Seriál o insolvencích: Co se děje po podání insolvenčního návrhu

Úkony soudu po podání insolvenčního návrhu

Insolvenční řízení je zahájeno okamžikem, kdy dlužník nebo věřitel podá k insolvenčnímu soudu insolvenční návrh. K příslušnému návrhu je vytvořen spisový obal a je mu přidělena spisová značka. 

V případě, že insolvenční návrh podal věřitel, je tento neprodleně předložen soudci k předběžnému posouzení ve smyslu § 100a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Ještě předtím, než je insolvenční návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku, musí soudce předběžně posoudit jeho důvodnost a do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání návrhu musí vydat buď záznam o jeho zveřejnění, nebo usnesení o jeho nezveřejnění. K zavedení popsaného postupu došlo z důvodu časté praxe věřitelů podávajících šikanózní věřitelské návrhy na dlužníky, se kterými neměli dobré osobní vztahy, přestože ti v úpadku vůbec nebyli. 

Insolvenční zákon v § 128a IZ stanoví demonstrativní výčet skutečností, které zakládají pochybnost o důvodnosti věřitelského návrhu. Mezi ně patří zejména, že: 

1. insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění podat insolvenční návrh pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží (např. nepeněžitá pohledávka z titulu smlouvy o dílo), 
2. jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel nedoloží, že splnil povinnosti uložené předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu, 
3. věřitel podáním návrhu zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka, nebo 
4. věřitel řádně a včas nezaplatil zálohu na náklady řízení. 

Pokud soud dojde k závěru, že insolvenční návrh věřitele je bezdůvodný, vydá usnesení o nezveřejnění insolvenčního návrhu a následně usnesení o jeho odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost. V insolvenčním rejstříku se neobjeví žádná informace o podaném návrhu, tudíž dlužník bude v tomto smyslu ochráněn. Usnesení o nezveřejnění se pouze poznamená do spisu, nikomu se nedoručuje a není proti němu přípustné odvolání. 

Usnesení o odmítnutí se doručuje věřiteli i dlužníkovi. Sankcí věřiteli za bezdůvodně podaný insolvenční návrh je zákaz podat nový insolvenční návrh vůči témuž dlužníkovi po dobu 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o odmítnutí návrhu, ledaže byl návrh odmítnut pro nezaplacení zálohy. Pokud soud neshledá, že by byl návrh bezdůvodný, učiní záznam o zveřejnění insolvenčního návrhu do spisu a spolu s návrhem na zahájení řízení ho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. 

Po uveřejnění věřitelského i dlužnického návrhu (ten se zveřejňuje automaticky bez předběžného posouzení) insolvenční soud vyhotoví vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, kterou doručí účastníkům řízení a osobám uvedeným v § 102 IZ (např. příslušnému finančnímu a celnímu úřadu nebo orgánu sociálního zabezpečení). Teprve po provedení těchto úkonů se může soud zabývat samotným návrhem. 

Účinky zahájení insolvenčního řízení

Jeden z nejzásadnějších účinků zahájení insolvenčního řízení jsme si již vysvětlili v minulém díle insolvenčního seriálu – je jím nemožnost provádět exekuci nebo výkon rozhodnutí na majetek dlužníka. Další účinky zahájení řízení jsou taktéž upraveny v § 109 IZ. Pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, pokud je lze uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení. Samozřejmě nikdo věřiteli fyzicky neznemožní takovou žalobu na soud podat, nicméně soudce o ní nebude moci rozhodnout. Dále je omezen vznik práva na uspokojení ze zajištění a neběží promlčecí lhůty. Tyto účinky nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení.

Věřitelé od okamžiku zahájení insolvenčního řízení mohou podávat přihlášky svých pohledávek, přestože ještě není jisté, jakým způsobem bude o insolvenčním návrhu dlužníka rozhodnuto. Jak jsme si již vysvětlili v prvním díle seriálu, v insolvenčním řízení nezáleží na pořadí, v jakém věřitelé uplatní své pohledávky, tudíž s přihlašováním nemusí pospíchat. Lze vyčkat až na případné rozhodnutí o úpadku, kde soud věřitelům stanoví lhůtu pro podávání přihlášek.

Dlužník je od okamžiku, kdy nastaly účinky zahájeného insolvenčního řízení, oprávněn nakládat s majetkovou podstatou pouze takovým způsobem, aby nedošlo k jejímu nezanedbatelnému zmenšení (§ 111 IZ). To znamená, že samozřejmě může ze svého majetku a ze svých příjmů uspokojovat své životní potřeby a životní potřeby své rodiny, ovšem v přiměřené míře. V žádném případě není oprávněn prodávat nemovitosti a jiné hodnotné věci a z výtěžku např. uhradit závazek pouze jednoho věřitele. Také nemůže převést vlastnické právo k hodnotné věci na jiného bez přiměřeného protiplnění. Dlužník má naopak povinnost hradit pohledávky zapodstatové a jim postavené na roveň, např. výživné nezaopatřeným dětem, daně, zdravotní pojištění (viz § 168 a 169 IZ).

Aktivita dlužníka a věřitelů po podání insolvenčního návrhu

Nejdůležitější povinností dlužníka po podání insolvenčního návrhu je vyzvedávat si poštu, pečlivě si přečíst jakékoliv rozhodnutí, které mu soud doručí, a případně adekvátně reagovat na výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu. Pokud za dlužníka podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení sepisovatel, bude taková výzva doručena i jemu. Dlužník může návrh doplnit podle výzvy soudu sám, nebo se může obrátit na sepisovatele za účelem porady, jak jej řádně doplnit. Je velmi vhodné, ne-li nezbytné, přečíst si takovou výzvu soudu od začátku až do konce. V odůvodnění rozhodnutí je dlužníkovi podrobně vysvětleno, z jakého důvodu je po něm žádáno doplnění návrhu a jak má taková oprava vypadat (např. výplatní pásky nebo faktury dokládající příjem dlužníka za některé měsíce, které dlužník nedoložil). V poučení soud upozorní dlužníka na následky, které nastanou, pokud žádané povinnosti nebudou splněny. 

Je-li insolvenční návrh v pořádku a insolvenční soud nezasílá žádné výzvy, lze očekávat rozhodnutí o návrhu v řádu několika dní. Je nutno počítat s tím, že pokud si dlužník nekontroluje stav insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku, kde se rozhodnutí soudu zveřejňují ihned, zpravidla dojde k časové prodlevě mezi vydáním rozhodnutí a jeho doručením (zvlášť pokud jsou doručována v listinné podobě prostřednictvím poštovního doručovatele).

Podal-li insolvenční návrh věřitel a tento neobsahuje žádné vady, zašle soud výzvu všem věřitelům označeným v insolvenčním návrhu, aby se k němu vyjádřili a především uvedli, zda mají za dlužníkem splatné a neuhrazené pohledávky, a aby je doložili. Dlužníkovi bude spolu s insolvenčním návrhem doručena výzva, na jejímž základě se má k návrhu vyjádřit, uvést, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s věřitelským návrhem, tvrdit skutečnosti na svou obranu a tato tvrzení doložit. Bude zároveň vyzván, aby uvedl, zda souhlasí s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu bez nařízení jednání, a také aby předložil seznamy závazků, majetku a zaměstnanců. Je-li dlužníkem osoba, u které není vyloučeno řešení úpadku oddlužením, poučí ji insolvenční soud ve výzvě také o tom, že ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy jí byl doručen insolvenční návrh, může podat návrh na povolení oddlužení. Prominutí této lhůty není možné. 

Dlužník se tudíž ve velmi krátké době o podání insolvenčního návrhu dozví a má možnost se k němu vyjádřit. Dlužníci však velmi často na insolvenční návrh nereagují, možná proto, že se domnívají, že v úpadku nejsou. Nicméně je skutečně potřeba se k výzvě soudu co nejpečlivěji vyjádřit. Za tímto účelem je samozřejmě možné kontaktovat advokáta, který je schopen poskytnout právní rady. To ovšem není dlužníkova povinnost. Nedoložení listin uvedených v § 104 odst. 1 IZ ovšem zakládá dle § 3 odst. 2 písm. d) IZ právní domněnku, že dlužník není schopen své závazky plnit. Pak už postačí, pokud věřitel dostatečným způsobem prokáže existenci a splatnost své pohledávky, k návrhu se vyjádří nejméně jeden další věřitel se splatnou pohledávkou a insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka. Dlužník, který strčí hlavu do písku, potom nemůže v odvolacím řízení namítat, že mělo být nařízeno jednání k projednání insolvenčního návrhu.

Pokud dlužník s insolvenčním návrhem věřitele souhlasí a má za to, že je v úpadku, může se k němu připojit a navrhnout povolení oddlužení. Zde je vhodné upozornit na následky, které z toho pro něj mohou plynout. Návrh na povolení oddlužení je z povahy věci i insolvenčním návrhem. Jestliže se dlužník v průběhu řízení rozmyslí a návrh na povolení oddlužení vezme zpět, musí si uvědomit, že insolvenčnímu soudu zůstanou k rozhodnutí insolvenční návrhy věřitele i dlužníka. Následně soud na základě shodných skutkových tvrzení rozhodne o jeho úpadku a prohlásí na jeho majetek konkurs.

Rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu nelze očekávat v řádu několika dní. Označení věřitelé mají na vyjádření k návrhu stanovenou lhůtu, nicméně i ta se odvíjí ode dne, kdy jim byla výzva doručena. Pokud navíc dlužník může podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud nerozhodne o věřitelském návrhu dříve než po uplynutí této lhůty. Zpravidla lze rozhodnutí o věřitelském návrhu očekávat přibližně za dva měsíce od jeho podání, v mnohých případech i mnohem později, v závislosti na postupu řízení, na aktivitě dlužníka a dalších okolnostech.

Zastupování dlužníka v insolvenčním řízení

V insolvenčním řízení může být dlužník zastoupen (právním zástupcem, obecným zmocněncem). Nejčastěji se s právním zastoupením v praxi setkáváme u řízení zahájených na základě věřitelských insolvenčních návrhů, neboť v takových případech dlužník nemá promyšlenou patřičnou obranu. Zpravidla vůbec neví, co je insolvenční řízení a jaký může mít na jeho život prohlášení úpadku dopad. 

V příštím díle insolvenčního seriálu se dozvíte, jakými způsoby může insolvenční soud rozhodnout o insolvenčním návrhu a o návrhu na povolení oddlužení.