Nové tendence v ochraně zvířat II. Trestněprávní aspekty týrání domácích mazlíčků

Trestní právo je prostředek ultima ratio. Mělo by být tedy uplatněno až v situacích, kdy je určité jednání natolik společensky škodlivé, že užití jiných prostředků není dostačující. V souvislosti se zvyšujícími se nároky na ochranu zvířat se však čím dál větší množství jednání dříve postihovaného v rámci správního práva přesouvá do trestněprávní roviny. To, co bylo tedy v minulosti přestupkem a bylo postihováno v rovině správní, je již nyní považováno za trestný čin.

Trestný čin týrání zvířat. Konečně přitvrdil vůči pachatelům?

V § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník) nalezneme trestný čin týrání zvířat: „Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ Pojem „týrání“ však není blíže vymezen, při jeho interpretaci je třeba vycházet ze zákona na ochranu zvířat proti týrání. Stojí za povšimnutí, že dle dřívější úpravy bylo k naplnění skutkové podstaty třeba týrat zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Novela účinná od 1. června loňského roku tedy právní úpravu zpřísnila a nově je v rovině trestního postihováno týrání zvířete „již jen“ surovým nebo trýznivým způsobem.

Surový nebo trýznivý způsob spáchání vykazuje podle doktríny jednání, které je závažnější než týrání zvířat dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, především působí zvířeti větší bolesti a utrpení, avšak nedosahuje intenzity zvláštní surovosti či trýznivosti.[1] Surovost se pak posuzuje v souvislosti s jednáním pachatele, trýznivost je naopak kategorií vyjadřující dopad tohoto jednání na zvíře, značí utrpení, které v důsledku týrání zvíře prožívá. Spáchání takového činu veřejně či na místě veřejnosti přístupném či zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem je poté znakem kvalifikovaných skutkových podstat, s nimiž zákon spojuje vyšší tresty pro pachatele.

Novela účinná od června loňského roku rovněž zvýšila trestní sazby za trestný čin týrání zvířat. Účelem této změny byla větší diferenciace v trestněprávní ochraně zvířat a věcí a zdůraznění většího zájmu společnosti na ochraně zvířat. Někteří autoři již nyní upozorňují, že samotné zvýšení trestních sazeb u týrání zvířat je nekoncepční a neodpovídá významu zájmů chráněných trestním zákoníkem. Jako problematickou shledávají především skutečnost, že se trestní sazby za týrání zvířat blíží či někdy dokonce vyrovnávají trestním sazbám u trestných činů proti životu a zdraví.[2] Totožná je například trestní sazba v základní skutkové podstatě trestného činu týrání zvířat a ublížení na zdraví, podobná té u trestného činu týrání svěřené osoby.

Nový trestný čin: chov zvířat v nevhodných podmínkách

Ustanovení § 302 odst. 1 trestního zákoníku zavádí nový trestný čin, když konstatuje: „Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.“ Stejně jako nová úprava v zákoně na ochranu zvířat proti týrání i novela trestního zákoníku reaguje na fenomén množíren, a to právě zavedením tohoto trestného činu. Měla by být postihována i jednání, která nenaplňují znaky skutkové podstaty jiného trestného činu, především trestného činu týrání zvířat. Dle důvodové zprávy byl trestní zákoník obohacen o tento trestný čin mimo jiné i z důvodu, že Česká republika je na vrcholu Evropy v otázce nelegálního prodeje štěňat do ostatních států. Zvířata jsou rovněž jednou z největších komodit v nelegálním obchodu, a to hned za drogami a zbraněmi.[3]

Trestáno je již samotné chování zvířat v nevhodných podmínkách s ohrožením jejich života či způsobením značných útrap, zvířata nemusí být chována za účelem obchodu. S takovým jednáním jsou poté spojeny vyšší tresty. Rozdíl oproti přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání je zde v následku, který vůči zvířatům nastane – buď se v důsledku chovu v nevhodných podmínkách zvíře dostane do ohrožení života, nebo jsou mu způsobeny značné útrapy.

Zájem zákonodárce na ochraně zvířat byl natolik silný, že dle důvodové zprávy bylo původním záměrem zahrnout trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách dle § 302a odst. 4 trestního zákoníku (tj. v případech, kdy někdo spáchá tento trestný čin za účelem získání prospěchu velkého rozsahu, ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo pokud způsobí smrt či trvalé následky většímu počtu zvířat), mezi trestné činy, jejichž nepřekažení je trestné podle § 367 trestního zákoníku. Nakonec se tak však nestalo a ani zmíněný nejzávažnější chov zvířat v nevhodných podmínkách bohužel není mezi tyto trestné činy zahrnut.

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti

Jak již z názvu vyplývá, jedná se o nedbalostní trestný čin. Právě forma zavinění zde vytváří hlavní rozdíl mezi trestným činem týrání zvířete jakožto trestným činem úmyslným. Trestní zákoník ve svém § 303 odst. 1 stanoví: „Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“

Litera zákona  hovoří o pojmu „hrubá nedbalost“. Dle § 16 odst. 2 trestního zákoníku je trestný čin spáchán z hrubé nedbalosti, pokud přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem. O tento trestný čin půjde tedy například v situacích, kdy zvířeti nebude z hrubé nedbalosti poskytována dostatečná strava.[4] Nesmí se však jednat o úmyslné vyhladovění zvířete, v těchto případech by již byl pachatel odpovědný za trestný čin týrání zvířat.

Rovněž může být naplněna skutková podstata trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti v případech, kdy jsou zvířeti způsobeny trvalé následky na zdraví či smrt v důsledku držení zvířete v nepříznivých podmínkách, vystavení intenzivnímu slunečnímu záření, vysokým či naopak nízkým teplotám apod. V praxi se tak může jednat o ponechání zvířete v autě na přímém slunci, v důsledku čehož dojde k přehřátí či udušení zvířete a následné smrti.

Nový trest zákazu držení a chovu zvířat

Nedostatek trestu zákazu činnosti tkví především v tom, že může být uložen pouze osobě, která se trestného činu dopustila v souvislosti s výkonem zaměstnání, povolání, funkce či činností, k níž je třeba zvláštního povolení nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.[7] Nelze jej tedy uložit všem pachatelům trestných činů souvisejících se zvířaty. Jako příklad lze uvést důvodovou zprávou zmiňované pachatele trestného činu týrání zvířat, kteří se jej dopouštěli v domácím prostředí. K chovu psa či kočky není třeba žádné zvláštní povolení a nejedná se ani o činnost upravenou jiným právním předpisem.

Nedostačujícím se rovněž jeví trest propadnutí věci, přestože je zvíře stále do jisté míry v trestním právu za věc považováno. Tento trest postihuje věci, jež jsou bezprostředním či zprostředkovaným výnosem či nástrojem trestné činnosti. Pachatel by tak mohl být připraven o štěňata narozená v množírně, nikoliv však o týrané zvíře jakožto předmět útoku, které není nástrojem ani výnosem z trestné činnosti.[8]

Pokud je pachateli uložen trest zákazu chovu a držení zvířat, nemůže již chovat zvíře, které týral, choval v nevhodných podmínkách či spáchal v souvislosti s ním jiný trestný čin. Rovněž si však nemůže po určitou dobu ani pořídit žádné nové zvíře. Zákaz se vztahuje na všechna zvířata, ne pouze na druh, v souvislosti s nímž došlo ke spáchání trestného činu. I v případě, že tedy pachatel dříve choval psy a provozoval množírnu, která splňovala znaky uvedené v § 302a trestního zákoníku, nemůže si pořídit po určitou dobu ani například křečka či kočku.

Dle důvodové zprávy měl dohled nad výkonem trestu příslušet probačnímu úředníkovi, stejně jako u trestu domácího vězení či zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. V průběhu legislativního procesu však došlo ke změnám a na výkon trestu dohlíží Krajská veterinární správa, která je oprávněna provádět namátkovou kontrolu obydlí, jiných prostor či pozemků, jež odsouzený vlastní či kde se zdržuje nebo je užívá.[9] Osoba, které byl trest zákazu chovu a držení zvířat uložen, je poté povinna kontrole umožnit vstup. Pokud není zákaz chovu zvířat dodržován, jedná se o maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 trestního zákoníku.

[1] Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vydání [online]. Beck-online. 2012 [cit. 14. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgjpwk5tlg4&rowIndex=0

[2] Jelínek, Jiří. K nové trestněprávní ochraně zvířat aneb trefit kozla. Bulletin advokacie. 2020, č. 6, s. 46–50.

[3] Důvodová zpráva k zákonu č. 114/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, č. 114/2020 Dz [online]. Beck-online. [cit. 13. 4. 2021]. Dostupné z. https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqgiyf6mjrgrpwi6q&groupIndex=0&rowIndex=0

[4] Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vydání [online]. Beck-online. 2012 [cit. 14. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgjpwk5tlg4&rowIndex=0

[5] § 74a zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“).

[6] Důvodová zpráva k zákonu č. 114/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, č. 114/2020 Dz [online]. Beck-online. [cit. 13. 4. 2021]. Dostupné z. https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqgiyf6mjrgrpwi6q&groupIndex=0&rowIndex=0

[7] § 73 TZ.

[8] Důvodová zpráva k zákonu č. 114/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, č. 114/2020 Dz [online]. Beck-online. [cit. 13. 4. 2021]. Dostupné z. https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqgiyf6mjrgrpwi6q&groupIndex=0&rowIndex=0

[9] § 350ab zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).