Trestněprávní záležitosti nemusí být nutně řešeny jen schématem obžaloba, hlavní líčení, rozsudek. Náš trestní řád nabízí hned několik alternativ, které se od klasického schématu v mnohém odlišují. Jednou z nich je i řízení o schválení dohody o vině a trestu.
Dohoda o vině a trestu byla do našeho právního řádu zavedena s účinností od 1. 9. 2012. Mezi hlavní důvody jejího zakotvení zákonodárce uvedl zefektivnění a zrychlení trestního řízení, jakož i snížení nákladů na jeho průběh.[1]
Jak vyplývá ze samotného názvu tohoto institutu, podstatou dohody o vině a trestu je tzv. dohodovací řízení. To probíhá mezi státním zástupcem a pachatelem trestné činnosti. Nejprve je nutné, aby pachatel prohlásil, že spáchal určitý skutek. Pro tento skutek musí být zároveň trestně stíhán. O pravdivosti jeho prohlášení nesmí existovat pochybnost, navíc musí být podpořeno doposud opatřenými důkazy a dalšími výsledky přípravného řízení. Následně se obviněný dohodne se státním zástupcem, jaký trest mu bude za spáchanou trestnou činnost uložen. Takováto dohoda je stále pouhým návrhem, který musí v konečné fázi schválit soud.
V současné době lze dohodu o vině a trestu sjednat jen u přečinů a zločinů. Přečiny rozumíme nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, u kterých lze na základě zákona uložit trest odnětí svobody maximálně na pět let. Typickým přečinem je krádež podle prvního odstavce § 205 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákoník).
Zločiny jsou úmyslné trestné činy, u nichž je možné uložit trest odnětí svobody až do výše deseti let. Zde jako příklad může posloužit trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou dle § 142 trestního zákoníku.
Trestní zákoník pak definuje i zvlášť závažné zločiny, jimiž jsou úmyslné trestné činy, za které stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Sjednání dohody o vině a trestu u kategorie zvlášť závažných zločinů, typicky u vraždy, nelze.
Z dostupných statistik vyplývá, že v praxi je dohoda o vině a trestu využívána spíše výjimečně. Za rok 2015 bylo podaných pouze 107 návrhů na schválení dohody o vině a trestu z celkového počtu 39 452 obžalob. V roce 2016 to bylo ještě méně, a to 89 návrhů z 38 424 obžalob. Za rok 2017 byl počet o něco málo vyšší. Návrh na dohodu byl podán ve 110 případech z 35 046 obžalob.[2]
Důvodů, proč je počet návrhů na schválení dohody o vině a trestu tak nízký, bývá uváděna celá řada. Jedním z nejčastějších je i zúžený okruh případů, ve kterých může být využita, a tedy i nemožnost jejího sjednání u kategorie zvlášť závažných zločinů.
Na vhodnost využití dohody o vině a trestu u zvlášť závažných zločinů poukazovala v prvopočátcích i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dle jejího vyjádření by možnost sjednání dohody v těchto případech mohla napomoci u odhalování závažné trestné činnosti.[3]
V posledních dnech se otázka rozšíření dohody o vině a trestu i na zvlášť závažné zločiny stává v odborných kruzích stále více diskutovanou.
Z tiskové zprávy Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018 vyplývá, že Nejvyšší státní zastupitelství chce za podpory Nejvyššího soudu aplikaci dohody o vině a trestu podstatně rozšířit. A to i na zvlášť závažné zločiny. Dle vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana: „Dohoda o vině a trestu skýtá prostor pro efektivní a rychlý postup justice. Legislativní úprava může rozšířit využití tohoto nástroje na mnohem větší počet případů.“[4]
Stejný názor se objevuje ve Východiscích a principech nového trestního řádu. Jako hlavní zdroj inspirace se uvádí Slovenská republika, kde může být dohoda o vině a trestu sjednána i u vraždy. Rovněž počet uzavřených dohod je na Slovensku ve srovnání s Českou republikou podstatně vyšší, což Východiska a principy nového trestního řádu také zdůrazňují.[5] Jen pro představu bylo za rok 2016 na Slovensku předloženo celkem 4 639 návrhů na schválení dohod z 39 139 obžalob, v roce 2017 se jednalo o 3 844 návrhů z 37 707 obžalob.[6]
Advokát Tomáš Sokol s plánovaným krokem souhlasí. Uvádí, že si dokáže sjednání dohody o vině a trestu představit v situaci, kdy pachatel spáchá trestný čin vraždy, která je sama o sobě zvlášť závažným zločinem. Svého činu se dopustí ve stavu nevylučujícím trestní odpovědnost, ale nejedná se o běžnou reakci. Jednání navíc posléze hluboce lituje. Pro lepší představu uvádí příklad z praxe: Muž držel manželku za krk. Cloumal s ní tak dlouho, dokud ji neuškrtil. Došlo k tomu poté, co mu na večírku po konzumaci dvou láhví vína oznámila, že se s ním rozvede. Žena zdůrazňovala, že jejich společnou dceru už nikdy neuvidí. Muž po dokonání činu nad mrtvou ženou sedí a pláče. Následně svého jednání kontinuálně lituje.[7]
Nesouhlas se zavedením dohody i u zvlášť závažných zločinů naopak vyjadřuje odborník na trestní právo Jiří Jelínek. Tvrdí, že dohoda o vině a trestu je kontroverzním institutem už v rámci stávající úpravy. Podle jeho názoru narušuje nynější koncepci trestního procesu a dostává se do kolize se zásadami trestního řízení. Rozšíření okruhu podmínek, za kterých by mohla být uzavřena, je z jeho pohledu nepřijatelné.[8]
Jak můžeme vidět, názor na zavedení možnosti sjednat dohodu o vině a trestu u zvlášť závažných zločinů není jednotný. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se diskuze k této problematice bude ubírat, a k jakému konceptu se nakonec sám zákonodárce v rámci chystané reformy trestního řízení přikloní.
Autorka: Radka Bartošíková
[1] Důvodová zpráva k zákonu č. 193/2012 Sb. Dostupná jako Sněmovní tisk Poslanecké sněmovny č. 510, 6. volební období
[2] Tisková zpráva Nejvyššího soudu. [online]. [cit. 9. 4. 2018]. Nejvyšší soud, © 2016. Dostupné z: http://nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Nejvyssi_soud_a_Nejvyssi_statni_zastupitelstvi_pokracuji_ve_snaze_zvysit_podil_ukladanych_penezitych_trestu__usiluji_taktez_o_castejsi_vyuzivani_tzv__odklonu_v_trestnim_rizeni~?open&lng=CZ
[3] Viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1148923-mafian-ktery-uda-sve-druhy-muze-vyvaznout-bez-trestu
[4] Tisková zpráva Nejvyššího soudu. [online]. [cit. 9. 4. 2018]. Nejvyšší soud, © 2016. Dostupné z: http://nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Nejvyssi_soud_a_Nejvyssi_statni_zastupitelstvi_pokracuji_ve_snaze_zvysit_podil_ukladanych_penezitych_trestu__usiluji_taktez_o_castejsi_vyuzivani_tzv__odklonu_v_trestnim_rizeni~?open&lng=CZ
[5] Východiska a principy nového trestního řádu [online]. [cit. 9. 4. 2018]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, ©. Dostupné z: http://novyportal.justice.cz/documents/11715/0/v%C3%BDchodiska+a+principy+-+upraven%C3%A9.docx/7ff6efc7-5123-45f7-a696-aa06aa25f5fc?version=1.0
[6] Štatistická ročenka o činnosti prokuratúry Slovenskej republiky za rok 2006-2017. Generálna prokuratú ra Slovenskej republiky [online]. [cit. 9. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.genpro.gov.sk/statistiky-12c1.html
[7] Dohoda o vině a trestu rozšířená na všechny zločiny včetně vraždy? Obhájci souhlasí, akademici varují. Česká justice: nejpřehlednější průvodce českou justicí [online]. Media Network s.r.o., publikováno 24. 1. 2018 [cit. 9. 4. 2018]. Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2018/01/dohoda-vinetrestu-rozsirena-vsechny-zlociny-vcetne-vrazdy-obhajci-souhlasiakademici-varuji/
[8] Ibid.
O domácím násilí již bylo napsáno a řečeno mnohé. Tento patologický společenský jev se svou specifickou dynamikou je předmětem zájmu odborníků z různých odvětví již několik desítek let. Zkoumáme jeho právní, psychologické...
Loni jsme si v již třetí přímé volbě vybrali druhého přímo voleného prezidenta, který je čtvrtou českou hlavou státu. Nakolik je však přímá volba populistická? A zda do našeho ústavního systému patří, či nikoliv?...
