Peníze a my. Kdy můžete být při platbě odmítnuti

Už vás řidič vyhodil z autobusu, protože jste neměli drobné? Chtěli jste si ráno koupit svačinu, ale prodavačka neměla nazpět a poslala vás hladové pryč? Přemýšleli jste o tom, jestli si můžete drahé auto koupit za hotovost, či v tom bude nějaký háček? Nebo je vaším snem zaplatit drahé hodinky jenom mincemi? Odpovědi na otázky naleznete v následujícím článku, který se zabývá problematikou oběhu peněz.

13. 11. 2019 Jana Marková

Klusem či autobusem

Zná to asi každý z nás, kdo pravidelně i nepravidelně využívá hromadnou dopravu. Vyběhnete ráno na autobus a při placení ve své peněžence najdete jen papírové bankovky. Řidič vám odpoví, že tak velkou bankovku od vás nepřijme, a vy zůstáváte stát na zastávce a přemýšlíte, co budete dělat. Výběr z bankomatu vám zřejmě nepomůže a žádný obchod není poblíž. Má řidič autobusu právo na to, aby vás nechal stát na zastávce, nebo od vás musí větší bankovku přijmout?

V přepravních podmínkách některých společností naleznete informaci o podmínkách platby. Lze se setkat například s formulací: „Cestující je při úhradě jízdného povinen napomáhat plynulému odbavení placením jízdného bankovkami a mincemi přiměřené hodnoty.“ Co je přiměřené dopravce neuvádí a z toho mohou plynout další problémy.

Jiní dopravci se vymezují konkrétněji a uvádějí přesnou maximální nominální hodnotu přijímané bankovky. Například nejvyšší možná hodnota bankovky, kterou mohu zaplatit u přepravce já, je 200 Kč. Zajímavou formulaci je možné nalézt u západočeského dopravce. V zájmu plynulosti přepravy si cestující dopředu připraví, pokud možno, přesnou částku k úhradě jízdného u řidiče. Pokud cestující použije k úhradě jízdného u řidiče bankovku s hodnotou, na kterou nebude mít řidič vratné, má řidič možnost bankovku přijmout a na dlužnou částku je zmocněn vydat a podepsat doklad „uznání dluhu“. [1]

Cestujete-li autobusem, uzavřeli jste s dopravcem smlouvu o přepravě. Smlouva nevyžaduje písemnou formu a uzavírá se zpravidla nastoupením do prostředku hromadné dopravy nebo zaplacením jízdného. Její obecnou úpravu nalezneme v § 2550 a násl. občanského zákoníku [2]. Bližší specifika najdete ve smluvních přepravních podmínkách daného dopravce. Abyste nebyli v budoucnu překvapeni, neměly by tyto podmínky ujít vaší pozornosti. Ustanovení § 2551 a § 2553 občanského zákoníku upravují delegaci právní úpravy práv cestujících z pravidelné přepravy na přepravní řády. Tím přenechávají celou úpravu na podzákonných právních předpisech anebo na dohodě stran, aniž by však blíže vymezovala základní parametry takové úpravy, jako je tomu v řadě ustanovení o přepravě věci. [3] Ve vymezených případech se uplatní také různá nařízení Evropské unie (například v případě zpoždění autobusu či za účelem omezování diskriminace v dopravě). [4] [5]

Omezení přijímání určitých bankovek v přepravním řádu považuji obecně za souladné se zákonem, ačkoliv výslovné zákonné zmocnění chybí. Komentář [6] nezpřesňuje zákonnou úpravu a není tedy zcela jasné, zdali a do jaké výše je přepravce v kladení podmínek na cestujícího ohledně platby omezen. Podle mého názoru se uplatní zejména základní zásady občanského práva, limity dispozitivity zákonných ustanovení (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku) a kritérium přiměřenosti ustanovení vůči spotřebiteli (srov. § 1815 občanského zákoníku).

Zákonná omezení

Jak má správně vypadat situace, když si jdete ráno pro svačinu a nákup v hodnotě 20 Kč chcete zaplatit tisícikorunou? Prodavačka by od vás měla bankovku přijmout. V praxi se však často setkáte s tím, že prodavačka prostě nemá peníze nazpět a nemůže vám vrátit, i kdyby chtěla. Obecně platí, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ovšem existují určité výjimky. Platíte-li tedy nákup tisícovkou, prodavač by ji neměl odmítnout. Jak bylo uvedeno výše, v praxi můžete být odmítnuti a toto jednání prodávajícího není ze zákona nikterak sankcionováno.

Zákon o oběhu bankovek a mincí [7] sice stanoví povinnost každému přijímat tuzemské peníze, ale nemůžeme z toho vyvodit, že prodejce musí být vždy schopen v rámci zaplacení zboží vrátit hotovost na bankovku jakékoliv nominální hodnoty. Cílem právní úpravy bylo zejména zamezení odmítání určitých bankovek či mincí. V praxi tedy bude záležet vždy na smluvních stranách, jak problém vyřeší. Je možné, že prodavačka si rozmění u kolegyně, vy zvolíte jinou platební metodu nebo si půjdete do bankomatu vybrat.

Nedávno jsem zažila na jedné kulturní akci v Brně odmítnutí platby z důvodu placení v mincích. Mladík si chtěl zakoupit nápoj a platit chtěl v kovových mincích. Celý obsah jeho peněženky naplnil dvě plné dlaně jeho kamarádky a prodavačka se zděšením řekla, že od nich mince nepřijme. Co na to říká zákon? Na základě § 5 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí může příjem tuzemských bankovek nebo mincí odmítnout každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě. Na nominální hodnotě mincí nezáleží. Prodavač od vás nemusí drobné v počtu převyšujícím zákonný limit přijmout.

Další výjimkou je maximální objem hotovosti, kterou můžete zaplatit. Nový vůz v hodnotě 700 000 Kč si za hotové koupit nemůžete. Existuje totiž zákonné omezení pro platby v hotovosti, které stanovuje limit na 270 000 Kč. [8] Platí tedy, že platby převyšující uvedenou částku nelze provést v hotovosti, ale musí se povinně uskutečnit bankovním převodem. V případě porušení tohoto předpisu hrozí sankce nejen vám, jakožto plátci vozu, ale též příjemci platby.

Setkali jste se i vy s bizarní situací, kdy vám nebylo umožněno z nějakého důvodu zaplatit za zboží či služby tak, jak jste si přáli? Napište nám na pravo21@pravo21.online.

Autorka: Jana Marková

[1] Smluvní přepravní podmínky ČSAD Plzeň, dostupné z www.csadplzen.cz/?ob=podminky&ls1=menu_doprava

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Hrádek, J. Smlouvy o přepravě v občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 239 s.

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 Text s významem pro EHP.

[5] Blíže též oficiální web České obchodní inspekce, sekce Průvodce pro spotřebitele, dostupné z www.coi.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/

[6] Hrádek, J. Smlouvy o přepravě v občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 239 s.

[7] Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů.

Generální partner

Partner

Vybrali jsme pro vás

10. 7.

Expres Judikatúry č. 2 (NS 25 Cdo 2613/2022)

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku “Expres Judikatúry”. K čemu se vracíme? K úplně ⁠první epizodě⁠! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.
Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

4. 7.

Neúměrné zkrácení při vadách předmětu koupě

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

28. 6.

Expres Judikatúry č. 1 (Pl. ÚS 14/24)

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku “Expres Judikatúry”. Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.

Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!