7 nejdůležitějších novinek v insolvencích v době pandemie

1. Omezení povinnosti podnikatelů podávat dlužnické insolvenční návrhy

Současná mimořádná situace by mohla vést k úpadku mnoha podnikatelů, a to ve formě platební neschopnosti nebo předlužení. Až do současnosti přitom podnikatelé měli povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svém úpadku nebo se o něm při náležité pečlivosti dozvědět měli. To platilo dokonce, i když očekávali, že se z úpadku v blízké době dostanou vlastními silami (tzv. přechodný úpadek). Řadu podnikatelů to vystavovalo značnému riziku, neboť mohli nesprávným postupem ohrozit i svůj osobní majetek. Nepodání dlužnického insolvenčního návrhu totiž obecně zakládá odpovědnost těchto osob za škodu, a to včetně členů statutárního orgánu.

Lex Covid [1] nově zavádí pravidlo, že podnikatelé nebudou mít povinnost podat dlužnický insolvenční návrh v období od účinnosti zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však do 31. 12. 2020). Výjimkou z tohoto pravidla bude, pokud:

(i) úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud 
(ii) úpadek nebyl převážně způsoben mimořádným opatřením při epidemii, které by dlužníku znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo plnit své peněžité závazky.

Mimořádnými opatření se myslí krizová opatření vlády či mimořádná opatření jednotlivých ministerstev, která např. stanoví zákaz maloobchodního prodeje zboží nebo prodeje určitých služeb.

2. Omezení věřitelských insolvenčních návrhů

K věřitelským insolvenčním návrhům podaným ode dne účinnosti Lex Covid (tj. od 24. 4. 2020) do 31. 8. 2020 se nebude přihlížet. Vytváří se fikce, že takový insolvenční návrh vůbec nebyl podán, a proto ani nedojde k jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Účelem opatření je zabránit vynakládání peněžních prostředků dlužníka na obranu proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu.

Věřitelé ale budou stále oprávněni uplatnit svá práva soukromoprávní cestou (např. započtením nebo realizací zajištění), v rámci soudního řízení či mimosoudně. [2] Toto opatření na rozdíl od omezení povinnosti podnikatelů podávat dlužnické insolvenční návrhy dopadá na všechny dlužníky (tj. nejen na podnikatele) a bez ohledu na to, proč a kdy úpadek nastal.

3. Zavedení mimořádného moratoria

Lex Covid zavádí pravidlo, že dlužník, který je podnikatelem a nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, může do 31. 8. 2020 podat návrh na takzvané mimořádné moratorium. Důsledkem mimořádného moratoria je zejména to, že: 

(i) po dobu jeho trvání nelze prohlásit úpadek dlužníka, 
(ii) závazky nutné pro zachování provozu podniku dlužníka, které vznikly po vyhlášení mimořádného moratoria, může dlužník po jeho dobu hradit přednostně před dříve splatnými závazky a 
(iii) lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají běžet nebo dále neběží. 

Dlužník může podat návrh na nařízení mimořádného moratoria i před podáním insolvenčního návrhu a zahájením insolvenčního řízení. Na rozdíl od stávající úpravy „běžného“ moratoria navíc nemusí návrh odsouhlasit většina dlužníkových věřitelů. Právě požadavek na souhlas většiny věřitelů přitom doposud činil z institutu moratoria spíše málo obvyklý procesní postup. 

Mimořádné moratorium soud nařídí na dobu uvedenou v návrhu na mimořádné moratorium, nejdéle však na 3 měsíce (tj. na stejnou dobu jako v případě „běžného“ moratoria).

4. Snížení hranice pro osvobození dlužníka od splácení zbývající části dluhů 

Dosud platilo, že po splněném oddlužení mohl insolvenční soud přiznat dlužníkovi osvobození od povinnosti zaplatit zbývající (neuhrazené) části dluhů, pokud nezajištění věřitelé obdrželi od dlužníka plnění v určité výši (zpravidla alespoň 30 %). 

Insolvenční soud nově může dlužníkovi na jeho návrh přiznat osvobození i tehdy, je-li hodnota plnění pro nezajištěné věřitele nižší než výše plnění předpokládaná zákonem anebo dohodnutá mezi dlužníkem a věřiteli. Podmínkou pro tento postup je však to, že dlužník prokáže, že hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Lex Covid přitom předpokládá, že dlužník okolnosti vedoucí k nesplnění požadované výše plnění nezavinil (zavinění dlužníka by tudíž muselo být prokázáno). 

5. Možnost oddlužení pro všechny fyzické osoby

Nově budou moci o oddlužení žádat všechny fyzické osoby. Podle dosavadní právní úpravy platilo, že o ně mohou žádat pouze fyzické osoby, které nemají dluhy z podnikání. Lex Covid tedy podstatným způsobem rozšiřuje okruh osob, které mohou využít oddlužení. Tato změna reaguje nejen na stávající mimořádnou situaci, ale zřejmě také částečně vytváří podmínky pro transpozici směrnice EU č. 2019/1023 ze dne 20. 6. 2019, kterou bude muset Česká republika promítnout do svého právního řádu do 17. července 2021. [3] Směrnice předpokládá možnost úplného oddlužení také u podnikatelů.

6. Přerušení plnění reorganizačního plánu

Dlužník, kterému byl nejpozději ke dni 12. 3. 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník může dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu (za předpokladu, že tento plán ještě nebyl zcela splněn). Přerušit plnění reorganizačního plánu lze na dobu, po kterou má trvat omezení povinnosti podnikatelů podávat dlužnické insolvenční návrhy (viz bod 1 výše). Po tuto dobu nebude možné přeměnit reorganizaci v konkurs, tj. likvidační způsob řešení úpadku. K návrhu dlužníka na přerušení plnění reorganizačního plánu se nicméně musí vyjádřit insolvenční správce a věřitelský výbor.

7. Stavění lhůt pro vznesení námitky relativní neúčinnosti právního jednání 

Po dobu, po kterou má trvat omezení povinnosti podnikatelů podávat dlužnické insolvenční návrhy (viz bod 1 výše), má dojít ke stavění lhůt pro vznesení námitky relativní neúčinnosti právního jednání. Námitkou neúčinnosti právního jednání se mohou věřitelé v zákonem stanovené lhůtě bránit proti právnímu jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení jejich vykonatelné pohledávky. 

Pokud je shora popisovanými opatřeními poskytována zvláštní ochrana dlužníkovi, pak je také spravedlivé, aby věřitelům po dobu těchto mimořádných opatření neběžela lhůta pro vznesení námitky. Přesto lze doporučit, aby věřitelé i po dobu nouzového stavu pečlivě sledovali změny ve skladbě majetku jejich dlužníků (např. v katastru nemovitostí) tak, aby se případnému zkracujícímu jednání dlužníka mohli účinně bránit. 

Závěr

Lex Covid podstatným způsobem upravuje práva a povinnosti dlužníků a věřitelů podle insolvenčního zákona. Předně mají nově přijatá opatření vést k tomu, aby s dlužníky vůbec nebylo insolvenční řízení zahajováno (viz body 1 až 3 výše).

Dále má Lex Covid umožnit, aby dlužníci, se kterými je již vedeno insolvenční řízení, mohli toto insolvenční řízení i přes současnou mimořádnou situaci řádně dokončit v režimu oddlužení či reorganizace (viz body 4 a 6 výše). Možnost oddlužení se navíc rozšiřuje na všechny fyzické osoby – tj. oddlužit se nově mohou také fyzické osoby – podnikatelé (viz bod 5 výše). 

Na jedné straně většina nových opatření zvýhodňuje dlužníky. Na druhé straně Lex Covid vyvažuje práva a povinnosti věřitelů a dlužníků tím, že prodlužuje lhůty, ve kterých se věřitelé mohou bránit jednáním dlužníka zkracujícím uspokojení věřitelů (viz bod 7 výše). 

Přijetí výše uvedených legislativních opatření bylo s ohledem na současnou mimořádnou dobu nezbytné. Teprve čas však ukáže, jak se promítnou do reálných životů fyzických osob a podnikatelů, a dále jak se budou aplikovat v právní praxi insolvenčních soudů.

[1] Jedná se o zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Lex Covid byl dne 20. 4. 2020 podepsán Prezidentem České republiky, přičemž účinnost tohoto zákona měla podle jeho § 36 nastat dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Lex Covid byl zveřejněn ve Sbírce zákonů (a tedy nabyl účinnosti) dne 24. 4. 2020.

[2] K možnostem mimosoudního řešení sporů v čase koronavirové epidemie viz newsletter ŘANDA HAVEL LEGAL na téma „Dopad epidemie COVID-19 na řešení sporů“ dostupný zde: https://www.randalegal.com/download/files/newsletter_newsletter_praktickprvnradyvii.id244097.pdf

[3] Srov. ustanovení čl. 20 a násl. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).