Právo o páté s Johnem Gealfowem a Františkem Korbelem

John Altair Gealfow: O asasínovi právnických mýtů

Pozvání do jednoho z prvních postvánočních dílů přijal muž tajemného jména, který ve své činnosti a zájmu spojuje právo s informatikou a filozofií.. John k vám může mít jakožto čerstvý doktorand na katedře teorie práva blíže, než si myslíte, protože opravuje práce do akademického psaní i testy z teorie práva. Ale nejen to.

Četli jste v poslední době nějaký zajímavý článek na stránce iurium.cz? Slídili jste po pojmech na právnické wiki? Nebo za sebou máte některý z online vzdělávacích kurzů nabízených platformou Nostis? To vše jsou aktivity, které spadají pod činnost spolku Nugis Finem. John stojí v jeho čele a svým působením se snaží vzdělávat a bojovat proti mýtům a polopravdám nejen právního světa. Nugis Finem totiž v překladu znamená „skoncovat s nesmyslem“. Altair vede úspěšně křížovou výpravu vůči zastaralým představám o nutné a neměnné podobě nejen právního vzdělávání.

Tím, co mu na výuce na právnických fakultách nejvíce chybí, je dle jeho slov srozumitelnost, praktičnost a citelnější uvádění na příkladech. „Náš vzdělávací systém nemusí být ideální, každý je však v konečném důsledku odpovědný sám za sebe,“ uvádí. Nejsme-li spokojeni s tím, jak to na škole vypadá, máme podle Johna jiné možnosti. Těmi jsou literaturou obézní knihovny, výlety do zahraničí, street law či návštěvy vzdělávacích kurzů.

Jak sám v rozhovoru uvádí: „Lidský mozek funguje nejlépe, zapamatovává-li si příběhy.“ Právě příběh by měl provázet i další právně zaměřený MOOC kurz, který Nostis připravuje. Trestnímu právu by tak v plánovaném podání nemusely chybět krádeže na benzínce, hořící auta či narativ ve stylu House of Cards. MOOC kurzy jsou zdarma, online a dostupné široké veřejnosti. Jednou z vizí spolku je dostat kurzy například do vězení, neboť tam by mohly plnit dobrou funkci resocializace. Případně by chtěl stvořit online kurzy české historie, což by mohli ocenit zejména cizinci.

František Korbel: Máte právo hledat si své štěstí

Přichází mi esemeska slibující brzký příchod. O chvíli později mi ruku podává více jak dvoumetrový (204 cm) sympaťák, který si s úsměvem na tváři stěžuje, že teď ta šalina „třináctka“ zastavuje jinde než dřív. Za mikrofony nahrávacího studia Radia R zavítal trojnásobný náměstek ministra spravedlnosti, kormidelník soukromoprávní rekodifikace, místopředseda a člen Legislativní rady vlády, partner AK Havel, Holásek & Partners a odborný asistent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Do Brna se František velmi rád vrací. Vždy ho provází nostalgie a radost. Co mu však radost nedělá, je pouze třísemestrální výuka občanského práva. Ta se prý od dob jeho studia (na rozdíl od zrušené třináctky) příliš nezměnila. V návaznosti na to dodal, že v průměru jsou podle jeho názoru studenti z Olomouce v oblasti civilního práva lepší.

Co se Františkovi označovanému jako “motor rekodifikačního týmu” vybaví pod datem 1. ledna 2014, kdy vešel v účinnost nový občanský zákoník? S úsměvem na rtech odpovídá: „Zázrak. Byl to zázrak.“ Úspěch přičítá z velké části profesoru Karlu Eliášovi.

Rozhovor se nevyhnul ani kontroverznímu § 3. Ten  bývá zjednodušován jako určité právo na štěstí. František se brání: „Ustanovení nehovoří o tom, že je nějaké právo na štěstí, ale říká, že každý má právo hledat si své štěstí.“ Vzpomíná na náročné debaty v Parlamentu. Nejdelší rozpravu zahájila otázka, zda má nájemce právo mít v bytě zvíře. „Diskutovalo se to možná půl dne,“ doplňuje.

Jako důležitý požadavek práva zmínil František intuitivnost, což reprezentuje prvních čtrnáct paragrafů občanského zákoníku. „To je občanské právo jako takové,“ dodává. Vize občanského zákoníku byla dle něj stoprocentně naplněna. „Řada kritiků a zejména těch kritiků povrchních vyčítá občanskému zákoníku terminologii jako třeba přístavek, pacht, výprosa, ale to jistě není podstata nového soukromého práva.“

Zajímavý je i příběh označení občanského zákoníku číslem 89/2012 Sb. Právě toto číslo bylo zvoleno profesorem Karlem Eliášem jako určitý symbol svobody. Souhra církevního sňatku ukrytá pod satanským číslem v § 666 však vznikla náhodou.

A našel by František mezi těmi stovkami různých paragrafů nějaký oblíbený? „Mám, řekl bych dva hodně oblíbené a pak samozřejmě… mám skoro všechny oblíbené“, odpovídá s úsměvem.

Celé znění rozhovorů najdete na adrese https://www.mixcloud.com/pravoopate/.