Během studia v Německu jsem „vyhrála“ svůj první případ. Výpověď z pracovního poměru byla neúčinná

Taky znáte ten pocit, když dlouho sníte o ideální brigádě při studiu a pak ji dostanete? Skvělý to pocit. V mém případě ovšem nové místo veškerá má očekávání zklamalo. Dostala jsem na konci zkušební doby výpověď, ale její neúčinnosti jsem se nakonec úspěšně dovolala.  

2. 5. 2018 Anna Katerina Vintrová

Bez popisku

V listopadu roku 2017 jsem během studia v Německu rozesílala životopisy, neb jsem hledala novou brigádu. Již od léta jsem měla vytipované zaměstnavatele, u kterých bych chtěla pracovat. Počátkem prosince mi zavolali a pozvali mě na pohovor. Součástí pohovoru je i takzvaný  Probetag, kdy uchazeč o zaměstnání odpracuje pár hodin bez nároku na odměnu, aby předvedl své schopnosti. Mé schopnosti zaměstnavatele, respektive vedoucí pobočky, přesvědčily a již o týden později jsem nastupovala do nové práce. Byla jsem velmi šťastná, protože, co si budeme povídat, poměr mzda-odpracované hodiny se rovnal nebi!

Pracovní smlouva

Podepsala jsem klasickou pracovní smlouvu pro studenty se zkušební dobou na tři měsíce, což je v Německu běžné. [1] Během zkušební doby je výpovědní doba bez udání důvodu na obou stranách pracovněprávního vztahu čtrnáct dní. Po uplynutí zkušební doby činí výpovědní doba jeden měsíc za stejných podmínek doručování jako u nás.

Celé tři měsíce jsem se snažila a dala si záležet na svých výkonech. Atmosféra byla mezi ostatními kolegy a vedením často napjatá, proto jsem se bála, že sebemenší zaváhání by mohlo skončit výpovědí, což by pro mě byla v tu dobu tragédie. S němčinou není problém najít brigádu. Ale během dvou týdnů mi to připadalo nemožné. [2] Blížilo se pár posledních dní a já jsem si už pomalu oddychla, že jsem to vše zvládla. Ale opak byl pravdou!

Výpověď

Čtyři dny přede dnem D si mě zavolala vedoucí pobočky a sdělila mi, že dostávám výpověď se slovy: „Vždyť jsi ale musela vědět, že ti končí výpovědní doba. Ale aby to pro tebe nebylo tak narychlo, říkáme ti to včas, ať máš čas si najít jinou práci.“ Ó, jak šlechetné! Výpovědí se tímto rozumí písemné sdělení vedoucího human resources (HR) oddělení, že mi dávají výpověď (včetně jeho podpisu), které mi však předala vedoucí pobočky. Tak co teď? Přece neskončím bez práce!

Jako správná právnička jsem celý víkend přemýšlela, jak bych si mohla svoji práci alespoň dočasně zachovat tak, abych měla dostatek času si najít místo nové. Napadlo mě dokonce i to, že bych mohla doručení výpovědi zamlčet a dělat, jakože nic. Zapírat, zapírat, zapírat.

Nedalo mi to a začala jsem výpověď blíže zkoumat. Obrátila jsem se s prosbou o radu na jednoho známého advokáta, který se ale pracovnímu právu nevěnoval. Důrazně mě upozornil, že zapírat se nevyplatí, neb zaměstnavatel by byl v případném sporu v roli strany sporu a vedoucí pobočky by bývala byla svědkem. 1:0 pro ně.

Formální stránka výpovědi

Bylo mi doporučeno raději zkontrolovat formální stránku výpovědi, mimo jiné jestli výpověď podepsala oprávněná osoba. Na to jsem ihned objevila první nedostatek. HR oddělení vypočítalo výpovědní dobu chybně o jeden den. Za pomocí Googlu a judikatury jsem ovšem dospěla k závěru, že chybný výpočet výpovědní doby bohužel před soudem obstojí. V takovém případě se předpokládá, že pracovní poměr skončí (v mém případě) čtrnáctým dnem po doručení výpovědi zaměstnanci. 2:0 pro ně.

Zaměřila jsem se tedy na podpis osoby na výpovědi. Podepisujícího vedoucího HR oddělení JC jsem nikdy nepotkala, ba dokonce jsem o něm nikdy neslyšela. Přílohou výpovědi nebyla žádná plná moc, u podpisu nebyl žádný náznak prokury.

Po důkladném prostudování odborné literatury a judikatury jsem konečně uviděla světlo na konci tunelu! Zajásala jsem! Měla jsem vyhráno! Podle Spolkového pracovního soudu [3] a Zemského pracovního soudu Šlesvicko–Holštýnsko [4] neopravňuje k podání výpovědi skutečnost, že je někdo vedoucím personálního oddělení. Odvolání se na pozici s personálním oprávněním je ryze interní záležitostí, která musí být ostatním zaměstnancům zveřejněna. Vedoucí personálního oddělení musí být tedy ostatním zaměstnancům představen s tím, že je oprávněn i k podávání výpovědí. Pokud není představen osobně, zaměstnancům musí být  jeho oprávnění sděleno buď na základě plné moci nebo například vyvěšením oznámení na dané pobočce.

Odmítnutí výpovědi

Tento celý proces od obdržení výpovědi a nalezení pro mě přijatelného východiska zabral takřka týden mého volného času (úmyslně píši volného, protože jsem se tou dobou učila na zkoušku a chodila stále ještě do práce). Rychle jsem tedy sepsala svůj první oficiální dopis v němčině, ve kterém jsem vylíčila všechny skutečnosti a vyjmenovala své argumenty, včetně judikatury, dokládající, proč je výpověď neúčinná. A spěchala jsem na poštu. V případě odmítnutí výpovědi (Zurückweisung der Kündigung) má zaměstnanec pouze sedmi až desetidenní lhůtu pro konání.

Dva dny po odeslání dopisu na centrálu mi přišel e-mail z personálního oddělení. Uznali svou chybu. Výpověď vzali zpět a oznámili mi, že vedoucí HR je opravdu oprávněn k podávání výpovědí. Výhra!

Konce dobrý, všechno dobré?

Ráda bych řekla, že od té doby vše klape jako švýcarské hodinky. Příběh však nekončí. Dva dny po obdržení e-mailu mi přišlo poštou doporučené psaní. Dostala jsem opět výpověď, tentokrát s měsíční výpovědní lhůtou a tentokrát i správně vypočtenou. Nicméně plná moc i prokura stále chyběly. Domnívám se tedy, že i druhá výpověď je neúčinná. Dále jsem se ale „hádat“ nechtěla, nestálo mi to za další vynaloženou energii i čas. Raději jsem si začala hledat novou práci. Nakonec jsem nějakou našla (nebudu říkat, že vysněnou) a od zítřka nastupuji.

Poznámka: V článku je úmyslně vynechána problematika žaloby na neplatnost výpovědi (Kündigungsschutzklage), neb se tato a zákon s ní související na můj případ nevztahovaly. Bývala bych musela být u zaměstnavatele v pracovním poměru déle než 6 měsíců.

[1] V Německu mají odlišně upraveny pracovněprávní vztahy. (Nejen) studenti mohou pracovat na tzv. Mini-Job, tj. výdělek do 450 euro, a nemusí platit sociální pojištění, ani daně. Pokud si chtějí vydělat více, mohou mít pracovní smlouvu až do výdělku 850 euro. V tomto případě nemusí platit daně, ale podílejí se již na sociálním pojištění.

[2] Kdo někdy žil v Německu, popř. zná z vyprávění, jak funguje byrokracie v Německu, dá mi za pravdu. Pokud máte možnost se tomu vyhnout, tak se tam nestěhujte a nepracujte tam, jinak strávíte týdny na úřadech. Nebo se alespoň obrňte trpělivostí.

[3] BAG, 14. April 2011, 6 AZR 727/09

[4] LAG Schleswig-Holstein,Urteil vom 25.2.2014, 1 Sa 252/13


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info