I do smogem zaneřáděného Krakova se dostalo sluníčko, a tak je na čase vám přiblížit, jak tu funguje právnické vzdělávání. O čem je studium práva na Jagellonské Univerzitě, co je diamantový grant a jak se na práva v Krakově dostat?
Na úvod je třeba poznamenat, že zápisky jsou psány z pohledu jedné studentky třetího ročníku Jagellonské Univerzity a mě. [1] Rozhodně je nechci generalizovat na celé Polsko, ačkoliv některé oblasti nepochybně budou stejné.
První, co našince zarazí, je způsob známkování. Na univerzitě se známkuje následujícím způsobem, přičemž písmena v závorkách odpovídají stupnici na MUNI: 5 (A), 4 (C), 3 (E), 2 (F). Mezistupně „B“ a „D“ nahrazují plusová znaménka, tedy 4,5 a 3,5. Než vám ale na WPiA (Wydział Prawa i Administracji) udělí první pětku, je potřeba se na školu dostat.
Na WPiA lze studovat právo a veřejnosprávní studia (administracja). Navíc nabízí bakalářské studium (licencjackie) zaměřené na právo duševního vlastnictví a nová média. Právo trvá 10 semestrů v kuse a lze ho studovat i dálkově (studia niestacjornarne). Veřejnoprávní studia jsou pak rozdělena na bakaláře a magistra, celkově trvají také 10 semestrů.
K přijímačkám vás pustí, pokud máte maturitu nebo jinou jí na roveň postavenou zkoušku uznanou v Polsku. Vliv na přijetí však nemá test, ale vaše výsledky u maturity. Vyberete si dva předměty ze skupiny 1 (dějiny, polština, matematika, občanská nauka [2]), přičemž tyto předměty mají váhu 35. Dále musíte zvolit jeden předmět ze skupiny 2 (angličtina, francouzština, španělština, latina a antické dějiny, němčina, ruština, italština) s váhou 30. Pořadí uchazečů určuje součet známek z předmětu vynásobených váhou předmětu, děleno stem. Berou se v úvahu pouze známky z písemné části maturitní zkoušky. Aby toho nebylo málo, výsledek ze základní úrovně maturity se dělí dvěma, zatímco z pokročilé úrovně maturity se bere přímo.
Kromě toho vás mohou vzít na základě účasti v některých celonárodních soutěžích, jako jsou matematická či historická olympiáda nebo jazykové soutěže. Téma soutěže ale musí odpovídat předmětům ve výše uvedených skupinách. [3] Ročně se přijímá alespoň 250 studentů, nejvýše 450.
Studentům je tady ponechána volná ruka. Nicméně soudě podle toho, že ve studovně se během dne obtížně hledá místo, berou tu samostudium opravdu vážně. A co mě překvapilo, i v sobotu je studovna plná. Na povinnou výuku se tady tolik nehraje a seminární práci musíte plnit, jen pokud na seminář chcete chodit. Když chodíte, máte body navíc ke zkoušce.
Nebudu lhát, tento systém je mi velmi sympatický a kolikrát bych byl raději, kdyby to tak fungovalo i u nás. Studenti musí za rok nasbírat 60 kreditů s tím, že k předmětům nejsou zpravidla prerekvizity. Musí splnit alespoň jeden předmět v cizím jazyce, nicméně většina studentů si zapíše něco, čím se dá bezbolestně projít.
Naopak pro ty, kteří mají cizí jazyky rádi, se nabízí fakulta Školy cizích práv (Szkoła prawa obcego). Dostupná je Škola amerického práva, Škola francouzského práva, Škola německého práva, Škola rakouského práva, Škola slovenského práva, Škola čínského práva, Škola ukrajinského práva a Škola japonského práva a kultury. Výuka často probíhá ve večerních hodinách nebo o víkendu, předem se na ni vybírají studenti se zájmem a jazykovou kompetencí.
Co se týče povinných předmětů, jejich složení je poměrně standardní. Začíná se s teorií práva, logikou, ústavním právem a jedním historickoprávním předmětem (právní dějiny Polska, obecné právní dějiny a římské právo) s tím, že ústavní právo a historickoprávní předměty jsou dvousemestrální.
Druhým rokem následuje občanské právo (dvousemestrální) anebo trestní právo a správní právo (oba dvousemestrální). Většina studentů si zapíše občana, kterého zhruba 65 % z nich neudělá napoprvé.
Ve třeťáku si zapíší to, co si nezapsali ve druháku, tedy většina studentů trest a správu. Do toho si ještě musí zapsat odpovídající procesní předmět, což je v případě občana civilní proces. Všechny procesní předměty jsou na dva semestry a velmi se mi líbí, že správní proces a správní řízení soudní jsou rozděleny na dva samostatné předměty. Procesní předměty si většina studentů rozloží do čtvrťáku a páťáku, kdy také absolvují praxi (kterou lze ale vykonávat už od třeťáku) v délce dvou měsíců.
Pokud se vám zdá, že povinných předmětů tu není mnoho, můžu Vás uklidnit, že nezdá. Zakopaný pes je v kreditové hodnotě jednotlivých předmětů, které mají kolem 11 kreditů. Zbytek nasbíráte za povinně volitelné předměty (PVP), u nichž je kreditová hodnota vyšší než 5. Pokud student chce, může si zapsat povinně volitelný předmět na jiné fakultě, ale to pouze na výjimku děkana, jinak se jako PVP nezapočítá.
Asi jste si všimli, že jsem nezmínil obchodní právo. Je to proto, že jde o PVP, což je jistě sen pro množství kolegů na PrF MUNI. Stejně tak evropské právo, finanční právo a obecně předměty „specializované správy“ jsou tu nepovinné. Soudě podle toho, co studenti čtou ve studovně, si minimálně korporátní právo zapisují.
Stran zkoušek – ústní jsou velmi výjimečně, spíše se píšou klauzury, na které se zaměřují semináře. Pokud probíhá ústní zkouška, většinou je z jazyků. Na zkoušky jsou dva, někdy tři pokusy, přičemž ten druhý je zpravidla v prodlouženém zkouškovém, které se koná v průběhu volna. Pokud vyčerpáte pokusy, za další musíte zaplatit podle kreditové hodnoty.
Na konci magisterského studia neprobíhá státní zkouška, ale pouze se obhajuje diplomová práce. Po ukončení je možnost pokračovat na doktorském studiu (studia doktorackie), co je svým složením velmi podobné tomu našemu. Tedy obecné předměty společné pro všechny studenty a pak specializované podle oborů.
Za kombinované studium se platí, naopak studenti prezenčního studia pobírají stipendium ve výši cca 2 000 Zł (přibližně 12 000 Kč).
Pokud jste dobří, máte šanci ucházet se o takzvaný „diamantový“ výzkumný grant vypisovaný ministerstvem školství. Ministerstvo vám přispěje na výzkum, a to i během magisterského studia. Pokud tento grant pobíráte, pak se můžete ucházet o přijetí do doktorského studia, aniž byste byli držiteli magisterského titulu.
V roce 2016 studenti WPiA tvořili nejpočetnější skupinu laureátů diamantového grantu. [4] Dostat se na Ph.D. v Polsku je velmi kompetitivní záležitost a snad možná i proto máme na PrF MUNI doktorské studium v polštině. [5] Celkově se ročně do doktorského studia přijímá mezi 25 až 34 studenty.
Část absolventů pak pokračuje na ročních postgraduálních studiích (studia podyplomowe), ale to zpravidla až po nějakém čase stráveném v praxi. Nabízí se často ty oblasti, které jsou u nás povinné a tady nikoliv, případně oblasti, které obecně bývají spíše marginální (například medicínské právo). Navíc WPiA nabízí programy LLM, a to anglicky a německy.
Příště se podíváme, kam zajít na jídlo, kde se dá dobře popít a obecně co s volným časem v Krakově. Pozdrawiam!
PS: Zde je poloha všech budov fakulty. Pro některé je to opravu lítačka.
[1] Dále jsem vycházel z Informator studenta WPiA UJ na rok akademicky 2017/2018. Zde: http://www.wpia.uj.edu.pl/documents/41601/134649353/informator-wpia-2017/5f5e5678-1bf5-41a5-90e6-179cfcb786a1.
[2] Wiedza o społeczeństwie. Většinou zahrnuje základy všech společenských věd, jako politologie, sociologie, filozofie, ekonomie. Zhruba obdobně jako v ČR.
[3] Zdroj: https://www.erk.uj.edu.pl/studia/4107/1/s.
[4] Zdroj: http://www.wpia.uj.edu.pl/documents/41601/134649353/informator-wpia-2017/5f5e5678-1bf5-41a5-90e6-179cfcb786a1, s. 34.
[5] Z dokumentů na stránkách PrF ale plyne, že do něj nikdo přijat nebyl. Zdroj: https://www.law.muni.cz/dokumenty/41242.
Ve dnech 11.–13. listopadu 2024 hostila Právnická fakulta Masarykovy univerzity další ročník prestižního veletrhu pracovních příležitostí ELSA Job Fair, pořádaného lokální skupinou Evropského sdružení studentů práv...
Projekt Úvod do studia práva již čtvrtým rokem seznamuje na právnické fakultě v Brně nově příchozí studenty s fakultním prostředím a v průběhu jednoho týdne jim přibližuje různé právní obory. Mimo to se také účastníci...
