Bude špatnému lobbování konec?
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Legislativní novinky: Rekodifikace právní úpravy znalectví či oddlužení dětských dluhů
Přinášíme vám přehled těch nejzásadnějších změn v legislativě za měsíce září a říjen. Novela insolvenčního zákona umožnila příznivější režim pro vyřešení dluhů z dětství. Zásadní koncepční změnou prošla právní úprava činnosti soudních znalců. Přibylo i nové osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí.
Nový zákon pro soudní znalce
Obor soudních znalců dostal nový zákon, a došlo tak k separaci od právní úpravy tlumočnictví [1]. Zákon byl vyhlášen ve sbírce zákonů pod číslem 254/2019 Sb., [2] a nabude účinnosti 1. 1. 2021.
Znaleckou činnost mohou vykonávat znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav. Předpis definuje znaleckou činnost jako zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení a jakoukoli činnost, která k tomu směřuje. Nic jiného jako znaleckou činnost prezentovat nelze. Znalec musí činnost vykonávat osobně, a to i pokud působí ve znalecké kanceláři. Ve věcech znalců nově rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti. Na zápis do seznamu znalců je právní nárok, pokud žadatel splňuje podmínky předvídané zákonem.
Znalec má povinnost nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Této odpovědnosti se může zprostit, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Znalci budou mít nově povinnost vést elektronickou evidenci znaleckých posudků. Tato evidence nahrazuje dosavadní povinnost vést znalecké deníky. Zákon rovněž stanoví povinnost znalce být pojištěn po celou dobu výkonu znalecké činnosti pro případ odpovědnosti za újmu.
Lék na dluhy z dětství?
Novela [3] insolvenčního zákona [4] zavedla nový privilegovaný režim oddlužení pro nezletilé dlužníky. Ustanovení § 412a insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“), který upravuje otázku, kdy je oddlužení splněno, získal s účinností od 1. 10. 2019 nový odstavec šestý. Uvedené ustanovení se vztahuje na situaci, kdy je souhrn [5] pohledávek nezajištěných věřitelů, které mají být v insolvenčním řízení uspokojeny, tvořen alespoň ze dvou třetin pohledávkami vzniklými před dosažením 18 let věku dlužníka. Za této podmínky je oddlužení splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení.
Výhoda spočívá v tom, že jinak by dlužník v tříletém oddlužení musel splnit alespoň 60% pohledávek nezajištěných věřitelů [§ 412a odst. 1 písm. b) InsZ], podstoupit oddlužení pětileté [§ 412a odst. 1 písm. c) InsZ] nebo splatit své dluhy v plné výši [§ 412a odst. 1 písm. a) InsZ]. Podobný zvýhodněný režim platí již od 1. 6. 2019 pro poživatele starobního i invalidního důvodu [§ 412a odst. 4 InsZ].
Dále se ve prospěch dlužníků stanoví právní fikce, že určitá skupina pohledávek, které před nabytím zletilosti nevznikly, se za takové pohledávky má považovat. Za prvé se jedná o příslušenství pohledávky vzniklé před dosažením 18 let věku dlužníka. Za druhé za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se považuje i smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako takováto pohledávka.
Poslední případ právní fikce se uplatní na pohledávky vzniklé při restrukturalizaci, resp. refinancování dřívějších dětských dluhů. Zákon proto stanoví, že za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se považuje i pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikání věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka (tj. do 21 let), jestliže dlužník obdržené plnění alespoň ze dvou třetin využil k úhradě pohledávky z dětských let. Jestliže si tedy dlužník do 21. roku života půjčí peníze, aby uhradil dluhy z dětských let, potom se pohledávka věřitele, který dlužníkovi peníze takto poskytl, považuje rovněž za pohledávku z dětských let a je možné na ni použít privilegovaný způsobu oddlužení.
Nové osvobození od daně z nabytí
Novela [6] zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí [7] nově osvobodila od daně i nabytí jednotky v rodinném domě. Došlo ke změně § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Osvobození se dříve týkalo prvního úplatného nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem [8]. S účinností od 1. 11. 2019 se už netýká jen jednotek v domech bytových, nýbrž i jednotek v domech rodinných.
Prodejní doba o svátcích
S účinností ode dne 21. 11. 2019 přestává [9] pro velkoobchod platit zákaz prodeje ve sváteční čas. Nyní tento zákaz upravuje zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě [10]. Tento předpis před novelizací stanovil zákaz prodeje pro maloobchod i velkoobchod o vymezených svátcích (např. 1. ledna, na Velikonoční pondělí nebo na Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin). Od 21. 11. 2019 se tento zákaz bude vztahovat pouze na maloobchod (prodej od podnikatele koncovému spotřebiteli), tedy např. na hypermarkety. Výjimka pro prodejny, jejichž plocha nepřesahuje 200 m2, čerpací stanice, lékárny apod., zůstává zachována – zde zákaz prodeje neplatí. Pro velkoobchod (prodej mezi podnikateli) tento zákaz s novelou odpadne.
Co se řeší?
Sněmovna projednává vládní návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím [11], jehož cílem je posílit možnost obrany povinných subjektů proti žadatelům zneužívajícím právo na informace.
Předmětem jednání poslanecké sněmovny je rovněž novela [12] zákona o obecní policii [13]. Ve hře je například rozsah oprávnění strážníka obecní policie požadovat prokázání totožnosti, zakázat vstup na určená místa či vyzvat osobu k vydání věci a věc odejmout.
Autor: Petr Jedlička
[1] Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 230/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[5] Že se jedná o dvě třetiny souhrnu všech pohledávek nikoliv o dvě třetiny výše každé jedné pohledávky, plyne z důvodové zprávy, kde se uvádí: „Navrhovaná úprava podmiňuje privilegovaný způsob oddlužení tím, že alespoň dvě třetiny (souhrnné) výše pohledávek nezajištěných věřitelů budou spadat svým vznikem do období před dovršením 18. roku věku dlužníka.“. Důvodová zpráva je dostupná z: ww.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=493&CT1=0
[6] Zákon č. 264/2019, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.
[7] Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.
[8] Vymezení jednotky v dotčeném ustanovení zákonného opatření je o něco podrobnější: „Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě nebo rodinném domě, která 1. nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, 2. na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.“.
[9] Zákon č. 276/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, ve znění pozdějších předpisů.
[10] Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, ve znění pozdějších předpisů.
[11] Sněmovní tisk č. 633/0 dne 29. 10. 2019 je dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=633
[12] Sněmovní tisk č. 550/0 dne 16. 7. 2019 je dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=550&O=8
[13] Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
