Právo a porno. Kdy je erotika trestná?

Trestní zákoník pamatuje hned na pět trestných činů souvisejících s obsahem, způsobem vytváření či šířením pornografických děl. Jsou jimi šíření pornografie (§ 191 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), účast na pornografickém představení (§ 193a trestního zákoníku) a navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku).

Tvrdá pornografie

Šířením pornografie se ve smyslu trestního zákoníku samozřejmě nemyslí šíření jakékoliv pornografie. Ustanovení § 191 trestního zákoníku chrání lidskou důstojnost a mravopočestnost dospělých. Zakazuje šíření těch pornografických děl, v nichž se projevuje násilí či neúcta k člověku nebo styk se zvířetem. Tato tvorba se označuje jako „tvrdá pornografie“ či „extrémní pornografie“. Na formě nezáleží. Pornografie může mít podobu díla fotografického, filmového, počítačového, elektronického, ale i jakéhokoliv jiného.

Extrémní pornografie je výrazně urážlivá, odpudivá nebo jinak obscénní. Zachycuje explicitní a realistické činy ohrožující lidský život, činy, které mohou vést k vážným poraněním pohlavních orgánů, a dále jednání zahrnující pohlavní akty s mrtvým tělem nebo živočichy [1]. Násilím se rozumí násilí páchané v souvislost se sexuálními aktivitami s výjimkou násilí předstíraného. Neúcta k člověku může být spatřována v aktivitách, při kterých dochází k ponižování. Typickými jsou některé případy tzv. bondage, koprofilie, koprofagie, rimmingu nebo urolagnie [2]. Za neúctu k člověku snižováním jeho důstojnosti se dá označit i styk se zvířetem. Na ten však zákonodárce pamatoval a zákaz jeho vyobrazování, popisu či znázorňování je výslovný. Pohlavním stykem se zvířetem se rozumí spojení pohlavních orgánů se zvířetem (sodomie) i dotýkání se a hlazení zvířete vedoucí k ukojení (zoofilie).

Trestní zákoník neobsahuje definici pornografického díla. Pornografii můžeme charakterizovat tím, že intenzivním a dotěrným způsobem zasahuje a podněcuje sexuální pud, překračuje podle většinových názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuální slušnost a vyvolává pocit studu. Z uvedeného vyplývá, že zachycení nahé postavy pro potřeby reklamy, akty či umělecká znázornění pohlavního styku nepovažuje trestní zákoník za pornografické dílo [3].

Škodlivost tvrdé, extrémní, pornografie zákonodárce vyzdvihuje tím, že je její šíření trestné bez ohledu na adresáty. Nezáleží, jestli se dílo má dostat do rukou dospělým či dětem. Držení tohoto druhu pornografie trestné není.

Dětská pornografie

Obrovský zájem na ochraně dětí před jejich sexuálním zneužíváním a na ochraně jejich mravního vývoje zachycují hned čtyři skutkové podstaty. Na rozdíl od tvrdé pornografie je u dětské trestné i prosté držení. Dále je trestné kořistění nebo získání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím informačních či komunikačních technologií.  

Dětskou pornografií se rozumí pornografické dílo zobrazující nebo jinak využívající dítě. Jde zejména o snímky obnažených dětí v polohách vyzývavě předvádějících pohlavní orgány za účelem sexuálního uspokojení nebo snímky dětí zachycující polohy skutečného či předstíraného sexuálního styku. Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let. Za dětské pornografické dílo se považuje i pornografie s osobou starší osmnácti let, která se však jeví býti dítětem, a taktéž pornografie s neexistujícím dítětem.

Zákaz dětské pornografie a povinnost trestat její výrobu, šíření, zpřístupnění a přechovávání vyplývá i z řady mezinárodních právních aktů, jako je Opční protokol k Úmluvě OSN o právech dítěte proti prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, Úmluva Rady Evropy o kybernetické kriminalitě (Budapešťská úmluva) a Lanzarotská úmluva Rady Evropy. Na úrovni Evropské unie můžeme zmínit směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.

Neznámé prostředí

Kyberkriminalita se vyznačuje obtížným nalezením pachatele, kterým může být kdokoliv. V případě dětské pornografie mu práci ulehčuje dětská důvěřivost. Dítě si zpravidla neuvědomuje nebezpečí spojené s užíváním online her, sociálních sítí či chatů. Bez obav navazuje kontakty a důvěřivě pošle novému „kamarádovi“ cokoliv, o co si řekne. Takto získané materiály jsou pak šířeny nebo prodávány v uzavřených diskusních fórech zejména v síti onion, e-mailovými zprávami nebo P2P sítěmi [4].

Odhalování případů šíření zakázané pornografie ztěžují orgánům činným v trestním řízení nové metody nabízení a výměny materiálů v anonymních sítích. Ke skrytí identity využívají pachatelé softwarový systém Tor nebo překryvnou počítačovou síť I2P [5].

Je zřejmé, že se nás právo snaží chránit před nevhodným pornografickým obsahem. Kyberkriminalita je však díky čím dál tím vyspělejším technologiím o krok napřed. Nám tak nezbývá než dobře zvážit, jaké webové stránky navštívíme, a jaký internetový obsah budeme sdílet, stahovat a přechovávat.

[1] Završnik, Aleš. Kyberkriminalita. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), s 22-23. ISBN 978-80-7552-759-2.

[2] Bondage je sexuální praktika spočívající ve svazování, znehybňování partnera. Koprofilie je pojem, který označuje sexuální úchylku projevující se zálibou ve výkalech, zejména v těch lidských. Koprofágie je pojmenování pro pojídání výkalů. Rimming je pojmenování pro sexuální praktiku spočívající ve stimulování análního otvoru jazykem. Urolagnie označuje sexuální aktivity, jejichž součástí je močení.

[3] Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s. 1889-1892. ISBN 978-80-7400-428-5.

[4] www.policie.cz/clanek/jednotlive-druhy-kyberkriminality.aspx, z angl. Síť onion (doména onion) je označení domény pro skryté služby anonymní sítě Tor. Název sítě Tor vznikl spojením počátečních písmen slovního spojení The Onion Routing. Tor je softwarový systém zajišťující anonymizaci uživatele na Internetu Peer-to-peer, jde o označení pro sítě s rovnocennými uživateli/odběrateli, výměna informací probíhá přímo mezi uživateli a umožňuje společné užívání obsahu.

[5] I2P je zkratka anglického názvu Invisible Internet Project, což je překryvná počítačová síť umožňující výměnu informací a zpráv pseudonymně a bezpečně.