Nutnost zpracovat přehled povinností, které plynou z navrhovaného zákona, zvýhodněný stavební režim pro vodní díla, která mají v krajině zadržet vodu, daňové osvobození remízků, poplatek za vklad do katastru nemovitostí či kontroly úřadu práce u žadatelů o příspěvek na bydlení. To vše jsou oblasti, kterých se dotkly legislativní změny v listopadu a prosinci uplynulého roku. V našem článku se o nich dozvíte více.
Nový zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv [1] („ZSZMS“) bude obsahovat povinnost učinit součástí návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv mimo jiné tzv. informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu [§ 19 odst. 1 písm. c) ZSZMS]. Jeho vzor obsahuje příloha citovaného zákona. Jedná se o stručnou tabulku, ve které je třeba uvést, o jakou povinnost se jedná, komu je stanovena, v jakém časovém rámci je třeba ji splnit, jaká sankce za její porušení hrozí, v jakém řízení se projednává a zda ji lze splnit na určitém formuláři.
Jedná se nepochybně o krok, který podstatným způsobem zvýší transparentnost legislativního procesu. Změnu přinesl změnový zákon [2] navazující na zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnost novely nastane společně s účinností ZSZMS dne 1. 1. 2022.
Za povšimnutí stojí i § 26 odst. 3 ZSZMS, dle kterého „[k] návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely (…)“. Ideálně by tak v budoucnu měl nastat stav, kdy bude přehled veřejnoprávních povinností zpracován k velké většině právních předpisů. Obsah zákonů tak bude možno jednoduše zjistit z těchto tabulek.
Změn dozná i zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny [3] („ZJŘPS“). Zatímco změny ZSZMS se týkaly jen navrhovatele právního předpisu, novelizace ZJŘPS zavádí povinnost zpracovat přehled veřejnoprávních povinností, i pokud jde např. o pozměňovací návrhy (např. § 94 odst. 1 ZJŘPS či § 92 odst. 1 ZJŘPS).
Novela [4] vodního zákona [5] ulehčí s účinností od 1. 2. 2020 život těm, kteří plánují budovat malá vodní díla za účelem zadržování vody v krajině. Dle nového znění § 15a odst. 3 vodního zákona postačí k provedení vodního díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod, ohlášení vodoprávnímu úřadu. To však jen za podmínky, že dílo nepodléhá technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňuje kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu.
Stejně tak dle nového znění § 15b odst. 1 vodního zákona postačí k provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2, nejvíce však do 20 000 m2, v nezastavěném území, ohlášení vodoprávnímu úřadu. To však za podmínky, že terénní úpravy nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.
Nařízením č. 347/2019 Sb. [6] vláda rozhodla s účinností od 1. 1. 2020 o zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, která tak nově činí 87,30 Kč za hodinu (dříve 79,80 Kč) nebo 14 600 Kč za měsíc (dříve 13 350 Kč).
S účinností od 1. 7. 2020 se mění koncepce příspěvku na bydlení. Za společně posuzované osoby se již nebudou považovat ti, kdo mají v bytě trvalý pobyt. Zákon o státní sociální podpoře [7] se nově odkazuje na definici společně posuzovaných osob v zákoně o životním a existenčním minimu (zákon č. 110/2006 Sb.). Tento zákon status společně posuzované osoby váže na rodinné vztahy či společné užívání bytu (s výjimkou osob, které prokážou, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby).
Ustanovení § 65 zákona o státní sociální podpoře má umožnit, aby orgány státní sociální podpory provedly šetření v obydlí pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Žadatelům o příspěvek na bydlení se tak může stát, že je krajská pobočka úřadu práce překvapí a provede u nich kontrolu, aby ověřila, zda podmínky pro vyplácení dávky skutečně splňují. Změna vzešla z poslaneckého pozměňovacího návrhu [8] a přinesl ji zákon č. 363/2019 Sb. [9] Důvodem zavedení kontrolního oprávnění je zřejmě výše uvedená změna koncepce dávky. Orgán státní sociální podpory by měl mít možnost zkontrolovat, kdo v bytě reálně žije, a s kým uhrazuje náklady na svoji domácnost.
Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nedá souhlas se vstupem do obydlí nebo znemožní provedení šetření v místě, krajská pobočka úřadu práce příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme. Rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení.
Zákona o dani z nemovitých věcí [10] se dotkla změna [11] v jeho § 4 (osvobození od daně) odst. 1 písm. k). Upouští se od podmínky, že od daně osvobozený remízek se musí nacházet na pozemku se způsobem využití „orná půda“. Legislativní pojem remízek byl nahrazen širším výčtem významných krajinných prvků. Od daně jsou tak s účinností od 1. 1. 2020 osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je veden v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství [písm. k) bod 2.], nebo příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání [písm. k) bod 3.]
Poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí zakotvený v položce č. 120 sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích [12], se zvyšuje s účinností od 1. 1. 2020 [11] z původní částky 1 000 Kč na částku 2 000 Kč.
Autor: Petr Jedlička
[1] Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
[2] Zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
[3] Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 312/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[5] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[6] Nařízení vlády č. 347/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
[8] Historie legislativního procesu je zachycena zde: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=490
[9] Zákon č. 363/2019 Sb. kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
[10] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.
[11] Zákon č. 364/2019, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.
[12] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...
Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho...
