Co je duševní zdraví, proč je důležité (a k čemu je dobré)?

O duševním zdraví toho víme již mnoho. Dokážeme říct, co ho ovlivňuje, jak a proč se mění a jak o ně můžeme pečovat. Vznikají i národní či nadnárodní programy a organizace, které mají za cíl duševní zdraví nás všech podporovat a informovat o něm. Přes to všechno ale může být náročné představit si, jak vlastně takové duševní zdraví vypadá. Často se totiž spíš dočteme o tom, co duševní zdraví rozhodně není (duševní onemocnění, deprese, stres). Zkusme si shrnout, co tedy duševním zdravím skutečně je.

28. 11. 2021 Eva Kostolanská a Lucie Želinská

Duševní zdraví JE nedílnou součástí našeho zdraví

Pokud se řekne zdraví, většina si pravděpodobně představí tělesné zdraví, tedy to, že se můžeme hýbat, vše funguje, jak má a nejsme nemocní. Pod pojmem zdraví toho ale ve skutečnosti najdeme mnohem víc než jen naši fyzickou schránku. Nejčastěji se využívá definice, kterou používá Světová zdravotnická organizace:[1]

„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“

Ve skutečnosti tedy neexistuje zdraví bez duševního zdraví. Je to jeho neoddělitelná část, která je stejně důležitá jako všechny ostatní. Nehledě na to, že všechny složky zdraví jsou vzájemně propojené a navzájem se také ovlivňují. A dohromady pak tvoří to, jak se cítíme a jak se máme.  

Duševní zdraví JE stejně důležité jako zdraví fyzické

Přesto spíš častěji přemýšlíme nad tím, jestli bychom si měli jít zacvičit, co bychom měli jíst a jak se udržovat v kondici, tedy nad svým fyzickým zdravím. A to může mít i poměrně jednoduché vysvětlení. Pokud jsme nemocní, máme zlomenou nohu anebo například rýmu, je to na první pohled patrné a vidí to i ostatní. Podle toho se pak i chováme. Zlomenou nohu se nebudeme snažit „vyběhat“ nebo teplotu silou vůle překonat. Prostě si jen odpočineme, posloucháme doktory a dodržujeme režim, který nám nařídili (tedy většina z nás). Nehledě na to, že tipů pro zdravý životní styl je kolem opravdu mnoho a každý má alespoň nějakou představu, co jíst nebo jak často se hýbat.

„Existuje mnoho způsobů, jak se o své duševní zdraví můžeme postarat. Jen tyto postupy nemusí být všeobecně známé, oproti tomu, když nás bolí hlava nebo jsme nachlazení. To je také důvod, proč je nutné o duševním zdraví více mluvit. Abychom věděli, jak se o sebe postarat, až to bude potřeba.“

S duševním zdravím to může být komplikovanější. Na první pohled nemusí být zřejmé, že se necítíme dobře. Mnohem hůř se nám o něm může mluvit a někdy ani nemusíme vědět, jaký „režim“ bychom vlastně měli dodržovat a co bychom měli a neměli dělat. Proto se může stát, že se snažíme svoje potíže překonat například tím, že je vytěsníme nebo si jich nevšímáme. Možná na ně raději zapomeneme, což ale neznamená, že zmizí. Naopak se mohou posléze projevit v nějaké náročnější situaci, anebo hůř, nepříznivě ovlivňovat náš každodenní život. I když duševní nepohodu nevidíme, pořád tu je. Přitom existuje mnoho způsobů, jak se o své duševní zdraví můžeme postarat, jen tyto postupy nemusí být všeobecně známé, oproti tomu, když nás bolí hlava nebo jsme nachlazení. To je také důvod, proč je nutné o duševním zdraví více mluvit, abychom věděli, jak se o sebe postarat, až to bude potřeba. A nejlépe, jak se o svoji duševní pohodu starat každý den.

Duševní zdraví JE víc než jen absence nemoci

S pojmem duševní zdraví si mnoho lidí paradoxně spojí řadu duševních onemocnění, jako je například deprese nebo úzkost. Přitom duševní zdraví v sobě zahrnuje mnohem víc než jen to. Pokud mluvíme o duševním zdraví, myslíme tím také, jestli a jak se nám daří žít takový život, jaký chceme, jak se nám daří vypořádávat se s překážkami či stresem, jak a jestli dokážeme být v práci produktivní, jak si dokážeme odpočinout a mnohem více. Patří do něj všechny odpovědi na otázky: „Jak se cítíš?“, „Jak se máš?“, „Co právě v životě zažíváš?“, což je poměrně velká oblast našeho života.

Duševní zdraví JE proměnlivé

Pokud chápeme zdraví podle jeho široké definice, nemůžeme říct, že jsme buď zdraví, anebo nemocní. Většinu času se budeme pohybovat někde mezi těmito dvěma extrémy. Platí to jak pro fyzické zdraví, tak i pro naše duševní zdraví. Stejně, jako se můžeme cítit v kondici a fit, přichází dny, kdy nás něco bolí nebo například máme zažívací nebo jiné potíže. Podobně to je i s duševním zdravím. Jsou dny, kdy se cítíme psychicky v pohodě, plní života, a pak jsou okamžiky, kdy se nám nic nechce, cítíme se smutní, nemáme náladu jít ven s přáteli nebo se nám špatně spí. To, že se nám každý den a vlastně i každou hodinu mění nálada a pocity, je přirozené a máme to tak každý. Zároveň často platí, že pokud se cítíme hůř, s velkou pravděpodobností se časem zase budeme cítit líp.

Duševní zdraví JE ovlivnitelné

 

O duševní zdraví se můžeme starat stejně jako o zdraví fyzické. Předcházíme tak případnému onemocnění, ale zároveň ovlivňujeme i svou duševní pohodu a to, jak se každý den cítíme. Na duševní zdraví má vliv velké množství různých faktorů od biologických, a tedy vrozených predispozic, až po to, kde a s kým žijeme a jak trávíme čas. Konkrétně může mít na naše duševní zdraví vliv například to, jaké máme každodenní návyky, jak často chodíme do přírody, jaké události nás v životě potkávají, kvalita a množství vztahů, rodina, naše pracovní návyky a trávení volného času včetně času, který věnujeme sobě.

Je jasné, že některé z nich se přímo ovlivnit nedají, ale stále tu je plno věcí, které změnit lze, a to možná i hned teď. Zároveň je zde nutné zmínit i to, že i oblast duševního zdraví má své odborníky a profesionály, které je možné vyhledat v případě, když nám není dobře. Každopádně ale máme každý den na výběr širokou škálu možností, jak svoje duševní zdraví podpořit a zlepšit. Můžeme začít třeba tím, že dnes uděláme něco pro sebe. Vyhradíme si čas na svoji oblíbenou činnost nebo si třeba budeme chvíli v klidu číst. Více tipů hledejte v našem příštím článku.

Eva Kostolanská

absolventka magisterského studia psychologie na FSS MUNI, právnička a analytička Nejvyššího správního soudu

Lucie Želinská

vystudovala magisterskou psychologii na FSS MUNI a nyní působí jako psycholožka a case manažerka v Centru Platan v Brně

[1] Preamble to the Constitution of WHO as adopted by the International Health Conference, New York, 19 June - 22 July 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States (Official Records of WHO, no. 2, p. 100) and entered into force on 7 April 1948. The definition has not been amended since 1948.

Tvorbu Práva21 sponzorují

Čtěte také

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info