Bude špatnému lobbování konec?
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Časopis FAKT vám bude nově v každém čísle přinášet přehled nejdůležitějších změn právního řádu. Půjde především o novely klíčových předpisů či o vznik předpisů zcela nových, které budou terčem pozornosti medií i široké veřejnosti. Začtěte se, ať víte, které úzetko můžete vyřadit ze své sbírky, abyste si při nejbližší návštěvě knihkupectví koupili jeho aktuální verzi.
Od 1. února 2017 došlo k rozšíření počtu skutkových podstat trestných činů proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace. „Protiteroristická novela“ na popud mezinárodních organizací nově zavedla trestné činy účasti na teroristické skupině, financování, podpory a propagace teroru či vyhrožování teroristickým trestným činem. Novela byla hojně diskutovaná i v souvislosti s prvním Čechem, který se chtěl připojit k samozvanému Islámskému státu. V jeho případě se ale pravděpodobně užije úprava předchozí, účinná v době spáchání trestného činu, protože nová pro něj není příznivější.
Historicky první novela občanského zákoníku byla po necelých třech letech od jeho účinnosti provedena zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Drtivá většina změn nabyla účinnosti 28. února 2017. Podle důvodové zprávy se novela týká těch problematických ustanovení, která jsou způsobilá v krátkém čase po jejich účinnosti omezit, znesnadnit či nevratně zasáhnout právní postavení lidí i dalších uživatelů. Jde o takové nedostatky, u nichž nelze čekat na posouzení praxí nebo výkladem soudu. Podle předkladatelů novela neřeší všechny nedostatky nejdůležitějšího soukromoprávního kodexu.
Nově nebude moci zákonný zástupce nezletilého ve věku od 15 do 16 let rozvázat jeho pracovní poměr, svéprávnost bude možné omezit až na dobu 5 let. Dochází ke změně úpravy souhlasu s pitvou. Pokud bude zákon vyžadovat k určitému právnímu jednání formu veřejné listiny, nebude muset mít plná moc k tomuto jednání stejnou formu, postačí plná moc s úředně ověřenými podpisy. Nově bude možné vymáhat úroky z prodlení z dlužného výživného. Novelizována byla i ustanovení týkající se spotřebitelského práva, započtení pohledávek, dohody o srážkách ze mzdy i nájmu bytu. Změn je však ještě více. Od 1. ledna 2018 dojde ke vzniku evidence svěřenských fondů a úpravě předkupního práva mezi spoluvlastníky. Více se o novele občanského zákoníku můžete dočíst v článku s názvem Slyšela jste, kdo umřel?.
Parlament České republiky se 17. ledna 2017 usnesl na zákoně č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zákon zapracovává směrnici Rady 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a dále upravuje pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady. Veřejnou institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je například stát, jeho organizační složky, státní příspěvkové organizace, státní fond, veřejná vysoká škola, zdravotní pojišťovna nebo územní samosprávný celek. Zákon zavádí nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů.
Zákon měl podle svého znění (s výjimkou jednoho ustanovení) nabýt účinnosti 1. ledna 2017, vyhlášen však byl až 6. února 2017. V souladu s názorem Nejvyššího správního soudu se pak na takové ustanovení nahlíží, jako by v zákoně nebylo a aplikuje se § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, podle kterého předpisy nabývají účinnosti patnáctým dnem po svém vyhlášení, v tomto případě tedy 21. února 2017.
Zákon o střetu zájmů v dosavadní podobě podle důvodové zprávy neplnil účel, pro který vznikl. Za hlavní jmenovatel všech problémů je označena roztříštěnost právní úpravy, omezující funkčnost a vymahatelnost celého systému střetu zájmů. „Lex Babiš“, jak bývá někdy novela označována, sice narazil na suspenzivní veto prezidenta republiky, poslanci ho však přehlasovali. Pokud hlava státu dostojí svému slibu a podá proti novele ústavní stížnost, můžeme se těšit i na posouzení souladu s ústavním pořádkem od soudců z Joštovy ulice.
Zákon nově zakazuje veřejnému funkcionáři provozovat televizní nebo rozhlasové vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku, případně společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která takovou činnost vykonává. Veřejný funkcionář musí nově přesně, úplně a pravdivě oznámit majetek, jenž vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce.
Novela z pera poslanců Jiřího Dolejše a Gabriely Hubáčkové reaguje na propad prodeje novin a časopisů. Od 1. března 2017 dochází k přesunu těchto výrobků z první snížené sazby daně z přidané hodnoty do druhé snížené sazby. Daň tím klesne z 15 na 10 %. Předkladatelé návrhu si od snížení daně slibují snížení cen novin a časopisů pro konečného spotřebitele a tím zároveň zvýšení jejich prodejnosti. I tento zákon narazil na nesouhlas prezidenta Zemana, poslanci ale veto přehlasovali a zákon mohl být publikován ve Sbírce zákonů.
Autor: Josef Bártů
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...