Jan Martínek
student Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Uplynulý semestr jsem strávil v rámci studijního pobytu na univerzitě v norském Bergenu. Na co se připravit, jak je ta škola těžká, budu mít čas na výlety? Pokud vás tato severská perla láká a uvažujete nad Erasmem právě v Norsku, rozhodně si článek přečtěte a nechte se přesvědčit.
Bergen je druhé největší norské město a, s jistou nadsázkou, hlavní město studentů. Takže vlastně takové Brno. Studentů v Bergenu potkáte opravdu hodně a nesetkáte se s nikým, kdo by neuměl anglicky. Univerzita se nachází v několika budovách a je tak nějak rozesetá po celém městě, podobně jako MUNI. Budova právnické fakulty je moderní a z knihovny se můžete kochat výhledem na přístav s loděmi vyššími než paneláky v Bohunicích.
Akademický rok začíná na naše poměry nezvykle brzy, už v polovině srpna. Univerzita nabízí také možnost přijet už dříve a účastnit se neformální letní školy o mořském právu. Klasické předměty jsou většinou koncipovány podobně jako naše tzv. blokovky, tedy nedostanete pravidelný rozvrh, ale každý týden budete mít úplně jiný. Předměty jsou velmi štědře ohodnoceny, za každý dostanete 10 kreditů a opravdu s nimi není tolik práce – typicky se koná v průběhu semestru dvanáct dvouhodinových seminářů s dobrovolnou účastí, bez přednášek. Zbývá tedy dostatek času na případné ISP z domácí univerzity, se kterým jsem se potýkal i já. Ovšem obzvlášť v některých předmětech se důsledně dbá na domácí přípravu, zejm. čtení povinné literatury. Styl výuky mě velmi příjemně překvapil, je běžné oslovování profesorů křestním jménem, přístup je velmi lidský, někdy až kamarádský, takže student nemá nikdy strach se na cokoliv zeptat. Předměty jsou většinově zakončeny písemnou zkouškou, často ve formě esejí, na které je ale opravdu velké množství času, klidně až čtyři hodiny. Student rozhodně není pod žádným časovým presem a má čas v klidu zformovat své myšlenky. Někteří kolegové si na zkoušky dokonce nosili i oběd.
Co se všeobecně ISP pro zahraniční výjezdy týče, jeho podoba se liší předmět od předmětu. Zejména pak záleží na tom, jak ho konkrétní vyučující pojme. Od povinného odevzdávání plnění po povinnost účastnit se konzultací, jejichž jsou v lepším případě předem stanovené (a velmi lehce vám mohou nabourat rozvrh). Naprosto nevhodné je pak to, že k některým plněním nedostanete žádnou zpětnou vazbu, naštěstí se ale jedná jen o výjimky. Rovněž se připravte na to, že v žádných jiných zemích to tímto způsobem nefunguje, proto může být poměrně frustrující, když jsou všichni vaši spolubydlící někde na výletě a vy se doma lopotíte. Pokud si chcete Erasmus užít naplno, rozhodně není od věci vyhnout se ISP a zvážit prodloužení studia.
Velkou výhodou Bergenu je garance ubytování univerzitou. Při jeho registraci se vám sice může zdát, že si ubytování vyberete sami, ale chyba lávky! I když si vyberete pěkný jednolůžkový pokoj s velkou postelí pět minut chůze od fakulty jako já, nakonec vám bude přidělen pokoj na kolejích. To ale nakonec vůbec nevadí, typicky jde o výborný dvoulůžkový pokoj s vlastní sprchou na nově zrekonstruovaných kolejích Fantoft. V rámci jedné buňky je takových pokojů celkem osm, se společnou kuchyní. Nájem činil zhruba 3500 NOK za měsíc, což je na Norsko velmi férová cena. Koleje se nachází přímo u stanice tramvaje, která jezdí z centra až na letiště. Na univerzitě funguje menza, tedy spíše takový bufet, kde si lze za přijatelnou cenu koupit jídlo na váhu. Ale spíše se vyplatí uvařit si (o lososech a rybích prstech potom nebudete chtít alespoň půl roku ani slyšet). Velkou výhodou kolejí oproti samostatnému bydlení je také jednoduchá možnost seznámit se s ostatními výměnnými studenty, kteří zde bydlí téměř všichni.
Bergen poskytuje relativně solidní porci kulturního a jiného vyžití. Během mého pobytu se zde např. konaly závody v triatlonu, kousek od kolejí je fotbalový stadion, kde pravidelně hraje místní fotbalový klub Brann, pravidelně zde probíhá filmový festival BIFF, jednou za semestr si můžete zajít na operu, případně zhruba jednou za měsíc na filharmonii, kterou kdysi dirigoval místní rodák Edvard Grieg. Typicky je na všechny akce poskytována studentská sleva, filharmonie dokonce pořádá jeden koncert pro studenty zdarma. Na druhou stranu, v Bergenu si rozhodně jen tak nezajdete do hospody na pivo, ale určitě si vyšlápnete na nějakou místní horu. Těch je přímo v Bergenu sedm a typicky je za semestr vylezete všechny (pokud budete mít dostatečnou kuráž, dá se to zvládnout i za den). Poskytují velmi rychlý únik do „divoké“ přírody, který se jinde hned tak nevidí.
Určitě se vyplatí jet do Bergenu ještě před začátkem výuky a mít dostatek času si procestovat okolí, navíc v létě je ještě relativně teplo a nabízí se možnost zaplavat si ve fjordu. Vzhledem ke členitosti terénu není rozhodně jednoduché Norskem cestovat, často je to celkem časově i finančně náročné. Skoro povinný je ale výlet na skalní útvar Trolltunga, ostatně jedno z nejnavštěvovanějších míst v Norsku vůbec. Do hlavního města Osla se dá dojet vlakem (údajně jedna z nejhezčích tratí v Evropě, což bohužel nemůžu potvrdit, protože jsem ji absolvoval ve tmě), respektive můžete letět, cena je podobná. V dojezdové vzdálenosti jsou i perfektní lyžařské areály, pokud byste přijeli v zimě. V kanceláři BUA, která funguje pod místní farou, lze půjčit veškeré outdoorové vybavení (od stanů, přes spacáky, karimatky, lyže, až po rybářské pruty), pro studenty do 20 let zdarma, později za drobný poplatek. V Norsku je legální stanovat skoro všude, což se může hodit zejména při několikadenních výletech. Také je poměrně populární možnost objednat si jednoduše přes aplikaci některou z chat v horách a strávit noc v přírodě v relativním komfortu. A kdyby vám náhodou Bergen nestačil, z místního letiště, které je jednoduše dostupné tramvají, létá za hubičku WizzAir. I když se traduje, že je Bergen nejdeštivějším městem v Evropě, určitě to není pravda. Prší tady sice hodně, ale tím spíš to člověka donutí vyrazit do okolí, když je zrovna hezky. Ale určitě se vyplatí přibalit si nepromokavou bundu.
A jak se na takový Erasmus můžete vlastně přihlásit? K výjezdu je potřeba absolvovat jazykové přezkoušení přímo na fakultě, které probíhá tradičně před Vánocemi. Následně je zahájeno výběrové řízení, typicky na přelomu podzimního a jarního semestru, kde si můžete vybrat až tři univerzity a, pokud budete mít štěstí, na jednu z nich budete nominováni. Případně je možnost vybrat si v druhém kole. V přihlášce je zohledňován dosavadní studijní průměr, počet absolvovaných předmětů v cizím jazyce, či účast ve SVOČ. Nutno podotknout, že je třeba vyřídit množství dalších formálních záležitostí. To si musí každý student pohlídat sám, doporučuji to neodkládat na poslední chvíli, ať nemusíte vyplňovat Learning Agreement na lavičce ve španělském obchoďáku jako já.
student Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Fotografie z archivu autora
Účast v soutěži je skvělým nácvikem dovedností, jako jsou prezentace, přednes a psaní, tedy schopností, které by měl ovládat každý, kdo se chce stát dobrým právníkem. Soutěž Studentská vědecká a odborná činnost...
Studenti právnických fakult měli i letos možnost zúčastnit se Česko-rakouské letní školy soukromého práva, organizované Českou společností pro studium práva německy mluvících zemí, jež se konala na jižní Moravě...