Druhý semestr přes obrazovky. Jak distanční výuku hodnotí studenti?

Z důvodu epidemie koronaviru proběhl celý podzimní semestr na Právnické fakultě MUNI v distanční podobě. Naprostá většina přednášek se odehrávala formou živého přenosu z přednáškových místností, případně jako živá událost přes aplikaci MS Teams. V té také probíhala seminární výuka. Využití technologií sice přineslo mnohá úskalí, zároveň však také zprostředkovalo nové zajímavé nástroje pro výuku. 

5. 2. 2021

Už v průběhu jarního semestru loňského roku byla zavedena distanční výuka. Šlo o reakci na zvyšující se procento nakažených koronavirem. Pro studenty i vyučující to bylo něco naprosto nového a nečekaného. Na podzim se projevila druhá vlna. Tentokrát však již vše probíhalo v souladu s předem připraveným plánem výuky. Většina již věděla, jak online vzdělávání  vypadá, jak se pracuje s interaktivní osnovou i ISem nebo jak se např. v Teamsech sdílí obrazovka či zvedá ruka. 

Větším problémem oproti jarnímu semestru byl ale fakt, že na podzim nastupují na fakultu studenti prvních ročníků. Tedy, slovo nastupují je použito lehce nadneseně, neboť většina z nich si fakultu prohlédla fyzicky jen při zápisu a ti šťastnější ještě při vyzvedávání karty ISIC. Zbytek semestru pro ně byl už pouze distančně. S očekávaným online semestrem se také na jaře 2021 jejich návštěva školy pravděpodobně ještě o něco oddálí.

Co si myslí studenti?

Oslovili jsme studenty Právnické fakulty MUNI s dotazníkem, abychom od nich získali podněty a informace týkající se distanční výuky. Nejdříve uveďme výsledky od studentů prvního ročníku, pro které to byl většinově první vysokoškolský semestr vůbec.

Jedna z prvních otázek se zaměřovala na náročnost výuky. Z grafu lze vyčíst, že pro většinu studentů je výuka spíše náročnější.

V další otázce jsme se ptali na přístup vyučujících k výuce. Zde výsledky působí o něco optimističtěji, většina studentů totiž přístup vyučujících hodnotí kladně.

I informovanost o koronavirových opatřeních ze strany univerzity byla hodnocena velice příznivě.

Další otázky směřovaly na starší studenty, kteří už mají nějaký ten rok na fakultě za sebou. V jejich případě bylo možné zaměřit se i na srovnání výuky s minulým semestrem.

V první otázce, srovnávající kvalitu výuky, většina respondentů uvedla, že je výuka v podzimním semestru lepší než ta na jaře a že jsou vyučující na online výuku lépe připraveni.

Hodnocení náročnosti výuky ale dopadlo podobně jako u prváků. Distanční výuka je podle studentů náročnější než výuka prezenční.

Přístup vyučujících byl hodnocen rovněž kladně.

V otevřených otázkách týkajících se kladů a záporů distanční výuky se u kladů nejčastěji vyskytovalo pohodlí spojené s tím, že není nutné dojíždět na fakultu, záznamy přednášek a učební materiály v ISu, a tedy i celková časová flexibilita rozvrhu. Největšími negativy byly pro studenty technické komplikace spojené s prací v online prostoru nebo komunikace ze strany některých vyučujících. Studenti by také ocenili více záznamů z přednášek, neboť ne každý předmět k tomuto přistoupil.

V připomínkové části dotazníku se objevilo i několik zajímavých a konstruktivních nápadů: 

„Fakulta dělá dle mého názoru maximum, ale distanční výuka je ze své podstaty nedostačující oproti výuce prezenční. Já bych tedy navrhoval se od distanční výuky co nejdříve, kdy to bude možné, distancovat.“

„Líbilo by se mi, kdyby si někteří učitelé uvědomili, že většina z nás tu školu nechce obejít a vše opsat, ale zajímá nás to a chceme se připravit adekvátně. Ne aby zkoušky a zápočty musely být neproporcionální k normální výuce – ať už časově nebo i podrobností informací, co se chtějí. Chápu, že tohle je spíš apel na učitele a spíš výkřik do prázdna.“

„Na úplném začátku mi chyběla jednotná forma zadávání úkolů – někdo poslal e-mail, jiný napsal na MS Teams, další jen přidali soubor do interaktivní osnovy. Nyní už se orientuji a většinou vím, jak se mnou který vyučující bude komunikovat, ale v prvních týdnech jsem v tom měla zmatek.“

A co zkoušky?

Zkoušky probíhají povětšinou formou odpovědníků v ISu. Mají také obvykle jen jednu část oproti běžné kombinaci části písemné a ústní. Někteří z garantů předmětů se však ústupkům z důvodu distanční výuky ubránili, a tak například zkouška ze státovědy proběhla ústní formou přes MS Teams. Ve vyšších ročnících pak ústní část obsahovala také např. zkouška z občanského práva, civilního práva procesního, pozemkového práva nebo práva životního prostředí.

V dotazníku studenti často uváděli, že se jim v distanční výuce zdají jednodušší teoretické předměty, které jsou založené na četbě literatury a práci s materiály. Náročnější, případně nedostačující, byly ty předměty, které stavějí na osobním kontaktu, ať už je to bloková výuka, právní kliniky nebo celouniverzitní tělocvik.

K průběhu zkoušek v distanční podobě se také vyjádřil člen Akademického senátu MUNI z Právnické fakulty Oldřich Tristan Florian: „V odpovědnících se dá nastavit, aby bylo možné zobrazit omezený počet otázek na jedné stránce. To proto, aby se zamezilo opisování v průběhu psaní testu, hlavně v případě open-book exams – tedy zkoušek, kde zkoušený může mít k dispozici jakékoliv materiály a testuje se, jestli se v problematice vyzná. Na rozdíl od zahraničí a mnohých jiných fakult univerzity ale na té naší zrovna takové zkoušky až na malé výjimky nejsou. V mnohých předmětech na fakultě se tak ujaly closed-book exams formou odpovědníků nastavených tak, že je možné si zobrazit jenom jednu otázku na jednu stránku, k předešlým se nedá vracet, a ještě je vytvořený časový tlak. K takovému účelu ale funkce omezení počtu otázek na jedné stránce neslouží. Pokud by vyučující konzultovali takové nastavení s techniky, bylo by jim doporučeno časový tlak zmírnit, aby se předešlo případným technickým problémům. Dále by jim bylo doporučeno odpovědníky rozdělit třeba jenom na tři strany. Pokud je totiž velká sada otázek, je úplně jedno, že se jich studujícím zobrazí na jedné straně třeba pět nebo deset, protože šance, že se trefí u dvou spolupracujících studujících zrovna do těch samých, je malá. Univerzitní metodika distančního zkoušení pak doporučuje také koncipovat odpovědníky jako open-book zkoušky.“

Jakub Novák

student Právnické fakulty Masarykovy univerzity


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info