Tereza Boháčková
studentka Právnické fakulty MUNI
V lednu 2026 nabyde účinnosti zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, který upraví a modernizuje dosavadní soustavu volebních zákonů. Předmětem jeho úprav jsou volby do Parlamentu České republiky, volba prezidenta republiky, volby do zastupitelstev krajů i obcí a volby do Evropského parlamentu. V tomto článku budu rozebírat novinky, které zákon přinese: zejména možnost hlasovat ze zahraničí, zavedení informačního systému správy voleb (ISSV) a změny ve volebních okrscích.
Zákon o správě voleb se poprvé uplatní na dvoje volby konané roku 2026, a to na volby senátní a volby do obecních zastupitelstev. Společně s účinností zákona se spustí již zmiňovaný informační systém správy voleb.
Zákon se nedotýká jednotlivých volebních systémů používaných ve volbách. Soustředí se pouze na volební administrativu, její sjednocení a modernizaci. Úpravu konkrétních voleb, podmínky pro výkon volebního práva a zjišťování výsledků se i nadále budou řídit zákony, jež je individuálně upravují.[1]
Významnou novinkou je zavedení možnosti hlasovat ze zahraničí (tzv. korespondenční volba), jež se bude nově vztahovat také na volby do Evropského parlamentu. Možnost hlasování korespondenční volbou budou moci voliči využít poprvé u voleb do Poslanecké sněmovny 2025.[2], [3]
Důvod pro zavedení této změny bylo umožnit českým voličům pobývajícím v zahraničí vybírat z kandidátních listin v ČR.[4] Do této doby se totiž mohli občané ČR pobývající na území jiného členského státu účastnit voleb do EP v případě, že se zapsali do seznamu voličů vedeného příslušným státem. Hlasovat mohli ale pouze pro kandidátské listiny podané v onom státě.
Záležitostí, která se naopak nakonec nemění, je konání voleb ve dvou dnech (ačkoliv jde o finančně náročnější řešení).
Již zmiňovaný ISSV sjednotí volební administrativní činnost. Jeho součástí bude jednotný seznam voličů, jenž nově umožní voličům žádat o volební průkaz či jednorázovou změnu volebního okrsku na kterémkoliv obecním či zastupitelském úřadě.
Při volbě ze zahraničí si voliči mohou zvolit jakýkoliv ze zvláštních okrsků při zastupitelském úřadu. ISSV dále umožní nezávislým kandidátům zakládat online petice a obyvatelům je umožněno je elektronicky podepisovat skrze nástroj ePetice.
Úprava se dotkne i správy voličských seznamů, které dosud nejsou dostatečně propojené, což před volbami vyžaduje intenzivní komunikaci mezi volebními orgány. Odděleně, ale na jednom místě, bude ISSV obsahovat stálý seznam voličů vedený každou obcí (i s dodatkem k němu), zvláštní seznamy voličů vedené zastupitelským úřadem a vedený obcí a seznam voličů pro volby do Evropského parlamentu. U voliče či voličky se také v informačním systému budou uvádět specifické údaje, např. jsou-li zapsáni k volbě ze zahraničí, což zjednoduší komunikaci mezi seznamy.[5]
K údajům z voličských seznamů bude mít přímý přístup Český statistický úřad a Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a další příslušné správní orgány.
Průběh registrace kandidujících subjektů se celkově zjednoduší. Kandidáti budou při registraci povinně používat online formulář pro sestavení kandidátní listiny (s výjimkou voleb do obecních zastupitelstev, u nichž je opatření fakultativní).
V současné době je v České republice ustanoveno 14 800 volebních okrsků, každý z nich čítá přibližně 1 000 voličů.[6] Pravidla upravující volební okrsky jsou velmi rigidní a stanovují velmi omezený počet důvodů pro jejich úpravu, důsledkem čehož je nemožné snížit jejich celkový počet.
Představovaná volební úprava tedy uvolňuje pravidla pro změnu volebních okrsků na úrovni obcí, aby si samy obce mohly okrskové hranice upravit. Snížit či zvýšit jejich počet však budou moci pouze se souhlasem Ministerstva vnitra ČR.
Předpokládá se tak snížení počtu okrsků a úspora finančních prostředků státu vzhledem k nižšímu počtu zřizovaných volebních místností, ale i personálního obstarání voleb. Obcím tento zákon umožňuje lépe respektovat přirozené územní členění obce a voličům nabídne lepší dostupnost volebních místností.
Zákon o správě voleb přináší dlouho očekávané sjednocení administrativy a celkovou modernizaci. Zavádí možnost korespondenčně volit ze zahraničí do Evropského parlamentu s výběrem českých kandidátních listin.
Významnou změnu představuje spuštění informačního systému správy voleb, který umožní elektronicky spravovat petice. Voliči a voličky si skrze tento systém budou moci zažádat o volební průkaz na kterémkoliv obecním či zastupitelském úřadě. Systém obsahuje i voličské seznamy a bude v něm probíhat registrace kandidujících subjektů.
V neposlední řadě se změna dotkne volebních okrsků, u nichž se uvolní pravidla pro jejich úpravu tak, aby byl průběh voleb efektivnější vzhledem k organizaci, personálnímu i finančnímu zajištění, počtem volebních místností a administrativě.
studentka Právnické fakulty MUNI
Úvodní foto: Volební místnost, Foto: Overview of Polling station of Czech Regional elections 2020 at Lipnice Municipal office in Lipnice nad Sázavou, Havlíčkův Brod District, Wikipedia
[1] Zejm. Ústava ČR č. 1/1993 Sb., zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí.
[2] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Korespondenční volba. 6. 1. 2025 [cit. 04.05.2025]. Dostupné z: https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/korespondencni_volba/index.html
[3] Zákon č. 268/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, a některé další zákony, Část osmá – Korespondenční hlasování v některých volbách (nabytí účinnosti k 1. 1. 2025).
[4] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Důvodová zpráva k zákonu č. 88/2024 Sb. [online]. 2023. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/2309/File61517.pdf?attachment-filename=duvodova-zprava-sbcr-2024c088z0088-20230906.pdf
[5] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Důvodová zpráva k zákonu č. 88/2024 Sb..
[6] Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, § 26 odst. 3
Syndrom zavrženého rodiče představuje závažný jev, kdy dítě pod vlivem jednoho z rodičů odmítá kontakt s druhým. Tento fenomén nabývá na významu především při rozhodování soudů o úpravě styku s dítětem. Jak soudy...
V srpnu letošního roku uplyne deset let od účinnosti nařízení o dědictví, které je v dnešní době stěžejním pramenem sloužícím k určení sudiště a rozhodného práva pro dědické poměry v členských státech Evropské unie....