Téměř dva miliony voličů zamířily v sobotu 6. října ke kosovským volebním urnám, aby v předčasných parlamentních volbách zvolili 120 svých nových zástupců a rozhodli tak o budoucím směřování země. Přelomové volby doprovázelo zatýkání i údajně záměrná otrava volebních komisařů. Zda bude očekávaná vládní koalice tou, která vůbec poprvé dokončí svůj řádný volební mandát, však zůstává otázkou.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku 17. února 2008. Okolnosti vedoucí k této deklaraci, samotné vyhlášení i současná existence Kosova jsou doprovázeny řadou kontroverzí. Země dodnes není Organizací spojených národů uznána za existující stát, a to z důvodu nedostatečného počtu uznání jednotlivými státy, především pak ale kvůli ruskému vetu v Radě bezpečnosti OSN. Česká republika uznala nezávislost Kosova v květnu 2008.
Kosovská republika je dle ústavy z roku 2008 republikou parlamentní. Ústřední roli politického systému hraje unikamerální parlamentní shromáždění (Kuvendi i Kosovës), do kterého se poměrným volebním systémem volí 120 poslanců. Stovka z těchto poslaneckých křesel se rozděluje poměrně na základě volebního výsledku. Zbylá dvacítka je potom rezervována pro zástupce etnických menšin, a to v poměru 10 křesel Srbům; 4 Romům, Aškaliům a balkánským Egypťanům; 3 Bosňákům; 2 Turkům a 1 Goranům.[1]
Cesta k předčasným volbám se otevřela poté, co si Úřad zvláštního prokurátora pro Kosovo letos v červenci předvolal premiéra Ramushe Haradinaje. Tento úřad je společně se zvláštním tribunálem součástí kosovského soudního systému, nicméně je dislokován v nizozemském Haagu. Zaměřuje se na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Kosovu v letech 1998–1999 a bezprostředně po ní.
Premiér byl předvolán k podání vysvětlení týkajícího se právě zmíněných zločinů. Zda byla předmětem zájmu přímo jeho osoba, či měl být svědkem v kauze některého ze svých dřívějších guerillových spolubojovníků, není známo. Nebylo to poprvé, co měl problémy s justicí. Již v roce 2005 byl Haradinaj obžalován Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů, přičemž po předvolání došlo ke stejné situaci jako nyní, tedy k odstoupení z funkce. V roce 2008 byl pak tímto tribunálem zproštěn veškerých obvinění stejně tak jako při druhém řízení v letech 2011–2012, a to pro nedostatek důkazů.[2]
Haradinaj pronesl, že předvolání se neslučuje s výkonem funkce předsedy vlády a 19. července 2019 z pozice odstoupil. Kosovský parlament si poté 22. srpna odhlasoval své rozpuštění, načež prezident země Hashim Thaçi stanovil datum předčasných voleb na neděli 6. října.[3]
Již páté parlamentní volby během dvanácti let, kdy ani jedna vláda nedokončila své řádné období, doprovázely velmi centralizované kampaně. Spíše než konkrétní témata propagovali volební lídři jednotlivých stran sami sebe. Celé volby se tak nesly v duchu soupeření pěti hlavních osobností – potenciálních premiérů a premiérky, než aby v nich signifikantně rezonovala témata korupce, ekonomického rozvoje, vzdělání či environmentální odpovědnosti.
V průběhu samotného volebního dne bylo dle policie zatčeno 20 občanů. Například na severu země byli zatčení dva členové volební komise, kteří povolili volit občanům s občanskými průkazy vydanými Srbskem, přičemž nařízení Centrální volební komise povolovalo volit pouze občanům s dokumenty vydanými Kosovskou republikou. Dále byly zaznamenány pokusy odvolit s identifikačními dokumenty vydanými misí OSN v Kosovu.
Ještě před samotnými volbami byli zatčeni dva lidé srbské národnosti za zastrašování a navádění k odevzdávání hlasů hlavní srbské straně – Srpska Lista. V průběhu voleb rozeslal srbský telefonní operátor svým uživatelům v Kosovu SMS s výzvou „Srbsko vás volá k volbám!“ a volebním číslem strany, čímž de facto porušil volební moratorium. Další osoby byly zatčeny za fotografování ve volební místnosti či narušování volebního soukromí, což taktéž zakazuje místní zákon. Celkově se volby obešly bez větších obstrukcí, což ostatně ocenila i volební pozorovatelská mise Evropské unie ve své předběžné zprávě.[4]
Jednou z nejdiskutovanějších událostí voleb byla údajná otrava volebních komisařů, kteří přišli do styku s volebními obálkami zaslanými ze Srbska. Celkem 26 komisařů bylo krátce hospitalizováno se svědivou vyrážkou a zarudnutím kůže na rukou a obličeji. Někteří z nich dále uvedli, že při otevírání volebních uren cítili dráždivý zápach. Zástupce strany Srpska Lista označil celou záležitost za zinscenované divadlo za účelem manipulace odevzdanými hlasy.[5]
Podle zprávy kosovské Kliniky nakažlivých chorob, která provedla testování dvanácti ze zasažených komisařů, se nejednalo o projevy infekčního onemocnění a všechny výsledky testů Biochemického institutu byly v normálu. Ředitel Národního institutu veřejného zdraví poté dodal, že další testování je předmětem forensních specialistů. Většina zasažených byla z lékařského dohledu propuštěna do dvou dnů.[6]
Navzdory všem těmto událostem označila volební pozorovatelská mise Evropské unie kosovské parlamentní volby za dobře zvládnuté a transparentní. Předběžná zpráva hodnotí pozitivně zejména administraci voleb, která umožnila kandidátům živou kampaň i přes relativně krátké předvolební období. Výtky směřují zejména k dominantně srbským oblastem, kde volby poznamenalo zastrašování voličů a jejich manipulace směrem k podpoře nacionalistické srbské strany Srpska Lista, podporované Bělehradem, a znemožňování kampaně ostatním srbským subjektům.[7]
Finální volební výsledky zveřejnila Centrální volební komise teprve na začátku listopadu, a to z důvodu opětovných přepočtů v některých volebních místnostech a zmíněné aféře s údajnou otravou komisařů.
Již během sčítání hlasů bylo jasné, že výsledky budou velmi těsné. Jako vítězná vyšla z voleb strana Sebeurčení (Vetëvendjose). Doposud byla pouze v opozici a je známá svými obstrukcemi v parlamentu, dokonce i narušením jednání slzným plynem a dýmovnicemi. Co se týče politické orientace, jde o stranu levého středu s nacionalistickým zaměřením. Strana ve volbách získala 32 křesel a její lídr Albin Kurti by se s největší pravděpodobností měl stát premiérem země.
Jako druhá, s 29 křesly, se zařadila středopravá Demokratická liga Kosova (Lidhja Demokratike e Kosovës), která byla stejně jako volební vítěz doposud v opozici. Stranu vedla do voleb Vjosa Osmani, která by se v případě vítězství stala první premiérkou v jinak silně patriarchální zemi. Osmani i Kurti souhlasně pronesli, že voliči svou volbou potrestali předchozí vládní strany za netransparentní, korupční a neuspokojivou politiku. Třetí skončila dříve vládní Demokratická strana Kosova. Zmíněná Srpska Lista pak získala všech 10 pro Srby rezervovaných křesel.[8][9]
Obě dříve opoziční strany dohromady získaly 61 křesel, což je přesně těsná většina potřebná k sestavení vlády. Před volbami se tito soupeři nebyli s to shodnout na případné volební koalici, nicméně již v průběhu sčítání hlasů potvrdili, že koaliční vládní vyjednávání začnou co nejdříve.
Jakkoli strany proklamovaly podobné zájmy, při bližším pohledu zjistíme, že jejich vyjednávání může provázet mnoho komplikací. Už jen kvůli jejich samotnému charakteru. Sebeurčení je spíše aktivistické hnutí známé zmíněnými výstřelky v parlamentu a jde o relativně mladý a dynamický subjekt. Jakkoli je to strana blízká středu, její prokosovský nacionalismus a antisrbský étos je zřejmý již z někdejšího sloganu „Žádné vyjednávání, sebeurčení!“. Její lídr Albin Kurti nicméně připustil, že v současnosti platné stoprocentní daňové tarify na srbský import je ochoten opustit, což je podmínkou Srbska pro návratu k jednacímu stolu v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem. Současně však dodal, že pokud tarif zruší, nahradí jej jinými podobnými opatřeními. Oproti tomu Demokratická Liga Kosova je nejstarší a největší kosovskou, relativně konsolidovanou stranou.
Předčasné parlamentní volby v Kosovu ukázaly značné zklamání voličů v dosavadní politice vedené Demokratickou stranou Kosova, nespokojenost s rozvojem země a se samotnými zkorumpovanými politiky. Poprvé v historii přešla celá dřívější opozice na vládní stranu, což přispívá k postupujícímu upevňování demokracie v zemi. Tyto volby zaznamenaly rekordní účast a jakkoli byly výsledky prvních třech umístěných těsné, ukázaly nástup nové generace elektorátu toužícího po zásadních změnách. [10]
Přestože byly volby označeny za jedny z nejlépe zorganizovaných a nejtransparentnějších v historii země, jak bude její směřování nyní vypadat, je stále otázkou. Volební účast v dominantně srbských oblastech dosáhla téměř sta procent, což se i při nejlepší vůli velmi vzdaluje transparentnímu demokratickému procesu. Excesy během volebního dne nebyly zásadní, ale ani zcela zanedbatelné. Navíc sám vítěz voleb Albin Kurti se nechal slyšet, že i když Srpska Lista získá všech deset parlamentních křesel, přenechá obsazení jednoho ministerského křesla rezervovaného pro srbské etnikum jinému partnerovi.
Přičteme-li značnou rozdílnost vítězných politických hnutí samotných a případně fakt, že volby byly spíše soubojem osobností než témat, je další otázkou, jak bude samotná vnitřní i vnější politika vypadat. Podaří se reálně prosazovat témata jako vzdělání, ochrana přírody či ekonomický rozvoj? Podaří se nové vládě obnovit dialog mezi Bělehradem a Prištinou, vystoupit ze spirály vzájemně se poškozujících opatření a stabilizovat tak alespoň částečně situaci v regionu? A bude nová vláda tou první, která dokončí řádně svůj mandát? Na odpovědi na tyto otázky si budeme muset počkat.
Letošní předčasné parlamentní volby v Kosovu přinesly překvapivé vítězství stran dlouho uvržených v opozici. Ukázaly změnu diskursu smýšlení kosovské společnosti a touhu po radikální změně celkově. Zda tato změna přinese více odpovědí, než kolem ní zatím visí otázek, budeme moci zhodnotit pravděpodobně až při dalších parlamentních volbách.
Autor: Jiří Němec
[1] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. 2019.
[2] FAZLIU, Eraldin a Blerta BEGISHOLLI. Kosovo PM Resigns after Summons from Hague Prosecutors. Balkan Insight [online]. Prishtina: Balkan Investigative Reporting Network. 2019.
[3] ISUFI, Perparim. Kosovo Prepares to Elect New Parliament. Balkan Insight [online]. Prishtina: Balkan Investigative Reporting Network. 2019.
[4] STOJANOVIC, Milica, Dusica TOMOVIC a Alexis TRAUSSI. Kosovo Snap Elections 2019: Live Blog. Balkan Insight [online]. Prishtina: Balkan Investigative Reporting Network, 2019.
[5] LEPOSHTICA, Labinot a Jack ROBINSON. Investigation launched into poisoning of election commission officials. Prishtina Insight [online]. Prishtina, 2019.
[6] RADIO FREE EUROPE / RADIO LIBERTY. Specialists: Contagious Disease Not The Cause Of Kosovo Election Officials' Illness. RFE/RL's Balkan Service [online]. Prishtina: Radio Free Europe / Radio Liberty, 2019.
[7] EUROPEAN UNION EXTERNAL ACTION. Share Well-administered and transparent elections affected by an uneven playing field, and marred by intimidation and lack of competition in the Kosovo Serb areas [online]. Brussels: European Union Election Observation Mission Kosovo 2019, 2019.
[8] ISUFI, Perparim. Kosovo Election Winners Seek Coalition Agreement. Balkan Insight [online]. Prishtina: Balkan Investigative Researching Network, 2019.
[9] BYTYCI, Fatos, STONESTREET, John, ed. Kosovo set for two-party government coalition - final election results. World News [online]. Thomson Reuters, 2019.
[10] VELLA, Blerim. Five lessons from Kosovo’s parliamentary elections. EUROPP – European Politics and Policy or the London School of Economics. [online]. Londýn: London School of Economics and Political Science, 2019.
Ve Francii právě za velkého zájmu médií probíhá trestní proces s mužem, který po dlouhá léta na internetu nabízel svou zdrogovanou manželku jiným mužům. Tato žena teď trvá na tom, aby bylo řízení veřejné a vyburcovalo...
Ve výuce dějepisu si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek právních dokumentů. Mnozí si jistě vybaví Zlatou bulu sicilskou, Pragmatickou sankci, Versailleskou mírovou smlouvu či Mnichovskou dohodu. S řadou důležitých...
