují spíše k ochraně originálních a jedinečných děl, přesněji řečeno jedinečných výsledků tvůrčí činnosti, jak jsme ostatně také popsali v jednom z předchozích dílů seriálu. Průmyslový vzor však nevyžaduje tak vysokou míru jedinečnosti, jak bude popsáno níže, a tak může být často jednodušší a jistější získat ochranu právě průmyslovým vzorem než se spoléhat na ochranu autorskoprávní. Současně ochrana průmyslovým vzorem přímo předpokládá, že takto chráněné výrobky budou masověji produkovány. Dle důvodové zprávy k zákonu o ochraně průmyslových vzorů[3] je dokonce opakovatelnost jedním ze znaků průmyslového vzoru, předpokládá tedy, že se bude jednat o výrobek produkovaný ve větším počtu.[4] Naopak pro autorská díla tento požadavek typický není.

Výrazným rozdílem je také vznik samotné ochrany. V rámci ní se průmyslové vzory blíží ochranným známkám, ostatně obě se řadí mezi průmyslová práva. Autorská práva jsou, na rozdíl od ochranných známek a průmyslových vzorů, ochranou, která vznikne neformálně v okamžiku vyjádření díla v objektivně vnímatelné podobě. U ochranných známek i průmyslových vzorů však musí dojít k formalizovanému procesu, který začíná přihláškou a končí zápisem do příslušného rejstříku. Dobu trvání autorských práv nelze nijak prodlužovat, zatímco u ochranných známek a průmyslových vzorů lze hrazením příslušného prodlužovacího poplatku dosáhnout delší než základní délky ochrany.

Vzhled, který je průmyslovým vzorem primárně chráněn, může být chráněn i trojrozměrnou nebo obrazovou ochrannou známkou. Jedním z účelů ochranné známky je však identifikace výrobce. Ochranná známka tak do jisté míry reprezentuje svého vlastníka, tuto funkci však průmyslový vzor primárně nemá.

Co je průmyslovým vzorem?

Podle § 2 písm. a) zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů (dále jen „ZOPV“), je průmyslovým vzorem „vzhled výrobku nebo jeho části, spočívajících zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení“. Průmyslový vzor je tedy každý takový vzhled výrobku nebo jeho části dle výše uvedeného, a to bez ohledu na to, zda je zapsán do rejstříku.[5] Práva, která ze zákona plynou vlastníkovi průmyslového vzoru, však může uplatňovat a požívat pouze vlastník vzoru, který je v rejstříku zapsán.

Dle § 3 odst. 2 ZOPV je pak nutné, aby měl původce průmyslového vzoru při jeho vytváření určitou míru volnosti. To znamená, že vzhled nesmí být zcela určen technickou charakteristikou a funkcí. Ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí, se dle § 7 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů nepřihlíží. Když tedy budete chtít průmyslovým vzorem chránit vzhled trička, které vyrábíte, nebude se za znak průmyslového vzoru považovat skutečnost, že tričko má dva otvory na ruce, otvor na hlavu a na trup. To je totiž technická funkce, kterou musí tričko splňovat. Tvůrčí schopnosti pak můžete uplatnit u střihu, materiálu nebo třeba kombinace barev a tyto skutečnosti už budou znaky vašeho průmyslového vzoru.

Nepřihlíží se také ke způsobu nebo postupu, jakým se dospělo k výrobě určitého předmětu. Není tedy podstatné, zda je vaše tričko šité ručně, či strojově. Na druhou stranu ruční nebo strojový šev může mít jiný vzhled a jako takový už může být součástí znaků průmyslového vzoru. Nepodstatná je však pro průmyslový vzor třeba kvalita či jakákoliv estetická hodnota.

Kromě trička tak průmyslovým vzorem může být chráněn třeba vzhled vysavače, dětského kočárku, obal od čokolády, grafika počítačové ikony nebo návrh úprav interiéru. Jeho předností tak může být velmi široké využití v rozličných oblastech průmyslu či podnikání, neboť jeho ochrana může pokrývat velké množství designů.

Novost a individuální povaha

Podmínkou způsobilosti ochrany průmyslového vzoru je dle § 3 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů novost a individuální povaha. Pro splnění požadavku absolutní novosti je nutné, aby nebyl ke dni podání přihlášky zpřístupněn shodný průmyslový vzor. Za shodné se dle § 4 zákona o ochraně průmyslových vzorů považují ty vzory, jejichž znaky se liší pouze nepodstatně. Nejenže tedy nemůže existovat shodný dřívější zapsaný průmyslový vzor, ale jde o novost absolutní v celkové množině existujících designů a vzhledů, přihlašovaný vzor tedy nemůže být shodný ani s žádným jiným designem, který není zapsaným vzorem a který byl zpřístupněn veřejnosti. Nemůžete si jako průmyslový vzor přihlásit tričko, které již někdo prodává, protože takový design už byl zpřístupněn veřejnosti, ačkoli není přihlášen. Novost se posuzuje nezávisle na tom, o jaký výrobek jde. U již zmíněného trička tedy může nastat situace, kdy si budete chtít přihlásit průmyslový vzor svého designu trička pro panenky, ale již bude zpřístupněn veřejnosti stejný design trička pro panenky. V takovém případě nebude splněna podmínka novosti.

Individuální povaha se na rozdíl od novosti neposuzuje objektivně, ale pouze v relevantní množině výrobků. Závisí na dojmu, který průmyslový vzor vyvolává u informovaného uživatele,[6] přičemž tento dojem se musí lišit od dojmu, jenž u tohoto uživatele vyvolává dříve zpřístupněný průmyslový vzor. Není tedy důležité, zda se průmyslové vzory liší v detailech nebo v podstatnějších částech, ale pouze zda se liší v celkovém dojmu. Požadavek individuální povahy se tedy částečně překrývá s požadavkem novosti, ale nelze jej úplně zaměňovat. Lze totiž připustit, že nový vzor bude postrádat individuální povahu a naopak.

Za zpřístupněný se považuje design na základě uveřejnění v rejstříku nebo jeho vystavení, užívání v obchodě nebo na základě podobného zveřejnění, tedy třeba i na internetu. Požadavek novosti se však vztahuje i na váš vlastní průmyslový vzor. Pokud budete chtít přihlásit průmyslový vzor pro tričko, které jste uvedli do prodeje před pěti lety, neuspějete. Tento design je totiž již zpřístupněný veřejnosti. Zatímco svoje logo jako ochrannou známku si můžete přihlásit prakticky kdykoliv, u průmyslového vzoru můžete podat přihlášku pouze takového vzoru, který byl přihlašovatelem zveřejněn nejdříve během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. U průmyslového vzoru je tak o ochraně třeba přemýšlet poměrně brzy, a to před uvedením na trh nebo maximálně do 12 měsíců od něj.

Přihlášení průmyslového vzoru

Přihláška průmyslového vzoru se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví, a to na předepsaném formuláři nebo prostřednictvím elektronického systému Úřadu. Musí obsahovat vyobrazení průmyslového vzoru, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a které lze reprodukovat. Obvykle se jedná o fotografie nebo nákresy vzhledů výrobků, a to i z různých stran. Přihláška musí také obsahovat název vzoru, jméno a příjmení původce, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že se původce vzdává práva být uveden.

Podobně jako u ochranných známek se i průmyslové vzory do rejstříku zapisují podle zařazení výrobků do tříd. Od 1. ledna 2009 se v České republice používá tzv. Locarnské třídění,[7] z nějž musí přihlašovatel vybrat správné třídy, podtřídy a výrobky, pro které chce svůj průmyslový vzor přihlásit. Pro zatřídění je důležitý účel a obchodní využití výrobku. Tričko tak může být zařazeno ve třídě 2 – oděvní zboží včetně obuvi, nebo ve třídě 5 – textilní výrobky. Zatřídění ale nemá žádný vliv na samotná práva plynoucí vlastníkovi z průmyslového vzoru, na rozdíl od ochranných známek.

Přihláška může být podána jako jednoduchá, kdy je zápis do rejstříku požadován pro jeden průmyslový vzor, nebo jako hromadná, kdy je požadován zápis dvou nebo více průmyslových vzorů. Průmyslové vzory obsažené v hromadné přihlášce musí patřit do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Přihláška je zpoplatněna částkou ve výši 1 000 Kč. V případě, že je přihlašovatelem průmyslového vzoru přímo jeho původce, je poplatek snížen na polovinu.

Úřad v případě přihlášky průmyslového vzoru provádí jak formální, tak věcný průzkum přihlášky. To znamená, že zkoumá nejen formální správnost přihlášky, ale i další podmínky, jako je novost a individuální povaha. Na rozdíl od ochranných známek tak Úřad před zápisem z úřední povinnosti sám posoudí, jestli může být vzhled jako průmyslový vzor do rejstříku zapsán.

Ochrana průmyslového vzoru

Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru. Průmyslový vzor je chráněn právě v tom vyobrazení, které jste předložili Úřadu při jeho přihlašování. V tomto vyobrazení se dá různými způsoby znázornit například skutečnost, z jakého materiálu je produkt zhotoven. Vlastník průmyslového vzoru má výlučné právo průmyslový vzor užívat a bránit v užívání třetím osobám. Dále má právo poskytnout licenci k užívání a bez omezení průmyslový vzor na třetí osobu převést. V případě neoprávněného zásahu do práv z průmyslového vzoru je vlastník oprávněn požadovat zákaz rušení práva a odstranění následků a dále také právo na náhradu škody, pokud vznikla. Zároveň v souladu s čl. 46 dohody TRIPS může vlastník požadovat třeba zničení výrobků, které práva vlastníka porušují.

Podobně jako v autorském právu zde existuje určitá koncepce tzv. fair use, tedy existují případy, kdy je možné průmyslový vzor třetí osoby použít, aniž by se jednalo o porušení práv jeho vlastníka. Jedná se zejména o jednání pro neobchodní, experimentální, citační a výukové účely.

Vzor může být dle § 27 ZOPV z rejstříku vymazán z důvodu nesplnění zápisné způsobilosti vzoru, tedy nesplnění podmínky novosti nebo individuálního charakteru. Úřad tyto skutečnosti sice zkoumá již u přihlášky, ale nemusí zjistit všechny skutečnosti a po zápisu může návrh na výmaz podat i třetí osoba. Tou může být osoba, která má na průmyslový vzor právo, a také vlastník staršího průmyslového vzoru, ochranné známky apod. nebo majitel autorských práv, pokud je průmyslový vzor porušuje. Zároveň lze vzor z rejstříku vymazat i částečně, a to v případě, kdy pouze jeho část bude porušovat např. práva z ochranné známky. Takový částečný výmaz ale bude proveden pouze v případě, kdy tím nebude změněn individuální charakter a celkový dojem průmyslového vzoru. Lze si představit situaci, kdy bude existovat průmyslový vzor na tričko, přičemž na rukávu bude vyvedeno malé logo, které bude mít jako ochrannou známku zaregistrován jiný soutěžitel a přihlašovatel průmyslového vzoru na tuto ochrannou známku nebude mít žádná práva. Na základě návrhu vlastníka ochranné známky může dojít k jejímu výmazu z průmyslového vzoru, ale protože se v kontextu celého vzoru jedná o pouhý detail, který nijak nezmění charakter vzoru, tento samotný může zůstat v platnosti. Tato situace ale není pravidlem, soud či rejstříkový orgán může rozhodnout o kompletním vymazání vzoru.

Doba trvání ochrany průmyslového vzoru je pět let, přičemž ochranu lze opakovaně prodlužovat až na celkovou dobu ochrany 25 let. Tato omezená doba má zajistit, že inovativní průmyslové vzory bude možné v budoucnu využít a nebude tak blokován rozvoj v různých oblastech. Současně ale, jak již bylo řečeno výše, může průmyslový vzor požívat i autorskoprávní nebo známkovou ochranu, skončení doby ochrany průmyslového vzor tak nemusí nutně znamenat naprostý konec ochrany vzhledu konkrétního výrobku. Poplatek za prodloužení doby ochrany průmyslového vzoru činí v případě žádosti o prodloužení poprvé o pět roků 3 000 Kč, podruhé o pět roků 6 000 Kč, potřetí o pět roků 9 000 Kč a počtvrté o pět roků 12 000 Kč. Poplatek se tedy zvyšuje.

Průmyslový vzor v EU

Průmyslové vzory jsou řízeny principem teritoriality, vážou se ke konkrétnímu území a průmyslový vzor přihlášený u českého Úřadu nechrání konkrétní design v zahraničí. Na základě nařízení č. 6/2002 o ochraně průmyslových vzorů Společenství byl však zřízen průmyslový vzor Společenství, který se registruje u EUIPO a zajistí ochranu na celém území Evropské unie.

Takový průmyslový vzor je nákladnější než ten český, poplatek za zápis jednoho průmyslového vzoru činí 230 EUR a za každý další 115 EUR. EUIPO ale současně za 40 EUR nabízí tzv. odklad zveřejnění, kdy po uhrazení tohoto poplatku bude odloženo povinné zveřejnění průmyslového vzoru a vy si tak zajistíte, že konkurence neuvidí váš design až do doby, než bude reálně jako průmyslový vzor zapsán.

EUIPO také neprovádí věcný průzkum podaných přihlášek, v případě přihlášky průmyslového vzoru Společenství je tak velmi vhodné provést důkladnou rešerši novosti a individuální povahy vašeho designu tak, abyste se vyhnuli následným problémům a poplatkům spojeným s výmazem průmyslového vzoru za situace, kdy by bylo nesplnění podmínek zjištěno až po zápisu vzoru do rejstříku.

Nezapsaný průmyslový vzor

Výše zmíněná nařízení nabízí ještě jednu alternativní možnost ochrany vzhledu výrobků, a to nezapsaný průmyslový vzor. Ten je určen zejména pro odvětví, která produkují v krátkém čase velké množství výrobků s předpokládanou krátkou životností na trhu. Může se jednat třeba o módní průmysl, kde je v závislosti na sezóně a trendech produkováno velké množství různých produktů.

Samotný nezapsaný vzor nevyžaduje žádný formální úkon, nepodléhá tedy ani registračnímu, ani poplatkovému principu. Jedná se tak o jediné průmyslové právo bez těchto povinností. Doba ochrany nezapsaného průmyslového vzoru je tři roky od data, kdy byl průmyslový vzor poprvé zveřejněn, přičemž tuto dobu ochrany nelze nijak prodloužit. Do konce 12 měsíců od doby zveřejnění lze podat přihlášku pro zapsaný průmyslový vzor EU a zajistit si tak delší ochranu v dikci dříve uvedených podmínek.

Oproti zapsanému vzoru jsou ale práva vlastníka nezapsaného průmyslového vzoru omezena pouze na možnost zásahu v případě kopírování, přičemž v takovém případě je potřeba nade vší pochybnost prokázat, že osoba, která údajně vzor kopírovala, věděla o zveřejnění dřívějšího nezapsaného průmyslového vzoru. Zapsaný průmyslový vzor chrání práva svého vlastníka i v případě, kdy nezávislá třetí osoba neúmyslně vyvine shodný vzor, zatímco práva z nezapsaného průmyslového vzoru na tuto situaci využít nelze. Výhodou zapsaného průmyslového vzoru je kromě širších práv vlastníka i konkrétní datum zápisu, přičemž u nezapsaného vzoru může být těžší prokázat, k jakému datu byl vzor zveřejněn, a vymahatelnost práv je tedy složitější.

V příštím díle seriálu se blíže podíváme na patenty a užitné vzory.

 

[1] HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2., dopl. a přepracované vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 264.

[2] Dokonce i EUIPO ve svých oficiálních materiálech v českém překladu v některých případech upouští od názvu průmyslové vzory a hovoří pouze o vzorech.

[3] Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů

[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 207/2000 Sb. Beck-online [online]. Publikováno 2000 [cit. 6. 3. 2017].

[5] Rejstřík průmyslových vzorů vede v ČR Úřad průmyslového vlastnictví.

[6] Informovaný uživatel je fiktivní osoba, která má určité povědomí o průmyslových vzorech, přičemž se nemusí jednat o osobu zabývající se průmyslovými vzory profesionálně, zároveň ale musí mít určité povědomí o oblasti, ze které průmyslový vzor pochází. V případě triček to tak bude například dospělá osoba, která má zájem o koupi trička a již také nějaká vlastní.

[7] Dle vyhlášky č. 28/1981 Sb., o Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů.

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info