Česká republika má stále nedostatky v právní ochraně transgender osob – seminář Transgender lidé v kontextu českého práva

Karel Suda – ombudsman a transgender práva

Karel Suda v prvním příspěvku semináře vymezil, jaká jsou stěžejní témata právní ochrany transgender osob a nejpalčivější problémy s tím spojené. V současnosti jde zejména o jejich ochranu před diskriminací a předsudečným násilím, ale také obecné nastavení mechanismu změny pohlaví. Poté představil případy, kterým se ve své praxi věnoval veřejný ochránce práv. Jednalo se především o případy v oblasti správního práva – zejména stále relativně nedávný a diskutovaný případ změn rodného čísla trans osob, ale také zveřejňování historie osobních údajů v živnostenském rejstříku. Mnoho případů se před ombudsmanem objevilo díky jeho působnosti na poli ochrany před diskriminací, například diskriminace uchazečů o zaměstnání nebo nevydávání nových vysokoškolských diplomů s novým jménem osoby po změně pohlaví.

Karel Suda nakonec naznačil několik systémových problémů, které se k transgender osobám vztahují. Jednak jde o často kritizovanou podmínku rozvodu dosavadního manželství nebo zrušení registrovaného partnerství, jednak také o výběr genderově neutrálních jmen na matrikách i ve spojení s přechylováním příjmení. Mimo právo je častým problémem misgendering (označování chybným rodem – typicky rodem před tranzicí) trans osob. Pro řadu subjektů se projevuje trans identita jako podezřelá skutečnost a může vést k diskriminaci nebo až předsudečnému násilí.

Maroš Matiaško – vývoj práv transgender osob před ESLP

Maroš Matiaško uvedl svůj příspěvek představením známého případu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) Goodwin proti Spojenému království, který se týká neexistence právního rámce pro oficiální změnu pohlaví a uznávání rodové identity stěžovatelky. Na jeho podkladu poté předestřel současné nastavení podmínek pro úřední změnu pohlaví, její zásady (rychlost, transparentnost a přístupnost) i aktuální problémy. Jedním ze zásadních problémů současnosti je nutnost změny reprodukční funkce, tedy sterilizace transgender osob při procesu změny pohlaví. I této problematice se již v minulosti věnoval ESLP, např. v rozhodnutích Y. Y. proti Turecku, A. P., Garcon a Nicot proti Francii nebo nedávněji X a Y proti Rumunsku. V současnosti se ESLP zabývá případem T. H. proti České republice, který pramení z již zmíněného případu změny rodných čísel. ESLP bude posuzovat soulad českých rozhodnutí s čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech (právo na soukromý a rodinný život) a čl. 14 (zákaz diskriminace) ve spojení s čl. 3 (zákaz mučení a nelidského a krutého zacházení) a čl. 8. Maroš Matiaško, který je zástupcem stěžovatelky v tomto případě, očekává rozhodnutí do konce letošního roku.

Dalším z problémů ochrany transgender osob je medikalizace tohoto tématu – většina zemí v Evropě stále vyžaduje lékařskou diagnózu transsexualismu pro úřední změnu pohlaví. Podobně je požadována také již zmíněná podmínka předchozího rozvodu manželství. Zde je však situace napříč evropskými státy vyrovnanější – je mnoho států, které tuto podmínku již opustily, často však proto, že je v nich možné uzavřít manželství i mezi stejnopohlavními páry. Další z podmínek úřední změny pohlaví je dosažený věk žadatele/ky, jedná se však o velmi komplikovanou otázku. Právo na sebeurčení je zaručeno všem osobám bez ohledu na věk, mnoho pubertálních i adolescentních osob žije podle své genderové identity již před dosažením zletilosti a nemožnost oficiální změny pohlaví je může vystavovat většímu nebezpečí stigmatizace nebo diskriminace.

V závěru svého příspěvku představil Maroš Matiaško aktuální judikaturu ESLP. Jedním z nich byl rozsudek A. M. a další proti Rusku, který se týká výkonu rodičovské odpovědnosti po tranzici jednoho z rodičů. ESLP omezení rodičovských práv stěžovatelky neakceptoval a deklaroval tak porušení jejích základních práv. Dále jde o rozhodnutí Y. proti Polsku, kde ESLP odmítl stížnost polského trans muže, který namítal, že uvádění informace o tom, že podstoupil změnu pohlaví, v jeho rodném listě je zbytečné a porušuje jeho práva. ESLP však rozhodl, že se nejedná o tak častý a intenzivní zásah do práv stěžovatele, aby došlo k porušení jeho základních práv. Z loňského roku pak pochází rozhodnutí Y. proti Francii, v němž se francouzská intersex osoba dožadovala uvedení této informace v osobních dokumentech namísto „běžných“ označení pohlaví. ESLP v tomto rozhodnutí rozlišil to, zda jde o pozitivní nebo negativní závazek státu – v tomto případě šlo o pozitivní závazek a Francie měla širší prostor pro uvážení. Na daném podkladě pak ESLP stížnost zamítl. Proti těmto závěrům se však vymezila např. Kateřina Šimáčková ve svém disentu proti rozhodnutí. Posledním uvedeným rozhodnutím bylo A. H. a ostatní proti Německu, v němž šlo o uznání trans osob jako rodičů dětí počatých pomocí darovaného spermatu. Jako v případě Y. proti Francii, ESLP vymezil široký prostor pro uvážení Německa a nutnost důkladně posoudit zájmy stěžovatelů i dětí, o něž v případě šlo.

Pro efektivitu rozhodování ESLP je nezbytný také řádný výkon rozhodnutí a implementace závěrů do právních řádů členských států. To je však dlouhodobým problémem v řadě států, mimo jiné i v České republice (zejména vůči rozhodnutí D. H. proti České republice). Jde rovněž o Makedonii, která nenapravila chybějící právní rámec pro změnu pohlaví, a ani po pěti letech od rozhodnutí ESLP nedošlo k nápravě situace konkrétního stěžovatele, nebo o Bulharsko, kde dosud není dostatečně transparentně stanoven proces soudního přezkumu nutnosti změny pohlaví.

Georgia Hejduková – transgender práva v širším kontextu

Úvodem se Georgia Hejduková věnovala zákonu o specifických zdravotních službách, systematickému zařazení operativní změny pohlaví i ve vztahu k mezinárodní klasifikaci nemocí. Jako nedostatek se jeví například již medicínsky a odborně zastaralý název „změna pohlaví transsexuálních pacientů“ nebo nutnost a fungování odborné komise, která žadatele o změnu pohlaví posuzuje.

Zákon o matrikách představuje překážky pro transgender osoby zejména v oblasti jmen a (ne)uznávání genderově neutrálních a jiných jmen nebo v evidenci pohlaví v osobních dokladech. Problémem je i velmi pomalé vyřizování nových dokladů, které nutí osoby, jež jsou fakticky již po změně pohlaví, prokazovat se zastaralými údaji. V oblasti rodných čísel je velkým nedostatkem dosavadní lpění na binaritě pohlaví i do budoucna v případě uznávání osob bezpohlavních nebo intersex. Dále se Georgia Hejduková věnovala osobním dokladům a různým údajům, které jsou zde uváděny. Ty jsou v případě transgender osob velmi často neaktuální nebo je jinak stigmatizují (například tím, že osoba nemusí projít oficiální změnou pohlaví a je tak dále evidována pod pohlavím, se kterým se však neidentifikuje).

Ve vztahu k intersex osobám je situace ještě složitější, jednak pro jejich velmi nízké zastoupení ve společnosti (a tedy nedostatečné informovanosti veřejnosti o této problematice), jednak pro ještě větší „odchylku“ od většinové společnosti. V blízké budoucnosti bude tedy nezbytné právně vyřešit případné uznávání třetího pohlaví.

Viktor Heumann – situace trans osob v České republice

Viktor Heumann se jako předseda spolku Transparent věnoval celkovému stavu ochrany transgender osob v České republice. Na podkladu výzkumů uvedl, že poptávka ze strany přímo dotčených osob na úpravu právních pravidel vstřícněji vůči transgender osobám je vysoká. Ve srovnání se zbytkem Evropy je na tom Česká republika v ochraně práv transgender osob spíše špatně, dle ILGA-Europe rankingu naplňuje pouze 26 % požadavků na ochranu transgender osob. Výzkumy ukazují rovněž zásadní problémy s diskriminací transgender osob i jejich vystavením předsudečnému násilí.

Úvodní foto: Transgender letters for gender identity by Alexander Grey dostupné z Unsplash.

​