Ústavní soud zamítl ústavní stížnost kardinála Duky ve sporu s brněnskými divadly

Spor mezi kardinálem Dukou a brněnskými divadly se dostal až k Ústavnímu soudu. Ten 11. října 2022 rozhodl ve prospěch divadel a stížnost zamítl. Jednalo se zde o rozpor nad představeními Naše násilí a vaše násilí a Prokletí, které měly údajně urážet křesťanskou víru a její vyznavače. Kardinál Duka s právníkem Ronaldem Němcem se proto dovolávali svých osobnostních práv.

26. 1. 2023 Jakub Pitucha

Bez popisku

Dne 11. října 2022 zveřejnil Ústavní soud nález, ve kterém II. senát v čele se soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem zamítl ústavní stížnost kardinála Dominika Duky a Ronalda Němce, směřující proti rozsudkům Nejvyššího soudu a Krajského a Městského soudu v Brně. Soud se totiž domnívá, že dotčená rozhodnutí neporušují základní práva stěžovatelů.

V předešlých řízeních žalobci nárokovali omluvu po Národním divadle Brno a Centru experimentálního divadla. Dvě představení s názvy ProkletíNaše násilí a vaše násilí měla poškodit jejich důstojnost, víru, náboženství a nerovně zacházet s jejich římskokatolickým vyznáním.

Ve stížnosti uvedli, že nesouhlasí se skutkovými i právními závěry nižších soudů a v představeních nevidí alegorii ani pokus o počátek veřejného dialogu, ale pouze hanebné zneuctění postav a symbolů jejich víry. Podle jejich názoru bylo porušeno základní právo na svobodu vyznání a náboženské víry zakotvené v Listině základních práv a svobod. Po Ústavním soudu žádali zrušení dřívějších rozsudků, aby vyslovil porušení základních práv a přikázal obecným soudům se věcí znovu zabývat.

O čem to bylo?

Autorem obou představení je Mladinsko Gledališč a o režii se postaral Oliver Frljić. Hry byly uvedeny v rámci festivalu Divadelní svět v květnu 2018 i v brněnských divadlech.

První hra, Prokletí, se inspirovala veřejně známou problematikou římskokatolické církve, sexuálním zneužíváním věřících kněžími. Diváci zde mohli zhlédnout scénu, kde byl znázorněn orální sex na soše papeže Jana Pavla II,[1] která byla následně oběšena a označena jako „ochránce pedofilů“. Režisér se v rozhovoru pro divadelní noviny k této scéně sám vyjádřil takto: „On (Jan Pavel II.) rozhodně neudělal dost pro to, aby odhalil pedofilní praktiky v rámci katolické církve, ač o nich věděl. Takže za ně nese odpovědnost. Navíc ten obraz je třeba vnímat jako symbol představitelů celé katolické církve, která toto dopustila a možná stále dopouští.“[2]

Ve druhém představení s názvem Naše násilí a vaše násilí pak nalezneme kritiku vztahu evropského a muslimského světa. Hra měla v divácích podnítit myšlenku nestejného nazírání na evropské oběti a oběti z Blízkého východu a celkově na oba rozdílné světy. V této inscenaci se objevily scény, kdy herec ztvárňující Ježíše Krista sestoupil z kříže, a poté, co se svlékl, znásilnil muslimskou dívku. Jiná scéna zase ukazovala, jak muslimská dívka ze své vagíny vytáhla vlajku České republiky.[3]

Režisér Oliver Frljić byl sám svědkem střetu křesťanů a muslimů, když mezi sebou válčili v bývalé Jugoslávii na začátku 90. let minulého století. Později vystudoval teologii. Těmto tématům se tak věnuje již delší dobu a snaží se na podobné problémy ve své tvorbě poukazovat.[4]

Ježíš znásilňující muslimku. Foto: Robert Vystrčil, www.divadelnisvet.cz

Názor veřejnosti

Kardinál Duka s Ronaldem Němcem nebyli jediní, kdo se proti inscenacím ohradili. Nebývalou vlnu kritiky představení sklidila i v jiných městech, zejména v sousedním Polsku, kde je postava Jana Pavla II. téměř kultem.[5]

Policie obdržela desítky trestních oznámení. Proti představením se mimo jiné ohradili i bývalý náměstek brněnského primátora a kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík, Česká biskupská konference či hnutí Slušní lidé, kteří dokonce jedno z představení přerušili tím, že vtrhli na pódium.[6]

Hnutí slušní lidé. Foto: Robert Vystrčil, www.divadelnisvet.cz

Rozhodnutí nižších soudů

Soud prvního stupně, Městský soud v Brně, při rozhodování aplikoval § 81 občanského zákoníku, podle kterého je mimo jiné chráněna osobnost člověka včetně všech přirozených práv, života, důstojnosti, cti, soukromí a projevů osobní povahy. Po zjištění skutkového stavu soud žalobu zamítl. Shledal totiž, že žádná z těchto práv nebyla omezena. Také zdůraznil, že „inkriminované scény je třeba považovat nikoliv za skutková tvrzení či hodnotící soudy, ale toliko za alegorii či nadsázku. Nelze tedy tvrdit, že záměrem inscenací bylo vyvolat dojem zobrazení nebo hodnocení skutečných situací.“[7] Dále poznamenal, že inscenace byly uvedeny pouze jedenkrát, zhlédlo je omezené množství diváků a na dotčené scény je třeba nahlížet v kontextu celé hry, které mimochodem oba žalobci nebyli ani přítomni.

Krajský soud v Brně rozsudek potvrdil a jeho právní hodnocení doplnil o výklad ústavně zaručeného práva na svobodu projevu.

Nejvyšší soud pak rozhodnutí znovu potvrdil v plném rozsahu. Argumentaci žalobců, ve které tvrdili, že znectění jmenovaných dvou postav (Ježíš Kristus, Jan Pavel II.) je příčinou, pro kterou by se nadále nemohli hlásit ke své víře, prohlásil za absurdní. Také dodal, že útok na náboženský symbol by neměl být pro věřícího důvodem pro to, aby se od víry odvrátil.[8]

Nález Ústavního soudu

V ústavní stížnosti se kardinál Duka s Ronaldem Němcem dovolávali práva na lidskou důstojnost a svobodu náboženského vyznání. Také namítali porušení principu rovnosti k jeho ochraně (nerovné znázornění křesťanů a muslimů v představeních).

Ústavní soud, stejně jako výše jmenované soudy, konstatoval, že obě hry sledovaly legitimní cíl. Ten měl směřovat k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř římskokatolické církve. Hry k tomu dospěly sice prostředky zčásti blasfemickými, ve výsledku však nepotlačujícími základní sdělení. S podstatou her i všech kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní.[9]

Soudci – ochránci veřejné morálky?

I když inkriminované hry dokázaly pohoršit značnou část veřejnosti a s velkou nadsázkou bych se nebál tvrdit, že útočily na římskokatolickou církev a její hodnoty, nesměřovaly na nikoho přímo a neporušily proto žádné z osobnostních práv žalobců.

Jednoduše řečeno, ať se nám tyto i podobné hry líbí, či nikoliv, v demokratické společnosti je na soudech, aby případné konflikty rozhodly. V tomto případě jsme však byli svědky toho, že soud, jako ochránce spravedlnosti, se nemůže stát i ochráncem veřejné morálky.[10]

Jakub Pitucha

Student Právnické fakulty MUNI

Foto na úvod: Kardinál Duka, Oliver Frljić, divadlo Husa na provázku. Foto:

  1. Dominik kardinál Duka, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český, David Sedlecký, Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0
  2. Divadlo Husa na provázku, Tibor Kádek, Wikipedia Commons, CC BY 3.0
  3. Oliver Frljić, Štefica Galić, Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0
  4. The Constitutional Court of The Czech Republic in Brno, Millenium 187, Wikipedia Commons, CC BY-SA 3.0

 

[1] Schröderová, Simona. Kardinál Duka požene spor s brněnskými divadly až k ústavnímu soudu. Žádá omluvu za provokativní hry. Česká televize [online]. 22.6.2021. [cit. 8.11.2022]. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3330296-kardinal-duka-pozene-spor-s-brnenskymi-divadly-az-k-ustavnimu-soudu-zada-omluvu-za

[2] Hulec, Vladimír. Oliver Frljić: Skutečný umělec musí být levicový. Divadelní noviny [online]. 15. 11. 2017. [cit. 8. 11. 2022]. https://www.divadelni-noviny.cz/oliver-frljic-skutecny-umelec-musi-byt-levicovy

[3] Schröderová, Simona. Kardinál Duka požene spor s brněnskými divadly až k ústavnímu soudu. Žádá omluvu za provokativní hry. Česká televize [online]. 22.6.2021. [cit. 8. 11. 2022]. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3330296-kardinal-duka-pozene-spor-s-brnenskymi-divadly-az-k-ustavnimu-soudu-zada-omluvu-za

[4] Ježíš znásilňující muslimku? Padají trestní oznámení i výhrůžky, představení v Brně bude hlídat policie. Stream [online]. 12. 5. 2018. [cit. 8. 11. 2018]. https://www.stream.cz/domaci-1240685-1/jezis-znasilnujici-muslimku-padaji-trestni-oznameni-i-vyhruzky-predstaveni-v-brne-bude-hlidat-policie-63811368

[5] Šťástka, Tomáš. Na oběšeného Jana Pavla II. mám právo, říká režisér, jenž šokoval Poláky. iDNES.cz [online]. 13. 3. 2017. [cit. 8. 11. 2022]. https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/oliver-frljic-rozhovor-obeseny-papez-jan-pavel-ii.A170313_091010_divadlo_ts

[6] Paulík, Štěpán. Protesty v Brně proti kontroverzní hře Naše násilí a vaše násilí otevřely diskusi o hranicích umění. pravo21.cz [online]. 27. 5. 2018. [cit. 5. 12. 2022]. https://pravo21.cz/spolecnost/protesty-v-brne-proti-kontroverzni-hre-nase-nasili-a-vase-nasili-otevrely-diskusi-o-hranicich-umeni

[7] Nález Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. II. ÚS 2120/21.

[8] Litovkinová, Natálie. Střet práva na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a práva svobody projevu bez cenzury. Ius focus [online]. 3/2022. [11. 11. 2022]. https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=njztmmryga3tmx3jmy

[9] Číhalíková, Sedláčková, Miroslava. Ústavní soud zamítl stížnost kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce ve sporu s brněnskými divadly. Ústavní soud [online]. 11. 10. 2022. [cit. 11. 11. 2022] https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-ustavni-stiznost-kardinala-dominika-duky-a-pravnika-ronalda-nemce-ve-sporu-s-brnenskymi-divadly

[10] Číhalíková Sedláčková, Miroslava. Ústavní soud zamítl stížnost kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce ve sporu s brněnskými divadly. Ústavní soud [online]. 11. 10. 2022. [cit. 11. 11. 2022] https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-ustavni-stiznost-kardinala-dominika-duky-a-pravnika-ronalda-nemce-ve-sporu-s-brnenskymi-divadly

 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info