Bude špatnému lobbování konec?
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Uplynulé tři měsíce byly legislativně výživné. Přinesly zásadní změny u oddlužení, zavedení trestného činu maření spravedlnosti, novou možnost odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu či koncepční změny úpravy hypotečních zástavních listů. Do právního řádu se vrací možnost vyřešit přestupek neformální domluvou.
Novela insolvenčního zákona (dále jako „InsZ“) č. 31/2019 Sb. [1] zavádí s účinností od 1. 6. 2019 vedle současné pětileté novou tříletou formu oddlužení. Naopak původně navrhovaná sedmiletá varianta schválena nebyla. Podmínkou oddlužení po třech letech bude splacení 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů.
Oddlužení po pěti letech bude nově podmíněno tím, že oddlužení nebylo dlužníku za předmětných pět let zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat (§ 412a odst. 1 InsZ). Zavedena je nově vyvratitelná právní domněnka, že dlužník tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % pohledávek.
Zásadní koncepční změnou je, že oddlužení plněním splátkového kalendáře bude vedle splátek nově zahrnovat i zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Nový institut se nazývá „oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“ (§ 398 odst. 3 InsZ). Dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů. Zvláštní ochrany bude požívat obydlí dlužníka. Nepřesáhne-li jeho hodnota částku určenou prováděcím předpisem, nevznikne dlužníkovi povinnost jej vydat k prodeji. Dlužníkům bude moci insolvenční soud uložit, aby využili odborné sociální poradenství, a to až v rozsahu 100 hodin.
Přibývá i institut přerušení průběhu oddlužení a prodloužení doby oddlužení (§ 412b InsZ). Dlužníkům rovněž vznikne nová povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů [§ 412 odst. 1 písm. h) InsZ].
Insolvenčních správců se dotkne jednak povinnost vykonávat funkci osobně, případně prostřednictvím svého zaměstnance, zaměstnance dlužníka a v odůvodněných případech i pomocí jiných osob (§ 40 InsZ), jednak od 1. 11. 2019 systém přidělování věcí náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování (§ 42b zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), které novela rovněž zavedla.
Zákon č. 287/2018 Sb., účinný od 1. 2. 2019 [2], přinesl změny trestního zákoníku (dále jako „TrestZ“) dotýkající se například oblastí praní špinavých peněz, boje proti terorismu, podplácení, nepřímého úplatkářství. Dále zavádí novou skutkovou podstatu trestného činu maření spravedlnosti.
Maření spravedlnosti (§ 347a TrestZ) je úmyslný trestný čin. Skutkovou podstatu charakterizuje předložení padělaného nebo pozměněného věcného nebo listinného důkazního prostředku v úmyslu, aby byl tento prostředek použit jako pravý. Trestné je předložení takového prostředku v soudním řízení a v řízení trestním včetně řízení přípravného, a to jak na jejich počátku (pro účely zahájení takového řízení), tak v jejich průběhu. Důkazní prostředek však musí mít podstatný význam pro rozhodnutí. Z dikce ustanovení výslovně vyplývá, že trestné je dokonce i samo padělání či pozměnění takového důkazního prostředku v úmyslu jej použít jako pravý, aniž by byl příslušnému orgánu skutečně předložen.
Druhý odstavec § 347a TrestZ potom kriminalizuje toho, kdo poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění, křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení.
Podstatně se rozšířil rozsah úmyslného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti včetně jeho nedbalostní formy (§ 216, § 217 TrestZ). Novela tak reflektuje různé aspekty praní špinavých peněz, jako jsou přeměna a převody majetku, jeho zastírání a utajování či držba. Trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti (§ 214, § 215 TrestZ) byly naopak zrušeny.
Novela přináší i nové pojmy zařazené do výkladových ustanovení: nástroj trestné činnosti, výnos z trestné činnosti, bezprostřední výnos z trestné činnosti a zprostředkovaný výnos z trestné činnosti (srov. § 135a, § 135b TrestZ). Skutková podstata trestného činu teroristického útoku (§ 311 TrestZ) prošla restrukturací, neboť přibyla další základní skutková podstata. Podrobněji byl v novém odstavci 1 upraven např. teroristický útok proti počítačovému systému. Trestné činy podplácení a nepřímého úplatkářství lze nově spáchat i prostřednictvím jiného (§ 332, § 333 TrestZ).
Do zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jako „ZSmČ“), přibyla nová možnost odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. Tato úprava bude účinná od 1. 4. 2019. Změny přinesla novela č. 5/2019 Sb. [3]
Podle § 16a ZSmČ nově platí, že zákazník může od smlouvy odstoupit do 3 hodin od provedení obchodu, a to v provozovně, ve které směnárenský obchod provedl. Odstoupení se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy. Právo odstoupit lze využít jen na částky v rozsahu do 1 000 EUR, posuzované dle sumy složené zákazníkem. Ohledně práva na odstoupení stíhají směnárníka informační povinnosti. U směnárenských automatů činí lhůta k odstoupení 3 dny (§ 16b ZsmČ). Tato lhůta zůstává zachována, jestliže zákazník ve lhůtě odešle odstoupení poštou.
Podrobně byly upraveny i náležitosti dokladu o provedení směnárenského obchodu (§ 14 ZSmČ) či povinnost vést evidenci směnárenských obchodů (§ 16 ZSmČ).
Novela č. 307/2018 Sb. [4] změnila zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Dosavadní úpravu hypotečních zástavních listů (tj. cenných papírů, jejichž emitentem je banka, a které jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů), obsaženou v jeho ust. § 28 a násl., nahradila úpravou tzv. krytých dluhopisů. Kryté dluhopisy se dle nové úpravy dělí na hypoteční zástavní listy, veřejnoprávní zástavní listy a smíšené zástavní listy. O který druh se jedná, závisí na tom, jakými pohledávkami jsou příslušné dluhopisy kryty.
Novela č. 285/2018 Sb. změnila s účinností od 1. 1. 2019 [5] zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jako „ZOdpP“). Upravila podmínky vydání příkazu na místě dle § 91 ZOdpP tak, že nově jím lze uložit pouze pokutu, a nikoliv již napomenutí. Uložení pokuty podmínila tím, že nestačí domluva.
V reakci na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 15. 3. 2018, ve věci Komise v. Česká republika, zn. C-575/16, byla novelou č. 7/2019 Sb. [6] z ust. § 7 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, vypuštěna podmínka českého občanství notáře, a to s účinností od 1. 4. 2019. Nahradila ji podmínka občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.
Základní měsíční sazba minimální mzdy se s účinností od 1․ 1. 2019 [7] z 12 200 Kč zvýšila na 13 350 Kč, základní hodinová sazba ze stávajících 73,20 Kč stoupla na 79,80 Kč.
Nakonec několik zajímavých věcí, které jsou nebo brzy budou předmětem legislativního procesu.
Do senátu míří sněmovnou schválený vládní návrh novely [8] zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě [9]. Jeho cílem je zakotvit právo ekologických spolků či osoby dotčené ekologickou újmou zahajovat řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření před příslušným orgánem.
Vláda schválila návrh zákona o realitním zprostředkování [10]. Podle něj představuje realitní zprostředkování činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy. Takovou smlouvou se pak rozumí smlouva o nabytí vlastnického práva k nemovité věci či smlouva zakládající užívací nebo požívací právo k nemovité věci, bytu nebo nebytovému prostoru, ledaže se jedná o ubytování. Navrhuje se zakázat realitním zprostředkovatelům provádět související úschovy peněz či zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou, zahraniční bankou, notářem nebo advokátem. Navrhuje se zavést povinné pojištění a informační povinnost zprostředkovatele ohledně stavu nemovité věci. Realitní zprostředkování by se mělo stát živností vázanou.
Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu [11]. Cílem je zavést nové přestupky do jeho ust. § 62 postihující dvojí hlasování. Přestupkem by mělo být požádání pro tytéž volby do Evropského parlamentu o zápis do volební evidence ve více než jednom členském státě nebo hlasování v týchž volbách do Evropského parlamentu více než jednou.
Autor: Petr Jedlička
[1] Zákon č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (pozn. red. citace zkrácena). Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=71
[2] Zákon č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=79
[3] Zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=188
[4] Zákon č. 307/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=93
[5] Zákon č. 285/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=274
[6] Zákon č. 7/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=8&T=303
[7] Nařízení vlády č. 273/2018 Sb.
[8] Sněmovní tisk č. 173. Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=173&O=8
[9] Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[10] Návrh zákona o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování). Dostupný z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAY8HFWKH
[11] Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB56GHABM
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...