Erasmus na konci starého kontinentu aneb Portugalsko očima českých návštěvníků

Olá! Bom dia![1]

Portugalsko je úžasná země obklopená oceánem. Je rájem surfařů, milovníků západů slunce, ale i dobrého jídla, památek a probdělých nocí (například lisabonská čtvrť Bairro Alto je vyhlášená svými bary, kdy některé otevírají až po 11. hodině večer, denní režim místních je totiž oproti tomu českému značně posunutý). Přestože Portugalci působí poněkud uzavřeně, jsou většinou vstřícní a se vším vám poradí, jen se nebát zeptat. Nechcete-li však veškerý čas trávit v turistických oblastech, bez základní znalosti portugalštiny se neobejdete. Výhodou je, že se portugalsky nemluví pouze v Portugalsku, ale i v Brazílii, Mozambiku, Angole, Východním Timoru, v Číně (Macao) a Indii (Goa), základní znalost jazyka se vám tedy bude hodit i na cestách do exotičtějších zemí. V tomto článku však zůstaneme v Evropě a budeme se toulat po Portugalsku.

Lisboa

Lisabon je kosmopolitní město, kde si každý najde svoje: od koncertů vážné hudby a muzeí (doporučujeme např. Museum objevitelů v Klášteře Jeronymitů nebo Fundação Calouste Gulbenkian), po jedinečnou atmosféru fotbalových zápasů (vždyť zde sídlí Benfica a Sporting)[2] a únorový karneval. Sportovní nadšenci mají možnost chodit skoro každý den surfovat, stačí si sednout do vlaku nebo autobusu a z centra jste za 30 minut přímo na pláži.

Pro historické nadšence je třeba uvést, že Lisabon byl založen již Féničany (nejspíš pro jeho strategickou polohu), dnes však nese název, který mu dali Římané. Jedná se o město vzniklé na sedmi pahorcích se spoustou městských čtvrtí - nejstarší dochovanou je Alfama. Ta společně s náměstím Praça do Comércio, jemuž vévodí vítězný oblouk a budova Nejvyššího soudu, a Avenida Liberdade se sochou Marquês de Pombal na kraji parku Eduarda VII, patří mezi hlavní turistická centra.

Bylo by však velkou chybou nenavštívit pláž Caparica na druhé straně řeky Tejo, a to buď za účelem surfování (surf a neoprén půjčíte za 15–25 Eur na půl dne) nebo koupání, ale i městskou čtvrť Belém s klášterem Jeronymitů a pomníkem postaveným portugalským objevitelům (a že jich bylo!)

Máte-li na návštěvu Lisabonu více času, zkuste například některou pěší stezku v národním parku Sintra nebo navštivte některý z hradů nebo pláží. Určitě neopomeňte Cabo da Roca, středověký konec světa (dnes již jen nejzápadnější mys Evropy). Naopak vynechat můžete Botanickou zahradu v Lisabonu, v Sintře je vegetace hojnější.

Útěk z Lisabonu

Přestože lze říci „Quem nunca viu Lisboa, nunca viu coisa boa"[3], byla by škoda vidět pouze Lisabon. Portugalsko je docela malá země, po které je asi nejlepším způsobem dopravy autobus. Můžete třeba ráno vyrazit z Lisabonu na Algarve (jižní pobřeží Portugalska), zde se vykoupat, dát si místní pomerančový džus, víno a bacalhao (portugalská národní ryba) stokrát jinak, užít si sytě oranžové útesy, nebo se dokonce podívat na pevnost na mysu São Vincente, a večer být zpátky v alfamském klubu v Lisabonu.

Vřele doporučujeme vydat se na sever Portugalska a navštívit univerzitní (tedy velmi studentsky přívětivé) město Coimbra. Jde o menší město vystavěné na řece Mondego, které vám dovolí nahlédnout blíže do portugalské kultury. Místní studenstvo je navíc velmi otevřené a přátelské – není těžké zapadnout a během chvíle se cítit jako součást univerzitního života. Coimbra vás svou atmosférou snadno pohltí a přirozeně vtáhne do svého rytmu. Pokud při toulkách městem nebo při pohledu na skupinky studentů v černých hábitech pocítíte zvláštní déjà vu, nemusíte se bát – nemáte úpal ani úžeh. Coimbra má totiž i své kouzlo doslova – právě zde strávila část svého života J.K. Rowlingová a čerpala inspiraci pro svou slavnou kouzelnickou ságu o Harrym Potterovi. Mimo jiné ji učarovaly právě tradiční univerzitní taláry, které dnes připomínají hábity bradavických studentů – a které tu na ulicích skutečně uvidíte.[4]

Erasmus a studium na Católice

Ke studiu na Katolické univerzitě Portugalska se znalost portugalštiny zatím nevyžaduje, protože univerzita nabízí mnoho předmětů vyučovaných v angličtině (na právnické fakultě jde především o předměty lidskoprávní, mezinárodní právo veřejné a soukromé), a to jak portugalskými, tak zahraničními vyučujícími (například z USA, Izraele, Itálie, Turecka, Íránu, ale i České republiky). Totéž platí o posluchačích, v hodinách se setkáte s místními i zahraničními studenty, nejen z Evropy. Na Católice není příliš mnoho Erasmus studentů, není proto těžké mít svou skupinu, se kterou můžete vytvářet projekty, připravovat se na Moot Court nebo poznávat Portugalsko.

Zahraniční studenti si mohou vybrat mezi předměty vyučovanými několikrát týdně (například mezinárodní právo soukromé, lidská práva, právo Evropské unie) a tzv. blokovkami (ty probíhají například dva týdny, každý den po 3-5 vyučovacích hodinách a posléze jsou zakončeny zkouškou). Na učení si však vyhraďte nějaký čas, neboť u zkoušek neočekávejte žádný kompromis. Católica je skvělá právě v přítomnosti mnoha kultur a pestrosti názorů, které se díky skvělé atmosféře nikdo nebojí vyjádřit, rozšiřuje tak vaše obzory. Výsledky jsou často tvořeny diskusí mezi studenty a učitelem. Ve výuce se také setkáte s odborníky z praxe, v některých předmětech dokonce navštívíte Ústavní soud Portugalské republiky.

Studium v Portugalsku má však i své nevýhody. Při příjezdu můžete zažít menší kulturní šok (ještě větší však nejspíš zažijete při návratu zpět do České republiky), protože "pohodová" a osobitá povaha místních obyvatel, kdy přijít o hodinu později je vlastně včas, a to, že je najednou stávka železničářů a nejede žádný vlak, je naprosto běžné a nikdo se tomu ani nediví, není Čechům příliš vlastní. Také zde neznají ústřední topení! Věřte, že v zimních měsících, kdy nepřetržitě prší a je nanejvýš 15 °C, by se hodilo. Pokud si však na nové prostředí zvyknete, zaručeně se vám nebude chtít zpátky. K tomu může přispět i vytvoření sociálních vazeb, protože Erasmus není pouze o studiu, ale také o poznávání země, kde studujete, a jejích obyvatel!

Závěr

Pokud se vám v Portugalsku zalíbí, zaručeně se budete vracet, Je totiž velice pravděpodobné, že vás postihne pocit láskyplného stesku, kterému Portugalci říkají saudade, a který nelze dobře přeložit ani popsat. Opakovaně si budete chtít vychutnávat uma bica (espresso) a pastéis de nata[5] za zvuků Fada při západu slunce pozorujíce klidně plynoucí řeku Tejo (tak jako my).

Úvodní foto – Cabo da Roca

[1] Portugalský pozdrav (bom dia se používá pouze do 12 hodin, poté Portugalci zdraví Boa tarde a po setmění Boa noite).

[2] Lisabonské fotbalové kluby

[3] Volně přeloženo: Kdo nikdy neviděl Lisabon, nikdy neviděl nic dobrého.

[4] Právě v Coimbře se každoročně pořádá letní škola na téma Lidských práv a udržitelnosti, kterou jedna z autorek měla možnost absolvovat.

[5] Portugalský dezert (v podstatě košíček plněný krémem posypaný skořicí).