V miniseriálu Práva21 se tématu prevence před mučením a jiným špatným zacházením věnujeme, a to zejména ve vztahu k národnímu preventivnímu mechanismu (NPM), který nás má před mučením a jiným špatným zacházením chránit. Na následujících řádcích nyní na předchozí publikované články o NPM navážu. Kauza tristních poměrů v zařízení pro seniory Slunečnice, kterou odhalila právě ona investigativní reportáž, si žádá seznámit čtenáře s tím, co ve vztahu k domovům pro seniory již NPM vykonal, jaké jsou jeho stávající možnosti a jaké kroky či změny je ve vztahu k jeho vyšší efektivitě třeba učinit. [1]
Národní preventivní mechanismus (Ombudsman) na problémy upozorňuje již 13 let!
Poprvé do zařízení pro seniory zavítal NPM pod taktovkou prvního českého ombudsmana Otakara Motejla již v roce 2006. V té době (období mezi prosincem 2006 a květnem 2007) navštívil 27 domovů pro seniory a odhalil v podstatě tytéž problémy, na něž po 13 letech narazili investigativní reportéři Jiří Kubík a Nikola Zwrtková.
Foto: Logo Seznam zprávy, Panektomas, commons.wikimedia.org
Namátkou lze zmínit nedostatečný pobyt klientů na čerstvém vzduchu, přísná režimová opatření, uzamykání klientů na pokoji (některých i celodenně) či provádění úkonů osobní hygieny přímo na pokoji nebo při používání toaletní mísy bez jakýchkoliv zástěn. Již tehdy ochránce poukázal na problém nedostatku personálu v přímé péči, a doporučil proto Ministerstvu práce a sociálních věcí tento problém řešit. [2]
„Z rozhovorů vyplynulo, že by klienti uvítali, kdyby byli na čerstvém vzduchu častěji. Klienti mají ale obavu sdělit svá přání s poukazem na to, že sestry mají moc práce,“ uvádí zpráva Veřejného ochránce práv z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory ze srpna 2007.
Obdobné problémy byly zjištěny i v následujících letech. Například v roce 2013 navštívil NPM 14 pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory a opětovně musel konstatovat zásadní nedostatek personálu v přímé péči, nesprávné podávání tlumivé medikace, nereflektování specifických potřeb osob trpících syndromem demence apod. Ombudsmanka Anna Šabatová se proto opětovně obrátila na Ministerstvo práce a sociálních věcí s konkrétními doporučeními, jak neutěšenou situaci v zařízeních pro seniory řešit. [3]
Již tehdy doporučila tři základní opatření, která by mohla přispět k prevenci před špatným zacházením. Zaprvé šlo o doporučení, aby byl do zákona o sociálních službách doplněn minimální materiální a personální standard, který musí zařízení splňovat. Zadruhé aby byl vytvořen stížnostní mechanismus pro klienty v těchto zařízeních. A zatřetí aby bylo špatné zacházení vymezeno jako přestupek, který by bylo možné postihnout. [4]
Ombudsmanka Anna Šabatová. Foto: archiv Kanceláře VOP
Tato doporučení navíc ochránkyně od roku 2015 opakovaně předkládá Poslanecké sněmovně. Do dnešního dne se však žádné z nich nepodařilo prosadit a zdá se, že stávající tristní stav ještě nějakou dobu potrvá. [5]
V roce 2015 dále ombudsmanka burcovala Ministerstvo práce a sociálních věcí a následně i vládu České republiky k řešení problému s nedostatkem míst v domovech pro seniory, což vede k rozvoji tzv. černého trhu se stářím. Vzhledem k tomu, že tyto nemají dostatek volných kapacit, rostou jako houby po dešti nelegální zařízení pro seniory, která však poskytují péči „businessovým“ způsobem a hluboko pod lidskoprávními standardy. Potřeby seniorů, jakožto zvláště zranitelných osob, nereflektují dostatečně, nebo je nereflektují vůbec. Tato zjištění vyplynula z návštěv v roce 2014, kdy bylo navštíveno 7 nelegálních domů pro seniory a ve všech bylo zjištěno špatné zacházení. [6]
Čas pro posílení mandátu národního preventivního mechanismu
Z předchozích článků našeho seriálu k prevenci před mučením je zjevné, že národní preventivní mechanismus není určen k vyřizování individuálních stížností, ale má provádět systematické preventivní návštěvy.
Tyto je třeba důkladně plánovat, neboť musí obsáhnout celou řadu témat jako je důstojnost, soukromí, materiální vybavení, zdravotní péče atd. Rovněž musí být prováděny ve všech typech zařízení, kde jsou nebo mohou být osoby omezeny na osobní svobodě, tj. ve velkokapacitních psychiatrických nemocnicích, dětských domovech, léčebnách dlouhodobě nemocných apod. Je zjevné, že i přes vynaložené úsilí není v silách našeho stávajícího národního preventivního mechanismu – čítajícího pouze 8 zaměstnanců kanceláře ombudsmana a několika málo externích spolupracovníků – poskytnout efektivní ochranu všem. [7] Na to ostatně poukazuje též veřejná ochránkyně práv [8] a vyplývá to rovněž z počtu návštěv zařízení sociálních služeb, kterých NPM vykoná v průměru 11 ročně. [9] Jen pro dokreslení lze uvést, že se v České republice nachází 533 domovů pro seniory, 358 domovů se zvláštním režimem a 205 domovů pro osoby se zdravotním postižením. [10] K tomu je nutné připočíst nelegální domovy pro seniory, jichž může být na několik desítek.
Situaci navíc komplikuje skutečnost, že někteří zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv plnící mandát NPM musí navíc, kromě systematických návštěv, vyřizovat individuální stížnosti osob omezených na osobní svobodě, kterých je několik stovek ročně. Jen v loňském roce přijal ombudsman 603 podnětů od klientů sociálních služeb, pacientů a vězněných osob. [11] Negativní vliv na počet navštívených zařízení, jakož i na celkovou efektivitu NPM tak může mít právě ono prolínání preventivního a reaktivního přístupu, které je mimochodem pravidelně kritizováno Podvýborem OSN proti mučení (viz článek: Dvojroli ombudsmana lze kritizovat. Je schopen zajistit efektivitu národního preventivního mechanismu?).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, Archiv MPS
Vedle nutnosti neprodleně implementovat doporučení ombudsmanky ve vztahu k zákonu o sociálních službách je tedy třeba též otevřít debatu nad možným posílením preventivního působení ombudsmana tak, aby měl NPM dostatečné personální, finanční a časové kapacity k pravidelným hloubkovým kontrolám všech typů zařízení. Jak totiž ukazuje uplynulých 13 let působení NPM v České republice, není zde srovnatelné instituce, která by se problematice špatného zacházení v zařízeních sociálních služeb tak důkladně a systematicky věnovala, a bylo by proto trestuhodné tohoto potenciálu nevyužít.
Co si odnést z kauzy Slunečnice?
Tento článek nemá být chápán tak, že lze házet všechna zařízení do jednoho pytle. Tak tomu rozhodně není a existuje řada těch, která poskytují služby na vysoké úrovni. Smutnou pravdou nicméně zůstává, že pochybení v Domově Slunečnice, která odkryla reportáž Televize Seznam, nejsou ojedinělými excesy, ale ukazují na hlubší defekty systému sociálních služeb. Nelze proto pro Slunečnici nevidět les a nevnímat případ v celém svém kontextu.
Ilustrační foto: Senior, Geralt, pixabay.com
Slunečnici lze též vnímat jako cíl cesty, kterou ušel stát za 13 let a po kterou je na závažnou situaci v zařízeních pro seniory upozorňován Veřejným ochráncem práv. Jak je patrné z výše uvedeného, jedná se tedy spíše o černé svědomí státu než o výstavní skříň úspěchů. Nakonec je to právě stát, který svou ekonomickou činností vytvořil prostor pro tyto nedostatky tím, že sektor péče o seniory dlouhodobě finančně podhodnotil.
Konečně nám reportáž nabídla příležitost zamyslet se nad tím, jak efektivní je u nás prevence před mučením a jiným špatným zacházením a co pro její posílení můžeme udělat. Nad tímto bodem bych se rád zamyslel v dalším článku a současně tak otevřel diskuzi, do níž srdečně zvu všechny, kdož by do debaty o podmínkách v institucích rádi mediálně přispěli.
Autor: Pavel Doubek
[1] Kompletní reportáž dostupná online: Seznam Zprávy, Ve stínu, [online]. Dostupné zde: https://www.seznamzpravy.cz/sekce/ve-stinu
[2] Zpráva Veřejného ochránce práv z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory, srpen 2007, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/2007/Seniori_SZ_2007.pdf
[3] Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem – Zpráva ze systematických návštěv Veřejného ochránce práv, 2015, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ESO/7-2013-NZ-Zprava_z_navstev.pdf
[4] Ochránkyně shrnuje dosavadní postup ve své tiskové zprávě ze dne 28. listopadu 2019, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2019/neni-jen-slunecnice-problemy-pece-o-seniory-v-zarizenich-jsou-mnohem-hlubsi/
[5] Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh novely, který by mohl doporučení ombudsmanky implementovat. Návrh novely však dosud není hotový a jeho účinnost je plánovaná až od roku 2021. Viz tisková zpráva veřejné ochránkyně práv ze dne 28. listopadu 2019.
[6] Ubytovací zařízení poskytující péči bez oprávnění – Zpráva ze systematických návštěv Veřejného ochránce práv, 2015, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Socialni_sluzby/SZ-Neregistrovana_web.pdf
[7] Ochrana před špatným zacházením 2018 – Zpráva Veřejného ochránce práv jako národního preventivního mechanismu, 2019, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/Zpravy-vyrocni/2018-DET-vyrocni-zprava.pdf
[8] Seznam Zprávy, Ve stínu (4. Díl), [online]. Dostupné zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odejdete-nebo-volam-policii-vrchni-sestra-vyhazuje-reportery-s-dukazy-o-ponizovani-senioru-83118?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home&autoplay=1
[9] Statistiky vychází z výročních zpráv Veřejného ochránce práv jako národního preventivního mechanismu.
[10] Registr poskytovatelů sociálních služeb, [online]. Dostupný zde: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1575035938947_1
[11] Výroční zpráva Veřejného ochránce práv za rok 2018, Veřejný ochránce práv 2019, [online]. Dostupná zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Vyrocni_zprava_2018.pdf