Je možné týrat žížaly? Může se stát hmyz běžnou součástí našeho jídelníčku? Jak se zapojuje veřejný ochránce práv do ochrany životního prostředí? Odpovědi na tyto, i mnohé další, otázky bylo možné získat v rámci Letní školy práva životního prostředí, která se konala v posledním zářijovém týdnu v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Při této příležitosti jsme požádali o vyjádření také jednoho z organizátorů, doktora Vojtěcha Vomáčku, který nám mimo jiné prozradil, proč dává přednost fakultním prostorám před vířivkou v hotelu za městem.
Již druhým rokem pořádala Katedra práva životního prostředí letní školu. Koncipovala ji jako čtyřdenní událost, která mohla zaujmout nejen svým pestrým a rozmanitým programem, ale také širokou paletou odborníků. Účastníci se mohli setkat s přednášejícími působícími v organizacích jako Liga lidských práv nebo OBRAZ – Obránci zvířat či se zástupci z řad advokátů nebo z justičního prostředí. Přednášející tak mohli účastníky seznámit se svými zkušenostmi z praxe z různých úhlů pohledu.
Jaké cíle si letní škola klade, nám objasnil doktor Vomáčka. Podle něj je hlavním cílem letní školy představit obor atraktivním způsobem i studentům nižších ročníků, jelikož předměty vyučované katedrou jsou zařazeny až do čtvrtého a pátého ročníku studia (pozemkové právo a právo životního prostředí). Řada účastníků si potom zvolí související téma diplomové práce nebo SVOČ. Další přínos letní školy pak Vomáčka vidí i pro druhou stranu: „Letní škola funguje také jako inkubátor pro doktorandy, kteří si mohou vyzkoušet praktickou výuku na tématu, kterému se věnují, a před publikem, se kterým je radost pracovat.“
Akce byla určena především studentům druhých a třetích ročníků, kteří se s veřejnoprávním odvětvím setkali zatím spíše okrajově. Ptali jsme se proto, zda je třeba, aby se studenti na výuku předem připravili. K tomu Vomáčka uvedl, že i podle zpětné vazby byla letní škola vcelku nenáročná na přípravu. Naopak je nadšen, že si organizátoři díky časové dotaci letní školy (která pokrývá více kontaktní výuky než dvousemestrální předmět) mohou dovolit pojmout výuku úplně jinak. Na rozdíl od seminářů, které se konají jednou za dva týdny, se mohou na letní škole věnovat komplexním případům rozvoje území nebo naopak vyzdvihnout dílčí zajímavé téma i bez důrazu na přesné znění právních předpisů.
Pro studenty vyšších ročníků může být letní škola přínosná, zejména pokud si chtějí rozšířit obzory nebo se důkladněji připravit na zkoušku či státnice. Vomáčka doplňuje: „Nehrajeme si na to, že je právo životního prostředí nejdůležitějším právním oborem. Jeho rámcová znalost je však pro praxi jednoznačnou výhodou. Studenti vyšších ročníků se mohou dozvědět, kde hledat potřebné informace a jak je uplatnit, až bude třeba.“
A jaký typ studentů tedy pořadatelé na letní škole vidí nejraději? „Ideálním účastníkem letní školy je student s otevřenou analytickou myslí a zároveň sníženou potřebou sociálního kontaktu, který se nechá v pondělí ráno zavřít do učebny, ze které vyleze na konci týdne s veškerým know-how, které do něj dokážeme nacpat. Zdá se, že v tomto ohledu není rozdíl mezi mladšími a staršími studenty,“ komentuje Vomáčka.
Organizátory velmi překvapil velký zájem o letní školu ze strany absolventů fakulty, a dokonce i vyučujících z jiných univerzit. Zatím však chtějí držet letní školu jako bonus pro stávající studenty a vychytat obsahové i organizační nedostatky, byť s rizikem, že se nepodaří naplnit požadovanou kapacitu. Vomáčka toto pojetí odůvodňuje takto: „Vzhledem k tomu, kolik je s pořádáním letní školy práce, jde o určitou formu činnosti pro bono ve prospěch fakulty. Využíváme toho, že jsme komunitou srdcařů, což platí i pro hosty – a nejen ve vztahu k letní škole. Nejsem si však jistý, nakolik by to přetrvalo, pokud by šlo o zcela otevřenou, komerční akci.“
Například náklady na vytvoření plakátů, kterých bylo potřeba jen několik, byly extrémně vysoké, protože zahrnovaly licenci na díla amerického grafika. „U velké akce by nikdy neprošly. U malé akce je člověk zaplatí s potutelnou radostí z vlastní kapsy, protože jsou prostě pěkné, jako by šlo o lepší brokolici na rodinnou oslavu,“ dodává s nadšením Vomáčka. Dokud pořadatelé nepřejdou na jiný model, což bude nejdříve po dokončení rekonstrukce fakultní budovy, mohou zájemci mimo fakultu využít například kurzy pořádané pro odbornou veřejnost.
Nutno zmínit, že akce byla poměrně široce zaměřena. Spokojeni mohli být nejen milovníci zvířat, kteří byli seznámeni s činností spolku OBRAZ – Obránci zvířat a jeho kampaněmi proti kožešinovým farmám, klecovým chovům a množírnám psů nebo s detaily ohledně obchodování s ohroženými druhy. Na své si přišli také milovníci pozemkového a stavebního práva. Ti se mohli dozvědět, jak souvisí ochrana životního prostředí s územním plánováním nebo jak je to s těžbou štěrkopísku a řešením poměrů v území.
Na programu byl také blok vedený foodblogerem a kuchařem Milanem Václavíkem. Studenty seznámil s vizí hmyzu jako potraviny. Součástí bloku byla dále praktická ukázka. Došlo tedy i na přípravu a ochutnávku hmyzích pokrmů. V souvislosti s tím jsme se tázali, s jakou myšlenkou je vlastně program letní školy sestavován. Vomáčka se k tomu vyslovil následovně: „Letní škola stojí na odbornících z praxe. Zajímá nás rozmanitost, takže jednotlivé bloky vedou hosté z advokacie, justice, zaměstnanci veřejného ochránce práv, různých sekcí České inspekce životního prostředí nebo krajské správy, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ligy lidských práv, ekologičtí aktivisté atd. Studenti se seznámí i s jejich osobním vývojem a profesní historií, což považuji za přínosné. Zjistí, jak funguje špičkový advokát se třemi malými dětmi nebo jak se specialistka na finanční právo dostala ke kácení stromů.“
Organizace akce samotné také nebyla pojata úplně tradičně. Kromě toho, že bylo patrné úsilí o co nejmenší produkci odpadů, účastníci měli po celou dobu trvání letní školy zajištěno stravování vegetariánskou kuchyní. S ohledem na to nás zajímalo, zda se organizátoři snaží účastníky směřovat k výchově z hlediska udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Vomáčka objasňuje: „Otevíráme témata s přesahem do ekopolitiky, ovšem bez zbytečných emocí a s důrazem na protichůdné zájmy zúčastněných subjektů, ať už jde o přijímání územního plánu nebo klecový chov slepic. Záměrem je přesvědčit studenty, že mají možnost ovlivňovat úroveň ochrany životního prostředí nejen z pozice občanského aktivismu. Po organizační stránce fungujeme bez plastů a bez masa (s výjimkou hmyzu), účastníci si umývají vlastní nádobí. Jde o drobnosti, ale díky nim produkujeme minimum odpadu a šetříme peníze v rozpočtu. Vířivka v hotelu za městem by se mi líbila, ale ne za peníze studentů nebo fakulty.“
Sami účastníci přitom hodnotili celou akci veskrze pozitivně. Vyzdvihovali především praktičnost výuky, netradiční zážitky jako ochutnávku hmyzích pokrmů, ale také interaktivnost a kontaktní pojetí letní školy. Negativně studenti vnímali především to, že se akce konala v týdnu, který měl pouhé čtyři pracovní dny. Program tak v některých případech považovali za delší a poměrně zhuštěný. Nicméně napříč ročníky hodnotili letní školu jako přínosnou a obohacující.
V případě zájmu tedy nelze než doporučit sledování stránek http://envi.law.muni.cz a nepromeškat v příštím roce příležitost účasti na této akci. Radostnou zprávu máme také pro zájemce o životní prostředí z řad studentů jiných fakult. Katedra práva životního prostředí totiž zajišťuje předmět Základy práva životního prostředí pro neprávníky. Ten je otevřený všem studentům MUNI a hlásí se do něj chemici, sportovci i budoucí učitelé.
Autor: Kateřina Gabrhelíková
Projekt Úvod do studia práva již čtvrtým rokem seznamuje na právnické fakultě v Brně nově příchozí studenty s fakultním prostředím a v průběhu jednoho týdne jim přibližuje různé právní obory. Mimo to se také účastníci...
Účast v soutěži je skvělým nácvikem dovedností, jako jsou prezentace, přednes a psaní, tedy schopností, které by měl ovládat každý, kdo se chce stát dobrým právníkem. Soutěž Studentská vědecká a odborná činnost...
