Upovídaná

Přemýšleli jste nad tím, jak je povídání důležitou součástí lidského života? Máte-li uši, které by poslouchaly, ale neslyší, uvědomíte si potřebu povídání o to intenzivněji. Americká hluchoslepá spisovatelka Helen Kellerová glosuje: „V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.“ Aby nebyl člověk oddělen od lidí, povídá si s nimi. A zároveň mlčí, když naslouchá. Někdy ovšem ani dvě uši nepřebijí jednu pusu a člověk víc mluví, než poslouchá. Někdy je povídání příliš. Někdy je společnost nespolečensky upovídaná. Stejně upovídaná jako letní dvojčíslo časopisu s podtitulem Upovídaná a jeho speciální přílohou. V ní najdete vítězné texty ze soutěže Právnická povídka 2017.

O tom, jak s právem souvisí jazyk, literatura a kultura, jsme si povídali s emeritním profesorem Petrem Hajnem. Podle něj mají znát právníci především život, ne jen paragrafy. V rozhovoru vzpomíná na kovbojku. V paměti mu z ní utkvěla charakteristika hrdiny, který neměl kromě vaků pod očima jiných zavazadel. Podobnou hru s jazykem podle něj právníci provádí při výkladu běžně. Slovům podstrčí trochu jiný význam a tím mění skutečnost. Zásadní praktický problém práva vidí v tom, že právo vychází z fikce, že každý má znát právo. To podle něj ale není možné.

Právo opravdu nezná každý. Nutně ho nemusí znát ani soudci, ačkoliv latinská zásada hlásá: iura novit curia (soud zná právo). Své o tom ví „Soudci, kteří bez taláru povídali příliš mnoho“. Stejnojmenný článek povídá o třech upovídaných soudcích. Při politické soutěži aktivním Kamilu Kydalkovi, difamační e-maily rozesílajícím Miroslavu Čapkovi a Miloši Zbránkovi, jehož satirické články o migraci migrovaly do veřejné internetové sítě, za což dostal důtku od Kárného senátu Nejvyššího správního soudu.

Časopis na svých upovídaných 36 stranách nabídne tipy, jak uspět v moot courtu, jak získat praxi na soudě či na co se připravit, rozhodnete-li se vyjet na Erasmus na Island. Nemáte-li čas poslechnout si rádiový pořad Právo o páté, potom „Rozepněte knoflík u košile a usaďte se, Právo o páté se podává“ přímo v časopise. A protože není čas ztrácet čas zbytečným povídáním, začtěte se do časopisu sami. Ačkoliv není sladkou koblihou (sorry jako), ani kampaní za intenzivní povídání, věříme, že podpoří svobodu projevu i Vaši schopnost naslouchat.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení Vám přeje šéfredaktorka časopisu.

 
Svatava Veverková