Víme, z jakého důvodu je dobré třídit odpad, proč upřednostňovat pěší chůzi či dopravu hromadnými prostředky namísto aut, proč nakupovat biopotraviny, případně proč zvolit bloky a sešity z recyklovaného papíru. Existují však problémy, které mezi veřejností nejsou zdaleka tak hojně diskutovány. Jedním z nich je snižování biodiverzity, tedy rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů na Zemi.
Ačkoliv v posledních letech mnohé organizace bojují za zlepšení životních podmínek ohrožených druhů a jejich zachování, tyto snahy prozatím kýžené ovoce nepřinášejí. V roce 2016 vydala mezinárodní organizace Světový fond na ochranu přírody takzvanou „Living planet report“ – studii mapující aktuální stav biodiverzity [1].
Podle zde uveřejněných statistik došlo mezi roky 1970 a 2012 ke snížení biodiverzity v rámci ryb, ptáků, savců, obojživelníků a plazů o 58 %, přičemž prognózy do budoucna při zachování aktuálního přístupu k životnímu prostředí nehovoří nikterak pozitivně.
Lze podotknout, že tyto neveselé prognózy potvrzuje také stále rostoucí Červený seznam ohrožené fauny a flory vydávaný organizací Mezinárodní svaz ochrany přírody. Tento seznam udává počet ohrožených druhů rostlin a živočichů, přičemž aktuálně čítá přibližně 23 tisíc položek.
Snižující se biodiverzita je ovlivněna hned několika různými faktory. Ne všechny je možno připisovat na vrub pouze člověku. Mezi takové můžeme řadit klimatické změny, pro které mohou být mnohé rostlinné či živočišné populace významně sníženy. Velká většina faktorů snižujících biodiverzitu má ale prokazatelně přímo či nepřímo původ v lidské činnosti.
Velkým problémem je množství invazivních nepůvodních druhů, co byly na dané území zavlečeny člověkem. Mnohdy pak dochází k jejich nekontrolovatelnému šíření a agresivnímu vytlačování původních druhů. Další příčinou snižování biodiverzity je znečištění životního prostředí, kdy dojde k narušení přirozeného prostředí organismu, který se není schopen s touto změnou vyrovnat. Příkladem můžeme uvést úbytek raka říčního v českých řekách z velké části právě z důvodu jejich silného znečištění.
Problematickou se stala také přílišná poptávka po určitých živočišných či rostlinných druzích na trhu. Ty jsou následně z přírody odebírány v takovém množství, že se nestíhají přirozeně obnovovat. Zde můžeme poukázat na tuňáka obecného, obliba sushi ho přivedla na pokraj vyhynutí.
Dalším důvodem, proč dochází ke snížení rozmanitosti rostlin a živočichů, je také soustavné zabírání přirozeného prostředí rostlin a živočichů člověkem, a to kvůli zemědělství, těžbě, stavění či rozšiřování vesnic a měst či dalším lidským potřebám. Následky v podobě mizejících deštných pralesů či znehodnocení půdy jsou nabíledni.
Ačkoliv se může zdát, že se nás tento problém netýká, opak je pravdou. Důsledky snižování biodiverzity mohou být pro člověka velmi dramatické, neboť i my tvoříme součást ekosystému, na kterém jsme zcela závislí.
Velmi nepříjemně se nás může vymírání rostlin a živočichů dotknout například v lékárenském průmyslu, neboť mnoho léčiv je založeno právě na rostlinných a živočišných komponentech. Problémy by mohly nastat také v zemědělské produkci, která je z velké části založena na opylování rostlin hmyzem. Kvalitu půdy zase ovlivňuje přítomnost bakterií a hub. V případě snížení množství druhů by tak mohlo dojít k výraznému snížení zemědělské produkce. Snížení biodiverzity může ovlivnit také kvalitu vzduchu a mnohé další, pro lidstvo nezbytné, aspekty.
Vzhledem k vážnosti situace došlo v posledních letech k úpravě nejen na poli tuzemském, nýbrž také v rámci EU (Evropské unie) a OSN (Organizace spojených národů).
V rámci tuzemského práva můžeme v této oblasti zmínit zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, spolu s prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb.
Na poli OSN nalezneme Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1993. Ve snaze naplnit tuto Úmluvu, spolu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, vydalo Ministerstvo životního prostředí Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025. Tato strategie byla schválena vládou v březnu roku 2016, přičemž by měla udržet, případně zlepšit stav biodiverzity prostřednictvím jí navrhovaných opatření. Nakolik budou tyto snahy úspěšné prozatím nelze jednoznačně říci. V každém případě je velmi pozitivní přinejmenším patrná snaha o zlepšení aktuální situace v této oblasti, neboť předchozí Strategie ochrany biologické rozmanitosti z roku 2005 nebyla pro ochranu biodiverzity plně dostačující.
Byť se to na první pohled nemusí zdát, biologickou rozmanitost je možno ovlivnit chováním každého z nás. I zdánlivá drobnost může výrazně pomoci zachránit rostlinné živočišné druhy. Může to být cestou uvědomělé spotřeby, kdy omezíme produkty, jejichž výroba či dovoz je pro přírodu příliš zatěžující, cestou omezení používání pesticidů a chemických hnojiv, nebo kupříkladu upřednostňování obnovitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů.
Základ všeho představuje uvědomění: není tak docela pravda, že „člověk pánem tvorstva jest“. Jestliže tento trend bude pokračovat, stane se čím dál pravděpodobnějším, že „kdo je tu pánem” ukáže příroda člověku.
[1] Living planet report [online]. World Wide Fund For Nature, © 2017 [cit. 28. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.wnf.nl/custom/LPR_2016_fullreport/
Ve Francii právě za velkého zájmu médií probíhá trestní proces s mužem, který po dlouhá léta na internetu nabízel svou zdrogovanou manželku jiným mužům. Tato žena teď trvá na tom, aby bylo řízení veřejné a vyburcovalo...
Ve výuce dějepisu si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek právních dokumentů. Mnozí si jistě vybaví Zlatou bulu sicilskou, Pragmatickou sankci, Versailleskou mírovou smlouvu či Mnichovskou dohodu. S řadou důležitých...
